Z dubnové Meduňky: Inkontinence: je či není choroba?

Moderní civilizace s sebou přináší mnoho různých problémů, velkou část z nich tvoří problémy se zdravím. Značná část z nich byla ještě v nedávné minulosti buď zcela neznámá nebo se tyto potíže vyskytovaly jen zřídka, případně postihovaly lidi až ve starším věku. V současnosti je to jinak. Zdravotní potíže postihují člověka nejen jako individualitu, ale často se vyskytují téměř masově. Některé problémy přicházejí už ve středním věku, jiné dokonce už v dospívání. V tomto článku se budeme zabývat problémem, který komplikuje život lidem různého věku, málo  se o něm mluví a málo se také o něm ví.  Je to takzvané citlivé téma…
Čekatelky i čekatelé, stojící v lékárnách ve frontách na plenky, mluví na toto choulostivé téma buď polohlasem, šeptají nebo raději nemluví vůbec a podají jen lísteček s názvem požadovaného „problémového“ zboží. Máme na mysli inkontinenci a troufáme si tvrdit, že jde o problém v mnoha případech zbytečný.

Neznalost přírodních zákonů
My, autoři, se nebudeme stydět za otevřenost. Už půl století nerozlišujeme choroby na citlivé nebo necitlivé, ale známe a komentujeme pouze choroby zbytečné. Většina chorob totiž nepředstavuje skutečný a zásadní problém, ale je způsobena neznalostí těch nejjednodušších přírodních zákonů. Pro „citlivý“ problém inkontinence platí následující zákon: Co a v jakém množství do nás vchází, to z nás také podobně vychází.
Stačí vědět, kde určitému tzv. problému otevřít nebo zavřít dveře. V případě inkontinence jsou těmito dveřmi svěrače močového měchýře. V souvislosti s nimi si připomeňme, jakou kvalitu má to, co jíme, a co na základě toho tedy také vylučujeme.
Běžně konzumované polévky jsou tekutinou, většinou řídkou, což nikoho nepřekvapí.
Méně si už uvědomujeme, že brambory vařené ve vodě nebo dokonce bramborová kaše představují také tekutinu, téměř samou vodu.
A co jogurty, jemné tvarohy nebo různé mléčné výrobky? I tyto oblíbené pochoutky znamenají především mnoho vody. Uzeniny obsahují málo tekutiny (vody), ale mnoho soli, a ta konzumenta nezadržitelně táhne a nutí k pití vody či jiných tekutin.
Rajská jablíčka, nejen velká, ale i malá, obsahují mnohem víc tekutiny než pevné, hutné hmoty. Zahřejte banán: budete mít vodu a v ní mnoho cukru.Ten se při trávení mění — ve vodu.
Tropické a subtropické plody v sobě mají hodně nutné tekutiny — tamní obyvatelé jí v horkém klimatu mnoho vypotí. Naše melouny obsahují trochu hmoty, hodně tekutiny a cukru, který se v tekutinu rychle změní.
A dostáváme se k jednomu z jemně necitlivých pojmenování této citlivé nechoroby: špatné udržování moči. Není divu: tekutina (voda) se udržuje těžko kdekoliv a kdykoliv. Proto k posílení oněch dveří močového měchýře – jeho svěrače – nestačí jen běžná a doporučovaná cvičení. Problém je v tom, že voda obecně téměř vše rozmáčí. Odborně řečeno zdilatuje nebo běžně řečeno promění pevnost, hutnost, pružnost v cosi jako dlouho namočený hadr. „Dveře“ od močového měchýře ovšem nelze vyždímat jako mokrý hadr. Přesto máme možnost je velmi jednoduše — a někdy dokonce i velmi rychle – zpevnit, zhutnit. Prostou výměnou převodněné stravy (viz výše) za stravu takovou, jaká je schopna vyživovat a posilovat člověka pevného a nepřecitlivělého. (V tom  nejširším slova smyslu.)

Co dělat?
Nabízíme některá doporučení pro zlepšení stavu. Dejte přednost krémovým polévkám, připravujte si polévky s těstovinami, občas zahuštěné obilnými zrny, občas místo moučné jíšky použijte lehce osmahnuté malé ovesné vločky.
Místo bramborové kaše si dejte celozrnnou rýži Natural. Přidat k ní můžete někdy trochu rýže bílé, jindy trochu jáhel nebo přiměřené množství ječmenných krupek nebo drobného bulguru.
Nejezte ve velkém množství jogurty a mléčné pochoutky, raději volte některý z mnoha druhů chutných sójových sýrů.
Vynechejte uzeniny, dejte si raději luštěninové „lahůdky“, například velmi chutné buřtíky z obchodů se zdravou výživou.
Před rajčaty dejte přednost mrkvi nebo dýni Hokkaido, kedlubnu, tuřínu, petrželi, květáku…  Banány ani další tropické a subtropické plody nejsou pro nás vhodné – obsahují jiné minerály než potřebujeme my, obyvatelé evropské kotliny. A naše oblíbené melouny? Samá voda a cukr…

Způsoby zpracování
Máte pocit, že se omezením tropických plodů váš jídelníček ochudí? Záleží jen na nás, jak vynalézaví budeme při zpracovávání naší zeleniny. Podívejme se společně třeba na to, kolika různými způsoby můžeme zpracovat všestranně léčivou mrkev:

• Nakrájet na kolečka, na kostičky, na oválky, na malé proužky, na dlouhé podélné pruhy, na zajímavé hranolky (při krájení mrkev otáčet).
• Nastrouhat na velmi jemném nebo středně jemném struhadle nebo na „okurkovém“ struhadle – pokaždé má trochu jinou chuť. (Nemáme-li chuťové buňky otupené z přesolování nebo z nadměrné konzumace cukru.)
• Vařit ve vodě. Dusit v malém množství vody po krátkém osmahnutí na oleji. Vařit ve vlastní šťávě (pustí ji při velmi malém množství slané vody a mírné teplotě). Dusit na minimu oleje a vody společně s cibulí nebo petrželí nebo kedlubnou nebo malými „kytičkami“ květáku nebo s tuřínem nebo s pórkem nebo s kousky brokolice…
  Možností je mnoho, jde o to se na zahrádce nebo v prodejně zeleniny dobře rozhlédnout, rozmyslet, mít možnost si doma udělat dokonce i svou mrkvovou šťávu. Mrkev má pokaždé jinou chuť a jinak léčí nejrůznější takzvané problémy. Tyto bohaté technologické možnosti je možné aplikovat i u jiné zeleniny a jiných potravin…Ing. Jarmila Průchová, Jaroslav PrůchaCelý článek si přečtete v aktuálním, dubnovém čísle Meduňky.