Čtenářská sekce,  Meduňka

Opravdu zdravé nohy?

V letním čase často nohy zatěžujeme více než jindy – chodíme na výlety nebo do lesa na houby, šlapeme po horách, a kromě toho také nohy více vnímáme díky tomu, že nosíme boty naboso nebo dokonce chodíme bosi… Nohy si naši pozornost velmi zaslouží a na místě je otázka: Jak na to naše nožky jsou? Článek pro Meduňku připravila naše spolupracovnice, reflexní terapeutka Ing. Hana Fedora Smejtková.

Milí čtenáři, tento článek začnu nepříliš potěšující informací: různými typy potíží nohou trpí asi 40 % všech lidí v Evropě. Asi polovinu těchto problémů tvoří plísně, vzniklé  v důsledku našeho blahobytného života (vysvětlím níže). Následují vady ortopedické a za nimi pak kuří oka a bradavice a další…

Široká nabídka neduhů
Pokud si myslíte, že patříte do 60% skupiny osob, které žádné problémy s nohama nemají a neměli, nahlédněte do následujícího přehledu problémů a neduhů (pokusila jsem se je sestavit do určitých logických celků):  

  • porucha prokrvení, žilní problémy, křečové žíly, ucpání cév, trombóza žil
  • ischiatické bolesti, problémy s ploténkami, výhřez ploténky
  • klouby: úraz, infekce, zánět kloubu, revma, artróza, artritida
  • syndrom neklidných nohou, křeče, polyneuropatie
  • Bechtěrevova nemoc, postižení míchy, nervové potíže
  • zánět šlach, zhmoždění, krevní výron, fraktura, natržení vazu, přetržení vazu
  • ostruha, trhliny v patě
  • vbočený palec – Hallus vagus, kladívkovité nebo drápovité prsty
  • otoky nohou, diabetická noha
  • omrzliny, spáleniny, kožní problémy
  • plísně, kuří oka, bradavice, bércové vředy

Troufla bych si tvrdit, že vaše řady prořídly. Těm, kteří zůstali, můžeme jen gratulovat a zároveň je hned začít přesvědčovat, aby nezapomínali na prevenci.   Jinak by se mohli časem zařadit mezi nás, kteří nějaké potíže máme. Pokud jsme si některé z výše uvedených problémů přiznali, můžeme se soustředit na jejich zmírnění nebo odstranění.

Přehled obecně uznávaných příčin
Jak jsme viděli, problémů spojených s nohama existuje velmi mnoho, a proto také příčiny jejich vzniku budou početné a rozmanité a jistě všechny nepojmenujeme. K těm obecně uznávaným patří:

  • špatné držení těla, nesprávná chůze, špatný postoj
  • nedostatek pohybu, sedavé zaměstnání
  • zanedbaná péče o nohy i o člověka jako celek
  • módní trendy, nezdravá obuv, špatná velikost obuvi
  • úrazy, rizikové chování
  • poruchy metabolismu, např. cukrovka aj.
  • špatná životospráva
  • nadváha
  • dědičné předpoklady, vrozené vady
  • psychosomatika

Protože celá problematika spojená se zdravím nohou je opravdu velmi rozsáhlá, dotknu se v dalším textu jen některých vybraných témat.

Plísně
Plísně se množí všude, kde je teplo a vlhko. Nevhodná neprodyšná obuv, vlhké prostředí bazénů, saun a společných sprch představují přímo ideální podmínky k jejich rozmnožování. Farmaceutický průmysl nabízí řadu více či méně účinných prostředků – mastí, krémů nebo pudrů, ale vzhledem k tomu, že je zaměřen na léčbu projevu, léčba bývá dlouhá a ne vždy zcela úspěšná. Příčinu pojmenuje a léčí až alternativní medicína a touto příčinou je stále dokola  opakovaná nesprávná životospráva. Plísně na nohách jsou vlastně jen vnějším projevem plísní ve střevech, a dokud se plísně ve střevech neomezí na snesitelné minimum, nemá nikdo naději zbavit se problémů vnějších. Radost z toho může mít opravdu jen ten farmaceutický průmysl, neboť lidé stále dokola nakupují prostředky, které trochu fungují, ale problém zcela nevyřeší. Myslím, že není třeba se tady opětovně rozepisovat o bílých jedech (mléko, mouka, cukr), které plísně vyživují. Je potřeba zvolit nějaký radikálnější „kartáč“ na střeva, možností je řada, od půstů a dietních režimů přes zelený ječmen, koloidní stříbro a yuccu shidigeru až po česnek, různé léčivé houby a další očistné kúry a recepty. Jen znovunastolení původního symbiotického prostředí ve střevech zajistí vymizení plísní i z nohou, zato však trvale.

Patní ostruha
Patní ostruha jsou kostní výrůstky nebo vápenné zpevnění v místě úponu šlach na patní kost. Její vznik bývá obecně interpretován jako mechanické přetížení úponů na patní kost. Jak se tělo snaží tomuto přetížení bránit, zpevňuje toto přetížené místo a vypouští do něj vápenaté prvky. Vznik patní ostruhy může ovlivnit i nošení nevhodné obuvi. Z pozice reflexní terapie vnímáme u ostruhy navíc výrazné souvislosti se životosprávou a metabolismem. V oblasti paty se v reflexním pojetí nachází reflexní ploška tenkého střeva. To má v těle hlavně vstřebávací funkci — má za úkol přijmout ze žaludku a dvanácterníku natrávenou potravu v kašovité podobě a rozdělovat ji na látky potřebné, které si organismus ponechá a na odpad, určený k co nejrychlejšímu opuštění těla. Bohužel především vlivem stresu a nevhodné skladby jídla často do tenkého střeva nepřitéká kaše, ale ještě nedostatečně natrávená potrava, která se nalepí na střevní stěny a tam proces trávení pokračuje. Někdy to trvá poměrně dlouho, než se potrava rozloží (hnije, tleje, kvasí), někdy to vypadá, jakoby se nalepila ve střevních klkách a tam zkameněla. A právě tyto „zkameněliny“ v tenkém střevě se dají reflexně vysvětlit jako podnět pro vznik ostruhy. K běžné léčbě ostruhy se používají vhodné ortopedické vložky nebo alespoň změkčení pod patu, snížení zátěže na patu, vhodná obuv, léky nebo masti – reflexní terapeut vám navíc přidá masáž a stimulaci plošky, kázání o životosprávě a třeba tinkturu z kopretiny řimbaby na vnitřní užívání, aby se stav ve střevě upravil.  

Klouby plné jedů
Velmi častým neduhem dnešní doby jsou bolesti kloubů, které už zdaleka nepostihují jen starší generaci. Je to opět důsledek blahobytu a špatného metabolismu, kdy si metabolické toxiny v podobě kyselin vybírají pro své působiště oblasti kloubů, např. hlavní kloub palce u nohy nebo kyčle, ale známe i „tenisový loket“ či „zamrzlé“ rameno. Kyseliny doplavou ke kloubům a tam vykrystalizují do solí. Soli se na sebe ukládají podobně jako korálový útes, a tak vzniká postupně jakási bariéra, která začne bránit přívodu výživy pro chrupavky. Ty pak následně ubývají na síle i pružnosti až může dojít k jejich částečnému nebo plnému opotřebení. Tření, vyvolané pohybem kostí v kloubu bez aktivní účasti chrupavky, je pak většinou velmi bolestivé (artróza). Nashromážděné jedy vytvoří zároveň velmi kyselé prostředí, a to je živná půda pro výskyt a hlavně množení různých nežádoucích virů a bakterií, což znamená, že se v kloubu rozšíří zánět a z artrózy se stává artritida. O přítomnosti zánětu se vedle zvýšené bolestivosti přesvědčíme i dotekem, neboť zánět  se vždy projevuje horkostí postiženého místa. Zároveň víme, že klouby patří prvku dřeva, spojujeme je hlavně se žlučníkem a správnou funkcí jater, o kosti se zase stará prvek vody, zastoupený ledvinami. Přidáme-li svaly podléhající zemi a krevní oběh patřící do sféry ohně a nezapomeneme-li na „popeláře“ tlusté střevo v kovu, dojde nám, že opět musíme řešit celý systém, ne jen jeho viditelnou (a bolavou) část.

Bosá chůze a dobré boty
Bosá chůze má blahodárný vliv na naše zdraví a působí jako taková přirozená „geo-reflexologie“. Když chodíte naboso, chodíte správně a přirozeně. Samozřejmě v chladnějších dnech se „bosování“ věnujeme jen krátkou, omezenou dobu, během níž se nohy stimulují a než stačí vychladnout, zabalíme je do teplých ponožek nebo namočíme doma do teplé vody. V létě můžeme bosou chůzi zkoušet bez omezení. Ideální je v létě s bosou chůzí začít, posílit svou imunitu a pak můžete pokračovat i v chladnějších obdobích roku. Tak jako při návštěvě u reflexního terapeuta vás při mačkání nohou bolí právě ty reflexní plošky, jimž odpovídající orgány nejsou zcela v pořádku, stejně to platí u bosé chůze. Čím jste zdravější, tím méně problémů budete mít s komplikovanými zemskými povrchy, jako jsou štěrkované cestičky, oblázková či přímo kamínková pláž aj. Komu z nás se podaří bez újmy se proběhnout po strništi jako to dělali naši předkové? Nezbývá, než trénovat a vedle mačkání reflexních plošek příslušných orgánů postupně zvyšovat náročnost terénu při bosé chůzi.
Pro ty choulostivější mám dobrou zprávu – na trhu jsou již nějakou dobu tzv. živé boty, které jsou navrženy v anatomickém tvaru chodidla. Umožňují tak přirozené rozvinutí chodidla i nožní klenby při došlapu a jejich opětovné smrštění při odrazu. Jejich ultratenká podrážka umožňuje chodidlům maximální volnost, rozsah pohybu, rychlé zapojení palce a přední i zadní části chodidla do činnosti. Čím lepší a přímější je kontakt se zemí, tím přirozenější je pohyb i odezva vašeho těla na prostředí, ve kterém se pohybujete.
Bosou chůzí nebo živými botami se můžete zbavit bolestí zad i řady dalších zdravotních problémů, pár minut reflexní masáže plosek nohou při bosé chůzi na trávníku je vhodné např. při dlouhých trasách za volantem, neboť vás osvěží, obnoví a zharmonizuje toky energie celým tělem, takže po krátké době můžete bezpečně pokračovat v jízdě.
Pokud vám bosování ani živé boty nevyhovují, dopřejte si aspoň jednou za čas důkladnou reflexní masáž, která je pro nohy i celý organismus opravdu blahodárná.

Pohled psychosomatiky
Díky nohám se pohybujeme po světě, takže nám ukazují, jak si v životě stojíme, jak jsme na tom se svou cestou, zda jdeme lehce nebo máme těžké nohy, zda máme pevnou půdu pod nohama nebo se nám strachem klepou kolena. To, jak stojíme, nám zase prozrazuje, jaký máme k životu postoj, jak se k němu stavíme a jakého postavení jsme dosáhli. Kyčle, ovlivněné žlučníkem, v sobě mají nashromážděné hněvy a vzteky, které nás v pozitivním významu nastartují vykročit na cestu změny a v tom negativním a bohužel častějším, vedou k překyselení kloubů, omezené pohyblivosti („co s tím můžu dělat“) nebo dokonce k endoprotéze. Kolena v sobě nesou téma pokory a pýchy, lýtka jsou odrazem pružnosti a akceschopnosti, emočního napětí, Achillova šlacha může způsobit absolutní znehybnění v důsledku přepínání svých možností. Vlastně jakýkoli úraz na nohách nás zastaví a znemožní nám pohyb dále, musíme určitou dobu setrvávat v klidu a to pak máme příležitost přemýšlet o tom, co jsme udělali špatně, že nás to takhle zastavilo. Někdy s vděčností zjistíme, že nás úraz zachránil před nějakým průšvihem, do kterého jsme se řítili a dal nám prostor přehodnotit své cíle a záměry. Někdy nás na chvíli vykolejí z naší cesty vymknutý kotník, jindy ji zlomenina na dlouhou dobu „zresetuje“. Plochá nebo naopak vyklenutá noha ukazuje, jak jsme omezení nebo rezignovaně přízemní či jak nestojíme o kontakt se zemí a nejsme schopni někde zapustit kořeny, lidé s prsty jako drápy se drží zuby nehty a hledají oporu pro svou ohroženou existenci, od člověka s neklidnýma nohama těžko můžete očekávat stálost, asi vás nepřekvapí, když stále někam utíká. Plísně na nohách ukazují na nevyřešený problém se sebeobranou, bradavice nás konfrontují s našimi temnými stránkami. Další a bližší vysvětlení najdete v příslušné literatuře.

Úsloví, rčení a přísloví o nohách
Čeština je velmi bohatý jazyk a nohy se objevují v řadě úsloví, přísloví i běžných rčení. Některá jsem vám na závěr sepsala, jejich význam je vám jistě znám:

  • jde, co noha nohu mine
  • je samá ruka, samá noha
  • vzal nohy na ramena
  • lež má krátké nohy
  • to tě postaví na nohy
  • strachem se mu rozklepala kolena
  • nemůže se udržet na nohou
  • mám ho rád jako trn v patě
  • každý má svou Achillovu patu
  • podlomila se mu kolena
  • co není v hlavě, musí být v nohou
  • žije si na vysoké noze
  • ke svatbě potřebuješ víc než čtyři bosé nohy pod peřinou
  • je jednou nohou v hrobě
  • není tam ani noha
  • vstal levou nohou
  • šel, kam ho nohy nesly
  • postavil se na vlastní nohy
  • stojí pevně nohama na zemi
  • ztratil pevnou půdu pod nohama
  • plete se mu pod nohy
  • kůň má čtyři nohy, a přece klopýtne
  • slabostí se mu podlomily nohy
  • od hlavy až k patě
  • nedráždi hada bosou nohou
  • když klopýtnou ústa, je to horší, než když klopýtne noha
  • to chce klid a nohy v teple
  • kdo má jednu nohu v kánoi a druhou v člunu, spadne do řeky
Koupit Meduňku