Advent je čas zvnitřnění…

… a větší otevřenosti vůči duchovním podnětům, proto jsme pro tento týden vybrali z knihy Zoši Kinkorové TAJEMSTVÍ SOUVISLOSTÍ krásnou Modlitbu sv. Františka Saleského, která je jistě aktuální i pro nás, lidi třetího tisíciletí.
Paní Zoša, skvělá astroložka a moudrá žena odešla před několika lety ve věku více než 90 let. Její knihu, stejně jako i další tituly z naší meduňkové edice, získáte na www.knihovnickamedunky.cz

Modlitba sv. Františka Saleského
Pane, ty víš lépe než já, že den ode dne stárnu a jednoho dne budu starý. Chraň mne před domněnkou, že musím při každé příležitosti a ke každému tématu něco říci.

Zbav mne velké náruživosti chtít dávat do pořádku záležitosti druhých.

Nauč mne, abych byl uvážlivý a ochotný pomáhat, ale přitom nešťoural a neporučníkoval.
zdá se mi, že je škoda z přemíry moudrosti nerozdávat, ale ty Pane víš, že bych si rád udržel pár svých přátel.

Nauč mne, Pane, abych dovedl mlčky snášet své nemoci a obtíže. Přibývá jich a chuť hovořit o nich roste rok od roku.
Netroufám si prosit, abys i dal dar poslouchat s radostí druhé, když líčí své nemoci, ale nauč mne trpělivě je snášet.

Také se neodvažuji prosit lepší paměť- ale jen o trochu větší skromnost a menší jistotu, když se má paměť neshoduje s pamětí jiných.

Nauč mne té obdivuhodné moudrosti umět se mýlit.
Drž mne, abych byl, jak jen je možné, laskavý. Starý morous je korunní dílo ďáblovo.

Nauč mne u jiných odhalovat nečekané schopnosti a dej mi krásný dar, aby se také o nich uměl zmínit.

Mám vrásky a šedivé vlasy. Nechci si stěžovat, ale tobě Pane to říkám – bojím se stáří. Je mi tak, jako bych se musel rozloučit, nemohu zastavit čas. Pociťuji, jak den ze dne ztrácím sílu a přicházím o bývalou krásu.

Byl jsem pyšný na to, že se stále ještě mohu měřit s mladými. Teď cítím a uznávám, že už toho nejsem schopen. Byl bych směšný, kdybych se o to pokoušel. Ale ty, Pane, říkáš:„Kdo  věří ve mně, tomu narostou křídla jako orlovi.“

Dej mému srdci sílu, abych život přijal tak, jak ty jej řídíš. Ne mrzoutsky, ne lítostivě a se skleslou náladou, ne jako odcházející, ale jako vděčný a připravený ke všemu, k čemu mě ty ještě povoláš.
A k tomu mi dej všechnu sílu srdce. Amen.