Hlavní jarní svátky – Velikonoce
Z aktuálního dubnového čísla MEDUŇKY, které je stále ke koupi na stáncích PNS nebo je k dispozici také v elektronické verzi na adrese emedunka.cz, jsme vybrali ukázku z článku Ivy Lhotské věnovaného nastávajícím Velikonocům…
Velikonoce patří k nejvýznamnějším svátkům jara a slavíme je vždycky první neděli po prvním jarním úplňku. Zvyky, jež se dodnes dodržují, jsou čistě pohanské a jsou oslavou života, sexuality a plodnosti. Kupříkladu pomlázka upletená z vrbových větviček symbolizuje mužský element, zdobená vejce jsou znamením ženského principu a životodárné energie.
Týká se to i barvení vajíček, i když dříve se zdobila plná uvařená vejce a nejvíce se využívala červená barva, která je barvou krve, a tudíž i života.
V tomto období rozkvétají trnky, lísky, olše, břízy, habry, duby, vrby, k léčbě nachlazení po zimě a na posílení jsou využívány zejména podběl, devětsil či prvosenka. U nás je známé i tzv. svěcení kočiček, které nosí štěstí, chrání před neduhy a černou magií. Z rozdrcených posvěcených kočiček s vodou se kdysi připravoval uzdravující nápoj, kočičky se dávaly za dveře, okna či trám v chalupě, aby stavení ochraňovaly před bleskem, krupobitím nebo požárem.
Doposud se zachoval zvyk plést pomlázku z čerstvých jarních proutků. Kdysi uměl pomlázku uplést každý muž. Do svazku spleteného vrbového proutí o různém počtu (3, 4, 6, 8, 9, 10, 12) se obvykle vplétala červená pentle. Malé pomlázky nosily chlapci či muži stočené v kapse, se středními se koledovalo a velké pomlázky, dlouhé až 2 metry se považovaly za obřadní. Keltové tento zvyk nejspíš převzali od předešlých kultur. Podle jedné tradice pomlázka symbolicky znamená falus, jenž má ženám přinést zdraví a plodnost, což je propojeno se symbolikou probuzení polí. Druhý výklad hovoří o vyhánění zlých duchů a démonů z žen. Existuje však i tradice, kdy v době přestupného roku chodívají s pomlázkou hodovat ženy a dívky.
Nejen v německých zemích se na Velikonoce chystají jarní ochranné věnce z túje, zimostrázu, tisu, jalovce, smrku, jedle, vrby a listí z buku, které se připevňují na základní rovnoramenný kříž z bezových větví a pověsí se na něj barvená vejce.
Co jste možná nevěděli
– Vajíčka barvená na červeno byla známa již ve starověkém Egyptě, Persii i Římě, zdobení se pravděpodobně využívalo od pravěku.
– Červeně obarvená vejce se původně nazývala kraslice. Nyní se tohoto označení využívá pro různě zdobená vejde, která jsou uvařená natvrdo či vyfouknutá.
– K barvení vajec se využívají různé barvy. Červená barva znamená lásku, nový život, ochranu před zlými duchy, žlutá světlo a Slunce, zelená přírodu, jaro, mládí a život, modrá symbolizuje vzduch, vodu, nebe, ale též čistotu, důvěru a harmonii.
– Žlutá barva symbolizuje zlatou. Zvyk nabízet koledujícím poutníkům žluté vajíčko zřejmě pramení v příběhu o putování Ježíše a sv. Petra, které jedna hospodyně pohostila vejci uvařenými v popelu. Po jejich odchodu se vaječné skořápky proměnily ve zlaté.
– Zlaté vejce či zlaté lůno, v sanskrtu Hiranjagarbha, představuje nediferencovaný stav vědomí jako zdroj veškerého stvoření.
– Dříve lidé vajíčka barvili přírodní cestou. Využívali k tomu např. cibulových slupek, šafránu, listů špenátu či máty, roztoku sazí, dubovou kůru, lipový květ, mladé žito, šťávu z černého bezu, borůvek, příp. z červené řepy. Klasické barvy v prášku, jak je známe dnes, se objevily až koncem 19. stol.
– Vajíčka se vařila a barvila hlavně z praktických důvodů. V době půstu se totiž nesmělo jíst maso, mléčné výrobky ani vejce, a uvařená vejce pak vydržela déle.
– Archeologické nálezy ukázaly, že se vejce ukládala do hrobek. Byla nalezena v hrobech z období Velké Moravy, ale i prvních Přemyslovců. U nás byly nejstarší barvené skořápky vajec objeveny na pohřebišti ve Velkých Hostěrádkách na Břeclavsku pocházejícím z 11. stol.
– Symbol beránka byl rozšířen již za pohanských časů hlavně po celém Středomoří, kde dlouho žili pastevci. Židé považovali ovce za symbol Izraelity jako příslušníka „Božího stáda“, o něž pečoval jejich pastýř, židovský bůh Jahve. Beránka božího uznává křesťanství jako znamení nevinnosti a čistoty či Ježíše Krista…
