Houby pod drobnohledem

Z aktuálního čísla Meduňky, které nedávno vyšlo, tento týden vybíráme ukázku z článku  MUDr. Zuzany Vančuříkové (1. Škola tradiční čínské medicíny) o léčebných účincích některých hub… MEDUŇKA je stále ke koupi na stáncích PNS a v některých obchodech…

 

 

V následujících řádcích bych se s vámi ráda podělila o pár informací o praktickém využití některých hub v péči o naše zdraví. Přála bych si, aby následující poznatky byly využitelné pro široký počet čtenářů, přestože se budu houbám věnovat více z hlediska východní medicíny. S užitím hub jsem se setkala ve své dlouholeté praxi lékařky, která se věnuje především celostní medicíně, a musím upřímně říci, že jsem jejich účinky byla nezřídka překvapená a nadšená.

Houby jsou jedny z nejstarších organismů na Zemi a člověka provázejí při jeho vývoji již tisíce let nejen jako prostředek při udržování a rozdělávání ohně, ale i jako zevně a vnitřně užívané léčivo. Nejstarší písemné záznamy o preventivním a léčebném účinku hub v čínské medicíně nalezneme v Shennong bencao jing (250 n. l.). Jsou zde zmíněny například lingzhi (ganoderma lucidum), fuling (poria cocos), dongchong xiacao (cordycepc sinensis), zhuling (polyporus umbelatus) a baimuer (tremella fusiformis). Hovoří se o nich jako o látkách posilujících tělo, netoxických a užívaných preventivně, které jsou svým způsobem schopné udržet tělo v rovnováze.

Jak využít preventivní a léčebný potenciál imunonutričních hub
Východní medicína vždy kladla hlavní důraz na udržení zdraví jednotlivce. Většinou se zaměřovala na podporu organismu, aby dokázal vzdorovat různým negativním vlivům. Je důležité, aby se tělo dokázalo zbavit škodlivin, které do něj již pronikly, nebo vznikly uvnitř něj, a aby se organismus dokázal přizpůsobit měnícím se životním podmínkám. V tomto kontextu se jeví houby jako jedny z nejlépe využitelných prostředků.
V posledních letech se tzv. imunonutriční houby dostávají do hledáčku i v západní medicíně, která pátrá po nových léčebných prostředcích především k ovlivnění civilizačních nemocí, jakou jsou kardiovaskulární choroby, poruchy imunitního systému, nádorová onemocnění, různé poruchy látkové výměny atd. Za tímto účelem sleduje jednotlivé látky obsažené v houbách, různé polysacharidy, terpeny, steroidy, enzymy, minerály, vitaminy, aminokyseliny aj. Moje vlastní zkušenosti říkají, že využití léčivých hub je jednou z možností, jak propojit tisícileté zkušenosti východní medicíny a moderní poznatky západní medicíny, protože houby je možné kombinovat s různými dalšími metodami léčby a prevence. Patří mezi ně fytoterapie, akupunktura i léčiva západní medicíny.

Houby na vyladění imunity
Co se týká podpory imunitního systému, velmi dobře můžeme využít účinků prakticky všech imunonutričních hub. V následujících řádcích se pokusím nastínit, v kterých situacích se jednotlivé houby hodí nejvíce. Proto se nyní zastavme nyní u několika velmi známých hub.

Hlíva ústřičná
K nejznámějším u nás, a nakonec i na celém světě, patří hlíva ústřičná, latinsky pleurotus ostreatus, čínsky pinggu. Je to lupenitá houba, která roste na živých i odumřelých stromech, na pařezech a také se dá velmi dobře pěstovat. Nejstarší zmínky o prospěšných účincích houby pocházejí z Číny z období asi 400–500 let před naším letopočtem. Víme však, že léčebně se hlíva již dlouho užívala i v Africe, Jižní Americe a také ve střední Evropě.
Z hlediska čínské medicíny je hlíva sladké chuti a mírně teplé povahy, ovlivňuje žaludek, slezinu (slinivku) i játra. Svými vlastnostmi a charakterem je schopna podporovat sílu (čchi), tedy energii organismu, podporovat obranu těla, odstraňovat nevhodnou vlhkost z těla a zahlenění, uvolňovat napětí šlach, křeče a mravenčení v končetinách, posiluje trávení, zlepšuje chuť k jídlu, jako pomocný prostředek působí proti osídlení parazity a odstraňuje únavu.
Z hlediska západní medicíny se pozitivně hodnotí její účinek na posílení funkcí imunitního systému, na správnou funkci jater, na látkovou výměnu – především na ovlivnění hladiny cholesterolu a dalších krevních tuků. Také byl pozorován celkový pozitivní vliv na oběhový systém včetně vlivu na křečové žíly a hemoroidy. Vliv na posílení imunitního systému (protivirové, protibakteriální i pomocně protinádorové účinky) se připisují především obsahu polysacharidů, (jako jsou např. beta glukany, alfa glukany) a různých bílkovin. Vliv na hladinu cholesterolu se zase přičítá přírodnímu statinu (lovastatin), který je obsažen v plodnici, myceliu i v zárodcích plodnic.
Čínská medicína celkový pozitivní účinek hlívy připisuje schopnosti houby podporovat tzv. střední ohniště, tedy již zmíněný okruh sleziny, slinivky a žaludku, který svojí funkcí zajišťuje vznik čchi (síly organismu), krve a schopnosti odstraňovat hleny viditelné i neviditelné (cholesterol, nádorovité útvary apod.). K zajímavým schopnostem hlívy patří i schopnost akumulovat těžké kovy a některé chemické látky, proto se hodí pro detoxikaci exponovaných lidí (těžký průmysl, zubní lékařství aj.). Preventivní dávka se udává 1–3 g sušené houby (10x vyšší množství čerstvé). Léčebná dávka se pohybuje v rozmezí 3–12 g denně. Proč tedy tuto houbu pravidelně nezařadit do naší stravy? Cíleně je pak vhodná jako součást detoxikační kúry třeba na jaře spolu s některými bylinami, které podporují např. funkce jater. Doporučuji využít součinnost látek celé plodnice, ev. i s podhoubím, spíše než jednotlivé izolované látky z dané houby.
Uvedené informace o hlívě nám říkají, v jakém případě o ní budeme uvažovat a pro koho je obzvlášť vhodná. Půjde o unavenějšího jedince, s ne příliš dobrou chutí k jídlu, s případným sklonem k průjmovité stolici, nebo také k říhání a obtížnému trávení. Pokud je člověk také relativně často nemocný a má tendenci k zahleňování, poukazuje to na slabost „středu“. Pokud bude mít pocit závratí a nepříjemné brnění v končetinách, můžeme si domyslet, že slabá slezina dostatečně nepodporuje tvorbu krve. Člověk může mít oteklý jazyk a se silnějším povlakem, což svědčí pro přítomnost vlhkosti resp. hlenů.

Houževnatec jedlý
Mohli bychom však uvažovat i o další z hub, o shii–take (japonsky), xianggu (čínsky), lentinula edodes (latinsky), houževnatec jedlý (česky). Jako potravina s blahodárnými účinky se v Japonsku a Číně používá už tisíce let. I tato houba je sladké chuti, má neutrální povahu, vztah k slezině, žaludku a navíc také k plicím. I ona přeměňuje hleny a podporuje střed, aby správně vytvářel čchi a krev. Svým vztahem k plicím a schopností zvlhčovat suché je vhodná, pokud má pacient tendence k častým nachlazením, k dlouhodobému a spíše suššímu kašli, dušnosti a alergiím.
Shii-take doplňuje především krev, a proto se hodí unavenému člověku se závratěmi, který je přepracován a tráví mnoho času u počítače. Rovněž se dá doporučit ženám se slabší menstruací, lidem trpícím brněním či křečemi v končetinách, což poukazuje na nedostatek krve. Pro lidi se slabým hlasem a nižší chutí k jídlu však není dobrá, protože ti mají nedostatek čchi…

Celý článek si přečtete v zářijové Meduňce.