Co je teď důležité? Posílit imunitu!

Milí přátelé, ocitáme se v podobné situaci, jakou jsme zažili na jaře – nařízená omezení zásadně ovlivňují náš běžný život. Názory na tyto restrikce se různí a my je na tomto místě nebudeme rozpitvávat ani hodnotit – vycházejme z toho, že aktuální situace je prostě taková, jaká je – a zabývejme se tím, co dělat, abychom ji co nejlépe zvládli. Co je tedy důležité dělat? Především se snažit zůstat v klidu a pokud možno nepropadat panice, strachu a stresu, protože negativní emoce a obavy oslabují naši imunitu. A silnou imunitu ted potřebujeme. Připomeňme si některé zásady, jak imunitu podpořit. Tento článek připravila naše autorka, klinická naturopatka Charlotte Matysková, pro Meduňku letos na jaře, ale informace jsou velmi aktuální i teď, o půl roku později.
Milí čtenáři, sledujte a čtěte Meduňku, náš web, facebook i Instagram – to vše je tu pro vás. Jsme s vámi…
Meduňku můžete číst také elektronicky – podívejte se na emedunka.cz

A teď už jsou tu rady na posílení imunity od Charlotte…
Jak posílit imunitu
Úkolem imunitního systému je rozpoznat a zničit patogeny z vnějšího prostředí nebo naše vlastní poškozené buňky. Chrání nás vzájemná spolupráce orgánů, buněk a mikroorganismů. Systém zahrnuje fyzickou bariéru (kůži a sliznice), síť lymfatických orgánů a cév a na mikroskopické úrovni pak imunitní buňky, které navzájem komunikují pomocí chemických signálů a střídavě přebírají aktivitu. Potřebujeme pohotový, dobře fungující imunitní systém, který v případě potřeby včas zasáhne, zlikviduje nebezpečné bakterie, viry nebo kvasinky a zároveň identifikuje a zničí buňky, které se nevyvíjejí fyziologicky. 

Imunitní systém
První obranná linie imunitního systému je naše kůže a sliznice s kmeny mikrobiomu, které je osidlují. Kůže a sliznice oddělují vnější prostředí od vnitřního a fungují jako mechanická bariéra. Další ochranné bariéry tvoří sliznice dýchacích cest nebo střevní výstelka. Silná neporušená slizniční tkáň a zdravý mikrobiom jsou základem dobře fungující imunity. Na mikroskopické úrovni imunitní systém zahrnuje bílé krvinky, imunitní buňky, které se mobilizují, aby napadly patogeny, které přes mechanickou bariéru prošly a zastavily jejich šíření po celém těle. Některé z těchto buněk, např. makrofágy vir nebo bakterii pohltí, rozloží a její zbytky vystaví na svém povrchu pro další buňky, vyškolené k identifikaci – T-lymfocyty.  T-lymfocyty aktivují B-lymfocyty, které po aktivaci produkující protilátky. Další součástí imunitního systému je lymfa, cirkulující tekutina s vysokým obsahem imunitních buněk i protilátek, která sbírá buňky s vystavenými antigeny a odnáší je do lymfatických orgánů jako jsou lymfatické uzliny, slezina nebo nosní a krční mandle. Pokud se je nepodaří zlikvidovat už v lymfatických orgánech, může je zanést až do krevního řečiště, kde je další imunitní buňky (říká se jim Natural Killers, přirození zabíječi) nakonec odstraní.
Udržet imunitní systém v nejlepší formě můžeme sami, jednoduchými kroky jako je spánek, cvičení, jídlo s dostatkem zeleniny a ovoce v celém barevném spektru, otužování nebo pobyt na slunci.

Klid a dostatečný spánek sníží zánětlivost
Stres a nedostatek spánku vedou k oslabení imunitního systému. Příčinou je chronicky zvýšená hladina stresových hormonů – kortizolu, adrenalinu nebo noradrenalinu, které zvyšují pohotovost organismu při zátěžových situacích. Jsou to do určité míry také látky určené k naší ochraně, ale pokud dochází k jejich nadměrné stimulaci, nadměrně se zvyšuje zánětlivost organismu a snižuje se schopnost T-lymfocytů reagovat na patogeny. Když tyto lymfocyty v těle rozpoznají buňku infikovanou virem, začnou produkovat integriny, proteiny, které jim svou lepkavou strukturou umožní se na infikovanou buňku nalepit a zlikvidovat ji. Každá buňka infikovaná virem je potenciální továrnou na další viry. Aby T-lymfocyty mohly tyto buňky zničit, musí se s nimi dostat do přímého kontaktu a integriny jim to velmi usnadňují. Stresové hormony a prozánětlivé molekuly prostaglandiny tuto lepivost prokazatelně tlumí. Během spánku jsou hladiny stresových hormonů nízké, klesá zánětlivost a stoupá účinnost integrinů.

Sport a otužování rozproudí lymfu
Lymfatickým systémem putují i buňky z tkání určené k likvidaci do krevního oběhu k T-lymfocytům, které je rozpoznají a zničí. Na rozdíl od krevního oběhu nemá lymfatický systém žádnou pumpu a je pro něj nezbytný pohyb kosterních svalů. Díky cvičení alespoň střední intenzity (stačí svižnější chůze) se zvýší lymfatická cirkulace a také se zvyšuje produkce makrofágů, které pohlcují patogeny. Cvičení také snižuje hladiny stresových hormonů, které imunitní systém oslabují. Lymfu dobře rozproudí i otužování. Začněte horkou sprchou a uvolněte svaly. Pak snižte teplotu vody a třicet vteřin ji nechte působit. Změnu horké na chladnou opakujte několikrát.

Pobyt venku na slunci zvýší hladinu vitaminů
Vitamin D pomáhá imunitnímu systému bojovat s infekcemi zvyšováním tvorby antimikrobiálních peptidů (zejména katelicidinu), které ničí bakterie a viry. Vitamin D se přirozeně tvoří v kůži při slunění, proto je pobyt venku na slunci nejlepším způsobem, jak si zajistit jeho dostatek. Najdete ho také v některých potravinách, obsahují ho tučné mořské ryby (losos, tuňák nebo makrela), houby sušené na slunci a v malém množství vaječný žloutek.

Protizánětlivá strava chrání imunitní systém před přetížením
Zánět je pro nás životně důležitý, je to obranný mechanismus, který naše tělo používá k potlačení infekce nebo k regeneraci tkáně po fyzickém zranění. Pokud si vymknete kotník, dojde k otoku a zarudnutí. Tato zánětlivá odpověď umožní imunitním buňkám rychle se dostat na místo a odstranit poškození. Chronická zánětlivost způsobená stresem, nedostatkem spánku nebo nevhodnou stravou, kdy tělo nadbytečně zaplavují zánětlivé mediátory, nijak přínosná není. Se zvýšenou zánětlivostí je spojená nadbytečná konzumace cukru, saturovaných tuků, uzenin nebo smažených jídel, proto je důležité je omezit na minimum. Přibližně polovinu porce na talíři hlavních jídel by měla tvořit zelenina, třetinu stavebním materiál pro imunitní buňky – bílkoviny a třetinu sacharidová příloha jako brambory, rýže nebo těstoviny. V mezích normy udržuje zánětlivost také správný poměr dvou esenciálních mastných kyselin – kyseliny alfa-linoleové, také Omega-3, která má protizánětlivé účinky a kyseliny linoleové, také Omega-6, která záněty naopak vyvolává. Správný poměr těchto dvou látek je 1:3 -4 ve prospěch Omega-6 – právě proto, že zánět potřebujeme ke své ochraně. Ale zatímco Omega-6 se v potravinách vyskytují běžně, Omega-3 obsahují ve významném množství jen tučné mořské ryby, avokádo, konopná, lněná a chia semena nebo vlašské ořechy, proto na ně v jídelníčku nezapomínejte.  Semena a ořechy jsou také skvělým zdrojem zinku, který se podílí na tvorbě a aktivitě bílých krvinek i protilátek.

Zelenina a ovoce – léčivé rostlinné pigmenty, vitamin C, vláknina
Zelenina a ovoce přirozeně obsahují látky s příznivým účinkem na imunitní systém. Charakteristické barevné pigmenty mají obecně protizánětlivé, antivirové a antibakteriální účinky. Vitamin C zkracuje dobu a závažnost symptomů spojených s nachlazením a chřipkou a podporuje činnost bílých krvinek. Také poskytuje antioxidační aktivitu pro podporu hojení v místech zánětu. Vláknina spolu s pigmenty ovlivňují zdravé složení mikrobiomu. Vitamin C se ničí varem, proto část zeleniny a ovoce jezte v syrovém stavu a vybírejte ze všech barev, každý pigment má trochu jiné působení, reagují navzájem, a jejich účinek se tak potencuje.

Na co dát pozor v souvislosti s koronaviry
Zatím neexistuje žádný lék, strava nebo doplněk, který by vyléčil nebo předešel infekci koronaviry.  COVID-19 je neznámý vir s neznámým působením, proto obecná doporučení pro byliny a doplňky u virových infekcí nemusí být bezpečná. Následující byliny a doplňky proto užívejte obezřetně:

• medicinální houby
• echinacea
• lékořice
• kozinec
• ženšen
• plod bezu (květ je zcela bezpečný)
• vysoké dávky vitaminů