Z červnové Meduňky: Co byste měli vědět o rakovině: imunitní systém

Z aktuálního červnového čísla Meduňky vybíráme část z 5. dílu seriálu o onkologických onemocněních, ve kterém jeho autorka MUDr. Ludmila Eleková vysvětluje působení imunitního systému při těchto závažných onemocněních a informuje také o faktorech, které imunitnému systému škodí a které ho naopak posilují a podporují.

Imunitní systém je naše armáda a policie. Stará se o to, aby se v našem těle nešířili nezvaní hosté (mikrobi), kontroluje zdraví našich vlastních buněk. Vykonává nepřetržitý imunitní dohled, vyhledává poškozené buňky včetně rakovinných a likviduje je. Výhradně kvalita našeho imunitního systému zajistí odolnost vůči infekcím, rakovině, alergiím a autoimunitě. Samotný vznik rakoviny ukazuje, že imunitní systém správně nefungoval.

Vrozená a adaptivní imunita
Imunitní systém (IS) je trénován a řízen naším mikrobiomem, zejména střevním. Naše bakterie ve střevě regulují, jak bude IS fungovat, narušení střevních bakterií vede k narušení imunity. Imunitní dysfunkce jsou děsivě časté, souvisí se všemi nemocemi, které nás dnes sužují. Oslabená imunita se může projevovat jako časté infekty (nebo vůbec žádné infekty nebo vleklé virové infekce), alergie, autoimunitní onemocnění, ateroskleróza, demence, cukrovka nebo rakovina, příčiny jsou ale tytéž: narušení mikrobiomu, propustné střevo, chronický zánět a dysfunkce imunity.
Z hlediska funkce rozlišujeme imunitu vrozenou (buněčnou) a adaptivní (humorální). V brzlíku (thymu) dochází k vývoji a školení T lymfocytů, v kostní dřeni se vyvíjejí B lymfocyty. Máme několik druhů imunitních buněk s různými funkcemi. Natural killers (NK, přirození zabíječi) buňky jsou součástí vrozené imunity, zabíjejí a likvidují rakovinné buňky. B lymfocyty produkují protilátky proti antigenům, jsou součástí adaptivní imunity. T lymfocyty se dělí na několik podtypů. Pomocné (helper, Th) lymfocyty rozpoznávají antigeny, produkují cytokiny (komunikační molekuly IS), aktivují jiné T lymfocyty a B lymfocyty, které produkují protilátky. Dělí se do několika podskupin, známé jsou Th 1 lymfocyty aktivující buněčnou imunitu, zajišťující ochranu proti rakovině a nitrobuněčným nákazám (viry, chlamydie, mykoplazmata, borelie). Th 2 lymfocyty aktivují humorální imunitu, tj. B lymfocyty a tvorbu protilátek, která zajišťuje reakci proti mimobuněčným hrozbám, jako jsou alergeny, autoprotilátky, mimobuněčné bakterie a paraziti. Další důležitou skupinou jsou regulační T lymfocyty, jejichž funkcí je modulovat a vypínat imunitní reakce. Cytotoxické T lymfocyty likvidují poškozené buňky. Makrofágové rozpoznají a ničí patogeny a nádorové buňky.
Vrozená imunita zahrnuje kožní a slizniční bariéry, zajišťuje první reakci na antigeny, její aktivace vede k rozvoji zánětu a horečky. Zajišťuje obranu proti nitrobuněčným mikrobům a rakovině. Jejími bojovníky jsou makrofágy, NK buňky, Th1 lymfocyty, T regs, cytotoxické T lymfocyty. Reakce je rychlá, nemá paměť, reaguje vždy stejně. Adaptivní imunita se vyvíjí během dětství, reaguje na konkrétní antigen a má paměť. Reaguje na mimobuněčné hrozby (toxiny, alergeny, paraziti), pomocí B lymfocytů a produkce protilátek. Zdravý IS si správně vybere, jak reagovat, přepíná dle potřeby, ale nezdravý IS se zasekne se v jednom modu, což potlačí druhou větev. Většina lidí v civilizovaných zemích je v převažujícím Th2 modu, protože nejsme vystaveni tolika parazitům a bakteriím jako v minulosti, náš IS nemá tolik tréninku. Th 1 je protirakovinný mód, proto stav dominantní Th2, zvyšuje riziko rakoviny.
Rakovinné buňky umějí IS obelstít. Zamaskují se, produkují zánětlivé cytokiny a jiné látky, které paralyzují IS. Nádor mění funkci makrofágů. Správně fungující makrofágy rakovinné buňky rozpoznají a zničí, ale v nádorovém mikroprostředí se jejich funkce změní. TAM (tumor asociated macrophages) reagují na signály hypoxie, produkují cévní růstový faktor (VEGF), aby k nádoru přivedly cévy a kyslík. Narušují strukturu mezibuněčné matrix, a tím umožní růst nádoru, dále vylučují molekuly potlačující funkci T lymfocytů. Druh a množství TAM je markerem agresivity tumoru, v nejagresivnějších tumorech mohou tvořit až 50 % hmoty. Správnou funkci makrofágů narušuje nedostatek vitamínů B12 (!), B6 a potravinové alergie.
Celkové zánětlivé prostředí organismu, neustálý útok cizorodých antigenů při syndromu propustných tkání (leaky tissue, zejména střeva a plic) přetíží imunitní systém, naruší jeho rovnováhu a v takové situaci může vznikající nádor uniknout pozornosti IS. Dnešní strava znamená nepřetržitý útok nových a cizích antigenů (tzv. neoantigeny), zejména jde o obilniny, luštěniny, lepek, A1 kasein, cukr, barviva, chemické konzervanty, umělá sladidla a emulgátory. To vše způsobuje LGS, který je kořenem imunitní dysfunkce dnešních lidí. Máme ho všichni.
Kromě neoantigenů má moderní strava nedostatek živin, přímý důsledek oficiálních výživových doporučení („jezte hodně obilnin, luštěnin, nejezte nasycené tuky, nejezte maso, hlavně ne tmavé, ani vnitřnosti, jezte umělé rostlinné tuky…“). Střevní mikrobiota se poškodí právě touto oficiálně „zdravou“ stravou, antibiotiky, dalšími léky a chemikáliemi. A navíc všudypřítomným chronickým a nepřirozeným stresem, který dokončí, co strava začala. Kromě stravy IS poškozuje sedavý životní styl, toxiny, hygiena a devastace mikrobioty na tělesných površích, léky i samotná léčba rakoviny.
Lepek zvyšuje produkci zonulinu, přímo způsobuje LGS. Je to jako otevřít vrata dokořán a nechat volně vstoupit kohokoli. Správně by spojení mezi střevními buňkami mělo fungovat jako ochranka, každého zkontrolovat, pustit jen pozvané. LGS vede k chronické Th2 dominanci, protože organismus je zaplaven cizími antigeny a spustí se alergická reakce. Kromě lepku k propustnosti střeva přispívají všechny obilniny, protože obsahují lektiny – proteiny, které se váží na různé tkáně, vyvolají imunitní reakci proti sobě a současně proti tkáni, na kterou se naváží. Rostliny produkují lektiny jako chemické zbraně, malé škůdce, jako je hmyz, lektiny mohou paralyzovat i zabít, větší škůdce, jako jsou savci včetně člověka, jen zdravotně poškodí a oslabí. Na toto téma nedávno vyšla skvělá kniha dr. Gundryho Skryté nebezpečí zdravých potravin, vřele ji doporučuji. Lektiny v obilninách a luštěninách poškozují produkci lymfocytů a stimulují produkci zánětlivých cytokinů. Emulgátory jsou syntetická aditiva ve zpracovaných potravinách, mají zajistit spojení ingrediencí. Patří mezi ně mono- a diglyceridy, polysorbát 80, sójový lecithin, karboxymetylcelulóza. Způsobují LGS, poškozují mikrobiom, vedou k zánětu střeva, narušují tukové membrány buněk.

Živiny pro imunitu
Moderní strava nemá dostatek živin. Jíme málo nutričně hustých rostlin a zvířat, jíme monotónní stravu založenou na několika málo rafinovaných potravinách. Klíčovými živinami pro imunitu jsou pravý (!) vitamin A, vitaminy C a D, selen, zinek, kompletní proteiny. Nedostatek bílkovin vede ke zvýšenému výskytu infekcí, atrofii brzlíku, snížení počtu i aktivity imunitních buněk, neschopnosti tvořit protilátky. Riziko nedostatku a nerovnoměrného příjmu aminokyselin hrozí zejména u vegetariánských a veganských diet. Náš organismus očekává spektrum aminokyselin jako v živočišných potravinách!
Vitamin A je další popelkou moderní doby. Je to skupina látek rozpustných v tucích, retinoidy a karotenoidy. Retinoidy jsou bioaktivní formou vitaminu A, jeho zdroji jsou výhradně živočišné potraviny, zejména játra, ledviny, máslo, žloutek. Karotenoidy se vyskytují v rostlinách. V těle se mění na retinoidy, avšak neefektivně. Míra konverze závisí zásadně na genetice, snižuje se nedostatkem žlučových kyselin, narušeným mikrobiomem, alkoholem, toxiny, nedostatkem bílkovin, nedostatkem zinku, nerovnováhou hormonů štítné žlázy, některými léky a je problematická i u malých dětí. Vidíme, že mnoho z nás má problém, prostě se nelze spoléhat na to, že si z karotenoidů vyrobíme dostatek vitaminu A. Pouze retinoidy mají pozitivní vliv na imunitu, také na regulaci genů, regeneraci sliznic a sítnice.
Vitamin C má silné protirakovinné účinky. Ale soutěží s glukózou o vstup do bílých krvinek, používají stejný receptor kvůli podobnosti molekulární struktury, proto glukóza blokuje efekt vitaminu C. Vysoké dávky vitaminu C (10 g denně) zvyšují významně přežití u pacientů s terminální rakovinou. Vitamin C zvyšuje hladinu interferonu, je selektivně toxický pro nádorové buňky, zesiluje účinek oxidačních terapií, jako je chemoterapie. U zdravých buněk vitamin C působí jako antioxidant, snižuje karcinogenitu toxinů. Zvyšuje aktivitu NK buněk, působí proti angiogenezi a zánětu. Před podáváním vysokých dávek nitrožilně je nutný screening na deficit glukóza – 6 – fosfatázy (G6PD). Zdroje vitaminu C netřeba zmiňovat, patří mezi ně zelenina a ovoce, ale také syrové maso a játra (zvířata si ho tvoří sama).
Epidemicky rozšířený je nedostatek vitaminu D. Je to vlastně hormon s vlivem na více než 2000 genů. Tvoříme si ho sami s pomocí slunečního záření v kůži. Vyvinuli jsme se při životě venku, zesvětlení kůže u lidí žijících v severně položených zemích je adaptací na snížení slunečního svitu. Seveřanům slunce nahrazuje konzumace potravy bohaté na vitamin D, zejména ryb a rybího tuku. Nedostatek vitaminu D je důsledkem několika faktorů, z nichž nejdůležitější je přesun života do vnitřku budov, také jsme omezili konzumaci potravy bohaté na vitamin D. Systematické poškozování kožního mikrobiomu nadbytečnou hygienou a kosmetikou vede k nedostatku vitaminu D, protože správná kožní flora je nutná pro jeho syntézu v kůži.
Celý článek si přečtete v červnové Meduňce.