Jak elegantně čelit času?

A co to vůbec znamená – čelit času elegantně? Znamená to ve všech směrech o sebe pečovat tak, abychom nestárli předčasně a zbytečně, ale zároveň si uvědomovat, že čas běží, měří všem stejným metrem a něco si na něm vynucovat násilím se většinou nevyplácí. Nebýt směšný/á úpornou snahou a zachování mládí za každou cenu. Prostě najít rovnováhu – jako ve všem…
A právě o tom psali naši autoři své inspirativní články. Rozebrali téma z různých úhlů, a vznikla tak pozoruhodná mozaika informací, které ocení každý, kdo chce ELEGANTNĚ ČELIT ČASU.
Listopadové číslo Meduňky je aktuálně v prodeji ve své „papírové“ verzi nebo v elektronické verzi na emedunka.cz . Vyberte si – a začtěte se…

Jako ukázku jsme tentokrát vybrali část článku vědkyně a badatelky
prof. RNDr. Anna Strunecké, DrSc., nazvaného O stáří a tajemství nesmrtelnosti

Stárnutí je spojeno s ubýváním sil, zvýšenou únavou a řadou poruch, které postihují činnost srdce i cév, imunitní systém a hormonální regulace. Objevují se problémy s pohybem, zhoršováním paměti, ztrátou orientace, zapomnětlivostí a neschopností zabezpečení základních životních potřeb. Není divu, že se lidé snaží hledat způsoby a prostředky, které pomůžou nejen zpomalit stárnutí, ale také prodloužit lidský věk.

Senioři před sto lety a dnes
Pražský psychiatr MUDr. Jan Šimsa popsal v knize Přírodní léčba a domácí lékař vydané v roce 1923 osud seniora po šedesátce takto:
„Po 60. roce dostavuje se blbost stařecká, demence senilní. Nemocný zapomíná, že před hodinou obědval, a chce znovu jíst, nepoznává svých lidí, obzor vědění se zužuje. Celý život omezuje se jen na jídlo a stolici, vše ostatní je lhostejno. Starci bývají hašteřiví, dětinští, tvrdohlaví a plačtiví, trpí obyčejně nespavostí. Zblbělý je buď veselý, čilý, tlachá, ale zmateně, má ustálené klamy smyslové, chování je dětinské. Při formě nečinné vyhasl život duševní úplně. Nemocný je tak tupý, že se nedovede ani najísti ani potřeb tělesných vykonávati, leží nebo sedí schoulen, dělá vše pod sebe. Tento bídný stav trvá léta.“ 
Změny způsobu života, výživy i lékařské péče za uplynulých sto let způsobily, že dnešní šedesátníci a šedesátnice se stále těší aktivnímu životu. I když často vypadají mladě, lékaři zpravidla uvádějí, že skoro každý senior musí užívat nějaké léky – pro kontrolu krevního tlaku, pro povzbuzení srdce, na udržování cév a srážlivosti krve, proti bolesti kloubů nebo páteře, na spaní, na játra, na ledviny, na zažívání… Často má také umělé oční čočky, umělou kyčel nebo koleno. K mladšímu vzhledu potom přispívají obarvené vlasy, paruky, umělé řasy, líčení, nebo možnosti a umění plastických chirurgů.   

Změny spojené se stárnutím
Nejčastější jsou patrně poruchy cév a krevního oběhu. Srdeční onemocnění a cévní nemoci jsou na prvních místech mezi příčinami úmrtí v ČR. Výskyt hypertenze ve věku nad 65 roků je 60–70 %. Změny spojené se stárnutím jsou často spojovány s poruchami v hormonálních regulacích.
Seniory často postihuje diabetes 2. typu, který je rovněž provázen změnami v srdečně-cévním systému. Podle Diabetické asociace ČR ke vzniku tohoto typu cukrovky výrazně přispívá málo pohybu, přejídání a nadměrný stres. Diabetem 2. typu je postiženo až 45 % seniorů. U této nemoci se nejedná o nedostatek hormonu inzulinu, ale o ztrátu citlivosti vůči němu. Základem léčby je důsledné dodržování diabetické diety. Toto onemocnění může totiž v pokročilém věku vést k oslepnutí, selhání ledvin nebo k amputaci nohy.
Na začátku tohoto století se lidé domnívali, že stárnutí je spojeno především s úbytkem pohlavních hormonů, a tak se lékaři a badatelé odjakživa pokoušeli podávat stárnoucím mužům (i sami sobě) výtažky z varlat mladých zvířat. S postupným vývojem medicíny to bylo nahrazeno hormonálními tabletami nebo injekcemi. Někteří muži si v touze po omládnutí pořizují výrazně mladší partnerky, nicméně to, že by sňatky stárnoucích mužů s dívkami, které jsou mladší než jejich dcery, byly zárukou udržení či navrácení mládí, se prokázat nedá.

Hormon mládí – DHEA
Nadšení badatelé připravili zázračný elixír mládí, zdraví a vitality z hormonu dehydroepiandrosteronu (DHEA). Příznivě hodnotili především obnovu libida a erekce, ale také vzrůst tělesné síly a mentálních schopností, včetně zlepšení paměti.
Tento hormon je výchozí látkou, ze které vznikají všechny steroidní hormony. DHEA se tvoří v mozku, kůži, nadledvinách, ve vaječnících a varlatech z cholesterolu. Je obecně uznáván jako biologický indikátor stáří. Osmdesátiletí lidé mají v krvi jenom asi desetinu jeho množství, které měli jako dvacetiletí. Při výzkumu účinků DHEA se projevila i dávná tradice badatelů testovat působení nových látek na sobě. Užívali ho skoro tajně, protože v 80. letech minulého století nebylo v USA jeho užívání povolené. Profesor vnitřního lékařství Dr. William Regelson, který se zabýval výzkumem DHEA od začátku 80. let, byl sám živou reklamou a svědectvím o tomto „elixíru mládí“. V době, kdy neměl daleko do osmdesátky, vyprávěl na konferenci věnované této problematice: “Když jsem začal brát DHEA, byla to pekelná legrace. Vrátily se mi ranní erekce. Cítil jsem se jako dvacetiletý. Všimla si toho i moje žena.”
Regelson sám užíval DHEA 11 let v dávce 50 mg obden a podával ho i svým pacientům. V roce 1996 vydal knihu, která se stala bestsellerem: The Super-Hormone Promise: Nature’s Antidote to Aging (Příslib superhormonu: přírodní antidotum proti stárnutí). V USA se DHEA od roku 1994 prodává jako povolený doplněk stravy, který lze užívat i bez doporučení lékaře. Podává se v množství 25–250 mg denně. Užívají ho miliony žen a starších mužů, kteří za něj vydávají asi 75 milionů dolarů ročně. Jak již to bývá, účinky DHEA zkoumalo mnoho laboratoří i klinik. Dovoz DHEA jako látky s anabolickým účinkem je však v posledních letech v ČR zakázán. Na trhu jsou přesto nabídky nejrůznějších hormonálních směsí, u kterých výrobci slibují podobné účinky.

DHEA z naší zahrádky
DHEA se připravuje z hlíz tropické rostliny Dioscorea batata, nazývaných jamy. Ty jsou populární jako zelenina v Latinské Americe a v Karibiku. Dioscorea batata se dá pěstovat jako nejotužilejší jam (jam čínský, světelný kořen) i u nás. Hlízy jsou velké jako pěst a mají červenou barvu. Třeba se zahrádkáři zaslouží o šíření tohoto elixíru mládí a nové zeleniny i u nás? Trochu této látky mají také topinambury, fazole a granátová jablka…