Karel IV., slunovrat a pětikostelí

V tomto článku jeho autorka Ing. Hana Fedora Smejtková představuje jednoho z nejvýznamnějších květnových zrozenců českých dějin – císaře Karla IV. (14. května 1316 – 29. listopadu 1378) nikoli jako státníka a politika, ale především jako významného urbanistu, geomanta a zasvěcence, obklopeného poradci z nejrůznějších esoterických a magických oborů. Řada odborníků na středověk se shoduje v názoru, že bez znalosti alchymie, mystiky a astrologie se výklad středověké architektury neobejde a doba Karla IV. už vůbec ne.

Karlův most
Mezi významné počiny Karla IV. patří stavba nového kamenného mostu. Protentokrát opomeňme slavnou historku s vajíčky, přidávanými do malty, ale naopak za připomenutí stojí pyramida čísel 1-3-5-7-9-7-5-3-1, podle které byl základní kámen nového kamenného mostu položen právě 9.7.1357 v 5.31 hod., kdy stavbě podle výpočtů astrologů přály hvězdy. Přestože šlo o nahrazení původního Juditina mostu, zničeného povodněmi, Karel nechal nový most na staroměstské straně posunout asi o 40 metrů na jih a zároveň zdvihl úroveň mostu asi o 4 metry, byl to zcela jednoznačný záměr, Karel IV. přesně věděl, co a proč dělá. Jednak dnes můžeme díky tomu sledovat v tzv. Pražských Benátkách kamenné stavební prvky zbytků bývalého Juditina mostu, ale především nám Karel IV. připravil úchvatnou podívanou v době letního slunovratu.  

Praga Mysteriosa
Chvíli vás budu napínat a než prozradím, o co jde, udělám malou odbočku. Jako řada dalších čtenářů jsem se před lety dozvěděla z knihy významného astrologa Milana Špůrka Praga Mysteriosa s podtitulem Tajemství pražského slunovratu mimo jiné o slunovratové linii, vedoucí Prahou. Tato i další informace v knize nejsou výmyslem a  konstrukcí tohoto zdatného  astrologa, on jen odkryl podstatu posvátné geometrie Prahy a vytáhl na světlo řadu informací, které byly do té doby známé jen úzkému kruhu mágů, geomantů a zasvěcenců. To, že k nim patřil i Karel IV., jednoznačně potvrzuje cit a záměr, s jakým zasahoval do uspořádání Prahy, jak respektoval a posiloval starodávné linie, Prahou procházející, i jak budoval nová energetická seskupení.

Slunovratová linie
Slunovratové linie využívali naši dávní předkové jako kalendář, zaměřující pozice vycházejícího a zapadajícího Slunce při letním a zimním slunovratu. Známe to zejména z různých kamenných uskupení, snad nejznámější je Stonehenge v Anglii. V předkřesťanské Praze také fungoval tzv. obzorový kalendář mezi dvěma významnými protilehlými místy, mezi osadou Rybníček s posvátnými prameny na pravé straně od Vltavy a prastarým kultovním pohanským místem Žiži, nejvyšším bodem celého pahorku v areálu dnešního Pražského hradu, kde proudila z hlubin země posvátná energie, na břehu druhém. V tehdy nezastavěném, a tudíž přehledném terénu bylo možno sledovat při zimním slunovratu při pohledu ze Žiži východ Slunce nad osadou Rybníček a naopak při letním slunovratu při pohledu z Rybníčku zapadalo Slunce právě za vrcholkem Žiži.

Svatoštěpánsko- svatovítská linie
Různé prameny uvádějí, že tehdejší slunovratové obřady byly spojovány s kultem staroslovanského boha Svantovíta. Toho v Čechách s příchodem křesťanství nahradil svatý Vít, do té doby poměrně neznámý světec ze Sicílie. Sv. Václav získal  od německého císaře Jindřicha jako relikvii jeho rámě a nechal roku 925 v místě dnešní katedrály postavit rotundu zasvěcenou svatému Vítu, čímž přispěl k potlačení svantovítského kultu. Také v osadě Na Rybníčku byla o něco později vystavěna rotunda zasvěcená sv. Štěpánu a spojnice těchto románských rotund už se odklání od původní slunovratové linie o celé 3 úhlové stupně. Další odklon této linie o 2 stupně nastal v době gotické, kdy Karel IV.  nechal na Rybníčku vystavět nový kostel sv. Štěpána a dosavadní rotundu sv. Štěpána přejmenoval rotundu na sv. Longina a zároveň na Pražském hradě začal stavět katedrálu sv. Víta.

Slunovrat podle Karla IV.
Karel IV. dobře věděl, že se původní slunovratová linie během románské i gotické doby úhlově posunula od té původní, a byla tak už jen symbolická, a proto se rozhodl aktualizovat starou slunovratovou tradici při stavbě kamenného mostu. Nechal ho postavit tak, že při letním slunovratu je při pohledu z brány Staroměstské mostecké věže vidět zapadat Slunce za katedrálou, přesně v místě, kde  jsou uloženy ostatky sv. Víta. Touto podívanou se můžeme kochat při každém letním slunovratu a s vděčností na Karla vzpomínat.

Aktivace slunovratové linie
Prastará slunovratová linie přichází do Prahy až z Jeruzaléma a na území ČR vede přes Znojmo a Křemešník. V době letního i zimního slunovratu se na silových místech této linie scházejí novodobí druidi (www.druidi.cz) na její aktivaci. Navazují tak na starobylé rituály zasvěcenců v dávných dobách a pomáhají tak energeticky posílit celé město, aby se pak následně energie dálkovými liniemi rozlila po území celé ČR.  

Magický střed Prahy
Všechny tři slunovratové linie, předkřesťanská, románská i gotická se protínají v magickém středu Prahy, kde na místě posvátného rybníčku stojí od 12. století rotunda sv. Kříže. Na gotickou svatoštěpánsko – svatovítskou linii je kolmá spojnice mezi dalšími významnými silovými místy, mezi kostelem sv. Klimenta v Klimentské ulici a dnes již neexistujícím kostelem sv. Filipa a Jakuba v místech dnešního Arbesova náměstí na Smíchově. Tento magický kříž je základem k následnému rozdělení Prahy na 12 výsečí podle jednotlivých měsíčních znamení, ale to už je zase další příběh pražského zvěrokruhu.

Pětikostelí
Samostatnou kapitolou by bylo popisovat, jak Karel IV. stavěl Nové Město s cílem vytvořit Nový Jeruzalém, do kterého budou proudit davy poutníků. Tomu uzpůsobil např. rozsáhlé Karlovo náměstí (Dobytčí trh) a přilehlé široké ulice, které nám zůstaly dodnes (Žitná, Ječná). Karel IV. si prosadil u tehdejšího papeže svátek Svatého kopí a hřebů Páně, který se slavil první pátek po Velikonocích a z kaple Božího těla uprostřed Karlova náměstí se ukazovaly relikvie a korunovační klenoty. Zatěžkávací zkoušku, příchod až sta tisíc poutníků do tehdy čtyřicetitisícové Prahy, zvládlo Nové Město bez problémů. V blízkosti Karlova náměstí rozhodl Karel IV. o výstavbě 5 kostelů, které umístil na stará silová místa do kříže, čímž výrazně zesílil energetické působení této oblasti. Jedno rameno kříže spojuje klášter Na Slovanech (Emauzy) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého na Karlově, v místě kostela sv. Apolináře se kříží s ramenem, spojujícím kostel Zvěstování Panny Marie Na Slupi (Na Trávníčku) s kostelem sv. Kateřiny Alexandrijské. Tento kříž můžeme navíc spojit do pětiúhelníku s vrcholem v již zmíněné kapli Božího těla uprostřed Karlova náměstí. A protože při tomto stavebním záměru šlo o respektování a využití posvátné geometrie Prahy, nebudeme se divit, že středová osa tohoto pětiúhelníku, prodloužená spojnice mezi kostelem sv. Apolináře a kaplí Božího těla, nás opět zavede do magického středu Prahy, k rotundě sv. Kříže.
Takovýchto „náhod“, souvislostí a symbolických návazností můžeme sledovat u Karla IV., který se řídil podle vesmírného řádu, celou řadu napříč jeho činností. I když dnes zcela jistě neznáme všechna tajemství Karlovy doby ani nerozumíme všem skrytým symbolům, můžeme respektovat záměry tohoto našeho nejslavnějšího vladaře a svou úctu mu můžeme vzdát třeba návštěvami jím založených staveb, ať už individuálně nebo v rámci organizovaných vycházek za Karlem IV. nebo částmi Prahy podle jednotlivých slunečních znamení. K tomuto tématu najdete i řadu zajímavých knih od historiků, astrologů i geomantů. Přeji vám příjemně strávený čas při poznávání tajemných souvislostí v Praze.

                                                                       Ing. Hana Fedora Smejtková