Hledání principů zdraví s MUDr. Andreou Málkovou…

O principech zdraví, o propojování klasické medicíny a medicíny celostní, o diagnostice z kapky krve, o anthropofické medicíně i o mnoha dalších tématech si s usměvavou paní doktorkou Andreou Málkovou popovídala redaktorka Věra Keilová – a vše popsala v zajímavém titulovém rozhovoru, který najdete v červencovém čísle Meduňky. (…a jen připomínáme, že červencovou Meduňku zakoupíte na stáncích PNS, v obchodech nebo v e-verzi na emedunka.cz )

Ukázka z rozhovoru:

Za praktickou lékařkou MUDr. Andreou Málkovou, která se kromě klasické západní medicíny věnuje i metodám medicíny celostní, jsem se vydala do Brna. V případě zájmu svých pacientů jim nabízí i možnosti, jimiž disponuje anthroposofická medicína, homeopatie a také tradiční čínská medicína. Zároveň však tvrdí, že důležité jsou i západní léky, ale není dobré je nadužívat.

Kdy jste se o tyto metody začala zajímat a přibírat je k medicíně západní?
Všechny postupy, které používám, se dají úžasně kombinovat a doplňují se. Největší benefit to přináší pacientům, protože jejich zdravotní potíže se řeší z vícero úhlů pohledu. V mém případě se jiné postupy se západní medicínou začaly prolínat velmi brzy. Začala jsem se o ně zajímat už v polovině 90. let 20. století, kdy jsem končila brněnskou lékařskou fakultu, ale je pravda, že už tam jsem byla rebel, protože mi některé věci nesedly. Když je problém se žlučníkem, tak ho hned odstraníme? Proč? Vždycky mě to táhlo k tomu hledat i jiné možnosti a život mě pak tudy i vedl.
Můj první primář na kožním oddělení v nemocnici, kde jsem (tam jste měla stáž, nebo to bylo v rámci studia?) se totiž věnoval homeopatii, takže bylo běžné, že při vizitě se pacientům podávali homeopatické léky. To mě tak nadchlo, že jsem se hned po škole přihlásila na homeopatický kurz akreditovaný Ministerstvem zdravotnictví ČR. A protože jsem pak v praxi ještě potřebovala něco dalšího, co pomůže rychle, přibrala jsem i akupunkturu a tradiční čínskou medicínu. Také v tomto oboru získala jsem získala diplom potvrzený ministerstvem zdravotnictví, protože jsem studovala na Institutu pro doškolování lékařů. Díky tomu jsem pak akupunkturu mohla pacientům aplikovat i v rámci nemocnic. V devadesátých letech u nás dokonce byly dvě zdravotní pojišťovny, které akupunkturu hradily, ale to už dávno neplatí.

Tenkrát jsme si mysleli, že dnes už budeme mnohem dál, a přitom je spíš pravdou opak…
Ano…(Můžete to ještě nějak doplnit?. Proč si myslíte, že jsme se teď tak zasekli a místo spojování různých směrů se spíš stále vše odděluje a jiným než oficiálním postupům se dává cejch šarlatánství apod. )

Kromě homeopatie a tradiční čínské medicíny jste se pak začala zabývat ještě anthroposofickou medicínou…
Člověk jde pořád dál, a tak vlastně stále hledá, aniž to tuší. Homeopatie i tradiční čínská medicína jsou úžasné nástroje, ale stále mi tam chyběla duchovní složka. Když jsem pak dávala dceru do první třídy, uvažovala jsem o waldorfské škole. Začala jsem to studovat a tím jsem se dostala k antropozofické medicíně, kterou ve 20. letech 20. století založil Rudolf Steiner. A najednou jsem věděla, že tady jsem doma a že to je to, co jsem celý život hledala, aniž jsem si to uvědomovala.
Antropozofická medicína pracuje se čtyřmi dimenzemi lidského těla (fyzické tělo, éterické tělo, astrální tělo a individuální já) a tyto dimenze propojuje s rostlinami, minerály i vesmírem. Kromě toho nemoci považuje za tzv. karmický osud a z tohoto pohledu je nutné očištění od nasbíraných duchovních nečistot. Antropozofická medicína je tedy založená na existenci hrubohmotného a jemněhmotného těla a při léčbě pracuje s jejich harmonizací. Uvedu příklad – u homeopatie používáte na zranění arniku, ale antropozofická medicína má ještě něco navíc, protože v případě poranění hlavy podá kořen arniky, takže rostlinu vůči hlavě otočí. Homeopatie je vlastně empirická medicína a antropozofie je duchovní křesťanská medicína. Vzhledem k tomu, že antropozofické léky jsou ale drahé a musí se dovážet, kombinuju antropozofickou medicínu právě s homeopatií a tradiční čínskou medicínou. Když tedy pacient přijde na konzultaci v rámci celostní medicíny, vše spolu probereme a pak mu navrhnu možnosti. Domluvíme se, která celostní metoda pro něj bude nejvhodnější. Uvedu příklad – u alergie určitě nebudu podávat a zkoušet homeopatické léky, ale píchneme tři jehličky do ucha, protože z 80 % budou díky tomu už za dva dny potíže výrazně menší. Také to je nejrychlejší pomoc u bolestí zad. Když má dítě angínu, také mu píchnu dvě jehly, a pokud se to udělá hned první den, druhý den je už bez obtíží. Odmala jsem akupunkturou léčila i svoji dceru a mám to tedy ověřené i tímto způsobem. 
Obecně se dá říct, že muži si radši dají jehličky, dvacet minut si pospí a jdou domů, zatímco ženy dávají přednost homeopatii, protože si přitom ještě hodinu popovídají. Někdo také rovnou řekne, že se jehliček bojí a radši bude cucat kuličky. V rámci celostní medicíny každý lékař pracuje jinak a vyvine si svůj vlastní systém práce.

Propojujete to zároveň s klasickou západní medicínou, kterou provádíte jako praktická lékařka?

Je to striktněoddělené a už při objednání pacienti hlásí, zda chtějí klasickou prohlídku a západní léčbu hrazenou zdravotní pojišťovnou, nebo mají zájem o konzultaci celostní medicíny, která ze zdravotního pojištění hrazena není. Na celostní medicínu se ke mně objednávají lidé z celé republiky. Část pacientů ke mně chodí na obojí, tedy na klasickou medicínu a pak v jiných ordinačních hodinách také na celostní založenou na pomoci z přírody. Někdy se stane, že pacient nechce antibiotika, ale pokud má třeba streptokokovou angínu, vysvětlím mu, že v tomto případě by byla opravdu nejvhodnější. Také když někdo trpí bolestí břicha, nebudu mu dávat jehličky, protože v první řadě je třeba ho vyšetřit, jestli nemá náhlou příhodu břišní, tj. třeba problém se žlučníkem.

Nedávno jste si do ordinace také pořídila mikroskop, abyste mohla provádět diagnostiku z kapky krve. Co všechno tato metoda odhalí?
V rukou zkušeného zdravotníka to je velmi dobrý doplňující diagnostický nástroj, protože když se podívá na čerstvou krev pacienta,může pak lépe nastavit léčbu. Ukáže se totiž kondice všech krevních elementů a také tam jsou vidět plísně apod.
Je velkým bonusem, že pacient vidí na obrazovce svoji krev sám, a třeba za dva měsíce, během nichž má určitou léčbu, může na vlastní oči registrovat změnu, a to mi přijde skvělé. Pro tuto doplňující diagnostickou metodu jsem se rozhodla ve chvíli, kdy jsem si při epidemii covidu-19 uvědomila, že jako lékař v rukou vlastně nemám žádný diagnostický nástroj. Krev nebo stěr odešlete někam do laboratoře, ale sami nezjistíte nic. Začalo mě zajímat, co si můžu ověřit sama. Pojďme se tedy podívat na to, jak vypadá krev pacienta!
Autorem této metody je profesor N. I. Cirelnikov a může ji využívat úplně každý lékař, tedy i ten, který se věnuje pouze západní medicíně. Když bude například léčit klasicky plíseň, může si sám tak překontrolovat, co se vlastně v těle přesně děje a jaký je efekt stanovené léčby. Je však určitě důležité, aby tato metoda zůstala v rukou zdravotníku.
A jak se diagnostika provádí? Odebere se kapička kapilární krve a dá se na sklíčko. Pak se pozoruje pod velkým zvětšením mikroskopu a kamera to přenáší na obrazovku. Dá se pořídit fotografie i video. Hodnotí se, jak vypadají různé krevní elementy, kolik jich tam je atd. Pokud je například v plazmě velké množství bílkovin, může jít o syndrom propustného střeva a problémy s trávením. Když vidíte, že krvinky nedrží svoji strukturu, můžete doporučit užívání lecitinu nebo omega 3 mastné kyseliny atd….