PhDr. Marta Foučková oslovuje rodiče…

… prostřednictvím svého článku o duchovních aspektech rodičovství, který připravila pro zářijové číslo Meduňky. Proč je důležité, aby děti byly obklopeny duchovním světem a jak tento svět u dítěte vytvářet?
Celý článek si můžete přečíst v aktuální Meduňce nebo také na emedunka.cz

Jistě nikdo nepochybuje o tom, že děti jsou naší budoucností, a proto je důležité, aby byly obklopeny nejen materiálním ale i duchovním světem. Nevědomost v duchovní rovině je činí zranitelnými a ochuzuje je o sílu, energii a moudrost, kterou čerpáme z Vesmíru, vše obklopující inteligentní síly, nekonečného množství vibračních rovin.

Vytváření vnitřního duchovního světa
Nemusíme chápat kvantovou fyziku, abychom si uvědomili, že jsme součástí jedné podstaty, stvořené za nějakým účelem kosmickou inteligencí. Můžeme ji nazývat Bohem, ale záleží na každém jednotlivci, jak si ji pojmenuje. Věřit v Boha neznamená být příslušníkem církve. Je to vědomí, že všechno se vyvíjí, mění a zaniká, jen Duch je věčný. Pokud dětem vštěpíme, že jsou součástí této živé podstaty, pochopí snáze, že ke všemu musíme přistupovat s úctou a láskou a že materiální hodnoty nejsou v životě prvořadé.
Právě rodiče mají jedinečnou příležitost dítěti objasnit, že má ochranu – strážného anděla, který ho provází životem a zasahuje v kritických situacích. Dítě se k němu může obrátit o pomoc, i pokud se cítí ohrožené nebo smutné. Toto vědomí ochrany je velice důležité a mělo by jít ruku v ruce s pocitem vděčnosti. Z mojí zkušenosti pro malé děti velice dobře funguje jednoduchá říkanka Andělíčku, můj strážníčku. Ideální je, když rodič s dítětem večerní rituál zpočátku sdílí a navodí tím atmosféru péče, lásky a duchovního světla. Zároveň je třeba v dítěti podporovat vděčnost za ochranu. Tato pozitivní emoce je důležitá k vybudování vnitřního duchovního světa.
Při správném vedení děti snadno pochopí vesmírné zákony. To, že duše jako energie nezaniká, ale je věčná, nezničitelná. Podle zákona o zachování energie se pouze přeměňuje a vyvíjí a tuto skutečnost nazýváme reinkarnací – znovuzrozením. S cestou duše řetězcem životů souvisí zákon karmy. Dětem v raném věku snadno vysvětlíme, že každý čin se vrací. Budou-li vědomě ubližovat, vrátí se jim to v jejich vlastním utrpení. Ještě teď mám na paměti poučení, které mi vštěpovala moje maminka: „Zaseješ-li pšenici, nechtěj sklízet žito“. Jak pravdivá je tato stará moudrost!
                U myšlenky znovuzrození bych se chtěla ještě chvíli zdržet. Při svém zrození si člověk s sebou přináší určité úkoly. Jeho život má velkou cenu právě proto, že vytváří prostor a podmínky pro splnění těchto úkolů. Spousta mladých lidí v současnosti toto uvědomění postrádá. Nemohou najít smysl života, protože ho hledají v okamžicích momentálního uspokojení, v honbě za hmotou a pomíjivým úspěchem. Většinou právě v dětství můžeme najít kořeny této emocionální plochosti a pocitu nicoty, která mnohdy ústí v letargii, závislost na drogách, sexuálních excesech a v krajních případech vede až k sebevražednému chování. Při své práci jsem si všimla, že problémy způsobenými ztrátou smyslu života trpí čím dál tím častěji děti již ve školním věku. Prevencí proti tomuto problému je seznámit děti již v útlém věku s duchovní prací, jógou a mystikou.
Výborný prostředek, jak malé dítě nenásilně naučit rozlišovat dobro a zlo, je pohádka. Pohádky mají mystickou tematiku, pronikají dětskou duší a seznamují ji s duchovním světem. Dobro vítězí nad zlem, láska nad nenávistí. Hlavní hrdina chrání přírodu (mravence, ryby, krkavce), rozumí řeči zvířat, rozmlouvá s přírodními živly a nachází u nich pomoc, vysvobozuje zakletou duši – princeznu…