Jak předcházet onemocněním a zejména nádorům – pohledem tradiční čínské medicíny

Hlavní téma aktuálního říjnového čísla Meduňky je věnováno prevenci a léčbě vážných nemocí, součástí tématu je i článek od naší spolupracovnice, specialistky na tradiční čínskou medicínu, MUDr. Ludmily Bendové z 1. Školy tradiční čínské medicíny. Říjnovou Meduňku stále zakoupíte na stáncích PNS, v obchodech a v elektronické verzi je k dispozici na emedunka.cz

Ukázka z článku:
Když se dnes mluví o prevenci, zdůrazňují se hlavně preventivní vyšetření, očkování, krevní rozbor, lze vyšetřovat shora i zdola – zkrátka se nám nabízejí rozmanité možnosti. Tohle vše je ale prevence sekundární nikoli primární. Jako kdyby bylo zapomenuto na základní životosprávu, anebo se na ni rezignovalo.
Primární prevence se dotýká kořenů naší bytosti. Je to nastavení naší nálady, způsobu přemýšlení, dýchání, vděčnosti, prostě pocitů, které s námi jsou neustále. A pak tu jsou další činnosti, které děláme i několikrát denně, a také denně přijímáme potravu, ač z toho, co se dnes nabízí k jídlu, se nedá mnohé nazvat zdravým. Dokonce máme i „junk food“, což je v překladu jídlo kvality odpadků.  Bohužel se v něm točí velké peníze, průmysl, zaměstnanost a k lepšímu se to mění jen pomalu.
Je tomu tak proto, že nehlídáme brány svých smyslů a podléháme vychytralé reklamě v rámci své soukromé honičky, ale za čím se vlastně honíme? Za požitky? Člověče, zastav se! Pro kus žvance ti uniká krása okamžiku i možnost rozhodování mezi tím, co chci, anebo nechci. Jenže to není tak jednoduché! Přestat být ve vleku svých smyslů vyžaduje čas a někdy i roky meditace, zklidňování a nejrůznějších cvičení. Odměna za naše úsilí se však ničemu nevyrovná! Její hodnota je opravdu nevyčíslitelná! První výsledky meditačních cvičení se dostavují už během týdnů a jsou to závany opravdové svobody.
V tomto článku se pokusím sestavit alespoň jedno vynikající jídlo, což na cestě ke zdraví hraje svoji roli. Při jídle nejde jen o chuť a požitek z jídla, ale také je třeba, aby nám prospívalo a bylo pro nás zdravé! Určitě však nečekejte zkratky, protože jde o celkovou životosprávu a důležité jsou i další aspekty. Navíc ideálně by měla být strava složena i s ohledem na naši konstituci a další okolnosti, takže obecně doporučované rady nemusí vždy sedět úplně každému.  Přesto v tomto článku získáte zajímavé informace.
Podle tradiční čínské medicíny je zdraví zcela volné proudění čchi, krve i energie bez jakýchkoliv překážek. Dítě se přirozeně neustále hýbe, ale čím jsme starší, tím se hýbeme méně, i když by to mělo být spíše naopak. Protože s věkem proudění krve zpomaluje, a pokud k tomu přidáme tři bílé potraviny (mouku, mléko, cukr), těžká tučná jídla a stresy, ani se nemůžeme tomu, jak dnes vypadá zdravotní stav populace divit. Prudké pohyby mohou být ve starším věku nebezpečné, ale pomalé pohyby jako při taichi, čchikungu, hathajoze, tanci, chůzi, plavání a dalších podobných aktivitách nám rozhodně prospívají.
Říká se, že lékaři léčí a příroda uzdravuje, tedy pokud ji respektujeme. Předpokládá to zdravou životosprávu, dostatek kvalitního spánku, nepřehánět s alkoholem ani jídlem, natož pak s kouřením. Před desítkami let kdosi prohlásil, že chemický výzkum končí u kuchyňského hrnce.  Motivace pro výzkum stravy bývala minimální, a nakonec vznikl specifický obor výzkumů výživy úplně mimo lékařství, takže vyčerpaní lékaři ani nestíhají registrovat jeho výsledky.
A farmaceutický průmysl je založen na tom, aby se to vyplatilo. Kdyby lidé jedli  pro jejich zdraví jen prospěšné potraviny, farmaceutický průmysl by možná vydělával méně. Zdá se, že nikoho nezajímalo to tisíckrát „nic“ moderní stravy, které denně jíme, a nakonec nás umoří jako oslíky. Souvisí to s tím, že 50 % všech úmrtí je způsobeno nemocemi kardiovaskulárního systému, lapidárně řečeno zanášením našich cév. Je to podobné, jako když se vám zanáší znečištěné vodovodní potrubí. Připočtěme k tomu dalších 25 % příčin úmrtí na nádorová onemocnění, a přitom obojímu lze předcházet. Bingo spočívá ve faktu, že jednou změnou životosprávy můžete předcházet třem čtvrtinám moderních nemocí, na které lidé denně umírají!!! Bohužel studium lékařství ani následná praxe nechává výživu i životosprávu téměř úplně stranou, speciálně v našich končinách. A vědecký výzkum nám pak předkládá docela rozporuplné výsledky, které laika jen matou. Lidé totiž nejsou jednotné tovární krychličky a každý člověk má trochu jiné potřeby. Proto určitá strava je pro jednoho lékem a pro druhého „jedem“, což zohledňovaly starobylé systémy léčení ájurvédy nebo klasické čínské medicíny. Stovky generací zde shromáždily a vytřídily obrovské množství poznatků. Neptaly se, co jíst, aby přežily, ale jak být v harmonii sám se sebou, se svou konstitucí, s ročním obdobím, s rodinou, přírodou i s celým vesmírem. Sdělují nám, že v přírodě je lehké uživit člověka, ale vyhovět rozmarům jeho chutí je složité. Všichni také víme, že jídlo se hodiny připravuje, ale sní se během chvíle. Taková nevděčná činnost vaření, kterou vykonávají zpravidla ženy doma u sporáku je téměř neviditelná, a přesto má nedozírné následky na naše zdraví i náladu.

Co (ne) jíst
Takže co tedy máme jíst? Z pohledu zdraví, ekologie i zákona harmonie máme jíst vždy především to, co právě roste kolem nás. Od nepaměti se lidé v našich končinách živili kašemi z obilí, semínek a luštěnin, protože se daly dlouhodobě uchovat. Stačilo je usušit. Navíc všechny tyto potraviny obsahovaly množství prospěšné vlákniny, což je samostatný faktor jak v prevenci nádorů, tak i nadváhy, kardiovaskulárních a dalších chorob. K tomu vždy jedli i zeleninu, která se dá rovněž uchovat i přes zimu, dále sezonní plody i ovoce a občas si přilepšili čímkoli dalším včetně divoce rostoucích bylinek a koření. Pro některá koření lidé dříve riskovali i svoje životy na dalekých plavbách a dnes víme proč. Jsou to totiž vynikající zdroje tisíců cenných látek.
V jídle je zásadní rovnováha a jde o velmi jemné vlivy, které se vědeckým výzkumem měří velmi špatně. Epigenetika však prokazuje, že geny nejsou nejdůležitější, protože podléhají množství dalších vlivů a toto tisíckrát „nic“ jemných působků vytváří naše zdraví a nakonec i osud. Proto není tak jednoduché doporučit Eskymákům, aby se stali vegetariány. Jednak ve svém prostředí jim mnoho rostlin neroste a jednak mají rostliny spíše syrovou, vlhkou a chladnou povahu. V zimě dálného severu by se tedy těžko zahřívali. Podobně jako vysoký výskyt cirhózy jater u anglických úředníků v horké Indii, kteří si přilepšovali alkoholem. V horkých tropech pili příliš horké pálenky a jejich játra rychle podléhala zkáze. Ne nadarmo říkali indiáni alkoholu ohnivá voda.Podle některých výzkumníků by stačilo zařadit do jídla tři položky, aby se výrazně snížil výskyt nádorů. Křížokvětou zeleninu (Cruciferacea – brokolice, zelí, kedlubna atd), kombinaci kurkumy a pepře dohromady (stačí 1 díl pepře na 1000 dílů kurkumy) a zelený čaj. V Indii a Číně je totiž výskyt nádorů až desetkrát nižší. Pokud k tomu přidáme denní konzumaci luštěnin, zejména cizrny a fermentovaných sojových bobů (miso, natto, tempeh, tofu), dochází k blokádě speciálních enzymů (MMP), které nádorovým buňkám v tkáních klestí cestu k zakládání metastáz. Nesmí se však jednat o geneticky modifikované potraviny která mají svá rizika…