Z únorové Meduňky: Gynekologické potíže a psychosomatika

V únorové Meduňce se jako hlavnímu tématu věnujeme prevenci a léčbě endometriózy. Tématu ženských chorob se týká také článek astropsycholožky a terapeutky Mgr. Marie Plochové Hlávkové, Ph.D. o souvislostech mezi psychikou a některými typicky ženskými zdravotními problémy. Přečtěte si ukázku, celý článek najdete v únorovém čísle, stále dostupném na obvyklých prodejních místech nebo v elektronické verzi na emedunka.cz

Během své terapeutické praxe jsem získala zkušenost, že všechny zdravotní příznaky mají hlubší psychologické podhoubí. Za každým naším zdravotním neduhem leží většinou nevědomé vnitřní napětí nebo nezpracovaná stará neharmonie. Klíčový způsob, jak zdravotní příznak odstranit, je odkrýt v hloubce toto napětí a uvolnit ho. Prokutat se v hloubce k pravým psychickým kořenům dané zdravotní komplikace je ovšem velká terapeutická výzva a v dnešní době tento přístup rozhodně není samozřejmostí.
Stejně je tomu i u gynekologických potíží. Setkávám se běžně s klientkami, které řeší nějaký problém s ženskými orgány, počínaje problémy s menstruací nebo plodností, až po symptomy, týkající se polypů, myomů na děloze nebo dokonce rakoviny děložního čípku atd. Existují různé obecné psychosomatické interpretace těchto potíží, které poukazují na korespondenci konkrétních psychických témat s těmito ženskými problémy. (Výborné jsou kupříkladu výklady chorob v knihách Ruedigera Dahlkeho.) Tyto psychosomatické interpretace považuji za výborné vodítko, ale někdy bývají příliš zjednodušené a zobecněné, takže nemusí pasovat na konkrétní ženu a její individuální příběh. Jako jeden příklad za všechny bych uvedla klasickou psychosomatickou interpretaci, kterou jsem slyšela od mnoha žen s menstruačními potížemi. „Moje problematická menstruace souvisí s tím, že se nechovám dostatečně ‚žensky‘. Nebo s tím, že mám narušený vztah s matkou a s ženskou linií.“  Úplně stejné výklady jsem zaznamenala u problému s otěhotněním a u problémů s myomy nebo rakovinou.
            Domnívám se, že pokud chceme pracovat na odkrytí hlubších psychických příčin gynekologických potíží, není možné symptom zredukovat na jednu plošnou zobecňující interpretaci. Někdy sice i takováto obecná interpretace může pomoci nahlédnout do podhoubí problému, ne však vždycky. Považuji tedy za důležité zkoumat originální a individuální příběh klientky a zákruty jejích starých zážitků, v nichž teprve můžeme najít klíč z rozluštění oné hádanky.

Příklady z praxe
Kupříkladu jedna moje klientka s velmi bolestivou menstruací nemohla najít příčinu svých bolestí ani v narušeném vztahu s matkou (ten měla hezký), ani ve své potenciálně nedostatečné ženskosti
(vždy jí všichni říkali, jak z ní vyzařuje jemnost a ženskost). Nakonec jsme se propracovaly k tomu, že jako dítě byla často svědkem hádek mezi rodiči a jejich vzájemných slovních útoků. Byla stažená, kdy doma přijde další výbuch vzteku, a to i přesto, že nikdo neútočil přímo na ni. Matka se jí v rámci svých možností snažila následně po hádce utěšovat, ale malá holčička se už doma necítila bezpečně, bála se. Toto dlouhodobé napětí se jí uložilo do těla a posléze se začalo zobrazovat v problematické, extrémně bolestivé menstruaci. Nikdo jí s tímto symptomem nedokázal poradit, gynekologové vystříleli všechny možnosti klasické medicíny, alternativní formy léčení na ni vůbec nezabíraly a terapie, které vyhledala, se do hlubších vrstev minulých zážitků nedostaly. Teprve až když jsme spolu začaly sestupovat k hlubším kořenům jejího celoživotního stresu, začalo se s menstruací něco dít a bylo vidět, že tělo reaguje. Po několika měsících intenzivní terapeutické práce, kdy si klientka prociťovala a vybíjela ven starou bolest a napětí za poškozené rodinné klima v dětství, se menstruace upravila do normálu.
            Jiný příklad je klientka, která mne vyhledala, protože nemohla otěhotnět. Nejdříve jsme zkoumaly klasickou verzi interpretace v podobě narušeného ženského a mateřského principu, narušené ženské linie. Pracovaly jsme dlouhodobě na procítění jejích starých zranění v souvislosti s matkou, která byla silně dominantní a jako dítěti jí nedávala prostor pro vyjádření. Z pohledu otěhotnění se ale nic nestalo. Tak jsme se vrhly na zkoumání zcela jiných úrovní, které nesouvisely prvoplánově s ženským principem. Zaujala nás úroveň osobní tvořivosti a ukazování své vlastní podstaty, obsažená v symbolu vaječníků. Zde jsme narazily na klientčinu slepou skvrnu. Vždy uměla skvěle podporovat druhé v jejich vlastních tvořivých projevech, ale nikdy nepovažovala za důležité se nějak kreativně projevovat sama, jít si za svými touhami a potřebami a ukazovat světu svou podstatu. Když jsme toto téma začaly blíže terapeuticky zkoumat, objevil se klientce obraz jí samé jako malého dítěte, od něhož je ona jako dospělá zcela odpojená. Malé vnitřní dítě mělo pocit, že nemá nárok na vyjadřování svých nápadů, protože to nikoho nezajímá. Tuto linii jsme nějakou dobu zpracovávaly, a jednoho dne mi klientka oznámila, že je těhotná. Nyní je to šťastná máma dvou dětí a za nejcennější výsledek naší tehdejší práce považuje právě objev, že je odpojená od svého vnitřního dítěte. Protože nepřijímala sebe jako dítě, nemohla pak mít vlastní reálné děti. To byl průlom, který jí pomohl probourat se k sobě samé, a díky tomu i ke svým dvěma reálným dětem.

O čem vypovídají polypy a myomy?
Další zkušenost mám pro změnu s tématem polypů na děloze nebo na jiných částech ženského ústrojí. Řada mých klientek měla problémy s polypy a většinou jsme postupně dospěly k tomu, že tyto ženy dělají nějaké věci, které nejsou v souladu s jejich přirozeností. Mnohdy jdou „přes sebe“, nechávají druhé překračovat své hranice, a to někdy přímo v intimním a partnerském soužití s nějakým mužem. Proto jsme u těchto klientek pracovaly na tématu hlídání vlastních hranic v intimní zóně a partnerství, a to jak v aktuálních vztazích, tak jsme prociťovaly i historické otisky z minulosti, kde tento vzorec vznikl. U žen, kterým se podařilo tato témata zpracovat, již další polypy nikdy nevznikly.
Dalším tématem jsou myomy na děloze. Momentálně ke mně docházejí dvě klientky s myomy, ale během své dosavadní praxe jsem pracovala s mnoha ženami s tímto problémem. Z mých zkušeností vyplývá, že myomy v sobě z psychologického pohledu obsahují velmi hluboká témata, týkající se starých zranění ženského, ale i komplexního rázu. Vzhledem ke komplexnosti tohoto symptomu si netroufám mu přiřazovat jen jednu variantu psychologické interpretace, u každé ženy může být kořen jiný. Kupříkladu jedna moje aktuální klientka s myomem zažila v dětství nechtěnost, málo lásky od matky i otce, sexuální zneužívání, různé zážitky fyzického ohrožení, nemožnost ukazovat svou citlivost. Rejstřík jejích starých traumat je tudíž tak široký, že existenci myomu bereme jako následek mnoha jejích zranění na ženské, mateřské i obecně lidské úrovni, a na zpracování pracujeme…