Z červencové Meduňky: Moje úvahy o covidu – dlouhý covid

Z aktuálního červencového čísla MEDUŇKY pro tento týden vybíráme ukázku z článku MUDr. Ludmily Elekové a příznacích a možnostech diagnostiky a léčby dlouhodbých nepříjemných následků covidu. Paní doktorka má v tomto směru spoustu zkušeností ze své praxe praktické lékařky, která se s pacienty potýkajícími se s těmito problémy často setkává. Čánek dr. Elekové je velmi užtečný a obsahuje informace, které je dobré vědět. Celý si ho si přečtete v červencové Meduňce, zakoupíte ji na obvyklých prodejních místech nebo čtete na emedunka.cz

Po roce pandemie se ukazuje, že překonáním akutní fáze pro mnoho nemocných covid nekončí. Jejich potíže přetrvávají týdny až měsíce. Trpí tzv. dlouhým covidem, „long covid“. Za dlouhý covid se považuje přetrvávání symptomů covidu déle než dva měsíce, nebo objevení nových.

Symptomy jsou velmi proměnlivé, postihují více orgánů a systémů, mohou přicházet, odcházet, měnit se a střídat, a to po mnoho měsíců. Dlouhý covid se může rozvinout i po nezávažném akutním průběhu, i když je častější po těžším průběhu. Různé studie uvádějí různý výskyt, čísla jsou to ale vysoká. V průměru více téměř polovina lidí měla symptomy déle než měsíc, asi deset procent déle než dva měsíce a asi dvě procenta déle než tři měsíce. Riziko dlouhého covidu je několikanásobně zvýšeno závažným průběhem akutního covidu a více než pěti symptomy v akutní fázi. Dlouhý covid postihuje více ženy, starší lidi, obézní, s chronickými nemocemi, jimiž trpěli ještě před covidem.
Hlavními symptomy jsou přetrvávající únava, která je velmi intenzivní, neporovnatelná s únavou po chřipce. Až polovina lidí je po covidu neobvykle unavená, často je únava spojená s dušností. Mají velmi sníženou tělesnou i mentální výkonnost, což je nápadné zejména u fyzicky aktivních lidí zvyklých na vysoké výkony. Dále bývají bolesti hlavy, svalů, kloubů a vracející se zvýšená teplota. U poškození plic přetrvává kašel, pálení a bolesti na prsou. Znepokojující je vysoký výskyt kognitivních problémů. Pacienti popisují neschopnost se soustředit, přemýšlet, mají mozek jako vatu, trpí výkyvy nálad, depresemi, úzkostmi, poruchami spánku.
Objevují se symptomy postihující periferní nervy, pocity píchání, brnění, změny citlivosti kůže.
I ztráta čichu a chuti je nervový symptom – postižení čichového nervu. Postižena je i kůže, objevují se různé vyrážky (tzv. covidový palec), podobné omrzlinám a Raynaudově syndromu, záněty cév (vaskulitidy) apod., poruchy srážlivosti krve, zvýšená i snížená srážlivost, pokles počtu krevních destiček. Pětina lidí trpí bolestmi na hrudi. Mohou být poruchy srdečního rytmu a kolísání krevního tlaku.
Časté je narušení vegetativního nervového systému, projevující se kolísáním krevního tlaku a pulzu, ortostatickou hypotenzí a tachykardií. Pacienti netolerují vzpřímenou polohu, mají tendenci kolabovat, mají arytmie v záchvatech. Byly popsány i vážnější stavy jako zánět srdečního svalu a infarkty myokardu. Také dochází k náhlé a jinak nevysvětlitelné dekompenzaci diabetu.
Patofyziologie dlouhého covidu se teprve studuje. Dosud přesně nevíme, co se v tělech nemocných děje, co způsobuje například tak intenzivní únavu. Produkce energie probíhá v mitochondriích, proto je možným mechanismem poškození mitochondrií buď přímo virem, nebo následným zánětem a oxidativním stresem. Kognitivní problémy jsou očekávatelné u pacientů, kteří přežili kritický stav a intenzivní péči, nastává to i po jiných závažných stavech. Podle některých studií trpí pacienti po plicní ventilaci narušením mentálních funkcí trvajícím i několik let. Covid ale překvapil tím, že závažné kognitivní problémy nastávají i u mladších nemocných s lehkým průběhem. Pravděpodobným mechanismem mozkových symptomů dlouhého covidu je chronický doutnající zánět jako reakce na virové částice a/nebo degenerace neuronů a gliových buněk. Zánětlivá složka je nepochybná, protože i jiné zánětlivé nemoci jsou doprovázeny mozkovými symptomy.

Dlouhý covid nejspíše nastává jako důsledek neadekvátní imunitní reakce v akutní fázi. Nemocný nebyl schopen virus efektivně zlikvidovat a neutralizovat. Neproběhla dostatečně efektivní reakce buněčné imunity. Organismus se snaží virus zlikvidovat, ale neúspěšně. Dlouhodobě aktivovaná imunitní reakce a poškození buněk vede k rozvoji autoimunity. U dlouhého covidu byly popsány autoprotilátky např. proti cévní stěně, vegetativnímu nervovému systému, ale i jiným orgánům.
Během postcovidové fáze také dochází velmi často i k reaktivacím chronických infekcí herpetickými viry, mykoplazmaty, chlamydiemi, boreliózami. Je pak těžké odlišit, co způsobuje koronavirus a co jiný virus. Symptomy jsou neurčité, proměnlivé, krevní testy moc nepomohou, protože protilátky proti těmto patogenům přetrvávají měsíce a nejsou užitečné k diagnostice momentální reaktivace.

Ideální vyšetření …
Co je vhodné u pacienta s dlouhým covidem vyšetřit? Ideální vyšetření je značně rozsáhlé a v plném rozsahu ho nejpravděpodobněji provedou specializovaná centra. Porovnáme-li postcovidový stav s únavovým syndromem při jiných nemocech, podobnost je v tom, že pacient zjevně trpí a je nemocen, přesto obvyklá vyšetření (krevní obraz, základní biochemie) nic neukážou. Odlišnost je v tom, že u covidu lze najít odchylky ve srážlivosti krve, funkci srdce, cév a plic…