O lásce a partnerských vztazích…
Den sv. Valentýna – 14. únor – je v kalendáři vyznačen jako Svátek zamilovaných. Bez ohledu na to, jestli tento svátek uznáváte, nebo ne, je dobré si připomenout, jaké místo má v našem životě láska a vztahy a jak o tyto vztahy pečovat, aby nám přinášely spíš radost a štěstí než trápení a starosti… Autorkou článku je naše spolupracovnice Hana Fedora Smejtková.
Co vede člověka k tomu, aby hledal svou druhou polovičku a rozhodl se s ní strávit zbytek života? Nebo jen pár let? Proč dochází k tak častému rozpadu manželství a řada jich ani nevzniká? Co je to láska a co si od ní slibujeme?
Srdce, ledviny a imunita
O tom, že láska je srdeční záležitost, snad nikdo pochybovat nebude. Vztahy jsou také přiřazeny k ledvinám a prvku vody, naplněné vztahy dodávají ledvinám energii, nenaplněné a komplikované je naopak vysávají. Někteří zamilovaní lidé málo jedí, málo spí, a přesto nejsou unaveni, radostné plamínky jim září z očí a těžko skryjí stav své duše před svým okolím. Štěstí, radost a láska jsou hlavní emoce prvku ohně, který vysouší všechny předchozí žaly a smutky, prohřívá a narovnává organismus, zrychluje krevní oběh a také posiluje celkovou imunitu organismu. Té naopak neprospívají rozchody a další komplikace ve vztazích. Nastupující smutek v takovém případě doprovází ohnutí ramen, blokaci dráhy plic a snížení objemu vdechovaného vzduchu. Kvůli tomu se do těla dostane výrazně menší množství kyslíku, okysličování krve probíhá jen omezeně, tělu začíná chybět energie, tak si ji začne vyrábět bez přítomnosti kyslíku. Zejména pro mozek a svaly je potřebná glukóza, jejíž štěpení probíhá přes řadu meziproduktů až na kyselinu mléčnou. Ta spolu s dalšími metabolickými přebytky zvyšuje kyselost organismu a v kyselém prostředí pak narůstá riziko namnožení nežádoucích mikroorganismů, což přináší problémy ve formě zánětlivých ložisek či snadného podlehnutí infekčnímu onemocnění.
Dokonalý vztah neexistuje
Člověk je tvor společenský a vyhledává přítomnost jedinců sobě blízkých a milých, jejichž přítomnost ho obohacuje. Od zvířat nás odlišuje jen pár chromozomů, takže celkem logicky si i v naší společnosti hledají samičky i samečkové jedince druhého pohlaví pro uspokojení primární potřeby rozmnožování, my tomu říkáme pokračování rodu. Někteří si hledají jedince téměř identické, jiní naopak partnery s naprosto odlišnými vlastnostmi, kteří je budou doplňovat. Obě varianty přináší řadu výhod i komplikací. Moderní doba a relativní soběstačnost do vysokého věku poněkud snížily nutnost plození potomků, nicméně je to i strach ze samoty a potřeba sounáležitosti, která vede lidi do partnerských vztahů. Většina lidí v nich hledá dokonalé naplnění svých představ – a často pak zažívá trpké zklamání. Čím větší iluze a očekávání od vztahu máme, tím trpčí bývá probuzení do reality. Partnerské vztahy byly, jsou a budou jak zdrojem radosti, štěstí a dobré nálady, tak i mnoha krizových situací a nepříjemností. To se odvíjí od nastavení (naprogramování) obou hlavních aktérů, záleží na jejich schopnosti a ochotě o vztah pečovat a vědomě ho rozvíjet. Krize do vztahu patří, opět záleží jen na těch dvou, jak se s ní vypořádají, mnohdy společné překonávání krizí vztah utuží, jindy krize přinese rychlý konec. V současné době převládá tendence utéci od prvního velkého problému, proto se dnes v naší republice každé druhé manželství rozvede a řada jich ani nevznikne. Vedle toho některé vztahy se časem vyčerpají a přesto nedojde k jejich zániku, partneři spolu zůstávají kvůli dětem, majetku, rodině, společnosti nebo jinému „závažnému“ důvodu. Ve skutečnosti za tím bývá pasivita a neschopnost či neochota stav pojmenovat a řešit. Zůstává jen nespokojenost a potlačované touhy, což přispívá ke zhoršování zdravotního stavu postižených jedinců.
Hodnocení partnera a vztahu
Jako bláhoví vstupujeme do svých vztahů a naše mysl je plna neochvějných představ a očekávání, jak to bude. Když se pak začne situace vyvíjet jinak, než jsme očekávali, hned hledáme viníka a tím je náš partner, protože se nechová dle našich představ. On může za všechno, co dopadlo špatně a s čím nejsme spokojeni. Mnoho energie tak vyčerpáme na hodnocení, kritiku a celkem zbytečnou snahu změnit toho druhého.
Jako poučenější už jsme si vědomi, že veškerou realitu si vytváříme sami, takže zase obviňujeme sami sebe, co jsme udělali špatně, čím jsme zapříčinili chování partnera, jaké zrcadlo nám nastavuje, jaké si z toho máme vzít ponaučení? Tentokrát spotřebujeme energii na sebehodnocení, respektive sebeobvinění, utápíme se ve starostech, jak situaci změnit a často se uchýlíme k potlačení vlastního názoru a maximálnímu přizpůsobení se požadavkům druhé strany, což nám zrovna moc klidu a štěstí také nepřinese. Někteří jedinci se ve svém životě pohybují jen mezi těmito dvěma úrovněmi, jen někteří dosáhnou spolu s moudrostí třetího stupně, který je naplní vnitřním klidem. Nic nehodnotí, nesoudí, přijímají vše tak, jak to je. Duši ovládne smíření a harmonie.
Podoby lásky
Láska má v životě své významné místo, jejím protikladem je strach, když ji nemáme. Jako malí hledáme lásku u rodičů, lidí ve svém okolí a kamarádů, později hledáme svého životního partnera. S mnoha jejími podobami jsme jistě setkali: zalíbení, vzájemná blízkost, zamilovanost, romantická láska, přátelská láska, osudová láska, platonická láska, dětská láska, dokonalá láska, vášeň, pobláznění, oddanost…
Řada pohádek končí velkou svatbou, ale nikde už se nepíše, co bylo dál, po pár letech, po pár dětem, případně po pár nabraných kilech nebo u některých pánů po ztrátě vlasů… Důležité je, abychom pochopili a přijali vývoj našeho vztahu a společně na něm pracovali. Pak se může láska plně rozvíjet a nabírat různé podoby. Původní zamilování, založené na sexuální přitažlivosti, zcela logicky nevydrží ve stejné intenzitě po dlouhá léta, ale doplní a nahradí ho společné sdílení života, vzájemná podpora a úcta, zkrátka bouřlivá láska přeroste do klidnějšího, ale o to trvalejšího vztahu. Někdy však k tomuto procesu nedojde, začnou se hromadit problémy a my si začínáme po pár letech uvědomovat, že žijeme ve svazku s někým, s kým nejsme šťastni a začínáme přemýšlet o rozchodu.
V dobrém i ve zlém…
Na svatbě jsme slibovali, že budeme s tím druhém „ v dobrém i zlém“, ale tehdy bylo všechno dobré a naše zamilovaná mysl žádné problémy nepřipouštěla. Ale starosti a problémy nás provázejí celým životem, jsou to vlastně takové zkoušky naší odolnosti a vytrvalosti. Dříve byl za silnějšího ve vztahu považován muž, který podržel svou ženu, dnes to v mnoha rodinách platí hlavně po ekonomické stránce, jinak můžeme sledovat, že s nárůstem počtu silných žen naopak silných mužů ubývá. Takže to často bývá žena, která se stará o energeticky slabšího muže, dopuje ho svou péčí a láskou, aby fungoval, od toho on se odráží a vydává se do džungle businessu bojovat o moc a prestiž. Venku je aktivní, doma se nechá milovat a opečovávat. Některé silné ženy navíc se svými muži také bojují a je nasnadě, že čím víc jangu (síly) vykazují, tím méně ho zbývá na jejich partnery. Proto i v době, kdy vědecké výzkumy přinášejí informace, že ženy jsou inteligentnější než muži, je třeba, aby ženy zůstaly ženami, jinak nemohou být z mužů chlapi. Měla jsem výjimečnou příležitost v rámci rodinných konstelací „hrát“ muže a naladila jsem se na jeho zájem o jednu ženu: „ Co bych ještě udělal, abych jí udělal radost, abych u ní zabodoval?“ Poučila jsem se z toho a od té doby mnohem více umožňuji mužům ve svém okolí, aby uplatnili své schopnosti a vnímám, že to dělá radost jim i mně.
Asi byste se divili, kolik lidí nežije svůj život podle sebe, ale podle toho, jak je běžné či jak to od nich jejich okolí očekává. Jsou to hlavně ženy, které se přizpůsobují, upřednostňují ty ostatní a samy sobě poskytují pramálo prostoru a důležitosti. Vzpomeňme na „slinivkové“ typy se spoustou starostí a povinností a odpovídajících zdravotních potíží. Někdy se nemoc může stát i podvědomým prostředkem vydírání partnera, případně může sloužit jako alibi pro neřešení životní situace.
Láska prochází žaludkem?
Možným výkladem tohoto rčení je fakt, že zamilovaní cítí chvění kolem žaludku, nicméně vyšší pravděpodobnost vykazuje zvýšení hladiny hormonů dobré nálady, serotoninu a dopaminu. Ty se uvolňují po dobrém a vydatném jídle, stejně jako v prvních fázích zamilovanosti. Takže když se milovaná osoba a jídlo spojí, ať už u jídla uvařeného doma nebo při pozvání na večeři, stav euforie a zamilovanosti se zaručeně dostaví.
S láskou má svět naději
Jeden den se v mé ordinaci objevil starší manželský pár. Zaujalo mě, jak k sobě byli navzájem pozorní a neunikly mi jejich láskyplné pohledy. Při masáži se paní rozpovídala. Bylo jí patnáct, právě nastoupila na střední školu a nová spolužačka ji pozvala k sobě domů. Do pokoje náhle vešel ON – starší bratr spolužačky, zajiskřilo to mezi nimi a tak už to trvá přes čtyřicet let. A to si musel asi dvacetiletý mladík počkat přes celou střední školu, první milování bylo až po dosažení 18 let, svatba následovala po maturitě. Stejný den se u mě objevil mladý muž, velmi milující svou přítelkyni. Právě jí požádal o ruku, ale jeho vizi šťastného života neustále narušovaly rozvodové statistiky, tak se mě zeptal, zda znám nějaký pár, kterému to vydrželo po celý život a nezůstali spolu jen z povinnosti. S radostí jsem mu vyprávěla o předchozím páru a mladík odcházel nejen s uvolněnými rameny a hrudníkem, ale i s nadějí v srdci. Stejně nadějný pocit jsem měla, když jsem byla požádána o provedení šamanského svatebního rituálu pro přátele, kteří se rozhodli vstoupit do manželství po devíti letech a dvou dětech, tedy v době, kdy se řada jiných vztahů rozpadá.
Desatero pro dobrý partnerský vztah
- Vztah jako květiny je třeba zalévat a opečovávat každodenními drobnostmi.
- Dodržuj ve vztahu věrnost, upřímnost a důvěru.
- Nebuď závislý na svém partnerovi, pěstuj své vlastní záliby.
- Sdílej se svým partnerem pocity a zážitky.
- Nesnaž se svého partnera změnit, změň svůj přístup k němu.
- Neopakuj ve vztahu své minulé chyby ani chyby svých rodičů.
- Přijmi poučení ze života rodičů tvého partnera.
- Drž svého partnera v úctě, neurážej ho ani neponižuj.
- Komunikuj se svým partnerem otevřeně o všem dobrém i zlém.
- Dávej do vztahu víc lásky a víry než strachu.
A na závěr malé cvičení: Položte si obě ruce dlaněmi mezi prsa na 4. srdeční čakru. S nádechem probuďte ve svém srdci lásku a s výdechem ji pošlete přes ruce a dlaně (prodloužené srdeční čakry) zpět sami sobě do svého srdce. Teprve takto namnoženou energii pak posílejte do světa ke svým milým a nezapomínejte na pravidlo: „ Miluj bližního svého jako sebe sama“.
Ing. Hana Fedora Smejtková
