Jak předejít únavě?

„Jsem tak unavený – unavená…“ Jak často tuhle větu kolem sebe slyšíme, případně ji často vyslovujeme… Současný život na nás klade vysoké nároky a únava občas trápí každého z nás. Možnosti, jak únavě předejít, naznačují v následujícím článku MUDr. Vladimíra Strnadelová a Jan Zerzán z Institutu celostní medicíny.

Únava není nemoc, ale příznak toho, že v organismu není něco v pořádku. Únava je součástí mnoha nemocí a nezřídka je prvním příznakem toho, že se v našem těle cosi děje. Můžeme ji také cítit tehdy, když jsme naše tělo přetížili, málo odpočívali a krátce spali. V tomto případě únava po vydatném odpočinku mizí. Na druhou stranu může být dlouhodobé přetěžování organismu a nevyspání jednou z příčin nejrůznějších nemocí.
Při zátěži a porušené činnosti vnitřních orgánů je únava součástí celého souboru příznaků, které však nemusí být zřetelné, a tak máme pocit, že jsme „pouze“  unaveni.
Slezina, slinivka břišní (podle čínské medicíny jde o jeden orgán) tráví potravu a ze stravy získává energii. Pokud se činnost tohoto orgánu zhorší, můžeme kromě únavy mít i zažívací obtíže jako je řidší stolice, nadýmání a chuť na sladké. Velmi často také pociťujeme únavu po jídle. Trávicí orgány jsou pochopitelně velmi závislé na tom, co jíme, jestli je zatěžujeme či naopak šetříme. Nejvíce slezinu (slinivku) zatěžujeme syrovou stravou, šťávami, studeným pitím i jídlem a kromě toho také nadměrným množstvím jídla, špatným kousáním, ale hlavně častým jídlem a neustálým „uždibáváním“ po celý den. Tomuto orgánu velmi škodí jednoduchý cukr a naopak nedostatek cukrů složitých. Velmi často jde o dlouhodobé obtíže, plíživě začínající s narůstající únavou, která mívá kolísavý charakter. Kromě zlepšení stravy si můžeme pomoci lékořicí a vývarem ze sladkých zelenin. Dělá se tak, že na sebe narovnáme vrstvu nakrájené cibule, zelní, dýně a nahoru dáme mrkev. Opatrně zalijeme vodou a pomalu dusíme asi 30 až 40 minut. Tekutinu scedíme a popíjíme během dne.

Úloha plic, ledvin a jater
Plíce jsou orgánem, který shromažďuje veškerou energii a distribuuje ji dále do těle. Zde se hromadí energie z dýchání, stravy i vrozená energie, která přichází z ledvin. Při špatné funkci plic trpíme také únavou, zároveň však bývá častější nemocnost, mělké a zhoršené dýchání, nezřídka se vyskytují i kožní problémy. Mnohdy je toto spojené se zahleněním plicního systému, kdy hleny brání jeho normální funkci. Plíce poškozují hlenotvorné potraviny, jako jsou mléčné výrobky a mouka. Není výjimkou, že po úpravě stravy se dýchání zlepší velmi rychle a únava mizí. Plíce posiluje kořen lotosu, který běžně můžeme přidávat do jídla, nebo z něj při akutních obtížích děláme vývar a pijeme mezi jídly.
Ledviny jsou sídlem vrozené energie a jejich zatížení je nezřídka provázené únavou. Když je snížený jang ledvin, čili zahřívací složka, kromě únavy pociťujeme zimomřivost, studené ruce i nohy, mohou se vykytovat i lehké otoky, bolesti v zádech a podobně. Při nedostatku jinu se organismus v noci naopak přehřívá, potí a má velkou žízeň. U ledvin je třeba pohlídat rovnováhu mezi vodou a solí – je třeba mít na paměti, že škodlivý je jak nadbytek, tak nedostatek. U zimomřivých lidí vadí mnoho tekutin a málo soli a minerálů v potravě, u horkokrevných lidí je to naopak. Také nadbytek bílkovin jakož i noční jídlo je pro ledviny tím, co je zatěžuje. Naopak přiměřený příjem soli a vody ledviny harmonizuje, také fazole –zvláště azuki – mají na tento orgán vliv velmi pozitivní.
Játra jsou orgánem, který řídí pružnost a průchodnost, „trávení“ krve, energie a emocí. Jaterní únavy bývají spojené s vnitřním napětím, neklidem, nervozitou, nejrůznějšímu bolestmi a křečemi. Často bývá pociťována tíha v žaludku, pálení žáhy a člověk se vzrůstajícím vnitřním napětím nemá daleko k výbuchům zlosti. Játrům škodí vše tučné, pečené a smažené jídlo, které je stereotypní a hutné. Naopak je pro játra prospěšná zelenina ve všech formách, čili jak tepelně upravená tak syrová a hlavně kvašená. Pro játra není nic horšího než jíst v horkém létě grilované maso. Je to moderní, společenské, ale důsledky pro tento orgán příznivé nejsou. Je také mít třeba na paměti, že játra trpí přemnožením plísní v organismu, a to se opět dostáváme k jednoduchému cukru a hlavně ke kombinacím jednoduchého a složitého cukru, např. obilná kaše s ovocem, cukrem nebo medem. Játra posílíme vším kyselým a zeleným (kvašená zelenina, natě apod.).
V souvislosti s únavou se musíme také zmínit o srdci. Když srdíčko selhává jako pumpa na přečerpávání a rozhánění krve, to si všichni představit dovedeme. Srdce je však také sídlem psychiky a našeho já a právě stresem a psychickými problémy můžeme tento orgán zatížit a v důsledku toho pociťovat únavu. Ta je mnohdy provázená bušením srdíčka, poruchami spánku, hojnými sny a často i vnitřní psychickou prázdnotou. Srdce také zatěžujeme tím, že jíme nevyváženu stravu, v níž je na jedné straně hodně cukru a na druhé straně soli a masa. Velmi častým problémem je dlouhodobý nadbytek tekutin. Srdce potřebuje řád v životě i v jídle. Posílit se dá kořením TEKA.

Vliv psychiky
Život ani naše zdraví nejsou tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Orgány jsou propojené, spolupracují a kromě jídla pohybu jsou ovlivnění i naší psychikou. Příznaky se mohou různě kombinovat a doplňovat. Někdy je proto třeba vyhledat i pomoc zkušeného lékaře či terapeuta a to hlavně proto, že sami nemusíme mít nad sebou nadhled a potřebujeme pohled zvenku. Však to znáte – těm druhým umíme vždy lépe poradit než sami sobě.
Specifickým pojmem je i únavový syndrom. Jde o selhání organismu jako celku, kdy člověk, většinou z plného zdraví, cítí najednou obrovskou únavu a vůbec není schopen aktivního života. Většinou se toho při běžných vyšetřeních příliš nenajde, bývají však přítomné EB viry a mnohdy i jiné virové či bakteriální zátěže. Je třeba si uvědomit, že tento stav vzniká celkovým přetíženým a selháním imunity. Organismus to nezvládá na fyzické ani psychické úrovni, a proto „vypne“ a „jede“ jen na nejnutnější funkce. U každého člověka je soubor příčin jiný a odborná pomoc je nezbytná. Takový člověk opravdu nemá sílu na vlastní diagnostiku a léčbu.
Pro nás, kteří únavový syndrom nemáme, je třeba si uvědomit, že nejdůležitější je prevence a ta je na jednu stranu jednoduchá a pochopitelná, ale na druhou pro nás není snadná. Tkví v kvalitní stravě, dostatku pohybu a nepřetěžování, a to jak na úrovni fyzické, tak psychické. Že to jsou fráze? Ale kdepak – je to jediná účinná prevence, bez níž to nejde.
Únavu jako příznak je důležité nepodceňovat a vždy je třeba při ní zkontrolovat, co děláme špatně. Pokud na to nepřijdeme, nebo příznaky nemizí, je třeba požádat někoho o pomoc, kdo to zhodnotí a podívá se na nás komplexně. Je však třeba si uvědomit, že rozhodující léčba je a vždy zůstane na nás, neboť vychází z našeho životního stylu včetně stravování. Lékař či terapeut nás může diagnostikovat, zlepšit, napravit, ale pokud se nezlepšíme my sami, vše se vrací. Únava je skvělým indikátorem našeho organismu a podle toho je třeba k ní přistupovat.