Obyčejná kniha o věcech neobyčejných – ukázka druhá

V edici Knihovnička Meduňky vyšel nový titul s názvem Obyčejná kniha o věcech neobyčejných, jejíž autorkou je pedagožka a spisovatelka Milena Králová. Knížka je výbornou inspirací k zamyšlením, k usebrání, k úvahám i k meditacím a bude určitě také pěkným vánočním či novoročním dárkem…
Zakoupíte na www.knihovnickamedunky.cz , podívejte se na náš e-shop.

Ukázka z knihy:

O naději
Bez naděje bychom podle mého názoru my lidé vůbec nemohli žít. Naděje je doslova nadpozemsky silná povznášející a léčivá energie. Naděje je totiž opakem zemské přitažlivosti a životní tíže. Pozvedá ducha a dává mu křídla.
Slovo naděje vzniklo z latiny, kde slovo sperare, odvozené ze slovesa spirare, znamená vanout, dýchat. Naděje je tedy v překladu Dech duše. Krásný název! Latinské úsloví „Dum spiro spero“ v překladu znamená: „Dokud dýchám, doufám.“
Wikipedie: Naděje je optimistický stav mysli, který je založen na očekávání kladných výsledků s ohledem na události a okolnosti v životě člověka nebo na celém světě. Podstatou naděje je vnímání možnosti pozitivního zakončení v neznámé či dokonce zdánlivě neřešitelné situaci, která následně vytváří víru, že vše dobře dopadne i přes vnímané problémy. Mezi její opaky patří sklíčenost, beznaděj a zoufalství.
Jak jinak je možné naději nazvat? Vírou ve vyšší vedení, ve vyšší pomoc, ale i v pomoc vlastní a v pomoc druhých lidí. Vírou v dobrý konec. Vírou, že na těžké chvíle nejsme nikdy sami. Vírou, že bude lépe a že se stávající situace může zlepšit, ať už jde o vztah, zdraví, zaměstnání, finance nebo cokoli jiného. Zlepšit se může cokoliv a vždy ze všeho existuje nějaké východisko.
Většina z nás už dávno ví, že „všechno je v hlavě“ a vědecké výzkumy to potvrzují. Naděje a víra v lepší zítřky nám skutečně můžou změnit život i v realitě, tedy pokud to dovolíme. Realita je totiž přímým důsledkem našich očekávání. Každý člověk pomáhá svým očekáváním vytvářet vše, v čem žijeme – všechno dobré i špatné. Moc našich myšlenek, vizí, nadějí i obav z nás proudí jako neustálá tvůrčí síla, i když si to neuvědomujeme. Záleží na tom, které energie, zda té dobré nebo té opačné, bude v konečném součtu víc. Proto na každém z nás záleží.
Buddha: „Vše, co jsme, je výsledkem toho, co jsme si mysleli.“
Mám ráda duchovní poučku: „ Nemyslete na to, co nechcete prožívat.“ Je to ta nejjednodušší a nejvýstižnější rada ohledně pozitivního myšlení, s jakou jsem se kdy setkala a považuji za svou povinnost předávat ji dál. Víme přece, a je to nesporné, že kam jde naše pozornost, tam ji následuje naše energie. A tak se to, na co zaujatě a dlouhodobě myslíme, začíná realizovat. No tak nemysleme na to, co nechceme prožívat! Na pomoc si přivolejme naději. Naděje zmírňuje každou situaci. Naděje je součástí našeho vzájemného vztahu s vesmírem, s Bohem. Naděje a víra jsou schopnostmi duše, jako jsou zrak a hmat schopnostmi těla. Už jen myšlenka na to, že existuje naděje, má dostatečnou moc zlepšit danou situaci.

Profesorka psychologie Barbara Fredrickson: „Naděje přichází při hrozící krizi sama od sebe a otevírá nás novým tvůrčím možnostem. Dostavuje se nezvykle široký rozsah nápadů a kladné emoce, jako je štěstí a radost, odvaha a posílení.“
Přijměme skutečnost s pokorou takovou, jaká je. Pokora není bezmoc! Pokora je opakem vzdoru, vzteku, rezistence, bezmoci a pocitu oběti nebo potřeby pomsty.  Svým přístupem, záměrem, svými myšlenkami a svou nadějí si určujme lepší budoucnost. Je při tom důležité dokázat se neupínat k jednou určitému konkrétnímu řešení – to nechme na starosti vyšším energiím. Jak který problém dopadne, totiž vždycky odpovídá okolnostem, které ho vyvolaly. Podílely s na něm i naše dřívější myšlení a postoje. Nyní je na nás, jestli okolnosti, kterým jsme dovolili vzniknout, získají nad námi moc, nebo naopak využijeme své moci, abychom vytvořili jinou skutečnost. A to jak ve svých osobních životech, tak v celé společnosti.

Odborník na pozitivní psychologii CH. R. Snyder naději definuje jako vnímanou schopnost vymyslet cesty k požadovaným cílům a odhodláním motivovat sama sebe k použití těchto cest.
Samozřejmě že se nemůžeme v životě vyhnout všem problémům, ani nemůžeme odmítat všechny potíže, které život přináší, ale můžeme odmítnout strach z jejich převahy nad naším právem pochopit je a odstranit. Proto nemyslete na to, co nechcete prožívat! Vždycky je tu naděje. A spolu s ní také modlitba. Lidé mají v sobě velkou sílu, kterou lze kultivovat. Mají v sobě duševní energii, které se říká modlitba.

Síla modlitby
Jedna z nejsilnějších mystických energií a jeden z nejsilnějších mystických nástrojů, které máme k dispozici, je modlitba, v níž se odráží naše duchovní energie. Moc našich snů, vizí, očekávání a přání je vlastně naše stálá podvědomá modlitba, kterou ustavičně vysíláme. Zač se tedy modlíme? Vysíláme pozitivní nebo negativní energii? Tato naše moc je mnohem silnější, než si běžně uvědomujeme. Musíme ji používat vědomě, protože tím tvoříme realitu.
Modlitba je velkou podporou, jak si udržet naději a víru i v dlouhodobě těžké situaci. Nemusí jít jen o modlitby klasické, křesťanské. Modlitbou je i každý „obyčejný“ rozhovor s Bohem nebo oním Duchem, Vyšším principem, Existencí, Vesmírem, Strážným andělem, či jakkoli kdo z nás tu velkou energii nad námi chce nazývat. A modlit se, tedy rozmlouvat s Bohem, nemusíme jen v kostele, každé místo pro modlitbu je dost dobré. Nemusíme se ani modlit nahlas, stačí v duchu. Nezáleží na povaze problému, stačí, když se ve svých myšlenkách a ve svých modlitbách upneme na to nejlepší řešení.
Prvním jednoduchým krokem, jak vykročit ze současného problému, je ho problémem vůbec nenazvat. Zkusme slovo problém nahradit pojmem proces. To, co se nám děje, není problém, ale proces. Je to určitý dílek našeho duchovního růstu.  A vždycky máme mnohem víc řešení a východisek, než si uvědomujeme.

Pokud hledáte své místo v životě, požádejte svou vlastní modlitbou o vyšší vedení a brzy pocítíte neodbytné nutkání vydat se určitým směrem a udělat určitá rozhodnutí. Dostaví se i síla tomuto vedení důvěřovat, naprostý vnitřní klid a jistota v dobrý konec. Modlitba je vlastně jakýkoliv náš rozhovor s Bohem, Existencí, Vyšším principem či Duchem, s naší vnitřní moudrostí. Mluvíme-li k vyššímu vedení, nejlepší je mluvit stejně jako k nejlepšímu příteli, nebo jako k matce či otci – s úctou, ale nikoliv s bázní. Není třeba se pokořovat ani škemrat. Stačí se vyšší autoritě svěřit se svými problémy, na které nestačíme, s důvěrou a láskou a naladit se na její vedení. Stejně tak, možná i víc, je důležité poděkovat za všechny dary, kterých se nám dostalo.  Rovnováha je nutná všude v přírodě a poděkováním za pomoc udržujeme rovnováhu. Vděčnost je velice silná, podporující a léčivá energie, kterou můžeme dát na oplátku zase my.
Síla modlitby je obrovská a nezpochybnitelná. I toto poznání přináší velkou naději. Sílu modlitby zkoumalo už tolik vědeckých týmů, že prostě již není možné ji zpochybnit. Zde jen několik málo z mnoha definic modlitby:

MUDr. Alexis Carrel, autor knihy Člověk neznámý a nositel Nobelovy ceny, definoval modlitbu takto:
„Modlitba je nejsilnější forma energie, jakou může člověk vytvořit. Je to síla stejně reálná jako zemská přitažlivost. Modlitbou se lidské bytosti snaží zvýšit svou konečnou energii tím, že se obracejí přímo k nekonečnému zdroji.
Když se modlíme, napojujeme se na nevyčerpatelnou motivační sílu, která hýbe vesmírem. Modlíme se, aby nám byla část této síly přidělena k uspokojování našich potřeb. Kdykoli se modlíme, měníme k lepšímu naši duši i tělo. Jako lékař jsem viděl lidi, které síla modlitby zbavila nemoci i melancholie v okamžiku, kdy veškerá jiná léčba selhala.“

Dr. Fred Allan Wolf – kvantový fyzik
„Vaše mysl sahá až do vesmíru. Modeluje každou věc, kterou vnímá. Jste vysílač. Vaše mysl produkuje myšlenky a obrazy, které jsou k vám vysílány zpět jako vaše životní zkušenosti. Vaše myšlenky vytvářejí nejen váš život, ale spoluutvářejí celý svět kolem vás.“

Matouš 21:22: „A věříte-li, dostanete vše, oč budete v modlitbě prosit.“
Marek 11:24: „Věřte, že vše, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a budete to mít.“
Tak tedy nemyslete na to, co nechcete prožívat!  Myslete na to, že je tu vždy naděje, představujte si svou situaci i okolní svět tak, jak ho prožívat chcete.

Ani v nelehkých dobách nezapomínejme, že život nám neustále přináší mnoho krás a nádherných okamžiků. Nenechme si je vzít, protože stupeň krásy, kterou vnímáme, je měřítkem boží energie, kterou přijímáme. Držme se naděje. Víme, že největší tma je před svítáním. Nová situace nás vyzývá k novým přístupům a k novým řešením. Díky nim rosteme. Není možné, nutné, ani žádoucí, abychom vždy a všechno chápali. Žádoucí ale je, abychom věřili, že každá situace, kterou život přináší, má nějaký význam. Některé situace nás mají posílit, jiné nás mají něco naučit nebo naopak odnaučit, což je případ starých návyků, vzorců myšlení a chování. Další nás mají dovést na naše místo určení, učí nás něco přijmout atd.

Důležité je pro každého z nás uchovat si naději a s ní důvěřovat ve vesmírnou spravedlnost, harmonii a rovnováhu. Naděje je magnetická síla duše, která do našich životů přitahuje světlo obsahující duchovní informace. Naděje a víra a samozřejmě láska vedou k vnitřnímu klidu, míru a jasnosti myšlenek. Naděje přináší vedení a inspiraci, pozvedá lidské vědomí na vyšší vibrační úroveň, kde je více duchovního světla – a tudíž i více možností a větší potenciál k vyřešení situace. Naděje navrací osobní sílu těm, kteří mají strach.

Lékařské vědecké výzkumy o naději přinesly mnoho empirických důkazů: naděje byla prokázána jako důležitá část procesu uzdravení; má pro pacienty silné psychologické výhody a pomáhá jim účinněji zdolávat jejich onemocnění. Naděje motivuje, usnadňuje zotavení z nemocí, ale na prvním místě pomáhá předcházet rozvoji nemoci. Pacienti, kteří si udržují vysokou úroveň naděje, mají lepší prognózu v případě život ohrožujících onemocnění a vyšší kvalitu života. Zahrnutí naděje do programů léčby má potenciál v prostředí fyzického i duševního zdraví. Naděje jako mechanismus pro zlepšení léčby byla mimo jiné studována v kontextu posttraumatické stresové poruchy, chronické fyzické nemoci a smrtelné nemoci.

Když se modlím já, pochopitelně žádám o ochranu sebe a svých blízkých. Své modlitby mám také spojené s prosbou o ochranu všech ostatních bytostí, Země a vesmíru, ve kterém žijeme, a také s poděkováním. Snažím se nemyslet na to, co nechci prožívat. Snažím se nemyslet na to, co nechci, aby prožívali druzí, nemyslet na to, co nechci, aby se ve světě dělo. Není to popírání skutečnosti, protože té jsem si plně vědoma. Je to snaha o to, přispívat svou energií ke světlému proudu lidské energie. Snažím se nemít strach, nepodléhat tlaku obav a černých scénářů. Strachem, rozčilováním, odmítáním a kritizováním situace ji nezměníme, ale činíme pravý opak – výrazně ji posilujeme. Protože jak víme, kam jde pozornost, tam jde i energie…