Obsah čísla 2/2022

Vítám vás, milí čtenáři, u únorového čísla Meduňky, 

které je, jako vždy, tematicky velmi pestré.

Nový rok nás asi už moc nezaskočil nepříjemnými zprávami, protože předzvěsti přicházely pár měsíců před koncem roku starého. Ale není všem dnům špatných zpráv konec. Nechci strašit, vystrašení jsme až až. Chci tím jen říci, že nás celý život někdo něčím straší. Stále a stále. A ty dobré zprávy se nějak vytratily, alespoň v poslední době.

Strach je nejsilnější emoce. Ve skutečnosti to je kladná emoce, která před člověka staví pomyslné hranice, v nichž žije spokojený život. Je to emoce, která zachraňuje.

Vzpomínám si, jak jsme kdysi my děti na sebe z různých temných koutů bafaly, jak nás strašily špatné známky nebo představa rozvedených rodičů, jak jsme si hrály na přepadovku nebo chodily na maškarní ples a pod maskami jsme se schovávaly s tím, že nás nikdo nepozná. Ale poznaly jsme se. Tu nás prozradily známé okopané boty, pod princezničkovskými šatečky se skrývaly legínky s beruškami a největší zloduch byl i největší třídní zloduch, který nás holky a kluky fakt trápil. A tak jsme se zase, byť jakoby nepoznány, začaly houfovat. Největší zloduch zůstal skoro sám – jako obvykle. Pár věrných kolem něj kroužilo a dělalo dusno. A to vypadalo, že je silný a má nad námi moc.

 I v dospělém životě to tak chodí, víme, o co jde, ale bojíme se to nazvat pravým jménem a strnout masku strachu. Zkuste to, třeba pod ní nic nebude.

Mezi vánočními svátky jsem byla na chalupě na Vysočině. Přála jsem známým šťastný nový rok, ochutnávala bramborový salát, co zbyl, a poslouchala „strachy” sousedů z toho, co bude. Venkov je zázrak. Strach tam je, ale i řešení. Obnoví políčko a zasadí více brambor, zasejí i trochu pšenice, aby měli pro slepičky, koupí pár hus a zvětší chov králíků. Mladí slíbili pomáhat a studenty čeká o víkendech brigáda. Na kapesné moc nezbude.

„No, nedá se nic dělat, žít se musí!” 

A tak i nám ve městech zbývá jen to, že žít se musí.

 Ale všichni víme, že to jde dobře nebo špatně. Asi to chce jen strhnout tomu strachu masku a uvidět věci, jak jsou. K životu – nebo k trápení.

I u nás v Meduňce se snažíme „strhávat masku strachu” z mnohých témat. Chceme vám dát možnost si vybrat tu vaši cestu ke zdraví!

Každý měsíc, po celý rok už od roku 2004. V radosti, lásce a pochopení pro vás všechny, nejen naše čtenáře.

Přeji jen vše dobré.

Květa Vtípilová

Obsah

Rozhovor
s MUDr. Josefem Pekárkem 6
Mgr. Zuzana Paulusová

TÉMA: ENDOMETRIÓZA – PREVENCE A LÉČBA

Postrach žen
v reprodukčním věku 10
MUDr. Monika Sičová

Víc než jen příčina neplodnosti 12
MUDr. Vladimíra Strnadelová,
Jan Zerzán

Jak si poradit s endometriózou 13
Iva Lhotská

Endometrióza a fytoterapie 18
Bc. Martin Kolár

Jak na endometriózu (ve třech krocích) 19
Francesca Raphael

Jak pomůže napářka 21
Monika Valová

Celidonya – bělmové koření 23
Václav Větvička

Abeceda zdravých potravin: semínka 24
Ing. Iveta Kulhánková

Jak naslouchat sobě samému 30
Ing. Jiří Mazánek

Léčivé divadlo oslavilo 10 let 32
Mgr. Věra Keilová

Byliny a koření s antivirovými účinky 34
Charlotte Matysková

Tma jako cesta ke Světlu 36
MUDr. Monika Sičová

Archeolog věčnosti Igor Chaun 38
Markéta Vostrá

Pro krásné ruce 40
Ing. Markéta Růžena Vopičková, Ph.D.

Projevy našich pudů 42
MUDr. Pavel Špatenka

Místa se zvláštní silou:
keltské oppidum Závist 43
Ing. Markéta Růžena Vopičková, Ph.D.

Gynekologické potíže a psychosomatika 44
Mgr. Marie Plochová Hlávková, Ph.D.