Kdo je šťastný, je i zdravý: Sebeposouzení

V 8. kapitole z knihy Kdo je šťastný, je i zdravý vysvětluje její autor, klinický psycholog PhDr. Petr Novotný, jak vede své klienty, mezi nimiž převažují onkologičtí pacienti, k sebereflexi, sebeuvědomění i posouzení stavu vlastní mysli i těla… Jaké otázky jim pokládá? K čemu je vede a inspiruje? (A nebude to inspirace k zamyšlení i pro vás?)

Moji klienti mívají různé nemoci, vzdělání, zásadně odlišný věk i životní zkušenosti.
Když je vyzvu, aby mě obeznámili s příčinami anebo původci svého strádání a poté sestavili seznam svých klíčových stresů, pak mi často nedokážou odpovědět.
Mnohdy si ani neuvědomují, že před zjevením nemoci už dlouho anebo silně strádali. Svůj psychický neklid,  nejistotu, pochybnosti o sobě i o druhých, vztahové pasti a emoční nesoulad s bližními považují  za svoje běžné, nezbytné a každodenní psychické nastavení anebo dokonce za svou osobnostní nezaměnitelnost.  
Klientům pokládám rozehřívací otázky, aby ztratili ostych a pochopili, jaký sleduji záměr:  Ptám se, na  co anebo na koho myslí se znepokojením,  úzkostí,  strachem, závistí, zklamáním, beznadějí, nenávistí a bezvýchodností. A pak předkládám zacílenější otázky, které  nabízím v ich formě i  svým čtenářům:

Otázky pro klienty i pro čtenáře Meduňky:
Jsem šťastný? Co mi šťastlivecký pocit sděluje? Byl jsem vůbec někdy navýsost šťastný? Kvůli čemu jsem přestal být šťastný? Jaká je příčina mého strádání? Komu toto strádání přičítám? Co by se muselo stát, abych nestrádal? 
Proč jsem nespokojený se svým partnerem? Je partner spokojen se mnou?Dokážu ustoupit z partnerské hádky byť v  jistotě, že nikoli partner, ale já mám pravdu? Setrvávám v partnerství jen proto, abych nezůstal osamocen? Dokážu svého partnera s láskou objímat a hladit? Umím se ještě eroticky nabídnout  partnerskému protějšku?
Lpím na své profesní důstojnosti a na svých profesních zásluhách? Vykonávám profesi, pro kterou se nejvíce hodím, anebo jen kvůli penězům či s ohledem na blížící se penzi? Váží si mě nadřízení a spolupracovníci? Vážím si jich já? Vídávám ve změnách na pracovišti i svou novou příležitost?
Mám smysl pro humor? Vyprávím vtipy? Umím ze sebe aspoň někdy udělat šaška? Mám přátele, na které se mohu spolehnout, kterým se nebojím svěřit svoje těžkosti? Setkávám se s nimi pravidelně i na takzvaných dámských či pánských jízdách?  Dokážu se těmto přátelům omluvit za svá  pochybení?
Jsem spokojen se svými dětmi? Jsem spokojen se svými rodiči a se svými sourozenci? Stýkám se s nimi pravidelně? Vyjadřuji jim lásku, přátelství, vděk a úctu? Pokud dojde v širší rodině k nesouladu, dokážu viníkům odpustit a soulad obnovit?
Vycházím dobře se svými sousedy? Umím si užít dne a radovat se z maličkostí? Považují mě bližní i nejbližší za užitečného? Umím  odpouštět a sám požádat o odpuštění? Dokážu v nouzi požádat o pomoc? Pomáhám v nouzi blizkým, aniž by mě o pomoc požádali? Líbí se mi na světě?
Mají mě nejbližší i  bližní rádi? Proč mě asi nemají dost rádi a neváží si mě?
Měl jsem šťastné dětství? Proč jsem neměl šťastné dětství? Dokážu odpustit těm, kteří mi v dětství ubližovali?
Umím se radovat i z bezvýznamných maličkostí? Dokážu vytvořit i ve všedním dnu takovou pohodu, aby si ji užili i moji nejbližší?
Obdaruji, byť aspoň symbolicky bezdomovce nebo žebráka, když mě požádají o výpomoc? Přiskočím, když se neznámý člověk ocitne na ulici v nouzi a nabídnu mu pomoc?