Z březnové Meduňky: Jak se vyznat v laboratorních výsledcích?
Téma březnového čísla, které je stále k zakoupení na stáncích PNS a rozhodně by byla škoda si ho nechat ujít, zní: Krev – posel života. Skvělé příspěvky našich autorů vám tuto životodárnou substanci přiblíží z různých pohledů – jsou pro vás připraveny praktické rady i články zdůrazňující duchovní a symbolický význam krve… MUDr. Ludmila Eleková připravila pro březnovou Meduňku velmi užitečný článek o tom, jak interpretovat informace, které poskytují výsledky krevních testů laik se totiž v těchto údajích většinou zcela ztratí…nabízíme ukázku z článku, celý si ho můžete přečíst v březnovém čísle MEDUŇKY…
Ukázka z článku dr. Elekové:
Jsem toho názoru, že je dobré mít přehled o základních krevních testech, jejich výsledcích a o tom, co to znamená. Vše, co zvýší informovanost pacienta o jeho zdravotním stavu, je užitečné. Laboratorní vyšetření krve je diagnostický nástroj poskytující mnoho užitečných informací.
Za svou dlouhou praxi jsem se naučila číst některé výsledky jinak, neřídím se slepě limity nastavenými laboratoří, proto vidím patologii někdy i tam, kde je výsledek údajně normální a naopak. Podělím se s vámi o své poznatky, abyste mohli lépe interpretovat své výsledky.
Krevní obraz (KO)
Vyšetřuje se z nesrážlivé krve a spočívá ve spočítání červených a bílých krvinek a krevních destiček (trombocytů). Základní krevní obraz nerozlišuje typy bílých krvinek. Pokud chcete znát počty a poměry typů bílých krvinek, je třeba vyšetřit tzv. diferenciální počet. Ten ukáže, kolik je neutrofilů, lymfocytů, eozinofilů, bazofilů a monocytů.
Červený krevní KO udává počet, velikost, barevnou koncentraci a tvar červených krvinek (erytrocytů). Poměr celkového objemu krvinek a plazmy (tekutina tvořící krev bez krvinek) udává tzv. hematokrit. Základní hodnota, na kterou se lékař při hodnocení krevního obrazu dívá, je hodnota hemoglobinu (Hb). Hemoglobin je protein obsahující železo, který je součástí erytrocytů, tvoří asi 35 % obsahu erytrocytů. Jeho hlavní funkcí je přenos kyslíku, jedna červená krvinka ho obsahuje cca 28–32 pikogramů. Normální hodnoty hemoglobinu jsou u mužů cca 135-170g/l, u žen 120-160g/l.
O anémii mluvíme, když poklesne Hb pod spodní limit. Anémie, nedostatek červených krvinek a/nebo krevního barviva, může vzniknout z různých příčin a odrazí se to ve změnách krevního obrazu. Nejčastější je anémie z nedostatku železa, běžná u menstruujících žen, žen po porodu nebo u vegetariánů. Vegetariánka, která porodila několik dětí a má silnou menstruaci, má prakticky jistotu, že bude mít tento typ anémie.
Anémie z nedostatku železa je typická malými krvinkami. Krvinek může být celkem dost, ale jsou malé a obsahují málo hemoglobinu, celkové množství hemoglobinu je snížené. Mírná anémie nemusí mít žádné příznaky, ale jakmile Hb klesne pod cca 110, člověk to cítí. Krev přenáší méně kyslíku. Člověk je unavený, zadýchá se při námaze, je mu zima. Chronická anémie s sebou totiž nese obvykle i útlum štítné žlázy a zpomalení metabolismu. Je to logické, když není dost kyslíku, je nutné utlumit metabolismus, protože nelze spalovat tolik paliva jako dřív.
Při anémii z nedostatku železa je vždy důležité hledat důvod, proč k ní došlo. Je třeba zjistit příjem železa a případné zjevné ztráty. Přijímá pacient dost železa v potravě? Je to menstruující žena, jak silné menses má, kdy porodila, měla anémii v těhotenství? Nedošlo k jinému většímu krvácení, například z hemoroidů? Nejde-li o nedostatečný příjem a/nebo přílišné ztráty krve, ke třeba hledat dál. Anémie může být příznak celiakie nebo jiné nemoci střeva, kdy pacient sice železa přijímá v potravě dost, ale nedokáže ho vstřebat. Nebo jde o skryté ztráty ze zažívacího traktu, např. zánět žaludku nebo vřed, zánět střeva nebo rakovinu. To vše je nutné vyšetřit, provést gastroskopii, kolonoskopii nebo scintigrafii střeva, nabrat krev na zánětlivé a tumorové markery.
Ověřovat stav zásob železa není nutné, je-li zjevné, že jde o nedostatečný příjem nebo velké ztráty. Ale v případě, že pacient trpí chronickou zánětlivou nemocí, např. artritidou a má výraznou sideropenickou anémii, je velmi důležité zjistit obsah feritinu, zásobního železa. Při těchto nemocech totiž dochází k tomu, že tělo železo uklízí do zásob, tvoří feritin, ale pacient je současně výrazně anemický. Jedna mladá žena se systémovým lupusem měla Hb kolem 90, revmatolog ji krmil železem bez efektu a když konečně nabrali feritin, měla ho extrémně vysoký.
V každém případě, zejména když nelze ztráty omezit (menstruace), je třeba železo suplementovat. Nejlépe samozřejmě potravou, pacient musí jíst co nejvíc tmavého masa a hlavně jater. Nestačí-li to, je třeba železo dodávat v suplementu nebo léku. Zde musím upozornit, že přestože je možné koupit volně prodejné suplementy se železem, obsahují dost malou dávku železa, která hlubokou anémii a velké ztráty není schopna nahradit. Opravdu výrazná anémie (Hb pod 100) nebo trvající silné ztráty je třeba korigovat železem na předpis. Dávka v jedné tabletě nejsilnějšího železa na předpis je někdy až 10násobná proti tomu, co koupíte sami v lékárně.
Železo ve formě tablet bohužel není moc dobře snášené. Existují velké individuální rozdíly. Jste-li v situaci, kdy železo opravdu potřebujete užívat, je třeba spolupracovat s vaším lékařem při výběru produktu, který vám bude nejméně vadit a užívat ho tak, abyste ho co nejlépe snášeli. Železo velmi často způsobuje zácpu, což samozřejmě není důvod, aby se přestalo brát. Zácpu lze korigovat nejlépe osmotickými projímadly (šaratice, zaječická, laktuloza apod). Jestliže pacient nezvládne železo užívat na lačno, jak by se mělo, může ho užívat s jídlem. Něco se vždy vstřebá. Vstřebávání železa podporuje vitamin C, proto je vhodné maso jíst se zeleninou nebo přímo užít vitamin C. Jeho vstřebávání snižuje čaj a káva, vápník v mléčných výrobcích, ale i kyselina fytová v obilninách. Ve vzácných případech je potřeba železo dodávat injekčně.
Druhý častý typ anémie nastává v důsledku nedostatku vitaminu B12 a/nebo kyseliny listové. Je typická menším množstvím velkých krvinek s vysokou koncentrací barviva. Opět je třeba hledat příčinu. Vitamin B12 se nachází především v živočišných potravinách, stejně jako železo hlavně v mase a vnitřnostech, proto je jeho nedostatek typický pro vegetariány. První otázka na pacienta se proto musí týkat jeho stravy. Hladina vitaminu B12 i kyseliny listové se dá změřit, a je to při diagnóze anémie potřebné. Jestliže pacient není vegetarián a má tento typ anémie, musí se vyloučit autoimunitní onemocnění žaludku – perniciózní anémie. Při ní dochází k autoimunitní destrukci buněk produkujících tzv. vnitřní faktor, enzym nutný ke vstřebání vitaminu B12 do těla. Naštěstí celkem vzácná je situace, kdy pacientovi musel být odňat žaludek pro zhoubný nádor. Všichni tito nemocní musí dostávat doživotně injekce B12.
Vitamin B12 se do těla dodá nejlépe v injekcích. Existují formy, které se užívají ústy, ale v případě právě perniciozní anémie je člověk nedokáže vstřebat. Frekvence injekcí je různá, že začátku se mohou dávat až 2x týdně, po doplnění hladiny se dávají třeba jen několikrát do roka jako udržovací dávky. Kyselinu listovou je možné běžně užívat v tabletách.
Třetím typem anémie je tzv. anémie chronických nemocí. Hemoglobin je snížený, ale krvinky mají normální objem i koncentraci barviva, železo je v normě, vitamin B12 také. Bývá to u chronických ledvinových nemocí, kdy ledviny pravděpodobně produkují málo erytropoetinu, hormonu, který stimuluje kostní dřeň k produkci červených krvinek. Může být samozřejmě problém přímo v kostní dřeni, málokdy se týká jen červených krvinek. Tyto další typy anémie vyžadují odbornou lékařskou péči a vyšetření. Pro úplnost uvedu hemolytické anémie. Nastávají při nadměrném rozpadu erytrocytů, buď v krevním řečišti nebo mimo něj. Diagnóza se provede na základě specializovaných vyšetření. Kostní dřeň obsahuje zvýšený počet buněk, je zvýšená krvetvorba, která se snaží nahradit zničené krvinky, také se mění poměr vznikajících bílých a červených krvinek ve prospěch červených. Zvýšená krvetvorba se v krevním obraze ukáže jako zvýšení retikulocytů, nezralých erytrocytů…
