Postcovidový syndrom

V zářijové Meduňce se kromě hlavního tématu SŮL A JINÉ MINERÁLY věnujeme i dalším důležitým oblastem – například fenoménu postcovidového syndromu, který aktuálně trápí mnoho lidí různého věku. Čím se tento syndrom vyznačuje, co o něm víme a jaké možnosti zlepšení stavu aktuálně máme? Článek připravila naše spolupracovnice, naturopatka Kateřina Boesenberg…
Zářijové číslo je stále k dispozicie – zakoupíte ho v PNS, v obchodech, máme i e-verzi emedunka.cz

Více než 2 roky od začátku pandemie čelí část populace vleklým zdravotním obtížím, které se dají shrnout pod název postcovidový syndrom. Přesná definice postcovidového syndromu zůstává relativně složitá, protože na rozdíl od jiných syndromů či nemocí příznaky nejsou omezeny na jeden systém nebo na přesnou skupinu příznaků. Extenzivní studie identifikovaly přes dvě stě příznaků zahrnujících prakticky každý systém a orgán našeho organismu. V současnosti je tedy postcovidový syndrom charakterizován příznaky, které po nákaze coronavirem trvají déle než 12 týdnů. Mohou se objevit již během prvotní nákazy anebo i během zotavování. Nelze je spojit s jiným onemocněním, jinou diagnózou a u jedince nebyly přítomny před nákazou.

Nejčastější příznaky a rizikové skupiny
Mezi nejčastěji popisované příznaky patří únava, vyčerpání, dušnost, změny spánkového režimu a nespavost, úzkosti až depresivní stavy. Dále pak problémy se soustředěním, schopností udržet získané informace a učením obecně, kardiovaskulární obtíže jako jsou palpitace či výkyvy krevního tlaku (více do hypotenze), bolesti hlavy, svalů a/nebo kloubů a citlivost pokožky. Řada lidí zároveň nově registruje problémy se zažíváním a vnímá zvýšenou citlivost na potraviny, s nimiž dosud neměli problémy. Mohou trpět průjmy či syndromem dráždivého střeva, nadýmáním a bolestmi v oblasti střev, které jsou způsobeny nadměrnou plynatostí. Ukazuje se také, že část zasažené populace není schopna vykonávat běžné denní úkony jako doposud.
Častěji jsou postcovidovým syndromem zasaženy ženy, lidé staršího věku a osoby s již existujícími zdravotními obtížemi jako je diabetes, vysoký krevní tlak, obezita, autoimunitní onemocnění, a také osoby s psychickými problémy.

Teorie prevence
Skoro každý druhý člověk je žena, jednu pětinu České republiky tvoří senioři a značná část populace má výše zmíněné komorbidity. Většina z nás se tedy správně ptá: „Lze se nějak preventivně chránit?“ Bohužel v tuto chvíli stále nemáme uspokojivou odpověď, která by plošně zaručila, že se vám postcovidový syndrom vyhne.
Něco málo ale už víme. Na základě relativně obsáhlého množství studií známe rizikové skupiny. Zároveň víme, že COVID-19 je infekční virové onemocnění. Nelze se mu tedy stoprocentně vyhnout. Pokud jste běžně ve styku s lidmi, existuje riziko, že se dříve či později nakazíte. Proto se z hlediska prevence soustředíme na 2 oblasti.
První oblastí je tzv. „immunity priming“ neboli podpora (posilování) imunitního systému. Jistě jste již slyšeli o nutrientech, které jsou pro imunitu vhodné, a tedy zmínka o vitaminu D, vitaminu C a zinku pro vás nebude nic nového. Jejich konzumace by měla být dostatečná, aby zajistili správnou imunitní vybavenost (pozor! – nemohou však zajistit, že se infekcí nenakazíte). U vitaminu D je pro správné dávkování vhodné zkontrolovat hodnoty z krve, i když je pravdou, že většina populace je deficitní. Vitamin C nemusí být brán v extrémních dávkách v řádech tisíců miligramů, jak je někdy doporučováno. Denní příjem 500 mg vitaminu C je pro imunitní vybavenost dostačující. Nejlépe je konzumovat ho jako součást jídelníčku (v čerstvém ovoci a zelenině), protože tak přijmete i řadu další nutrientů a fytonutrientů, které imunitu podporují. Se zinkem je to obdobné jako s vitaminem C a dávka kolem 20 mg pro dospělou osobu imunitu podpoří a zároveň nenaruší jemnou synergickou rovnováhu s dalšími nutrienty (například mědí), které by imunitu mohly naopak oslabit. Zinek je přítomen v mase, ořeších, semenech a celozrnných potravinách. Případně si můžete dopomoci doplňkem stravy. Můžete se také poohlédnout po bylinách, u kterých se snoubí imunostimulační a adaptogenní působení jako je rakytník, kozinec, anebo sibiřský ženšen. Tyto byliny nejen že podporují imunitní systém, ale zároveň organismus adaptují a činí ho odolnějším. Kozinec nikdy neužíváme během akutní infekce.
Druhá oblast se týká zejména osob, které patří do hlavních rizikových skupin – tedy ty s chronickými zdravotními problémy, nadváhou, obezitou, autoimunitou, diabetem apod. U těchto osob je potřeba řešit jejich aktuální zdravotní problémy, protože právě tyto komorbidity značně zvyšují riziko postcovidového syndromu. V tomto případě bohužel nelze nabídnout specifickou nutriční nebo bylinnou terapii z důvodu různorodosti zdravotních problémů a individuálního nastavení jedince. Spolupráce s kvalifikovaným klinickým naturopatem či jiným terapeutem může být namístě.

Často jsou na vině EB viry
Jedním z viníků postcovidového syndromu jsou latentní viry Epstain-Barrové, které jsou coronavirovou infekcí reaktivovány. EB virům, které patří do čeledi herpes virů, byla vystavena většina z nás v  mládí. Jsou to viry oportunistické, což znamená, že jejich proliferace nebo aktivace je závislá na kvalitě naší imunitní obrany. Nejlepším příkladem je opar, který je také herpeso virem, a který se často projeví při oslabení organismu (nachlazení, stresu, spálení sluncem apod.). EB viry fungují stejně. U postcovidového syndromu jsou tedy často EB viry reaktivovány. Způsobují silnou únavu až vyčerpání, problémy se soustředěním, bolesti kloubů a svalů (stejně tak jak je tomu u chronického únavového syndromu). Dále mají tendenci zhoršovat autoimunitní příznaky a narušují nervovou soustavu. Je tedy dobré možnou reaktivaci EB virů testovat jako součást vyšetření u pacientů trpícím postcovidem s výše zmíněnými příznaky. V případě, že se reaktivace prokáže, je vhodná aplikace nutrientů specificky cílících na jejich potlačení. Kořen lékořice je jedním z nejúčinnějších přírodních antivirotik. Stejně tak aminokyselina lysin, echinacea, kozinec, uňa de gato, či extrakt z oregana. Přesné dávkování je vysoce individuální, a proto jej konzultujte s kvalifikovaným terapeutem.

Chronická únava jako příznak číslo jedna
Chronická únava, která je jedním z nejcharakterističtějších příznaků postcovidového syndromu a trpí jí přes 90 procent jedinců. Tato únava je spojena s nedostatečnou funkcí našich mitochondrií, buněčných energetických továren, které vytvářejí ATP. V tuto chvíli stále nevíme, zda jsou na vině EB viry, coronavirus či jiný aspekt tohoto syndromu. Víme však, že tvorba buněčné energie je silně potlačena. Je tedy více než pravděpodobné, že bude nutné zařadit doplňky, které ve tvorbě energie hrají roli – koenzym Q10, kyselina alfa lipoová, vitamin E, vitamin C, niacin a riboflavin…

Celý článek si přečtete v zářijové Meduňce.