Z červnového čísla Meduňky vybíráme…

… ukázku z článku  MUDr. Vladimíry Strnadelové a Jana Zerzána Kvalitní jídlo pro děti. Článek je součástí hlavního tématu, které je v tomto čísle věnováno dětem a důležitým podmínkám šťastného dětství.

 

Je mnoho lidí, zvláště žen, které se začnou zajímat o kvalitu a složení stravy až v době, kdy čekají nebo či porodí dítě. Pak velmi často propadají panice, neboť se setkávají s obrovským množstvím nejrůznějších informací a potřebovaly by čas na to, aby si v tom udělaly pořádek. Je totiž třeba promyslet si souvislosti a oddělit podstatné od nepodstatného. Po narození dítěte na to ale příliš času nemají. Pro své dítě chtějí to nejlepší, ale najednou si nejsou jisté, co to je. Pojďme si tedy říci ty nejdůležitější věci, týkající se stravy našich dětí.

Kojení
Nikdo dnes už nepochybuje o tom, že kojení je základem zdravého vývoje dítěte. Do půl roku by dítě mělo být plně kojené, poté začneme přidávat příkrmy, jako je zelenina, pak obiloviny a tepelně upravené ovoce. V druhém roce života jídelníček postupně rozšiřujeme o všechny další chutě, ingredience a způsoby úpravy. Postupně tedy přidáváme jídlo a snižujeme podíl kojení. V období kojení je velmi důležité, co maminka jí. Pokud se stravuje nevhodně, nebo má některé potravinové intolerance, jež nerespektuje, může to zatěžovat i dítě a vést k některým zdravotním problémům.
Zhruba ve dvou letech dítě ztrácí enzymy na zpracování mléčné bílkoviny a v této době tedy můžeme kojení vysadit bez jakéhokoliv psychického stresu. Při nadbytečném kojení bývá však na konci druhého roku tento přechod pro maminku i dítě stresující.  Ve třetím roce života dítěte je již kojení nadbytečné, a to jak psychicky, tak fyzicky.

Zelenina
Je velmi důležitou a nenahraditelnou součástí stravy, a to už od kojeneckého věku. Je zdrojem vitaminů, minerálů i vlákniny a také je nejdůležitější zásadotvornou složkou stravy. Je však třeba si uvědomit některé souvislosti.
Jako živočišný druh s danou konstrukcí trávicího systému nejsme schopni strávit větší množství syrové zeleniny a také z ní nevyčerpáme vše potřebné. Proto je pro nás od nejútlejšího věku podstatné, aby základem stravy byla tepelně upravená zelenina.
Od 7. měsíce věku ji dítěti připravujeme na kvalitním oleji (sezamový, slunečnicový, olivový za studena lisovaný), čímž získáváme i vitaminy rozpustné v tucích. Zásadní je zde to, že zelenina se musí sníst hned po tepelné úpravě, neboť po vychladnutí zahnívá a ztrácí svůj zásadotvorný charakter. Zeleninu proto již znovu neohříváme.
Co se týče pestrosti, používáme celé spektrum zeleniny, ale vyhýbáme se lilkovitým rostlinám. U starších dětí střídáme nejrůznější druhy zelenin, jejich kombinací, ale i různé tepelné a konzistenční úpravy. Nezapomínáme na omáčky a polévky a také na zeleninu mléčně kvašenou.

Obiloviny
Spolu se zeleninou tvoří základ naší stravy. Svědčí o tom složení enzymů rozkládající složité cukry na jednodušší, které jsou produkovány našim trávicím systémem. Je však obrovský rozdíl mezi trávením uvařeného obilného zrna a mouky. Uvařené zrno je pro nás mnohem lépe stravitelnější než mouka a u dětí to platí obzvlášť. Je důležité zařadit do stravy široké spektrum obilovin, jako je rýže, jáhly, pohanka, kukuřice, amarant, quinoa, tef, slzovka, čirok, ječmen a oves. Vzhledem k tomu, že v současné době je velmi rozšířená intolerance na lepek, je dobré pšenici a žito zařazovat v menší míře, a když tak ve formě kuskusu, bulguru nebo těstovin.
Lepek začínáme do dětské stravy zařazovat po dovršení jednoho roku a s pečivem nespěcháme. Doba, kdy se tvrdilo, že se má lepek zařazovat do jídelníčku již od čtvrtého měsíce života dítěte, je naštěstí již překonaná. Zjistilo se totiž, že pokud se lepek podá příliš brzy, narůstá v obrovské míře celiakie i intolerance na lepek.

Bílkoviny
Jde o základní stavení kameny pro růst lidského organismu, a tudíž jsou potřeba denně, zvláště pro rostoucí dětský organismus. Jejich potřebu však nemusíme pokrývat pouze masem, neboť naše trávení není totožné s trávicím ústrojím šelem. Jako lidé trávíme maso pomalu a stojí nás to mnoho energie. Plně postačí, když dítě bude mít kvalitní maso k dispozici 1x až 2x za týden. Nejčastěji zařazujeme ryby a bio drůbeží maso. V ostatní dny pak doplňujeme bílkoviny kombinací obiloviny a luštěniny, neboť tyto dvě potraviny dohromady tělu vždy poskytují kompletní esenciální aminokyseliny. Pokud obilovinu a luštěninu doplníme tepelně upravenou zeleninou, máme nejen všechny živiny, ale také získáme vyvážené jídlo i po stránce kyselinotvornosti a zásadotvornosti. Mějme na paměti, že pro organismus je velmi špatný nedostatek bílkovin, ale zrovna tak ho zatěžuje jejich nadbytek.

Celý článek najdete v červnovém čísle Meduňky…