COLORTERAPIE: Pomozme si barvou…
Člověku je zatím známo pět vlastností energie: síla, zvuk, barva, pach a chuť. To znamená, že každý živý tvor v souvislosti se svým energetickým potenciálem vyzařuje sílu, barvu, chuť, podle toho je cítit a také zní. Každá energetická složka, ať je to zvuk nebo barva, se dá použít také k léčebným účelům. Léčba barvou, kolorterapie, je stará metoda s dlouhou tradicí, která se dnes vrací a zapojuje do moderní medicíny. Stále víc je vyhledávána při diagnostice a léčbě mnoha nemocí, jelikož jsou její výsledky srovnatelné s moderní farmakoterapií... Autorkou článku je Vida Sytalk.
Síla barev
Od doby, kdy byla objevena, stala se spektrální analýza běžnou vědeckou metodou pro zjišťování chemického složení a jiné rozbory různorodých objektů (např. vzdálených těles). S její pomocí se každá substance projevuje charakteristickým způsobem v barevném spektru, ze kterého se dá usoudit složení pozorovaného objektu nebo jiné jeho vlastnosti. Souběžně s vědou postupuje dál i vývoj lidského vědomí pro vnímání nadsmyslového nemateriálního světa – proto dnes mnoho lidí objevuje v sobě schopnost vnímat u jiných lidí různé barevné vyzařování, tedy auru. V podstatě aura je energetické pole, které kolem sebe člověk vyzařuje podle toho, v jakém je fyzickém a duševním rozpoložení. V současnosti se toto pole dá znázornit i technickými prostředky, jako např. vysokofrekvenční nebo Kirlianovou fotografií. Aura, tak jak ji vidí určité osoby a terapeuti pracující s barvami, sestává z různých odlišných vrstev, nebo frekvencí, jež se navzájem ovlivňují. Aura, nebo také barevné vyzařování živých tvorů, je zcela jedinečná, individuální, podobně jako otisky prstů neexistují dvě stejné aury. U někoho je aura vidět jako tenký obal fyzického těla, u jiného je mohutnější. U zdravých lidí se například aura třpytí v jasných zářících průhledných barvách, u oslabeného a energeticky „znečištěného“ člověka převládají šedivé nuance, nebo skvrny. Aura může vykazovat různé barvy, důsledek změn emocionálního a fyzického stavu člověka. V auře existují ovšem i barvy stálé, které patří ke každému jedinci, tzv. individuální barvy, vycházející z obsahu jeho JÁ, zatímco ostatní vznikají a zanikají při změnách rozpoložení těla a duše. Ve skutečnosti je možné pozorovat mnoho barevných kombinací, které jako by si někdy i odporovaly. Rozluštit jejich pravé sdělení dokáže jen opravdu zkušený terapeut.
Není věcí náhody, jestliže člověk určitou barvu přijímá nebo odmítá. Vždy jde o složitý proces, spojený s jeho povahou a aktuálním psychickým stavem. V podstatě i auru druhých vnímáme skrze svoji vlastní. Jsou lidé, kteří auru sice vidí, ale jen některou její část, nejčastěji vnější vrstvy, které odráží emoční stavy. V aurické typologii se pracuje s nejvnitřnějšími vrstvami, které bezprostředně obklopují fyzické tělo člověka, zpravidla máme jednu až dvě, maximálně tři hlavní aurické barvy, vypovídající o naší osobnosti.
Na energie barev reaguje také celá flóra a fauna. Například, pěstujete-li salát pod červeným sklem, dosáhnete čtyřikrát většího objemu hlávek než obvykle a naopak, pod modrým sklem by neprospíval vůbec. Při bílém a červeném světle fazole rychle vyrůstají, zatím co při zeleném vadnou.
Krysy při vědeckých pokusech vystavené bílému a modrému záření se vyvíjely normálně, při červeném se jejich vývoj urychlil: zvýšila se jejich váha a hormonální aktivita, kdežto pod ultrafialovým se vývojový cyklus zcela přerušil. I u vepřů po ozařování modrým světlem se objevily známky podvýživy, u samic králíků se měnil krevní tlak – červené záření ho zvyšovalo, působilo na ně obdobně jako na lidi.
Člověk se nerodí se schopností rozlišovat barvy. Ta se rozvíjí postupně v přesně stanoveném pořádku. Na začátku novorozenec vnímá červenou, oranžovou, žlutou a zelenou barvu. Posléze se k nim přidává fialová, modrá, bleděmodrá, atd. Věda to vysvětluje odlišnou vlnovou délkou paprsků slunečního spektra.
Vliv barev na člověka, i když ho třeba nevnímá, je obrovský. Nacházíme-li se například v bleděmodré místnosti, náš tep se zpomaluje, v červené se zrychluje a ve žluté normalizuje. Když osvítíme člověka se zavázanýma očima nebo slepce červeným světlem, automaticky roztahuje ruce do stran, zatímco pod modrým je sepne.
Klasifikace barev
Barvy se dělí do tří skupin: uklidňující, povzbuzující a neutrální. Uklidňujícím se také říká ženské a patří sem zelená a modrá, povzbuzující, tedy mužské, jsou červená a oranžová. Žlutá zaujímá prostřední pozici a vyrovnává oba protiklady. Kombinace červené, žluté a modré se považuje za symbol harmonie.
Švýcarský psychiatr Carl Gustav Jung (1875 – 1961) zjistil, že extroverti dávají přednost teplým barvám (žluté a červené), kdežto introverti mívají v oblibě studené (modré a zelené).
K barvám se váže také i obsáhlá symbolika. Skutečnost, že původně symboly byly tajnými znaky, kterými se kódoval obsah tajných zpráv jen pro zasvěcené osoby, vysvětluje, proč se symboly zobrazovaly jen v určitých barvách. Zde ale musíme podotknout, že existují velké rozdíly v pojetí symboliky barev různých národů a kultur. Zatím co je černá v Evropě symbolem smutku, v Orientu je to bílá. Jestliže je dnes symbol lásky červené srdíčko, ve středověku to bylo zelené, atd. A protože všechno se mění (Panta rei) dostali jsme se do situace, kdy naše moderní doba neuznává tabu nebo tajemství, a ve snaze rozšířit poznání co nejvíc, chápe symboly a symboliku barev mnohokrát čistě pragmaticky. Není proto divu, že se někdy dostává i do absurdit. Z podobných důvodů se například zelená stala symbolem bezpečí a ticha, a proto ji vidíme nejvíc v nemocnicích a podobně. Bez barev se i dnešní svět neobejde ani v příkazech, v bezpečnostních pokynech a předpisech a v mnoha jiných důležitých sděleních.
Léčivá moc barev
Stejně jako u barevné symboliky i léčebné efekty barvy mohou mít dvě strany, dobrou i špatnou.
Červená
Je to barva velmi živá, aktivní, středně světlá, ale těžká. Červená je barvou extrovertů. Má rozsáhlou rodinu, do které se řadí karmín, oranžově a ohnivě červená (střední nebo vysoká červeň) a nafialovělá. Je to mužská barva, která v asijském pojetí znázorňuje jangovou energii. V evropském kontextu je symbolem síly, která nese sebou život a dynamiku k tomu potřebnou. Preferují ji víc muži, přestože obě pohlaví vzněcuje stejným způsobem. Je-li v auře člověka, znamená především hněv, pud nebo panickou hrůzu – aby se přesněji vyčetl její význam, musí se brát zřetel i na ostatní přítomné barvy.
Staří Evropané se červenou barvou chránili proti nemocem, čarám a kouzlům. Nosili červené amulety nebo rozsvěcovali červené světlo, aby vystrašili zlé duchy a démony. Egyptští písaři namáčeli pero do červeného inkoustu, jestliže měli zaznamenat slova neblahé věštby, nebo vypsat jméno Apofyse – hada neštěstí a Setha – boha zla. Zato ve staré Číně byl rumělkový inkoust privilegovaný a směl s ním psát jen císař.
V astrologii červená je barvou planety Mars. Podle mytologických pramenů se v kombinaci se zelenou, barvou planety Venuše, zrodil Démos (hrůza), což znamená, že ze spojení Marsu a Venuše (červené a zelené barvy), vzniká nesoulad – disharmonie. Proto se nedoporučuje kombinovat červenou se zelenou barvu.
Červená je nejaktivnější barva spektra. Psychologicky působí naléhavě, vzrušivě a povzbudivě. Je znamením moci, intenzity, pocitu nádhery a bohatství, aktivního života, ale i hněvu, nebo hrůzy. Protože je provokativní, dokáže zvýšit krevní tlak a nervové napětí. Její pozitivní schopností je, že umí vyvolat prudký nárůst pracovní aktivity, která ale stejně rychle klesne, když si na ní člověk zvykne.
Červená je nejaktivnější barva spektra. Psychologicky působí naléhavě, vzrušivě a povzbudivě. Je znamením moci, intenzity, pocitu nádhery a bohatství, aktivního života, ale i hněvu, nebo hrůzy. Protože je provokativní, dokáže zvýšit krevní tlak a nervové napětí. Její pozitivní schopností je, že umí vyvolat prudký nárůst pracovní aktivity, která ale stejně rychle klesne, když si na ní člověk zvykne.
Červená se velmi dobře hodí při léčbě deprese a melancholie. Úspěšné je její začlenění i při boji s dětskou anemií, přímý kontakt s ní navyšuje množství erytrocitů v krvi, podporuje imunitu a příznivě ovlivňuje zánětlivé procesy. Zvyšuje také chuť k jídlu. V moderní medicíně endoskopické zákroky při žaludečních vředech a zánětech pohlavních orgánů probíhají při červeném světle.
Žlutá
Je to barva bez barevné rodiny. Je nejsvětlejší ze všech sytých barev, je teplá a prozařující až svítivá. Je velice citlivá k ostatním barvám – stačí nepatrná příměs jiné barvy, aby změnila svůj tón. O žluté se traduje, že je vyhládlý sluneční paprsek. Třeba proto vyvolává asociaci slunce, zlata, zralého ovoce, podzimu anebo spadlého listi.
Žlutá stimuluje mozkovou činnost, zájem o poznání, zkoumání a přemýšlení. Je znamením intelektuálů, moudrostí a vědění. V přehnaném množství může působit lehkomyslné. Na jedné straně se pojí s fantazií a radostí, na druhé se žárlivostí a závistí. (V Tibetu se žárlivost nazývá žluté oko.)
Zlatá žluť, která připomíná sluneční zář, byla považována za barvu božskou, také za symbol mocí, zatím co tmavě žlutá byla spojována se zradou, nedůvěrou a lakotností. V Číně byla žlutá vyhrazená císaři; v Persii se do žlutých nohavic oblékali králové; žlutá je posvátnou barvou buddhismu. V Evropě je žlutá znamením nevěry, v křesťanství je barvou Jidáše Iškariotského. V astrologii je barvou Merkuru.
V kolorterapii žlutá řídí trávicí trakt a působí jako čistič jater a střev. Zvlášť příznivé účinky má na pleť. Léčí nervové vyčerpání, dermatitidy, lupénku, zácpu, cukrovku a játra. Obzvlášť těžko ji snáší alkoholici, u kterých probouzí jejich křehká předsevzetí, která jim v těžkých chvílích připadají jako zrádné a neuskutečnitelné sny.
Modrá
Modrá patří do největší barevné rodiny, zahrnuje barvy od nejstudenějších zelenomodrých přes kobaltové a ultramarinové modré až po fialově modré. Je to barva tmavá, ženská, studená a vlhká, lehká až nehmotná. Podle Goetha „…táhne nás za sebou jako vzruch a klid zároveň.“ Vyvolává představu vody, mořské hlubiny, ledu a dálek. Evokuje chlad a připomíná tmu. Modrý povrch vždy přitahuje svou hloubkou, která se jakoby neustále vzdaluje.
V dávných časech byla modrá připisována bohům. I dnes vidíme, že nejvyšší egyptský bůh Amon je modrý, mexický bůh Quetzalcoat je rovněž modrý, germánský Odin nosí modrý šat, v křesťanství je modrá symbolem nebe a pravdy.
Tím, že je modrá barva povahově blízká černé, jsou shodné i jejich účinky: vzbuzuje touhu a snění, působí jako klidná a vážná, podporuje koncentraci, ale je pasivní a introvertní. Je znamením duchovna. Protože ovlivňuje činnost mozku a vědomí, říká se o ní, že za její pomocí se dá rozšířit i mentální a intelektuální schopnosti. Používá se v magii a hypnóze pro uvedení do stavu spánku nebo iluze, což usnadňuje přístup k podvědomí a práci s ním. Používá se pro uvolnění a proti pocitu strachu a sklíčenosti.
Podobně jako černá, modrá opticky zmenšuje objem formy, proto je v oblékání vyhledávána obézními osobami – ve skutečnosti naznačuje samotu a osamělost. Přesycení modrou může vyvolat neklid, špatnou náladu nebo i hněv. Odmítání modré svědčí o potřebě uvolnění a klidu.
V moderní medicíně se modrá používá jako anestetikum a jako prostředek při léčbě mentálních poruch a různých psychóz. Nové výzkumy zaznamenávají také povzbudivé účinky v léčbě štítné žlázy, plicních chorob a mnohých ORL diagnóz. Je také osvědčeným prostředkem pro zklidňování neurotiků, rozptýlení obsedantních myšlenek a ztišení bolestí nervového původu. Obzvlášť pozitivně se modrá osvědčila pro tlumení projevů žárlivosti.
Bílá
Je to barva světlá, která symbolizuje nejvyšší hodnoty. I výtvarně velmi významná, nezbytná při každém mísení, všechny barvy ochlazuje. Ztotožňuje se s denním světlem a rodícím se novým začátkem, je zakódována do mléka a do vajec. Sugeruje jasnost, chlad, sníh, čistotu. Bílé je vše, co je zjevné a pravdivé, proto jsou pravda, svatost, čistota a moudrost bílé. Je také symbolem nevinnosti a věčnosti, ale i smrti a zármutku. V dávných kulturách nosili králové a kněží bílé oděvy, jako protiklad černé, spojované se záhrobím a tmou. Bílá je barva začátku života i jeho konce. Převážně v Číně a v některých afrických kulturách je s ní spojován smutek. Mnohé národy oblékaly své zemřelé do bílého, aby tím vyjádřily, že život nekončí, ale pokračuje dál. První běloši, kteří navštívili Afriku, vyprávěli, jak před nimi domorodci zděšeně prchali, protože se domnívali, že jsou fantomové přicházející ze světa mrtvých. Ve starých kultech a náboženstvích je bílá zaznamenána jako magický prostředek na ochranu před zlými mocnostmi. Bílá byla také barva zvířat obětovaných bohům, ale i barva duchů, germánských skřítků, elfů a vampýrů, kteří sají krev. Do bílých ptáků se také převtěluje duše zemřelých, bílá zvířata a bílé paní zvěstují svým zjevením smrt.
Bílá má schopnost neutralizovat všechny barvy. Oslnivá bělost může přivodit autohypnózu, ale také kolaps. Kdo chce začít něco nového, obvykle volí bílou barvu, nebo se s její pomocí snaží dostat z potíží a přejít na jiné myšlenky.
Černá
Je to nejtemnější barva, těžká, pevná a vážná. Dovede zharmonizovat pestré a syté barvy, ale příměs černé ostatní barvy zakalí a někdy je nepatrně oteplí. V sousedství jiné barvy se její efekt zvyšuje. Představuje temnotu, smrt, prázdnotu, ničení a zlo, ale i svět tajemna a neznáma.
Psychologicky dokáže působit nejdepresivnější ze všech ostatních barev a odstínů. Prostě dokáže spolknout všechno.
V biblické Apokalypse je zkáza světa znázorněná zčernalým sluncem jako smuteční šat. V reálném životě jsou smuteční šaty doopravdy černé, jako i vlajky nebo lodní plachty, které vždy oznamovaly něčí smrt. Například Théseus před svou plavbou na Krétu ohlásil, že černé plachty jeho lodi budou nahrazeny bílými, bude-li plavba úspěšná; smrtelně raněný Tristan v očekávání milované Isoldy věděl, že bílé plachty oznamují její příchod, zatím co černé, že Isolda na lodi není.
Černá může být i znamením moci a chladného násilí. Do černé se oblékali španělští králové a inkvizitoři, černé byly košile fašistů a vlajky pirátů. V evropském středověku se černá stala symbolem pokory, skromnosti a odříkání se světských radostí a proto byla zvolena pro roucha mnichů a kleriků. Kabala ji však vnímá jako symbol královské moci a porozumění pocitům. Ve východních kulturách je černá zase znamením plodnosti. Černé jsou mraky plné životodárného deště, černá je barva úrodné země, černá tma je místem klíčení a zrození. Proto mají velké bohyně plodnosti Déméter, Isis, Diana z Efesu nebo Kálí, černou tvář.
Zelená
Je poměrně temná, vlhká a tmavá barva. Ztělesňuje vegetativní systém, přírodní zeleň, mládí, veselí a do jisté míry klid a naději. Zelená je protikladem aktivní červené, protože nevzrušuje, ale uklidňuje a osvěžuje. Zelená byla vždy považována za barvu života a naděje – shodla se v tom všechna náboženství a kulty. Každé jaro zelená ujišťuje lidstvo, že se život znovu obnovuje a že smrt ho nemůže přemoci. Je to barva staroitalské bohyně jara Venuše, indického boha Višnu, který udržuje svět. Aztékové vkládali svým mrtvým panovníkům do těla místo srdce zelený kámen chalchihuit – symbol znovuzrození a egyptští mumifikátoři ke stejnému účelu používali brouka skarabea zhotoveného ze zeleného drahokamu smaragdu.
Zelená je spojována také s nedokonalostí a nezralostí. Zelená je také barvou zlých duchů a démonů, zelený je i vodník, který s mokrým šosem loví dušičky. I Marťanům dala lidská představivost podobu ošklivých zelených mužíčků.
Člověk, který zelenou preferuje je pevně přesvědčen o správnosti svých názorů a může se chovat k ostatním povýšeně, poučovat je a ostře je kritizovat v případě, že je odmítán.
Zelená je jednoznačně barva zdraví. Uklidňuje centrum v mozku, které koordinuje a kontroluje pohybové funkce těla, normalizuje krevní a oční tlak a zvyšuje bystrost zraku. Uvádí do normálu také tep a dýchání, úspěšně se používá při léčbě nervové vyčerpanosti, hysterii a únavě. Dokáže přiměřeně stabilizovat city a podpořit sebevědomí, zvyšuje tonus a přináší úlevu při nespavosti. Používá se také při léčbě žaludečních vředů, bolesti hlavy, nachlazení a zhoubných nádorů. Je obzvlášť vhodná do interiérů pracoven, neboť podporuje koncentraci.
Hnědá
Je to mnohotvárná barva, která se vyskytuje v mnoha odstínech, které je třeba posuzovat každý zvlášť. Celkem vzato hnědá vyjadřuje svět instinktů a přechod z duchovního k materiálnímu světu, kde dominují tělesné žádosti a hmota. V křesťanství symbolizuje duchovní smrt.
Zvýšené preference hnědé může znamenat pro jedince přetížení, proto je nutno vymanit se aspoň na čas ze zaběhaného stereotypu a nabrat novou sílu, odpočinout si sám od sebe.
Hnědá se doporučuje přepracovanému intelektuálovi, aby se nezhroutil a všiml si také pozemských stránek života. Objeví-li se ovšem nadměrná preference hnědočervené kombinace, ukazuje to na potřebu fyzické práce, manželskou nevěru a žárlivost. Hnědožluté odstíny prozrazují deficit smyslových a citových zásob anebo potřebu zapomenout na něco důležitého.
Chcete-li se sami otestovat, pročtěte si Lüscherův psychologický barevný test.
Známý švýcarský psycholog Max Lüscher, který s barvami dlouhá léta pracoval, sestavil test, který umožňuje, aby se člověk pomocí barev vyznal sám v sobě. Test nabízí charakteristiku osmi barev. Aby se dosáhlo průkazného výsledku, doporučuje se, než se do toho pustíte, aby si každý vybíral barvu, která se mu momentálně líbí a nelíbí, přitahuje ho a odpuzuje. Jestliže skutečně chcete otestovat sami sebe, nenechte se ovlivnit tvary či věcmi, které vám určitou barvu připomínají, volte pouze barvu, jedině tak se dozvíte něco sami o sobě!
Červená
Preferujete-li červenou při výběru oblečení, doplňků a podobně, znamená to, že usilujete o úspěch. Velmi pravděpodobně jste velice energičtí, máte spoustu nápadů, zvládáte více činností souběžně a fyzická i psychická námaha vás od plánu, který máte v hlavě, nemůže nikdy odradit. Máte silnou vůli, dokážete se rychle rozhodovat a jste vždy připraveni k akci. Usilujete ale o dominantní postavení. Proto v určitých situacích, když se věci neodehrávají tak, jak jste očekávali, můžete se chovat poněkud agresivně. Máte egocentrické sklony, ale jste důvěřiví a city hrají ve vašem životě významnou roli. Jste schopni vášnivě milovat ale i slepě nenávidět. Jestliže jste nedosáhli postavení, o které jste usilovali, určitě se za tím schovává vaše netrpělivost, nedůslednost a tvrdohlavost.
Nesnášíte-li červenou, to znamená, že jste unavení až vyčerpaní nebo líní a nechce se vám měnit pohodlí za něco neznámého.
Modrá
Oslovuje-li vás modrá barva, asi jste citově založení a vztahy a kontakty s okolím jsou pro vás velmi důležité. Preferujete-li tmavomodré odstíny, znamená to, že jste nevyzpytatelní. Světlemodré naopak vypovídají o dobromyslnosti. Celkově jste vstřícní, ale tvrdohlaví. Umíníte-li si něco, těžko vám to někdo rozmluví. Hluboko uvnitř jste sobci, ale dokážete se kontrolovat a ovládat. Raději pozorujete, než zasahujete a obvykle dáváte věcem volný průběh. Velký význam pro vás má duchovní život a klid.
Není-li vám modrá příjemná, asi se nacházíte ve stavu neklidu, rozrušení, nebo jste s něčím nespokojeni. Vypovídá to o tom, že jste se dostali do situace, kdy někdo nebo něco omezuje vaši osobní svobodu, na kterou jste velice citliví.
Zelená
Je-li zelená vaše barva, určitě jste sebevědomí. Ve svém jednání jste spíše logičtí, racionální a důslední. Neradi riskujete, každý krok máte vždy dobře promyšlený a jdete především za jistotou, pokud musíte podstoupit nějakou změnu. Jste velice citliví na osobní pozici, kterou si žárlivě střežíte. Také jste maximálně spolehliví, obzvlášť v péči o rodinu.
Není-li vám zelená příjemná, zřejmě máte zraněnou ješitnost a ztrácíte víru v sebe sama. Máte-li navíc špatnou náladu, může to znamenat, že nejste uprostřed věcí, o které jste usilovali a cítíte se zneuznáni.
Hnědá
Promlouvá-li k vám hnědá, znamená to, že nemáte rádi komplikace a dáváte vždy přednost jednoduššímu průběhu věcí. Pravděpodobně je pro vás nejdůležitější domácí krb, rodina a vztahy.
Nesnášíte-li hnědou, asi jste v období, kdy se přeceňujete a máte se příliš rádi. Asi máte také vypracovanou stupnici, kde je vše seřazeno podle důležitosti, ale až za vámi. Je též možné, že v tuto chvíli vás fascinují příběhy velkých osobností, o kterých čtete, slyšíte nebo je vídáte na obrazovce a domníváte se, že jste obětí nějaké schválnosti, která vám brání vychutnat si plně radosti života a světa.
Nesnášíte-li hnědou, asi jste v období, kdy se přeceňujete a máte se příliš rádi. Asi máte také vypracovanou stupnici, kde je vše seřazeno podle důležitosti, ale až za vámi. Je též možné, že v tuto chvíli vás fascinují příběhy velkých osobností, o kterých čtete, slyšíte nebo je vídáte na obrazovce a domníváte se, že jste obětí nějaké schválnosti, která vám brání vychutnat si plně radosti života a světa.
Žlutá
Máte-li v oblibě žlutou, jste optimista. Je to znamení intelektuálů a idealistů. Patří k nim také lidé citové založení a ti, kteří se často pohybují ve světě iluzí. Jsou to obvykle lidé, kteří žijí ve svém vlastním světě a často se dostávají do konfliktů s tím skutečným. Překypují energií i nápady, ale někdy je může vyvést z míry maličkost či hloupý drb. Vypadají klidně a vyrovnané, ale za touto maskou se schovává vnitřní napětí a neklid.
Nesnášíte-li žlutou, zřejmě prožíváte nějaké velké zklamání nebo jste zklamali sami sebe. Nevěříte lidem kolem a hodně věcí vás přestalo bavit. Třeba jste přecenili vlastní síly a dostali se do situace, se kterou se musíte sami vypořádat, aby se věci mohly změnit k lepšímu.
Černá
Volíte-li černou, znamená to, že máte sklon k nekonvenčním věcem. Je to barva nesmiřitelnosti, tvrdosti i extrémů a svědčí o silném charakteru. Takoví lidé dají ruku do ohně pro své zásady, které bývají velmi pevné.
Nesnášíte-li černou, asi jste maximalista. Rozhodnost vám asi nechybí, ale neumíte dělat kompromisy, i kdyby vám byly ku prospěchu, a určitě kvůli tomu hodně ztrácíte.
Fialová
Cítíte-li se doma ve fialové, určitě vás přitahuje tajemno, záhady a mystéria. Nesnášíte průměrnost, nemáte rádi závazky a bráníte stůj co stůj vlastní svobodu. Motorem vašich činů a pohnutek je vaše intuice, předtuchám ze zásady dáváte přednost před racionalitou. Fialová je znamení senzibilů a umělců surrealismu. Pro všechny ovšem platí, že jsou milovníky krásy a rozkoše.
Není-li fialová podle vašeho gusta, pak jste realisté velice pragmaticky naladění.
Šedá
Je-li šedá vaše barva, znamená to, že jste bdělí, uzavření a „brousíte“ vlastní inteligenci. Snažíte se předcházet napětí a ovládat emoce. Rozhodně se nevyplatí vás podceňovat: jste stále ve stavu sebeobrany a s rozhodováním nespěcháte – vždy si počkáte na reakce ostatních.
Odmítáte-li šedivou, znamená to, že máte obavy, abyste o něco důležitého nepřišli nebo abyste nezmeškali chvíli, na kterou sázíte a spoléháte. Je to ale také znamení, že máte v sobě napětí.