Bolí vás klouby?

Pak možná oceníte rady a informace, obsažené v knize dlouholetého spolupracovníka Meduňky, praktického a alternativního lékaře MUDr. Rudolfa Zemka
Bolesti kloubů Alternativní léčba. Autor ji pojal jako přehled informací o kloubních potížích a o možnostech standardní i alternativní léčby, odpovídá na řadu otázek, často kladených pacienty, uvádí příběhy konkrétních pacientů a v závěru nabízí řadu doporučení, rad a postřehů z vlastní bohaté lékařské praxe u nás i v zahraničí. Kniha vyšla jako 23. svazek meduňkové edice, k dostání je na našem e-shopu www.obchodmedunka.cz

 

O léčbě jednotlivých kloubů a kloubních skupin
Kapitola přináší přehled stručných doporučení ohledně léčby konkrétních kloubů a kloubních skupin. Uvedeny jsou návrhy a tipy jak z oblasti alternativní, tak standardní medicíny. Cílem textu je mj. upozornit na výhodnost sloučení na jednom kloubu a na jednom pacientovi toho nejpříznivějšího z obou směrů. Skalní přívrženci jednoho či druhého směru nechť prominou. V kapitole je v rámci zjednodušení záměrně řeč o potížích s klouby, a nikoli o diagnózách.

Potíže s klouby prstů ruky
Klouby a prsty na rukou mohou bolet nebo otékat jednotlivě nebo mnohočetně. Při akutním zhoršení je radno prsty či celou ruku chladit ponořením do chladné nebo do vysloveně ledové vody. Výrazně bolestivé zarudlé jednotlivé prsty je třeba chladit ledem až do jejich přechodného zblednutí. V úvahu přichází i umrtvení jednotlivých bolestivých prstů prostřednictvím tzv. svodné anestézie, nejlépe prokainem, ale jinak stačí jakékoli jiné 1% anestetikum nebolestivě aplikované tenkou zubařskou injekční jehlou. Ruku s akutními nebo chronickými akutně zhoršenými kloubními bolestmi je možno „druhou“ rukou masírovat a vkládat do zábalů s Voltaren-Emulgelem, Dolgitem, s heparinovou nebo jakoukoli jinou, např. rostlinnou mastí, o níž dotyčný ví, že mu pomáhá, a také to pociťuje. Pro chronické opakující se bolesti platí prakticky totéž – chlad nahradit vlhkým teplem a (denními) koupelemi rukou v teplé vodě s roztokem rašeliny či kosodřeviny. To pomůže i u tzv. lupavých prstů. Ty se operují, ale ke zmírnění bolestí (a k případnému oddálení operace) kromě koupelí, mastí a automasáží může pomoci rázová vlna, což je třeba vyzkoušet. V některých případech se totiž stav může i zhoršit. Jinak není dobré operaci příliš dlouho oddalovat. Na počátku kloubních potíží mají prsty někdy tendenci zůstat „přiohnuté“ a vlastní silou není možné je úplně narovnat, což může být mj. i příznakem počínající Dupuytrenovy kontraktury. V takových případech je dobré dodatečně zkusit občas sedět stehny na hřbetu ruky. Prsty přitom jsou maximálně narovnané a ještě jsou ve vlhkém teple. Při delších jízdách autem během zastávek prsty zdravou rukou „rovnat“ a postávat se sepjatýma rukama jako při modlitbě a přitom prsty maximálně natahovat. Prsty na volantu bývají celé hodiny – někdy i desítky hodin – ohnuté, což platí i pro pravou ruku, pokud ji řidič nechává na během jízdy na řadicí páce. Podle mých zkušeností je dlouhodobé řízení motorového vozidla jedním z momentů, které ke vzniku potíží s hybností ruky přispívají. Podobné to platí pro nekonečnou práci s počítačovou myší, která ke kontrakturám šlach ruky a prstů (a nezřídka i k syndromu karpálního tunelu) dost přispívá.

Zápěstí
V tomto složitém kloubním spojení jde typicky o dva problémy. Ten první je možno vidět ve vzniku poúrazové artrózy. Na zápěstí se totiž dost často padá, v zimě na náledí, v létě při sportu. Pokud se zlomeniny kostí a narušení chrupavek v zápěstním kloubu kompletně nevyhojí, je tu nebezpečí vzniku úporných chronických bolestí. Ta druhá záležitost je syndrom karpálního tunelu. Tím se myslí útisk šlach, „vedoucích k ruce“ v oblasti zápěstního kloubu. Je to vrozená porucha vaziva nebo následek těžší práce apod. U artrózy i u syndromu karpálního tunelu oblast zápěstí bolí a také otéká. Syndrom karpálního tunelu je možné operovat a člověka bolestí a potíží totálně zbavit. Pokud je současně ve hře (eventuálně nerozpoznaná) zápěstní artróza nebo i dlouhodobý nediagnostikovaný zánět šlachových pochev na předloktí, pak operace nepomůže, bolesti po ní přetrvávají nebo jsou ještě intenzivnější než před ní. Nestává se to často, ale stává. Před plánovanou operací „karpálu“ je radno pohmatem pečlivě vyšetřit a spolehlivě vyloučit artrózu zápěstního kloubu a eventuální chronický zánět šlach (tendovaginitis) předloktí, který je nutno bezpodmínečně kompletně vyléčit. U potíží se zápěstím může překvapivě účinně pomoci masírování „vzdálených“ trapézových svalů a v nich nalezených velkých bolestivých myogelóz, které se mají nejen bodově masírovat, ale i (eventuálně krvavě) baňkovat a akupunkturně jehlovat.

Loket
Co u lokte zlobí, je především tzv. tenisový a golfový loket, a to i u lidí, kteří tyto sporty znají jen z televize. Zde pomůže denní bodové masírování bolavých bodů na lokti za pomoci vhodné chemické či rostlinné masti. Ve sprše je třeba třít bolavá místa vlhkou teplou žínkou až do vytvoření červených skvrn. Standardní lékař nechť zkusí místa „obstříknout“ suspenzí krystalických kortikoidů, což může hodně pomoci, ve výjimečných případech však i pohoršit. Alternativní lékař může pomoci akupunkturou, akupresurou a neurální terapií prostřednictvím infiltrace bolestivých šlachových úponů lokálním anestetikem, což lze na rozdíl od kortikoidů mnohokrát opakovat. Takto se má ošetřit i (často nalezený) citlivý bod na zevní straně paže, jenž lze nalézt zhruba v polovině její délky v oblasti úponu deltového svalu. Loketní klouby nepřetěžovat stěhováním nábytku a prací se šroubovákem apod.
Při nesnesitelných/invalidizujících bolestech se kloub operuje, ale to by mělo být poslední řešení…