Uzdravit se znamená stát se lepším člověkem – dokončení

Milí čtenáři, nabízíme vám druhou část rozhovoru s duchovní léčitelkou Jožkou Wenkeovou.
Tento rozhovor vyšel v Meduňce v roce 2018, k tématu duchovního léčení se ovšem opakovaně vracíme, jednak seriálem Okénko do neznámých dějů (který v minulém roce vycházel v Meduňce), ale i dalšími jednotlivými články na toto téma.

Paní Jožko, co vyjadřuje název projektu, který jste založila a který je zaměřený na výuku duchovního uzdravování?
Název projektu SanoKunDio® – v překladu Zdraví s Bohem vyjadřuje, čím se v projektu zabýváme a s jakou pomocí se uzdravujeme. I přesto, že používáme v názvosloví slovo Bůh, duchovní poznání pochází z tzv. NE- náboženské spirituality. U některých lidí pramení odpor k Bohu z averze vůči církvi, ale moje duchovní poznání nemá s církví nic společného. Lidem představuji Boha jako všemohoucí uzdravující sílu, jak jsem ji sama poznala.   

Kolik se vás na výuce v rámci projektu nyní podílí?
Počet členů naší skupiny je proměnlivý, protože i my procházíme transformačním procesem a potřebujeme se někdy soustředit jen sami na sebe. Na vlastní výuku jsme v současné době čtyři, dvě osobní průvodkyně výuky sebeuzdravování a etikoprevence ®, jedna duchovní průvodkyně pro sebereflexi a uzdravování traumat duše a já. Významnou roli sehrává opakované studium mých knih. Věřím, že mi Bůh přivede odvážného následovníka, ženu či muže, který bude mít podmínky pro to, aby mě jednou plně nahradil, v této celospolečensky prospěšné misi pokračoval a rozvinul ji i do dalších zemí. 

Můžete shrnout podstatu duchovního sebeuzdravení z pohledu klienta?
V projektu máme spíše žáky než klienty, žáci potřebují převzít odpovědnost za své zdraví a vlastní život. Vyhradit si čas na hloubkovou sebereflexi, aby zjistili, co potřebují ve svém životě změnit k lepšímu. Potřebují si být vědomi Boží vševědoucnosti, konat dobro, aby se jim dobro vracelo, najít správný vztah k Bohu, mít respekt a ne strach. Zvyknout si na to, že Bůh je spravedlivý a zároveň přísný, a na to, že se jejich život řídí zákonem příčiny a následku.

Přísnost je tak trochu cítit i z vašich webových stránek…
To je pravda, je to tím, že mám přísné Boží vedení, ale přísnost je také projevem lásky a tu já cítím ke každému člověku. Všechny informace na webu jsou pravdivé a každý se z nich dozví vše, co potřebuje vědět před vstupem do projektu i po něm. Nic není zastřeno ani podbízeno, a to je čestné. Duchovní uzdravování se totiž nezkouší, buď se pro něj rozhodnete, nebo ne. To je pro mnoho lidí neobvyklé – jsou zvyklí stále něco zkoušet: lékaře, léky, terapie, terapeuty nebo různé léčebné metody. V naší výuce je to naopak, lidé zkoušejí sami sebe, ale jsou také zkoušeni a zkoušejícím je Bůh.

Zažila jste případy, kdy se vážně nemocný člověk uzdravil?
Zažila jsem mnoho lidí, jimž předtím nikdo nepomohl, a uzdravili se duchovním zásahem. Někteří poskytli své příběhy ke zveřejnění na klientském webu. Mohlo by jich být ještě víc, pokud by všichni lidé pochopili, že cílem je, aby své uzdravení s pomocí Boží sami dokončili. Mám velkou radost, když se uzdraví celá rodina. V energeticky zharmonizované rodině už nedochází mezi jejími členy k energetickému upírství, což je jinak častý problém.

Pozná člověk, který neví nic o energiích, že je objektem fenoménu energetického upírství?
Příznaky napadení energetickým upírem se až na výjimky neliší od těch, s nimiž chodí lidé běžně k lékařům: únava, hyperaktivita, bolesti, problém s dýcháním, vysoký krevní tlak, gynekologické problémy i mnohé další. Pokud se energetické napojení upíra nepřeruší, mohou se vzniklé příznaky později stát chronickým problémem nebo přerůst ve vážné onemocnění. Existence energetického upírství stále nemá vědecké požehnání, což neznamená, že neexistuje. S upírstvím se můžeme setkat kdekoliv a upírem se může stát také kdokoliv. Nejčastěji dochází k nevědomému upírství v rodinách, protože jejich členové jsou energeticky propojeni a vůči sobě vzájemně otevřeni. Pokud jeden z partnerů vyčerpává svou životní energii – kundalini, například pohlavním sebeuspokojováním, narušuje a později odsává energii svému partnerovi. Když dojde k vyčerpání energie kundalini u obou partnerů, začnou rodiče na nevědomé úrovni narušovat a později odsávat energii svých dětí, které pak onemocní. To znázorňuji na energetických diagnostických obrazech. Pokud se energeticky napájí muž, žena začne mít obvykle různé gynekologické problémy i další potíže, což ji upozorňuje na potřebu změny v intimním životě. Většina žen ale těmto signálům nerozumí, a tak končí s léky nebo na operaci. Obdobný proces může nastat v některých duchovních skupinách, kdy se guru napájí energií svých stoupenců. Takové případy jsem opakovaně řešila.

Polarity: dobro a zlo

Žijeme ve světě polarit, kde je dobro, musí být také zlo…
Vliv zla na člověka je příčinou vzniku spousty nemocí. Zlu se sami otevíráme při činnostech pocházejících z temna. Největší nástrahou zla jsou peníze, dále sledování pornofilmů či filmů s tematikou násilí, hraní násilných počítačových her, drogy atd. Útoky zla jsou časté a lidé k tomu svým jednáním přispívají. Otevírají se mu, aniž by tušili ničivost následků. Energie zla útočí buď přímo, nebo přes druhého člověka, který je pod jeho vlivem, aniž by to věděl. Zlo se přímo zaměřuje na ty, kteří od zla osvobozují, tedy i Boží služebníky. Takový útok jsem zažila, přežila jsem jen díky modlitbě k Bohu. Důležité je vědět, jaké má zlo podoby, kudy přichází, vyhýbat se nástrahám, zasloužit si duchovní ochrany a nemít strach.

Je podle vás temná síla nebo ďábel abstraktní princip nebo konkrétní bytost?
Nazvala bych ho duchovní mocností, kterou může přemoci jen Bůh, nikdo jiný.

Lidé se většinou těchto temných sil obávají…
Ano, ale zároveň jim slouží, a tím je posilují. Zamysleme se nad tím, zda to, co nás zajímá, nebo práce, kterou vykonáváme, pochází od Boha, jestli přináší nám i druhým lásku a dobro, anebo naopak zlo, jako například závislosti. Pokud takto důkladně zrevidujeme své zájmy, práci a zábavu, leccos možná  ve vlastním zájmu zavrhneme. V současnosti jsme „vylili s vaničkou i Boha“, a pak nemáme nikoho na pomoc v těžkých situacích. Lidé si sice vytvářejí různá ochranná vajíčka a podobně, jenže když jde opravdu do tuhého, nestačí to. V kritických situacích může pomoci jen Bůh.

Řada lidí se domnívá, že duchovní léčitel by měl pracovat bez nároku na finanční odměnu. Co o tom soudíte?
Bylo mi sděleno, že byl tím by porušen vesmírný zákon přijímání a dávání, výměna těchto energií potřebuje být stále v rovnováze. Ten, kdo se zaslouží o vznik nerovnováhy, to může negativně pocítit  na svém zdraví. Stanovená odměna má odpovídat poskytované hodnotě, pokud je odměna vyšší, pak je poskytovatel také upozorněn nějakou zdravotní nebo jinou nepohodou. Pokud by tento zákon porušoval duchovní léčitel, mohly by mu být odebrány duchovní schopnosti. Nejlepší je stanovit výši odměny v souladu s Boží vůlí. Někdy má duchovní léčitel podle Boží vůle poskytnout službu zadarmo, pak to musí být pro něj „svaté“. Dotyčný dostává dar za něco, co ví jen Bůh, a léčitel se stává prostředníkem tohoto daru. Pokud sloužím Bohu, potřebuji mít i jiný zdroj příjmu nebo finanční rezervu pro případ, že by Bůh ke mně přiváděl samé takové lidi. Když vezmu v úvahu, co všechno jsem musela prožít, abych mohla lidem pomáhat i energetické riziko, jemuž se při osvobozování lidí od zla vystavuji, pak se požadavek sloužit lidem zadarmo jeví jako bezohledný.

A nebylo by v logice věci, že pokud by taková situace nastala, měl by vám Bůh nějakou finanční kompenzaci poslat?
Už mi ji poslal, můj úspěch ve firmě, pro kterou jsem pracovala, se dostavil díky mému pracovnímu nasazení, ale také s Boží pomocí, i když jsem to tehdy ještě netušila. Část vydělaných peněz jsem si tehdy uložila a využívám je nyní pro uvedené případy.

Vůbec jsme nehovořili o situaci, kdy by uzdravení člověka nebylo v Božím plánu…
I to se může stát, je mi to předem sděleno a já nemohu tohoto člověka přijmout. Pokud bych se přesto snažila pomoc poskytnout, mohly by být jeho problémy převedeny na mne, a pak už bych nemohla pomoci nikomu. Musím dodržovat přísná pravidla. Dotyčný se ale může v naší karmické poradně dozvědět vše potřebné, aby mohl prací na sobě svou zátěž zpracovávat a odčinit. Pokud se mu podaří posunout aspoň na pomyslnou hranici kladné a záporné karmy, mé povolení se uvolní. Za patnáct let praxe jsem zažila tři případy, kdy nebyla vůle Boží, aby se člověk z karmické zátěže dostal v tomto životě. Dlouho trvalo, než jsem pochopila, že nemůžu pomoci každému.

Co se stane, když se někdo upřímně modlí za člověka, který se nemá uzdravit?
Především by se měl modlit každý sám za sebe, kromě nezletilých dětí, za které se modlí rodiče. A to i v době, kdy žádnou pomoc nepotřebuje. Pokud se modlíme za člověka, u něhož není k uzdravení vůle Boží, pak by mohla být nemoc či karmická zátěž převedena na nás, protože jednáme proti Boží vůli, obzvlášť v případě, že se modlíme opakovaně a výsledek se nedostavuje. Proto na závěr prosebné modlitby za druhého dodejme: „Prosím, Bože, vyslyš mou prosbu, pokud je to Tvá vůle“. Podstatné také je, zda je Bohu milý ten, kdo se modlí. 

Znamená to, že pokud se modlí padouch a hříšník, jeho modlitby nejsou účinné?
Nejsou. A mají-li se účinnými stát, musí on nejprve začít pracovat na sobě. Bez toho, abychom se učinili lepšími, nemůžeme uzdravit sebe ani pomoci druhým.

                                                                    rozhovor připravila Zuzana Paulusová