Slunce a vitamin D

Je léto a v létě trávíme hodně času venku a na slunci. Sluneční paprsky dopadající na naši pokožku vytvářejí v kožních buňkách jednu z nejdůležitějších látek v těle – vitamin D. Ten je už od 19. století známý pro své příznivé účinky na zdraví a pevnost kostí. V posledních letech vychází najevo, že jeho účinky jsou daleko širší a jeho nedostatek má dopad na zdraví celého těla.

V souvislosti se zvýšeným výskytem rakoviny kůže … a tak dále — znáte to. Podle dermatologů se máme slunit pouze s opalovacím krémem s vysokým ochranným faktorem. Varování před sluncem je částečně namístě, vystavovat se prudkému slunečnímu záření bez ochrany riziko rakoviny kůže opravdu zvyšuje. Ale zároveň toto doporučení souvisí s velkým problémem současnosti – s chronickým nedostatkem vitamínu D u většiny dětí i dospělých.
Sluneční záření je jeho spolehlivým a zároveň nenahraditelným zdrojem. Vitamín D vzniká v buňkách kůže po spojení slunečních paprsků s cholesterolem. Ostatní vitamíny jsou běžně k dispozici v ovoci, zelenině a dalších potravinách, ale vitamín D je výjimkou. Ve stravě se vyskytuje vzácně a strava může jeho spotřebu pokrýt pouze z 5 -10 %.
Největší množství vitaminu D obsahuje olej z tresčích jater, následuje losos a makrela, malé množství obsahuje vaječný žloutek. Z potravin rostlinného původu se vyskytuje prakticky jen v houbách sušených na slunci. V ostatních potravinách je vitamin D zastoupen jen v zanedbatelném množství. Naproti tomu slunce, které spouští jeho endogenní syntézu, vytvoří až 90 % potřebného množství. A přitom stačí opatrné slunění, při němž riziko rakoviny kůže nehrozí.

Dopřejme si vitamin D
Pokud vystavíme slunci pokožku obličeje a rukou přibližně na deset minut, lehce zrůžoví a vytvoří se v ní přibližně 800I.U. vitamínu D, což je doporučená denní dávka. Po deseti minutách na slunci v plavkách se vytváří 10.000-20.000I.U., tedy stonásobně větší množství než doporučená denní dávka. Ale předávkování se bát nemusíte, jakmile se vytvoří kolem 20.000I.U., tak ty samé UV paprsky, které v kůži vitamín D vytvářely, nyní začínají jeho produkci tlumit.
Opalovací krémy nechte po dobu této desetiminutovky v plážové tašce. Já vím, doporučuje se natřít se ochrannou kosmetikou alespoň patnáct minut před pobytem na přímém slunci. Přesto s natíráním krémy, oleji a mléky s vysokým ochranným faktorem deset minut počkejte.  Opalovací ochranný faktor znemožňuje slunečním paprskům proniknout do kůže, a tak tvorbu vitamínu D prakticky zablokuje. Už kosmetika s ochranným faktorem 8 sníží tvorbu vitamínu D v kůži o celých 95 % a spolu se stoupajícím číslem ochranného faktoru stoupá i omezení tvorby vitamínu D až na 100 %. V našich zeměpisných šířkách svítí slunce poměrně malou část roku, navíc většinu času už netrávíme venku. Nemáme čas chodit ven a pracujeme v uzavřených prostorách. Za těchto okolností je nesmysl natírat se opalovacím krémem za všech okolností, třeba i před krátkou procházkou venku nebo se dokonce slunci vyhýbat úplně.

Když máme nedostatek „déčka“
Nedostatek vitamínu D je velmi častý. Vyskytuje se celosvětově ve velkém rozsahu a ve všech věkových kategoriích. Odhaduje se, že chybí přibližně 60 % jinak zdravých dětí a dospělých, z toho čtvrtina má jeho koncentraci extrémně nízkou. Problém je komplikován faktem, že se projevy deficitu tohoto vitamínu vyvíjejí pomalu, probíhají nenápadně a většinou jsou nespecifické, proto je lze snadno přehlédnout. K příznakům nedostatku patří bolesti kostí a kloubů nebo svalová ochablost se sníženou fyzickou silou a vyšším rizikem pádů. Dalšími symptomy jsou imunitní potíže, únava a ospalost, padání vlasů, pomalé hojení ran, deprese a další nespecifické příznaky, s nimiž deficit vitamínu D většinou ani není spojován.
Nedostatkem jsou ohroženy hlavně malé děti, které jejich matky přehnaně před sluncem chrání a staří lidé v zařízeních sociální péče, kteří se sami na slunce nedostanou, a vytížený personál je nechává uvnitř budov. Navíc schopnost syntetizovat vitamin D v kůži se s věkem snižuje. K lidem ohroženým deficitem vitaminu D patří i ženy na Středním východě, k nimž se slunce nedostane kvůli zahalování na veřejnosti a dál všichni lidé s tmavou pletí, ve které se vitamín D tvoří pomaleji než ve světlé pokožce. K příčinám nedostatku patří i obezita, kdy se velká část vitamínu D uloží do tukové tkáně a není k dispozici metabolickým procesům.

Účinky vitamínu D
I když v minulosti bylo vitaminu D připisováno jen ukládání minerálů do kostí, postupem času se ukazuje, že má i další účinky. Podílí se na fungování imunity, na správném dělení buněk, zvyšuje odolnost proti infekcím, ovlivňuje regulaci krevního tlaku, sekreci inzulinu nebo metabolismu tuků. Je nezbytný i pro fyziologické těhotenství, kvalitní spánek nebo dobrou náladu. A výčet rozhodně není konečný. Podle nejnovějších výzkumů nedostatek vitamínu D prokazatelně souvisí s problémy jako deprese, cukrovka, hypertenze, autoimunitní nebo metabolické poruchy, nemoci kloubů, potíže s otěhotněním, komplikace v těhotenství nebo syndrom polycystických ovarií.
Poté, co se vitamín D vytvoří v kůži, putuje do jater a ledvin, kde se postupně mění na svou aktivní formu – hormon kalcitriol. Kalcitriol je jeden z nejúčinnějších steroidních hormonů. Spolu s dalšími hormony ovládá metabolismus vápníku a fosforu, jejich ukládání do kostí a neustálou remodelaci kostní hmoty. To je jeho dominantní, ale ne jediná obdivuhodná funkce, kterou zastává. Spolu s dalšími hormony udržuje také fyziologické hodnoty krevního tlaku, krevního cukru nebo lipidového profilu.
K nejdůležitějším mimokostním účinkům ale patří i jeho schopnost aktivovat imunitní systém a bránit rozvoji onkologických onemocnění. Jedním z charakteristických rysů onkologických onemocnění je narušení původní funkce vznikajících buněk a jejich rychlý nekontrolovatelný růst — proliferace. Kalcitriol má antiproliferativní účinky, tlumí buněčnou proliferaci nejen zdravých a fyziologických buněk, ale i maligních nádorových buněk.
Zatímco jeho protizánětlivé a protiinfekční účinky aktivují imunitu, má schopnost tlumit autoimunitní procesy – tedy poruchu imunity, kdy tělo namíří imunitu samo proti sobě. Kalcitriol tlumí procesy tvorby protilátek v případech jako je roztroušená skleróza, lupénka, revmatoidní artritida nebo diabetes I. typu a podobný účinek lze očekávat i v prevenci dalších autoimunitních onemocnění. Vzhledem k tomu, že i ateroskleróza je dnes považována za částečně autoimunitní poruchu, působí kalcitriol preventivně pravděpodobně i v tomto případě.
Prekurzor kalcitriolu, vitamín D, je téměř zázračná, uzdravující látka. Říká se mu také sluneční vitamín. Od dubna do září ho můžeme načerpat do zásoby. Slunce není žádný náš nepřítel, naopak — okruh zdravotních potíží, se kterými nám může pomoci, je velmi široký.

Charlotte Matysková,
terapeut klinické nutriční medicíny
Zdroje:

Jaroslav BLAHOŠ, Václav ZAMRAZIL: Endokrinologie – interdisciplinární obor, Kateřina BOESENBERG: Mikroživiny I., vitaminy a jim podobné látky, Miroslav ŠAŠINKA, Katarína Furková: Pandémia nedostatku vitamínu D.