Tradiční čínská medicína a akutní infekce

Z aktuální březnové Meduňky vybíráme ukázku z článku MUDr. Zuzany Vančuříkové z 1. Školy tradiční čínské medicíny, autorka nám ve svém článku zprostředkovala odlišný pohled na téma virů a bakterií… Březnové číslo Meduňky je na dostupné na stáncích PNS i v některých obchodech. Pokud si chcete časopis předplatit, potřebné informace najdete v tiráži každého čísla.
A POZOR! Je tady nabídka pro ty, kdo musí být doma a nemohou si zajít do prodejny PNS koupit „papírový“ časopis! Elektronickou verzi Meduňky můžete zakoupit na emedunka.cz  K dispozici tamtéž jsou i starší čísla našeho časopisu a také vybrané tituly z edice Knihovnička Meduňky, například velmi užitečná kniha M. Králové Děti nového milénia. Meduňka může být s vámi každý den!

V následujícím článku bych vás chtěla seznámit s pohledem čínské medicíny na původ tzv. infekčních nemocí a také s některými možnostmi jejich léčby.
Čínská medicína uměla a umí řešit akutní zánětlivá onemocnění např. dutiny ústní, dýchacích cest i třeba záněty močopohlavního ústrojí. Původně mikrobiální původce těchto nemocí, jako jsou bakterie, viry či plísně samozřejmě neznala, ale podle příznaků rozlišovala různé typy nemocí a uměla je ovlivnit.
Za příčiny takových onemocnění čínská medicína označuje zevní škodliviny, xieqi, tzv. šest zevních rozvracečů. Škodliviny napadají člověka v určité zdravotní kondici, která v tomto případě souvisí hlavně s úrovní jeho obrany. Na síle škodliviny a na druhé straně na úrovni schopnosti naší ochrany závisí, jak nemoc proběhne. Když je schopnost organismu přizpůsobit se klimatickým změnám prostředí narušená, nebo je změna příliš rychlá či silná, tělo se nestačí přizpůsobit a dojde k poruše vnitřní rovnováhy čili k nemoci.
K zevním škodlivinám patří chlad, teplo-horko (až oheň), letní vedřiny, vítr, vlhko a sucho. Škodliviny jsou přirozeně spojené s klimatickými poměry v přírodě, ale mohou to být i umělé klimatické vlivy (klimatizace, chladírenské prostory, horké kuchyně, tovární prostory, skleníky apod.). Každá z těchto xieqi má své charakteristiky, a podle toho vznikají konkrétní příznaky. To také určuje následnou léčbu.

Chlad
Chlad je jinovým patogenem, který napadá organismus nejčastěji v chladném období a často se spojuje s větrem, čímž dokáže dovnitř těla proniknout ještě víc. Charakteristikou chladu je blokování, stahování, smršťování a zpomalování. Může to způsobovat např. uzavření pórů a neschopnost se vypotit, bolesti, křeče atd. Chlad proniká do organismu nosem, ústy a pokožkou, často napadá plíce. Způsobuje vznik takových příznaků, jako jsou zimomřivost, zvýšená teplota, nesnášenlivost chladu a větru, zatuhnutí šíje a svalstva kolem páteře, ucpání nosu, vodnatý výtok z nosu, kašel s řídkými hleny, bolesti svalů a kloubů, které bývají ostré a ozývají se na jednom místě (v případě kombinace s napadení větrem mohou být stěhovavé).
Pacient se nepotí, ani nemá žízeň, přestože má horečku, která je výrazem boje škodlivé čchi (energie) na straně jedné a správné, řádné čchi na straně druhé. Léčba spočívá v ohřátí a vypuzení chladu, především pocením. K tomu slouží jednotlivé byliny, bylinné směsi i akupunktura, výborné je využít metodu quasha (specifická metoda masáže s použitím masážní destičky). K potravinám a bylinám, které mají teplou, ohřívající povahu a dokáží rozptylovat chlad patří především byliny teplé až horké povahy a ostré až pálivé chuti. Patří sem zázvor, skořice, kari koření, cayennský i černý pepř, hřebíček, česnek, šalotka, všechny cibule, fenykl, anýz, nať hořčice, křen, bobkový list, muškátový oříšek, mateřídouška a černý bez.
Pokud nás tedy napadne větrný chlad, neuděláme chybu, když si uvaříme čaj z čerstvého zázvoru (teplý, ostré chuti, rozptyluje chlad a vítr, pomáhá plicím a žaludku) a osladíme ho třtinovým cukrem, nebo povaříme 30 minut zázvor s rýží, na dalších 30 minut vaření přidáme jarní zelenou cibulku a pak se po požití polévky pod dekou pěkně vypotíme. Během chladného období můžeme preventivně vařit polévky, kuřecí nebo zeleninový vývar s ječnými kroupami či slzovkou, cibulí, pórkem, česnekem, řapíkatým celerem, fazolkami adzuki, z koření použijeme pepř, tymián a samozřejmě sůl. Naši obranu také posílí pravidelné moxování 36. bodu na dráze žaludku.

Vítr
Je příčinou sta nemocí a je jangovou škodlivinou, která se často spojuje s ostatními patogeny, a jak je výše poznamenáno, usnadňuje jejich vniknutí do organismu. Charakteristikou větru je pohyb a proměnlivost, rozptylování a nadnášení. Příznaky nemocí se proto mění a stěhují z místa na místo (vyrážky, bolesti, otoky). Může se objevit kýchání, kašel, škrábání v krku, svědění, třes i křeče, nebo ztuhlost svalů.
Vítr má tendenci napadat horní polovinu těla, otevírat póry, a tím způsobit pocení. Je spojen hlavně s jarním ročním obdobím, z orgánů s játry. Vnější vítr dokáže pronikat do těla pokožkou, nosem, ústy, šíjí a napadá plíce. Člověk je přecitlivělý na vítr a průvan, potí se, má horečku, často také bolesti hlavy a kloubů, může mít pocit ztuhlé šíje, dušnost, kašel a kožní vyrážky.
Chceme-li z organismu vypudit vítr, uvažujeme o řapíkatém celeru i jeho bulvě, bobkovém listu, fenyklu, anýzu, z potravin o ovsu, černém sezamu, černých sójových bobech, kuzu, lněném oleji, z bylin o heřmánku, kozlíku lékařském a koprníčku. Vyhýbat se budeme nadýmavému čerstvému pečivu s kvasnicemi, pórku, cibuli a česneku, nadýmavé zelenině a vinnému octu. Masírovat můžeme horní část zad.
Když se vítr spojuje s chladem, můžeme použít již výše zmíněný čaj nebo polévku. Spojí-li se s teplem, máme vysokou horečku, bolesti hlavy, bolesti a svědění v krku, žlutý výtok z nosu a žízeň, můžeme využít rýžovou kaši s mátou (uvařenou rýži dovaříme 5 min. s mátovým odvarem a přidáme lžičku medu). Také můžeme popíjet čaj z květů chryzantémy. Po konzultaci s terapeutem lze využít speciální bylinné směsi.

Teplo
Teplo (horko) je také jangovou škodlivinou. Stoupá vzhůru (napadá více horní polovinu těla) a pohybuje se směrem ven (výraznější pocení). Má tendenci rozptylovat, pálit, vysušovat a může se spojovat se škodlivinou vlhkosti. Horko je svázané především s teplým ročním obdobím, tj. létem, z orgánů se srdcem a tenkým střevem. Napadený pacient nesnáší teplo, vyhledává chlad, má žízeň a chuť na chladné nápoje, má horečku a rychlý pulz. Potí se, bývá neklidný, může se objevit krvácení, zácpa, opary na ústech, zarudnutí očí, otoky dásní někdy i poruchy vědomí a křeče. Nemocemi mohou být angíny, úžeh, úpal, infekce močových cest a záněty mozkových blan.
V horkém období je proto důležité vyhnout se potravinám, které nás zahřívají. Naopak dáme přednost potravinám, které doplňují tekutiny a zklidňují srdce. Dobré je ovoce, zelenina, mořské plody, mořské řasy, kaše z celozrnné rýže, špaldy apod. spolu se syrovou nebo s na páře upravenou zeleninou či s ovocem. Vyhneme se příliš sladkým a příliš tučným jídlům a také smaženým a grilovaným pokrmům. Pamatujeme na polévky z fazolek mungo, tofu se zeleninou, saláty, na rýži, kuskus, amarant, quinou a těstoviny. Osvěží nás čekanka, máta, rukola, pampeliška, grapefruit, okurky, šťávy z bobulovin apod.
Z bylin čínská medicína podle příznaků používá třeba mátu (chladné povah, rozptyluje vítr a horko, prospívá krku a očím), plody i kořen lopuchu, fermentované sójové boby, květy zlateně (chryzantémy), oddenek ploštičníku a oddenky rákosu. Z akupunkturních bodů lze užít ovlivnění 11. nebo 4. bodu dráhy tlustého střeva, 2. bodu z dráhy jater i další a také přidat různé masáže…

(Celý článek si přečtete s březnové Meduňce…)