Když naše nadledviny prosí o pomoc…

Listopadová Meduňka s hlavním tématem ODPOČINEK, HARMONIE, ZDRAVÍ přináší spoustu rad a informací o tom, jak se máme k sobě chovat a jak sami se sebou „zacházet“, abychom se udržovali ve zdraví nebo se k němu dokázali navrátit, pokud máme nějaké zdravotní trable a problémy. Důležité je nejen vědět, co dělat, ale také, co rozhodně nedělat a čemu se obloukem vyhnout. Z mnoha fundovaných článků, které najdete v tomto čísle Meduňky, vybíráme část důležitého článku a problému vyčerpání nadledvin. Autorkou je klinická naturopatka Mgr. Pavla Hájková, která v článku kromě jiného vysvětluje, jak souvisí stav nadledvin se stresem, jaký typ stravy může pomoci k nápravě stavu a mnoho dalšího, Článek doporučujeme k přečtení – ostatně, jako celé číslo MEDUŇKY, které pro vás náš tým opět s velkou pozorností připravil… emedunka.cz

V dnešní uspěchané době, přehlcené různými starostmi, povinnostmi a impulsy, je stále obtížnější najít si čas na odpočinek. Žijeme totiž mnohdy velmi hektické životy – většinu dne trávíme v práci, staráme se o rodinu a o prostor, v němž bydlíme. Týden má sice 168 hodin, ale často se nám nedaří najít si v něm aspoň chvilku času pro sebe a dopřát si pár hodin odpočinku – horkou vanu, lekci cvičení pilates, procházku nebo si jen tak doma po práci dát nohy nahoru a dívat se z okna s šálkem bylinkového čaje ve dlaních. Na konci týdne sice máme splněny všechny úkoly ze seznamu povinností, ale cítíme se vyčerpaní, skleslí a bez životní energie. Tomuto stavu se říká adrenální vyčerpání neboli únava nadledvin.

Jeden obyčejný den ženy – matky malých dětí
Ráno vstaneme, přichystáme snídani celé rodině, vypravíme a odvezeme starší děti do školy, zabavíme doma batole, zároveň se snažíme podnikat ve vytouženém oboru. Zatímco přichystáme prádlo do pračky a rozehřejeme pečící troubu, v níž se už tetelí nadívané kuře na oběd, vyřídíme mezitím neodkladné emaily a hlavou nám běží, že večer máme s manželem či kamarádkou naplánované divadelní představení… A takto pořád dokola. Některé dny se cítíme jako „ženy z oceli“. Jsou ale dny, kdy se hroutíme pod tíhou péče o malé dítě, komunikace s puberťákem, úkolů v domácnosti a pracovních emailů vyžadujících naši okamžitou pozornost.
Dnešní moderní ženy často trpí „syndromem superženy“, snaží se všechno zvládnout a obstarat samy a jsou vystresované, vyčerpané a nezdravé více než kdy dříve. Také trpí adrenálním vyčerpáním častěji než muži. V praxi se často setkávám s ženami, které jsou vyčerpané fyzicky i emocionálně, trpí hormonální nerovnováhou projevující se různými gynekologickými obtížemi. Tyto ženy často ignorují svoje potřeby, jako je spánek, zdravá výživa, pohyb a cvičení, psychohygiena, aby se doma a v práci mohly o vše postarat a vše stihly zařídit. Naše vytíženost má ale významný dopad na naše zdraví. Pokud „děláme více“ pro druhé, zbyde „méně“ pro nás – méně spánku, menší pozornost věnovaná péči o sebe, menší výdrž, menší obranyschopnost vůči nemocem.

Jak vzniká a jak se projevuje adrenální vyčerpání?
Vyčerpáním nadledvin trpí přibližně 80 % populace a týká se především žen. Mezi příčiny vzniku tohoto syndromu patří různé formy stresu (fyzického i emočního), působící na člověka – vztahové problémy, citová traumata, každodenní stres v práci, chronický nedostatek spánku a narušení cirkadiánních rytmů, nezdravá strava a bezmyšlenkovitá uspěchaná konzumace jídla, nedostatek pohybu, chronická onemocnění, bolest, častá uspěchanost.
Příznaky vyčerpaných nadledvin jsou velmi různorodé, ale z těch hlavních a nejčastějších můžeme jmenovat konstantní, neustálou únavu, neschopnost čelit stresu, „zamlženou“ mysl a potíže se soustředěním, výraznou chuť na sladké či slané pochutiny, přibývání na váze, časté průjmy, roztřesenost nebo závratě vlivem vynechání jídla, závratě při rychlém vstávání nebo změně polohy těla, nízké libido a nezájem o sex, opakující se infekce (dýchacích či močových  cest), nadměrné vypadávání vlasů, bolesti hlavy spojené s fyzickým nebo mentálním stresem, problémy se spánkem a noční buzení se, neosvěžující spánek a ráno po probuzení pocity únavy, vyčerpání.
Pokud chcete vědět, jak jste na tom se stavem nadledvin, podívejte se na následující tabulku a zatrhněte symptomy, které se vás v současnosti týkají:
(Tabulka symptomů k hodnocení stavu nadledvin dle dr. Izabelly Wentz)

• Mám nízký krevní tlak.
• Točí se mi hlava, když vstanu.
• Trpím hypoglykémií (nízkou hladinou krevního cukru).
• Mám neodolatelnou chuť na sladké.
• Mám neodolatelnou chuť na slané.
• Mám tmavé kruhy pod očima.
• Mám problémy se spánkem (s usínáním, nebo se budím).
• Spánek mě nevzpruží (cítím se bez energie).
• Jsem zmatený/á nebo mám potíže se soustředit.
• Bolívá mě hlava.
• Trpím častými infekcemi (snadno se nachladím).
• Nevydržím dostatečně dlouho cvičit a po cvičení jsem naprosto vyčerpaný/á.
• Často se cítím ve stresu.
• Jsem unavený/á, ale nedokážu „vypnout“.
• Zadržuji v těle vodu.
• Mívám panické ataky nebo se snadno polekám.
• Silně mi buší srdce.
• Potřebuji začít den kofeinem.
• Špatně snáším alkohol, kofein a další „návykové“ látky.
• Cítím se slabý a nejistý/á.
• Když jsem nervózní, potí se mi dlaně a chodidla.
• Cítím se unavený/á.
• Když nejím, cítím se špatně.
• Mám ochablé svaly.
• Pokud berete léky na štítnou žlázu: Krátce poté, co si vezmu léky na štítnou žlázu, se cítím hůř.

Spočítejte si, kolik jste zatrhli symptomů.
Méně než 3 symptomy – nízké riziko narušení funkce nadledvin
3-6 symptomů – střední riziko narušené funkce nadledvin
7 a více symptomů – vysoké riziko narušené funkce nadledvin

Co jsou a jak fungují nadledviny?
Nadledvinyjsou žlázy uložené na vrcholu každé z ledvin, někdy je nazýváme také jako stresové žlázy, protože produkují hormony nutné k přežití. Každá nadledvina se skládá z dřeně a kůry. Dřeň produkuje hormony adrenalin, noradrenalin a dopamin. Kůra (neboli kortex) produkuje glukokortikoidy (kortizol), mineralokortikoidy (aldosteron) a androgeny. Nejdůležitějším hormonem nadledvin ve vztahu k adrenálnímu vyčerpání je kortizol, který například reguluje hladinu cukru v krvi, tělesný tuk, chrání tělo před infekcemi, působí protizánětlivě, pomáhá nám připravit se na stres.
Proces tvorby kortizolu v nadledvinách ale spouští hypotalamus, malá žláza v našem mozku, která tak činí stimulací hypofýzy (vedle hypotalamu) hormonem uvolňujícím kortikotropin (CRH) neboli kortikoliberinem. Hypotalamus je pomyslným generálním ředitelem výroby hormonů v našem těle. Přijímá zprávy z našeho prostředí, hlídá stav hormonů a posílá objednávky na další hormony hypofýze. Hypofýza je jako projektový manažer. Dává dohromady jednotlivé dělníky (nadledviny, štítná žláza, pohlavní žlázy), aby se pustili do práce, a je řízená hypotalamem. V hypofýze se tvoří adrenokortikotropní hormon (ACTH) neboli kortikotropin. Když se cítíme ve stresu, hypofýza stimuluje nadledvinky adrenokortikotropním hormonem. ACTH dá povel nadledvinám, aby začaly produkovat kortizol.
Nadledviny produkují stresové hormony, jako je kortizol, aby nám dodal energii držet krok s naším mnohdy až bláznivým životním tempem. Pokud ale nadledviny produkují kortizol v nadměrném množství delší dobu, tělo na kortizol přestane reagovat, což vede k enormnímu vyčerpání, které nazýváme únavou nadledvin, nebo také dysfunkcí osy HPA (hypotalamus – hypofýza – nadledviny).
Osa HPA reaguje na dva druhy stresu – bezprostřední a chronický stres. Při bezprostředním stresu hypotalamus spustí hormonální kaskádu aktivující tělo do modu „bojuj, nebo uteč“. Tělo se tak dostává z parasympatického stavu odpočinku, trávení a hojení do stavu boje o přežití, v němž je aktivní tzv. sympatický nervový systém (sympatikus). Energie těla se přesouvá od aktivit, které nejsou důležité pro přežití (trávení, přeměna živin v energii tvorba hormonů, regenerace) k soustředění se na zvýšenou potřebu kortizolu a adrenalinu. Jakmile pomine modus „bojuj, nebo uteč“, např. uskočíme do příkopu před rychle jedoucím autem, tělo opět aktivuje parasympatický nervový systém (parasympatikus) a má čas na regeneraci, trávení a údržbu těla…