Z dubnové Meduňky: Pravidlo všeho s mírou platí i v hygieně…

… vysvětluje ve svém článku badatelka a vědkyně prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. Její článek je součástí hlavního tématu dubnového čísla Meduňky, pro které jsme vybrali název ČISTOTA PŮL ZDRAVÍ, ALE… Naši autoři ve svých příspěvcích například vysvětlují, jak přistupovat k hygieně, jaký je vztah mezi hygienou a mikrobiomem a také to, že vedle fyzické očisty bychom měli dbát i na očistu duše… Dubnovou Meduňku zakoupíte na stáncích PNS nebo si ji také přečtete na emedunka.cz

Z článku prof. Strunecké:

Myslíte si, že dodržování hygieny je charakteristickým rysem moderní civilizace? Pojďme se na to podívat blíž.
Při sledování historických filmů si uvědomujeme, že dámy v krinolínách zakrývaly zápach drahými parfémy. Na císařském dvoře ve Vídni si teprve Alžběta v roce 1876 nechala zřídit vlastní koupelnu podle dnešních měřítek, avšak tradice lázní byla rozšířená již několik století před naším letopočtem.
Moderní slovo hygiena je odvozeno ze jména Hygieia – bohyně zdraví a čistoty, která byla součástí kultu již v 7. století př. n. l. Byla dcerou boha Asklepia, do jehož svatyní přicházeli nemocní hledat úlevu ve svých bolestech a nemocech. Starověcí Řekové a Římané přikládali hygieně velký význam. Řecká a římská města měla lázně, které byly místem společenských setkání, a dokonce ani veřejné toalety neměly zdi, aby jejich uživatelé mohli vést živé diskuze. Díky široce dostupným koupelím, do kterých Římané dováželi vodu pomocí akvaduktů, bylo zabráněno vypuknutí epidemií. Epidemie moru v 14.–18. století na našem území totiž jednoznačně spojujeme s nedostatečnou hygienou. Důsledky nedostatečné hygieny zabíjely v minulosti více než války.
Důsledné zavedení mytí rukou jako základního pravidla hygieny je u široké veřejnosti spojováno se jménem Ignáce Filipa Semmelweise. Tento porodník zkoumal v Budapešti v 19. století příčiny onemocnění a úmrtí rodiček a doporučil povinnost mytí rukou u lékařů. To v současné době bereme jako samozřejmost. A protože v boji proti přenosu virů patří mezi nejspolehlivější prevenci, je důkladné mytí rukou povinností každodenního života v současné době pandemie covidu-19.

Snaha o přílišnou čistotu může škodit
Dítě, které vyrůstá v domácnosti prosycené antibakteriálními mýdly a dezinfekčními prostředky, které dostává antibiotika a je úzkostlivě chráněno před přirozenou „špínou“, viry a bakteriemi, není schopné vytvořit si přirozenou ochranu před nemocemi a v pozdějším věku se stává náchylné vůči nemocem. V poslední době se diskutuje o tom, že přehnaná péče o hygienu je příčinou mnoha alergií a poruch imunitního systému. Jsme totiž svědky toho, že alergie a poruchy imunitního systému se v posledních dvaceti letech vyskytují ve vyspělých státech několikanásobně častěji. Je prokázáno, že dezinfekční činidla používaná v nemocnicích mohou mnohdy bakterie posílit a stimulovat vznik rezistentních kmenů. Dochází k tomu i v domácnostech, takže při nadužívání mohou dezinfekční prostředky naše zdraví poškozovat.

Nebezpečné chemikálie
Nejčastěji používané dezinfekční přípravky k mytí rukou, nabízené v současnosti na veřejně přístupných místech, obsahují zpravidla alkohol zředěný vodou. Prostředky k dezinfekci ran, úst a krku obsahují různé formy jodu (Betadine, Jox, Braunovidon). Tyto látky nejsou při rozumném používání nebezpečné.
Jedním z nejvíce používaných dezinfekčních činidel je formaldehyd. Ve vodě je dobře rozpustný a jeho 35–50% roztok, v jehož podobě je formaldehyd nejčastěji k dispozici na trhu, se nazývá formalin. Formaldehyd se používá na výrobu hnojiv, papíru, pryskyřic, překližek, izolací, třískových desek a mnoha spotřebních produktů. Z těch potom v našich domácnostech a na pracovištích uniká do ovzduší. Dráždí kůži, dýchací cesty, oči i kůži. Vzniká také v těle i po požití metanolu a kyselina mravenčí, na kterou se přeměňuje, je potom hlavní příčinou toxických účinků metanolu.
Formaldehyd zabíjí většinu bakterií, proto se také používá jako konzervační prostředek pro některé potraviny, kosmetiku i léčiva a jako čisticí, dezinfekční a sterilizační prostředek a nachází se v různých deodorantech pro WC. Rovněž se používá při přípravě vakcín a je také součástí očkovacích látek. Formaldehyd byl Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny klasifikován jako prokázaný karcinogen pro člověka.
V kombinaci s formaldehydem se v dezinfekčních roztocích objevuje fenol. Je toxický a zejména lidé, kteří jsou vůči němu citliví, mohou reagovat již na velmi nízké koncentrace fenolu podrážděním dýchacích cest, poruchami srdeční činnosti, poškozením jater, ledvin a podrážděním očí. S takovým roztokem se mohou setkávat pracovníci ve zdravotnictví, protože se užívá ke sterilizaci a dezinfekci lékařských přístrojů.
Hodně se dnes píše o triclosanu, součásti většiny antibakteriálních přípravků. Také je však přítomen v mnoha produktech denní potřeby, jako jsou zubní pasty, tekutá mýdla, deodoranty a antiperspiranty. V posledních letech se objevuje i v textilu (zejména v ponožkách) i v dětských hračkách. Diskutuje se o jeho nebezpečí zejména při vývoji a při činnosti hormonů. Působení triclosanu je například spojováno s poruchami ve vývoji prsů a pubického ochlupení.

Jak bezpečně uklízet?
Nejlepšími a neškodnými prostředky pro udržování čistoty těla jsou dobré mýdlo a voda. Pro úklid kuchyně, prkének a koupelen je vhodný 3% peroxid vodíku a ocet. Každou z těchto tekutin bychom měli uchovávat ve zvláštní nádobě s rozprašovačem. V případě potřeby pak stačí postříkat povrch znečištěného předmětu dvakrát za sebou. Peroxid vodíku je bezpečnější než různé dezinfekční a bělicí přípravky s chlorem. Také soda je skvělý čisticí prostředek. Smíchaná s octem vytvoří bublavou směs, která dobře vyčistí odpady v kuchyňské výlevce i v koupelně. Po 15 minutách prolijeme výlevku horkou vodou. Ocet můžeme použít k vyčištění prakticky čehokoliv v domácnosti. Jsou to prostředky, které jsou nejenom zdraví neškodné, ale i levné.
Nezapomínejme na to, že také sluneční záření je tím nejlepším dezinfekčním prostředkem. Měli bychom co nejvíc využívat možnost sušení prádla na slunci. Jeho vůně pak předčí všechny umělé aviváže.
Mnohé běžné úklidové prostředky jsou nebezpečné tím, že mohou poleptat kůži, zejména při neopatrném kontaktu u dětí. Patří sem především čističe potrubí a odpadů se silně leptavým hydroxidem sodným nebo čističe skvrn. Mohou poleptat kůži nebo vyvolat i celkovou otravu organismu. Nebezpečné jsou také prostředky do myček nádobí a veškeré saponáty. Po jejich požití může dojít k rozpadu červených krvinek, k poškození sliznic a kůže.

Nebezpečný chloritan sodný – MMS
O této látce a jejím zázračném působení při léčení existuje rozsáhlá literatura a desítky článků na internetu. To však nic nemění na tom, že se jedná o dezinfekční a bělicí roztok. Používá se k dezinfekci vody a k bělení textilu a papíru. Nejčastější použití je v dezinfekci bazénů. Chloritan sodný byl také vydatným pomocníkem při likvidaci důsledků hurikánu Katrina v New Orleansu, protože ničil plísně, které se množily v zaplavených oblastech i domech. Někdy se však také používá k ošetření borůvek, jahod, ostružin a dalšího ovoce, které by při přepravě a prodeji snadno zplesnivělo. Kromě toho ve zdravotnictví slouží k dezinfekci endoskopů.
Proč však o MMS, jehož název je zkratkou slov Master Mineral Solution (mistrovský minerální roztok) ve svém článku píšu? Jeho propagátoři, mezi které patří především Jim V. Humble a Andreas Kalcker, tvrdí, že pomocí MMS a z něho připraveným oxidem chloričitým (CDS) lze snadno a rychle vyléčit řadu chronických a těžko léčitelných nemocí i potíží včetně HIV, rakoviny, malárie a autismu. Fanoušci a prodejci MMS uspořádali v lednu 2013 v Praze mezinárodní kongres s osobní účastí A. Kalckera. Pokud by chtěl čtenář poznat podrobné argumenty propagátorů MMS, který prý „může zachránit naši civilizaci a zdraví vašich blízkých“, může se přihlásit na dvoutýdenní kurs Církve Genesis II, po jehož absolvování získá doktorát. V roce 2020 také prudce vzrostl zájem o vyhledávání informací o CDS na Googlu. Zředěný vodný roztok CDS je některými příznivci alternativní medicíny považován za přípravek vhodný k boji proti infekci SARS-CoV-2. Nikoli však jako prostředek pro dezinfekci povrchů či čištění vody, ale jako lék určený k vnitřnímu užití…

Celý článek prof. Strunecké najdete v aktuálním dubnovém čísle Meduňky.