Příběhy z astroporadny
V meduňkové rubrice Astroporadna zodpověděla astropsycholožka a terapeutka PhDr. Marie Plochová Hlávková během let čtenářům už velmi mnoho různorodých dotazů. Některé dorazy i odpovědi jistě stojí za přečtení i s odstupem času, protože mohou být inspirací pro ty, kdo něco podobného prožili nebo prožívají…
Dotaz čtenářky Ivy
Všem nám dělá velkou starost devítiletý vnuk, který je z dvojčat. Dvojčata na svět přišla císařským řezem, narodila se předčasně, cca měsíc a půl před plánovaným termínem. Vnuk byl v inkubátoru pár dní. Kojené děti nebyly. Ve dvou a půl letech jim zemřela maminka, důvodem úmrtí bylo celkové selhání organismu (v lékařské zprávě byly zmínky i o mixu léků). Zemřela v sanitě cestou do nemocnice. Tatínek se seznámil se sociální pracovnicí, mou dcerou, která se krátce poté k nim přistěhovala a třetí narozeniny dětí jsme již všichni slavili společně. Děti období odchodu matky nepamatují a mou dceru berou za svou matku. Školu přijímá vnuk se vzdorem a protestem. Je schopen třídní paní učitelce oponovat, kritizovat, protestovat, hrát hysterické scény. Odmítá plnit zadané úkoly přímo ve třídě. Ale jako mávnutím proutku umí být milý, až milující, ale to jsou jen záblesky. Mnohdy čeká na příležitost, aby ukázal zlou podobu. Je schopen číst, počítat i psát, když ve vzduchu visí nebezpečí výprasku. Ale jakmile pocítí menší autoritu a klidnější dobrácký přístup, promění se ve zlého skřeta, který je stíhán tresty a špatnými známkami. Taktéž doma v rodině. Stíhají ho tresty, zákazy, ale i prosby. Nevíme, co se v jeho duši děje, ale rádi bychom mu všichni pomohli. Vnukovi, rodičům i škole. Prosím o nahlédnutí do osudových cest vnuka. Určitě svým zjištěním přispějete k pochopení divného chování jednoho z dvojčat.
Vnuk se narodil 9. 6. 2010 v Kolíně, v 8.48 hod.
Odpověď astropsycholožky
Paní Ivo, chápu, že vám chování vnuka dělá starosti. Když ale celou situaci rozebereme více do hloubky, objevíme jasné souvislosti. Především je třeba zdůraznit, že již samotný způsob příchodu vnuka na svět byl traumatický. Předčasný porod, císařský řez, pobyt v inkubátoru, a tím pádem separace od matky, nekojení, to jsou sama o sobě velká traumata, která většinou člověka do života zásadně ovlivní, i když to tak navenek nevypadá a dotyčný si to mnohdy vůbec nedává do souvislostí.
Obzvláště bych zdůraznila trauma způsobené delším oddělením od matky a následným nekojením, které má nedozírné následky a vypovídá o narušeném vztahu matka/dítě již od raného věku. Ve své praxi pracuji s několika klienty, kteří zažili pobyt v inkubátoru a tito lidé se v dospělosti potýkají s různými vztahovými problémy, s problémy začlenit se do kolektivu, se svými nepřiměřenými reakcemi v různých situacích, s úzkostmi a dalšími psychickými těžkostmi. Rozsah problémů se většinou odvíjí od toho, jak dlouho byli v inkubátoru a jak moc byl následně narušený jejich vztah s matkou i otcem. Stres dítěte v inkubátoru, jeho strach, bezmoc, pocit opuštění, izolace, toto vše v něm zůstává, a pokud po příchodu domů dítě nenalezne chápavé rodiče, kteří se na něj opravdu napojí, a pokud nemůže zpětně svůj přetlak vyplakat nebo vyvztekat, zůstane v něm uložený.
Další extrémně traumatický moment je smrt matky ve dvou a půl letech věku dítěte. Přestože to navenek může vypadat, že dítě tuto tragédii nevnímá, protože je ještě příliš malé, opak je pravdou. Smrt matky je pro dítě tak obrovskou ránou a šokem, obzvláště v raném věku, že vzpomínku na matku musí většinou plně vytěsnit, aby to přežilo. Ovšem tento šok někde v dítěti zůstává uložený a neuvolněné emoce dělají v jeho dalším životě neplechu.
Rychlá náhrada za matku v podobě nové pečující ženy nedokáže sama o sobě toto trauma vyléčit. A to obzvláště za situace, kdy nová matka s dítětem neprobírá smrt jeho biologické matky, a dítě je tak udržováno v mylné domněnce, že matkou je ona. Dítě ale samozřejmě na hluboké buněčné úrovni dobře ví, jaká je pravda, a je z toho zmatené, i když to nedokáže přímo slovně vyjádřit.
Paní Ivo, váš vnuk si dle mého v sobě nese obrovská nezpracovaná traumata. Výsledkem jeho vnitřního přetlaku může pak být jeho nestandardní chování. Když se podívám do jeho horoskopu, zaujme mě na první pohled konstelace Mars v opozici na Lilith a Neptun. Tato konstelace souvisí s nemožností projevit zdravě mužskou energii. Mars, planeta sebeprosazení, akce a průraznosti, je ztracená v mlze Neptuna. Neptun vytváří iluze, lži, klame a obaluje rázný martovský impuls jakousi vatou, takže Mars nemůže konat. A aby toho na Mars nebylo málo, Lilith jeho touhu po rázném projevu úplně odmítá. Zjednodušeně řečeno, vnuk se pravděpodobně setkal s nemožností používat zdravě svou mužskou energii, vztekat se, křičet, zuřit, vybít ze sebe přetlak aktivní formou v okamžiku, kdy to bylo na místě. Pravděpodobně zažil hodně bezmoci (Mars/Neptun) a hodně odmítání jeho impulsů vzteku nebo prosazení (Mars/Lilith). To vše se pravděpodobně odehrálo v rámci traumat kolem jeho narození a v raném dětství, nebo i dále.
Tento skřípnutý potlačený Mars je velký problém, protože pokud se nemohl přirozeně projevovat v dětství, nevybité impulsy jsou v dítěti uložené a nějakou formou se derou na povrch pak i později v situacích, které se vznikem traumatu vůbec nesouvisejí. A může to být právě forma neustálého vzdoru, protestu, vzteku, zloby, přestože to není vůbec podloženo aktuální situací a nikdo nechápe, „co to do dítěte vjelo“. Konstelace Mars/Lilith se totiž může projevovat i svou opačnou formou, kdy dotyčný svůj deficit mužské energie a vnitřní nejistotu kompenzuje přehnanými projevy planety Mars, a to je útočnost, nezdravá agrese, nepřiměřený vztek, zákeřnost atd.
Paní Ivo, doporučuji vám zaměřit se u vnuka na zpracování jeho dětských traumat a vybití jeho starých zadržených impulsů. V případě menších dětí, které ještě nejsou schopné si traumata plně rozumem uvědomovat, doporučuji kraniosakrální biodynamiku se zaměřením na uvolnění starého přetlaku z těla. Mám s uvolněním napětí u dětí přes kranio výborné zkušenosti. Další možností je autopatie nebo jiné tělové nebo energetické metody. Držím vám palce.
Mgr. Marie Plochová Hlávková, Ph.D.
