Z březnové Meduňky: Abeceda zdravých potravin: Švestky, třešně, višně…

Seriál Abeceda zdravých potravin pro Meduňku každý měsíc připravuje naturopatka Iveta Kulhánková. V březnovém čísle (které si stále můžete koupit v PNS nebo si ho přečíst na emedunka.cz – pokud je vám bližší elektronická verze) se autorka věnuje švestkám, třešním a višním – zkrátka skvělým plodům, které máme rádi ať natrhané rovnou ze stromu nebo zpracované do různých dobrot…

Švestky, třešně, višně a umeboshi švestičky… Mají tyhle plody společného něco víc než jen posloupnost v potravinové abecedě? Ano! Všechny jsou peckovice a přinášejí řadu zdravotních benefitů. Třešně a višně například pomáhají při dně, švestky i umeboshi zase mohou podpořit zažívání. Všechny si zaslouží naši pozornost.

Třešně a višně
Podobné vzhledem, liší se drobně chutí. Tyhle žíhané, růžové, červené, rudé, temně rudé až černé krásky jsou ozdobou našich zahrad a potěšením nejen pro děti a nenechavé drozdy. Jsou plné antioxidantů, ORAC skóre šťávy z černých třešní je 2370, což sice nedosahuje takových hodnot jako aronie nebo borůvky, ale pořád je o co stát. Za toto skóre vděčí mj. antokyanům, díky nimž mají svou (nejen) tmavou barvu. Dále obsahují vlákninu, vitamin C, draslík, menší množství vitaminů B, K a A, cholinu, hořčíku, mědi a manganu. Zejména višně jsou také zdrojem melatoninu.
Co nám třešně nabízejí? Obsahem vitaminu C podpoří imunitu, regeneraci i pružnost pokožky, draslík je důležitý pro přenos nervových spojů, reguluje stahy svalů i krevní tlak. Pravidelnou konzumací višní a třešní (nebo čerstvého neslazeného džusu) můžete přispět k prevenci rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, ale i Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby. Antioxidanty chrání před výše uvedenými problémy i před předčasným stárnutím. Oba druhy ovoce obsahují i protizánětlivé flavonoidy, což je další důvod si na nich smlsnout, protože zánět se může projevovat velmi pozvolna a nenápadně. Antokyany například blokují aktivitu enzymů, které podporují zánět. Višně a jejich šťáva obsahují sloučeniny, které pomáhají regeneraci svalů zejména po vytrvalostním sportu (jako je cyklistika nebo běh). Uvádí se, že konzumace višňové šťávy nebo višňového prášku pomáhá dokonce zlepšit výkon. Konzumaci většího množství čerstvých plodů bych před sportovním výkonem úplně nedoporučila, zvlášť proto, že byste museli sníst zhruba 100 kousků, abyste dosáhli kýženého efektu.
Višně také patří mezi potraviny vhodné pro osoby trpící dnou (díky protizánětlivým a antioxidačním sloučeninám). Snižují množství močoviny v plazmě (cca během 5 hodin po konzumaci) a zvyšují i její vylučování. Uvádí se, že kombinace višňové šťávy s lékem allopurinolem snižuje četnost ataků dny.
Obsažený melatonin je hormon, který nám pomáhá regulovat cirkadiální rytmus a podpořit spánek. Pokud byste užívali například koncentrovaný doplněk z višní, váš spánek by se měl zlepšit. Pravidelná dlouhodobá konzumace višní může také ke kvalitě spánku přispět. Ovšem pokud byste jedli višně před spaním, je riziko, že se naopak váš spánek zhorší, višně obsahují vodu, což vás může nutit chodit na toaletu.
Mezi další benefity konzumace višní patří nižší ukládání tuků v oblasti břicha, snížení hladiny cholesterolu, triglyceridů a cukru v krvi, takže višně rozhodně lze doporučit diabetikům, kterým prospěje i obsažená vláknina. Ta podpoří zdraví našeho zažívacího ústrojí. Nezapomeňte ale, jak už říkaly naše babičky, že …“na třešně se nesmí pít“. Třešně jsou totiž při styku s vodou náchylné ke kvašení a voda navíc zvětšuje jejich objem, což poté vede k bolestem břicha.

Třešně a višně v kuchyni
Myslím, že v kuchyni jsou třešně i višně nejlepší čerstvé a samotné. Můžete je přidat do ovocných salátů, pár kuliček se hodí i k ochucení vody, z pyré si uděláte dobrou zmrzlinu nebo přesnídávku. Ochutí jakoukoli sladkou kaši, jogurt, buchtu. Přebytky se dají snadno zamrazit a pak fungují jako studená a zároveň zdravá pochoutka, když vás hodní chuť na sladké. Na zimu si je můžete uchovat ve formě kompotu (pokud se chcete vyhnout přidanému cukru, zavařujte na sucho). Já mám nejraději třešňovou nebo višňovou chia marmeládu a domácí griotku, kterou rozdáváme jako vánoční dárek. Na marmeládu lze použít višně i třešně, každá je trošku jiná, ale obě jsou výborné. Hodí se do jogurtu, je dobrá i na pečivu. Líbí se mi, že neobsahuje žádné chemikálie a naopak více vlákniny a živin díky chia semínkům.

Višňová chia marmeláda
Potřebujeme: 1 kg višní, 300 g cukru, 1/2 vanilkového lusku, 100 g chia semínek
Postup: Vypeckované višně spolu s cukrem nasypeme do velkého hrnce, kam přidáme i rozkrojený vanilkový lusk. Na mírném ohni vaříme cca 20 minut, pak vyndáme lusk, přisypeme chia semínka, důkladně promícháme a vaříme ještě cca 5 – 10 minut. Vzniklou marmeládou plníme čisté sklenice, uzavřeme a já vždy stavím na víčko a balím do deky, kde nechám marmeládu vychladnout.

Višňová griotka
Zkoušeli jsme ji připravit z višní i třešní, s rumem, vodou, cukrem, ale nejlepší je kombinace višní, nezdravého množství cukru a slivovice. Poměry vám neřeknu, zkrátka „přiměřeně přiměřeně“.

Švestky
Podívejme se na švestky a blumy, které jsou sice botanicky odlišné, ale z našeho hlediska velmi podobné. Vzhledem i nutričními benefity.
Oba dva druhy ovoce obsahují poměrně dost vlákniny, vitaminy K, B, A, C, draslík, měď, mangan, fosfor a hořčík. Švestky obsahují o něco více vitaminu K, vlákniny a sacharidů, blumy obsahují více vitaminů skupiny B a minerálů.
Nejznámější zdravotní působení švestek je schopnost ulevit od zácpy. Použít můžete šťávu, pravidelně konzumovat sušené švestky (ale nezapomínejte dostatečně zapíjet vodou), čerstvé švestky, namočit sušené švestky přes noc do vody a vodu pít (vhodné zejména pro malé děti) a švestky jíst. Projímavé působení je dáno jednak velkým obsahem nerozpustné vlákniny, která pomáhá zvětšovat objem stolice, ale i sorbitolem, který je přirozeně laxativní. Konzumace sušených švestek se doporučuje i těhotným ženám, které může zácpa také trápit. Nadměrná konzumace zejména čerstvých švestek ovšem může vyvolat průjem.
ORAC sušených švestek je 8059, což je srovnatelné například s černým rybízem a znamená to poměrně slušnou schopnost vychytávat volné kyslíkaté radikály. Pojídání švestek pomáhá proti zánětům i stárnutí. Polyfenolické sloučeniny, kam patří ve švestkách obsažené antokyany (dále flavanoly, flavonoly, flavanony a isoflavanony), pomáhají předcházet kardiovaskulárním onemocněním, některým druhům rakoviny, neurodegenerativním chorobám jako Alzheimerova a Parkinsonova choroba, alergiím a diabetu. Takže všechno toto ovoce je vlastně skvělé v prevenci civilizačních onemocnění. Švestky například pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu a krevního tlaku.
Švestky mohou prospívat diabetikům díky vyššímu obsahu vlákniny i schopnosti ovlivnit hladinu hormonu adiponektinu, který je důležitý pro regulaci hladiny krevního cukru.
Méně známá je skutečnost, že švestky prospívají zdraví kostí, mimo jiné díky obsahu pro kosti důležitého vitaminu K, fosforu, hořčíku a draslíku. Velmi oblíbená kombinace švestky – mák pak bude pro kosti báječná, protože mák je bohatý na vápník. Když si dáte švestko-makový koláč na sluníčku, získáte navíc vitamin D, který potřebujeme pro zabudování vápníků do kostí.
Myslím, že se švestkami má zkušenost každá kuchařka. Pečeme koláče (nejlépe s mákem), vaříme bramborové knedlíky plněné švestkami a sypané mákem nebo povidla – lze připravit i bez cukru. Švestky se hodí i k masu, do salátů, sušené do různých muesli a granola směsí. Využijete je, i když budete připravovat kapra na černo, nebo se i s mandlemi hodí do různých nádivek, ale i salátů. Případně třeba s pomeranči k různým druhům masa. Skvělé jsou i samotné plněné mandlí, což je vlastně můj tip na velmi rychlé a zdravé vánoční cukroví…