Znamení v nás: Vzdušný chvějivý Blíženec…

Máte ve svém okolí Blížence? Pak se možná občas nestačíte divit, protože Blíženec je většinou bytost velmi proměnlivá. Ostatně, kdo by se divil – jsou na to přece dva… O tomto aktivním vzdušném znamení pěkně píše (a stejně tak také o všech dalších znameních zvěrokruhu) Markéta VOSTRÁ ve své knize nazvané ZNAMENÍ V NÁS – vyšla v meduňkové edici, seženete na www.obchodemdunka.cz

BLÍŽENEC – náš zprostředkovatel
22. 5. – 21. 6.

Opustili jsme šťavnaté luhy, překypující zahrady i úrodná pole, které obhospodařoval Býk, a chystáme se vystoupat do krajiny mírně kopcovité. Počasí je zde nádherné, slunečné, ale najednou se zvedne svěží vítr a přifouká pravou letní bouři, která, jak rychle začala, tak rychle mizí. Jsme v krajině Blíženců. Na kopcích, kde vane čerstvý vánek, který rozfouká do všech směrů to, co stagnovalo a bylo bez pohybu.
Blíženec potřebuje žít v místech, kde je čistý vzduch a daleký výhled. Kde se obloha mění v široké perspektivě a každou chvíli se děje něco nového.
Beran přichází, aby zrodil nové, Býk toto zrozené stabilizuje a Blíženci jako znamení zániku přicházejí rozrušit stávající formy, energie, myšlenky, aby připravili půdu pro nový zrod v Raku.

Ve zvěrokruhu se střídají pasivita s aktivitou. Blíženci jsou znamením aktivním. Dalo by se říci aktivně aktivní. Jejich intelektuální složka jede téměř nepřetržitě. Mysl analyzuje, třídí, rozebírá, a zcela logicky, pocity se mění. Proto v krajině Blíženců chvíli fouká, chvíli prší, chvíli svítí Slunce. Blíženec je opravdu nestálé počasí. Je detektorem všech podnětů a vjemů, kterými prochází, a skrze svůj intelekt hodnotí, zkoumá, pátrá, dozvídá se.
Blíženec v nás je naše schopnost propojit se s druhými prostřednictvím komunikace.
I schopnost propojit druhé s druhými. Blíženec je jakýmsi styčným důstojníkem, jehož úkolem je obdržet zprávu a co nejrychleji ji předat dál. Blíženec je objevitel znalostí a vědění pro sebe i pro druhé.
Beran rozvinul vědomí sebe sama, Býk uchopil formy zabezpečení a Blíženec rozpoutává poznání života již ne skrze svou fyzickou rovinu a smysly jako Býk, ale skrze svůj intelekt.
Vědomí Blížence je ještě nezakořeněné, plně nerozvinuté, a tak je jako dítě, které chce poznat a pochopit úplně vše. Nevybírá si, jen skrze sebe nechává proudit to, co mu vchází do cesty, a to pak předává dál. Myšlení Blíženců je logické, abstraktní. Jsou převaděči zkušeností a informací od jednoho k druhému, z minulosti do přítomnosti.
Znamení Blíženců má nesmírně citlivou nervovou soustavu, kterou jako nejjemnější sítí lapají vše podnětné. Nejhorším trestem pro Blížence je nuda. Tu si Blíženec nikdy nezpůsobí sám. Nezná tento pojem, pokud se osud nerozhodne jej lehce přibrzdit, neboť toto znamení „blesk k myšlenkám zapřahá“, a pošle mu do cesty někoho těžkopádnějšího.
Blíženec by s chutí plakal či ječel z plna hrdla, když mu pak někdo zdlouhavě líčí, jak byl letos u moře a co si odtud přivezl.
Jedna Blíženka mi vyprávěla, jak si na parníku k ní a jejímu muži přisedl jeden známý a celou cestu jim dopodrobna minutu po minutě líčil svou operaci žlučníku, včetně toho, jak to celé před lety začalo. Paní zvažovala skok do Vltavy, protože jiný únik z parníku nebyl.
Blížence se tedy můžeme zbavit velmi snadno, stačí být nudný patron a monotónním hlasem vyprávět nejlépe to, co Blíženec již dávno zná. Výsledkem bude buď Blížencovo umakartové čelo nebo jeho rychlý odchod. A patrně se s námi již nikdy nesejde.
Blíženec má malé pochopení pro druhé v tom, co sám již zvládl, poznal a pochopil. Nemá dostatek trpělivosti a v mladém věku ani soucitu s těmi, kteří blesk k myšlenkám nepřipřahají.
Nechápe, že jej ostatní nezdržují záměrně. Prostě mají své tempo, které nejde dohromady s Blížencovým. Oni naopak nechápou, že jej naprosto nezajímají jejich zdlouhavé, nudné a prázdné historky, které jej k ničemu neinspirují. Když se Blíženec nudí přespříliš, začne být ironický, sarkastický až jedovatý. Dělá mu potěšení, když může dát najevo svou intelektuální převahu, a to ještě tak rafinovaně, že si druhý nevšimne, že si z něj Blíženec celou dobu utahuje. I když je ve své podstatě dobrosrdečný a přátelský, může se to rychle změnit v okamžiku, kdy zjistí, že mu druhý již nic nenabízí, nic nedává.

Když si představíme život jako dopravní prostředek, skrze který se dostáváme stále kupředu, pak lidé, kteří v něm s námi jedou, se čas od času obměňují. Někteří jsou pro nás důležití celoživotně, jiní jen po krátkou dobu. Lidé z našeho dopravního prostředku vystupují, jiní nastupují, pro naše vzájemné obohacení v jakémkoli směru. Blíženec je tím, který vystoupí velmi rychle, když zjistí, že to, co mu druhý dával, ať již fyzicky, intelektuálně, emočně, duchovně, se naplnilo a jeho stav vůči němu se stal neutrální.
Blíženec je čerstvý závan vzduchu, vzdušný vír, který roztočí situace, změní je a zmizí.
Blížence lákají tajnosti, záhady. Svým bystrým intelektem se snaží dobrat podstaty věci. V okamžiku, kdy dospěl do uspokojivého bodu, tuto věc, situaci či záhadu opouští a hledá další inspiraci. Zřejmě i proto se tomuto znamení připisuje povrchnost. Nemusí tomu ale tak vždycky být. Blíženec velmi rychle pronikne do podstaty problému, velmi rychle zná řešení.
K dobru mu však nelze úplně přičíst, že se převážně rozhoduje podle své momentální nálady. A Blíženec má pokaždé stejnou dávku argumentů pro i proti, jak se mu to zrovna hodí.
Jedna Blíženka se vždycky celé léto těšila na zimu a na hory. Vykládala, oč je taková dovolená vydatnější pro tělo než dovolená letní. Jak už se těší na ty zamlžené obzory či jiskřivý sníh pod modrým blankytem. Jakmile se přiblížila zima, otočila a začala se těšit na léto. Vlastně vůbec nechápe, proč by se měla někam plahočit v takovém mrazu. Ceny jsou v sezoně nesmyslně vyšponované, a když zůstane doma, alespoň udělá to, co nestihla v létě. A to léto, když člověk může jít naboso a sednout do trávy…
Pro ni, stejně jako pro mnohého Blížence, bylo nejpodstatnější těšit se, vysnívat si to. Realizace by znamenala nejen aktivní přístup, ale i konfrontaci s realitou, která je málokdy taková jako vnitřní představa, kterou si tvoříme na míru.
Blíženec v nás je naše výmluvnost, naše pohotové jednání, rychlé rozhodování. Blíženec v nás je naplněn entuziasmem a chce zkusit téměř všechno a také se všechno naučit. Miluje informace, jsou jeho životní potřebou, pokrmem pro duši
Jeden muž-Blíženec, nesmírně všestranný člověk, vždycky říkával „zajímají mne fakta, na krásu slova kašlu“.
Blíženec si na své řeči i na tom, co chce druhým předat, poměrně zakládá. Je to jeho deviza, jeho výhoda oproti druhým.
Klientka mi líčila schůzku s mužem Blížencem.
Procházeli se po Praze a Blíženec mluvil a mluvil. Vzal si slovo a vypadalo to, že jej už nikdy nevrátí. Navíc to, co rozebíral, nebylo pro klientku až tak zajímavé, respektive mluvil v nepřetržitém monologu jenom o sobě. Jak tak chodili, paní zahlédla kočku a vskočila mu do řeči – „podívej kočička“. Jeho reakce ji přesvědčila o tom, co již nějakou dobu tušila, totiž – toto zřejmě není osudový muž. Onen Blíženec se zastavil, na krku mu naběhly žíly a barva obličeje připomínala svými odstíny krocaní vole. Po dramatické pauze informoval paní o tom, že všechno zkazila, že jeho řeč měla gradovat do důležitého místa, které ji on už teď ale nesdělí, protože vidí, že si ho dostatečně neváží a nezajímá se o něj. Otočil se a hluboce uražen odešel navždy. Nutno podotknout, že k velké úlevě klientky.
O tom, že Blíženec je svobodymilovný, bylo již napsáno mnohé, a nelze než s tím souhlasit.
Blíženec potřebuje svobodu jako vzduch k dýchání, a když mu ji okolí bere a on nemá dostatek sil ubránit si svůj životní prostor, může reagovat psychosomaticky.
Prostor, světlo, vzduch, perspektiva a informace jsou základními požadavky Blíženců.
Opět ale velmi záleží na tom, kolik Blížence v nás je.

O Blížencích se říká, že jsou rozporuplní, že nevědí, co vlastně chtějí. Tento stav většinou ale nevychází z toho, že by nevěděli, co chtějí, kam mají směřovat či jak se rozhodnout. Rozporuplnost vzniká z toho, že chtějí zkusit úplně vše nebo skoro vše a občas se jim nedaří natěsnat tuto šíři zájmů do daného času a prostoru. Navíc mají rádi čistý stůl. Mají rádi, když je věc hotová, vyřízená. Nechtějí se zabývat minulostí a nějakými resty v ní. Fungují jako spojnice dvou bodů a není kam couvnout. Proto je Blíženec nešťastný či spíše rozporuplný, když se mu kříží dvě zájmové oblasti. Když se věnuje jedné, vnitřně se trápí, že mu uniká čas pro druhý zájem a naopak. Může se pak stát, že má pocit nenaplnění z toho, čím se zabývá, protože není nikdy cele přítomen, uniká do snů a fabulací, kterým realita málokdy odpovídá.

Blíženec je mistrem mnoha rolí. Umí se převléci za kohokoli, jestliže jej to v danou chvíli zajímá. Blíženec nikdy nedělá něco jen tak. Od začátku potřebuje vědět, co za to či co z toho pro něj vyplývá. Možná by se tento rys dal nazvat praktickou užitečností. Jakmile se záměr naplní, Blíženec vyskočí z role a vklouzne do nové. Okolí může tuto praktickou užitečnost hodnotit jako využívání situace, bezohlednost, sobectví. Samozřejmě i to je možné. Jak již bylo řečeno, pokud má Blíženec dojem, že mu situace dala již vše, mizí i s dostatkem argumentů, které jeho počínání – jak jinak – podporují.
Blíženec je znamení mysli, racionality a do situací vnáší objektivitu a systém. Jsou ale chvíle, které vyžadují spíše vciťující se přístup, empatii, soucit, hluboké pochopení a tam se Blíženec stává netrpělivým. Je schopen analýzy, dedukce, logického předpokladu, ale směsice emocí ve zdánlivém chaosu ho uvádí do rozpaků či ho opět vybízí k vyklizení prostoru.

Klientka Blíženec mi vyprávěla o svém vztahu s mužem, který měl v horoskopu výrazně obsazen vodní živel. Tvořili poněkud nesourodý pár nejen věkově a ona si nedokázala vysvětlit, proč si vlastně s tímto mužem něco začala. Odpověď na tuto otázku jí dal až čas, kdy jí došlo, že byl pojítkem pro setkání s důležitými lidmi jejího života a že bez něj by je zřejmě nikdy nepotkala. Ona jako Blíženec, tedy žena s mužským způsobem myšlení a velmi životaschopná, on věčně se topící ve vodách emocí, depresí, alkoholu a léků. Přesto pro ni byl po nějakou dobu inspirativní. Jednoho dne měl opět nějaký světobol a tak se řádně opil. Blíženka, která ho naneštěstí či možná naštěstí ten den přišla navštívit, jej zastihla ve stavu ne nepodobném deliriu. Vyprávěla mi, jak tam seděla, on něco blábolil, urážel ji, prokládal to zvracením na podlahu a jí vytanulo v mysli jediné: „Máš tohle zapotřebí?“
Odpověď byla jasná, a tak odtamtud rychle odkráčela s úlevným pocitem, jako by ze zad shodila batoh plný šutrů. Když Blíženec něco vyřeší, vyřeší to většinou jednou provždy. Situace jí byla naprosto jasná a necítila potřebu se tomuto muži ještě někdy ozvat, něco mu vysvětlovat. Měla dojem, že jemu musí být jasné, že poté, co se jí takto zošklivil a předvedl v hodně špatném světle, má dostatek sebereflexe a pochopí, že už o žádná další setkání s ním nestojí.
Opak byl pravdou. Muž nepochopil vůbec nic, naopak si stěžoval po společných známých, jaká je krutá a chladná a jak ho úplně zablokovala rozchodem bez jediného slova vysvětlení.
Tudíž to, co Blíženec vidí jako jasné, logické, mohou druzí vnímat úplně jinak…

T