Z březnové Meduňky: Střevní mikrobiom

Hlavní téma aktuálního březnového čísla jsme nazvali VIRY, BAKTERIE A MY (a mimochodem, když jsme ho připravovali, netušli jsme, že téma jednoho viru – koronaviru – se v těchto dnech stane hlavním tématem ve všech médiích…).  Z článků našich autorů vyplývá, že pro dobré soužití člověka s těmito mikroorganismy je zásadně důležitý silný imunitní systém.
Proto jsme vybrali ukázku z článku naší spolupracovnice, terapeutky klinické nutriční medicíny Charlotte Matyskové, o mikrobiomu, který se na imunitních reakcích významně podílí…  

 

Lidské tělo je obýváno obrovským množstvím kolonií fyziologických mikroorganismů. Tyto mikroorganismy sdílejí společný prostor v našem trávicím traktu, dýchacím nebo reprodukčním systému a žijí ve vzájemné symbióze. Neviditelné organismy náležící ke skupinám bakterií, virů nebo kvasinek se označují jako mikrobiom. Ten nejrozsáhlejší žije v naší trávicí soustavě a je pro nás životně důležitý. Podílí se na trávicích procesech a imunitních reakcích, ovládá naši náladu nebo mozkové funkce.

Kdo je kdo ve střevech
Mikrobiom není náhodná změť bakterií, je to organizovaný systém, který se dělí do dvou základních skupin. První, tzv. esenciální (také benefiční) skupina je dominantní a udržuje pod kontrolou tu druhou, tzv. oportunistickou. V současné době je známo několik set mikrobů, které ve střevech mohou žít a jejich počet a kombinace jsou velmi variabilní. Esenciální skupina mikrobiomu je nejpočetnější a zahrnuje přátelské bakterie – různé druhy bifidobakterií, laktobacilů, enterokoky nebo fyziologické kmeny Escherichia coli. Do oportunistické skupiny patří streptokoky, stafylokoky, klostridie, kvasinky, enterobakterie jako Klebsiella, Citrobacter apod. Ve střevech zdravého člověka je jejich počet omezený a přísně hlídaný esenciálním mikrobiomem.

Tenké a tlusté střevo
Základní funkcí tenkého střeva je dokončit trávicí procesy a předat důležité živiny do krve, aby je zanesla na místo, kde je potřebujeme. Má však ještě další důležitou funkci – je součástí imunitního systému. V tlustém střevě se vstřebává voda a syntetizují některé vitaminy. Bakterie, které v něm žijí, produkují butyráty – látky, které jsou pro své protizánětlivé a protirakovinné účinky předmětem vědeckých studií. Tenké i tlusté střevo jsou po celé délce protkána hustou sítí nervových vláken, která je pro svou schopnost komunikovat s centrálním nervovým systémem popisována jako „druhý mozek“.

Imunita
Výstelka tenkého střeva funguje jako lymfatická tkáň, která je neustále ve střehu, připravena zasáhnout proti mikrobům a nežádoucím toxinům, přicházejícím z venkovního prostředí. Stejnou lymfatickou tkáň mají i další části našeho těla se slizniční výstelkou, jako jsou ústa, nos a dýchací cesty nebo močová trubice. Tento obranný systém je rozptýlený ve slizničním a podslizničním vazivu ve formě jednotlivých buněk nebo maličkých mízních uzlin o velikosti několika milimetrů. Střevní imunitní systém produkuje protilátky zneškodňující toxiny, které připutovaly spolu s jídlem, lymfou nebo krví a také imunitní buňky pro boj s infekcemi – lymfocyty. Je i místem, kde k takovému boji dochází.

Druhý mozek
Ve střevní stěně se ukrývá rozsáhlá nervová pleteň – enterický nervový systém (ENS). Jeho hlavní funkcí je kontrola trávicích procesů, ale má také schopnost ovlivnit mozkové funkce. ENS reguluje produkci trávicích enzymů, prostřednictvím svalů řídí pohyby střev nebo kontroluje průtok krve potřebný pro vstřebávání živin. Jako „druhý mozek“ není schopen samostatného myšlení, ale prostřednictvím chemických látek produkovaných střevními bakteriemi komunikuje s centrálním nervovým systémem. Bakterie mikrobiomu produkují stejné neurotransmitery, které mozek využívá k procesům učení nebo vyladění emocí. Patří mezi ně například serotonin, dopamin nebo melatonin, které ovlivňují naši schopnost se soustředit, uvolnit nebo prožívat pocity štěstí. Ve střevě tyto látky působí na enterický nervový systém a prostřednictvím nervových vzruchů i na centrální nervový systém. Způsoby tohoto propojení ještě nejsou přesně prozkoumány, už teď je ale jasné, že střevo a mozek nejsou oddělené systémy. Ze studie uveřejněné v časopise British Journal of Nutrition v roce 2011 například vyplynulo, že třicetidenní užívání doplňku s obsahem Lactobacillus helveticus a Bifidobacteria longum vedlo u skupiny dobrovolníků k prokazatelnému zlepšení úzkostných a depresivních stavů.

Mikrobiom jako ochránce
Mikrobiom má zásadní vliv na všechny funkce střev. V ideálním případě tvoří silnou vrstvu, která mechanicky chrání střevní sliznici před vstupem nepřátelských bakterií, plísní a dalších toxických látek z vnějšího prostředí. Pokud je mechanická bariéra nezastaví, vyšlou ochranné kmeny mikrobiomu látky podobné antibiotikům, nebo nepřátelským bakteriím naruší membránu. Další kmeny mikrobiomu vyživují střevní stěnu, udržují správné pH střevního prostředí, účastní se trávicích procesů, syntézy vitaminů nebo už zmíněných neurotransmiterů. Některé střevní bakterie do své stěny vstřebávají těžké kovy, a pak je vezmou s sebou na cestu z trávicího traktu ven. Díky fyziologickému mikrobiomu střeva přirozeně udržují imunitní i nervový systém v rovnováze…

 Celý článek si přečtete v březnové Meduňce.