Nemoc duše nebo těla?

aneb Není deprese jako deprese nazvala jeden z mnoha svých zajímavých článků naše spolupracovnice MUDr. Ludmila Eleková. Věnuje se v něm tématu, které je v době stále vzrůstající spotřeby antidepresiv, léků na spaní, na uklidnění, povzbuzení atd. nanejvýš aktuální. Pokud vás články této zkušené lékařky zajímají, výběr těch nejzajímavějších najdete ve dvou svazcích edice Knihovnička Meduňky – Buďme zdraví lékařům navzdory I.a II. MUDr. Eleková se také věnuje tematice očkování – i o tom napsala dvě knihy – také jsou k dispozici na e-shopu Meduňky – www.obchodmedunka.cz 
MUDr. Ludmila Eleková bude hostem cyklu Rok zdraví s Meduňkou – 3. března 2020 bude přednášet a odpovídat na otázky na téma Zdravý mozek po celý život,
7. dubna 2020 se bude věnovat tématu Jak co nejlépe zestárnout.  Začátky od 17 hod, místo konání Galerie Cesty ke světlu Zdeňka Hajného, Zakouřilova 955/9, Praha 4-Chodov.

Výskyt duševních nemocí stoupá raketovým tempem. Odhaduje se, že přibližně každý čtvrtý člověk během života onemocní duševní nemocí. Jak je možné, že tolik lidí – od malých dětí po seniory —  má špatně fungující mozek? Skutečně závažné, pravděpodobně geneticky podmíněné duševní nemoci, se historicky vyskytovaly řádově jen v jednotlivých procentech populace, lidé nikdy nebyli tak nemocní, jako jsou dnes. Nárůst výskytu těchto nemocí musíme přičíst na vrub faktorům prostředí, čistě geneticky podmíněné nemoci nemění míru výskytu.

Tělo ovlivňuje duši?
Abychom dobře pochopili celý problém duševních nemocí a jejich dopad, musíme se zamyslet nad otázkou z nadpisu. Jsou to skutečné nemoci duše, něco, co přichází v důsledku psychických vlivů? Nebo má na vzniku těchto chorob svůj podíl i fyzický stav těla? Je možné, aby vedle psychosomatických nemocí existovaly také nemoci somatopsychické? Že by narušené funkce těla přímo ovlivňovaly funkce duševní? Pokud představa, že člověk může být depresivní, úzkostný, trpět nutkavých chováním, schizofrenií nebo autismem v důsledku narušených funkcí těla, je pro vás příliš exotická,  čtěte dále…
V pediatrii je znám syndrom PANDAS, zkratka znamená „pediatrická autoimunní neuropsychiatrická porucha spojená se streptokokovou infekcí.“ Některé děti infikované betahemolytickým streptokokem skupiny A mají rychlý nástup obsedantně kompulzivního chování (dále OCD). Protilátky vzniklé při reakci na tuto infekci mají pravděpodobně autoimunní účinek na funkci bazálních ganglií v mozku, což se projevuje změnou chování. OCD se u těchto dětí logicky neléčí psychofarmaky, ale antibiotiky. Podobný případ dospělé pacientky jsem četla v knize dr. Marka Hymana, OCD u ní vymizela doslova přes noc po zaléčení infekce střeva antibiotiky. Před tím trávila roky na psychiatrii, docházela na různé terapie, brala několikery léky — psychofarmaka a stálo jí to tisíce dolarů a roky zkaženého života. Také autistické děti často mají výrazné změny chování v souvislosti s infekcí.
Vliv tělesných funkcí na mozek ukazuje také jaterní encefalopatie. Vzniká u lidí se selháním jater, když dojde k infekci zažívacího traktu a toxiny produkované bakteriemi se dostanou do krevního oběhu. Selhávající játra nejsou schopna je odstranit, proto se dostanou až do mozku a způsobí stavy zmatenosti a jiné příznaky. Tento stav se opět  neléčí psychofarmaky, ale antibiotiky.
Snad každý z nás měl někdy vysokou horečku. Jak vám to při ní myslelo? Neměli jste náhodou i vidiny, neblouznili jste?  O vlivů různých známých toxinů (drog a alkoholu) na duševní funkce není třeba psát, známe je z vlastní zkušenosti. Uvedené příklady jsou jen špičkou ledovce vlivu těla na mysl, slouží pouze k nastartování směru myšlení.
Je tedy dobře známo, že různé toxiny mohou změnit fungování mozku, což se projeví příznaky „duševní nemoci.“ Symptomy se projeví podle toho, která část mozku je zasažená a jakým způsobem je zasažená. Mozek je dobře zmapován a je známo, které části mozku řídí jeho jednotlivé funkce. Záleží nejen na schopnosti konkrétního toxinu narušit určitou část mozku, ale i na individuální situaci pacienta – na tom, kde je jeho slabé místo, která část mozku již byla narušena, jaký je jeho stav výživy apod. Výsledná symptomatologie je výsledkem souběžného působení všech faktorů. Na molekulární a buněčné úrovni v mozku dochází k zánětu (infekčnímu, ale častěji neinfekčnímu, způsobenému aktivitou imunitního systému), protože imunitní systém mozku vždy reaguje na infekci v těle. Dochází k narušení hladin neurotransmiterů (glutamátu, serotoninu, dopaminu, acetylcholinu a jiných), k navázání falešných neurotransmiterů (potravinových alergenů, toxinů apod.) na receptory, k narušení metabolismu neuronů v důsledku nedostatku některých živin nebo působení toxinů (rtuť například výrazně narušuje energetický metabolismus nervových buněk), narušuje se celkový metabolismus nervových buněk apod.

Jak nás řídí mozek?
Povězme si, které struktury mozku řídí jednotlivé funkce a jak se projevuje narušení těchto struktur.
Limbický systém řídí nálady, emoce, agresivitu. Jeho narušení se projevuje poruchami nálady, výkyvy emocí nebo neschopností projevovat emoce a zvýšením agresivity.
Spánkové laloky řídí paměť, porozumění řeči, sebeovládání. Jejich porucha se projeví poruchami učení a paměti, problémy s porozuměním, snížením sebeovládání – výbuchy vzteku a destruktivity. Epilepsie v oblasti bazálních ganglií vede k pocitům depersonalizace, halucinacím a bludům.
Bazální ganglia řídí úzkost, strach, motorické funkce. Jejich zvýšená aktivita se projeví úzkostností a narušením jemné motoriky.
Cingulární okruh řídí přepínání pozornosti. Jeho narušení vede k nutkavým myšlenkám a chování, pacienti mají problém přesměrovat pozornost, ulpívají na myšlenkách a činnostech.
Prefrontálná kůra řídí soustředění, plánování, dokončování věcí, pozornost, brždění impulsů. Její narušení se projevuje netrpělivostí, hyperaktivitou, neschopností plánovat a dokončit úkoly, impulsivností.
Podle toho, která část mozku je poškozena, se následek tohoto poškození projeví jako deprese, úzkost, problémy s pozorností, agresivita, impulsivnost, nutkavé chování, schizofrenie, autismus…Je třeba si uvědomit, že uvedené názvy duševních nemocí neříkají nic o příčině, pouze popisují lokalizaci potíží…