O síle slov…

... kterou je dobré mít na paměti nejen ve vánočním čase, napsala do aktuálního prosincového čísla MEDUŇKY zajímavý článek naše spolupracovnice a vaše oblíbená autorka, pedagožka a lektorka Milena Králová. Už jste si prosincové číslo přečetli? Je stále k dostání na stáncích PNS nebo na obvyklých prodejních místech – jako jsou obchody, benzinové pumpy atd., nebo existuje pro vás také elektoronická verze na emedunka.cz Prosincové číslo má téma Tradice a nové trendy Vánoc, ale najdete v něm samozřejmě i řadu dalších článků, týkajících se třeba důležitých zdravotních témat.

Síla slova nejen o svátcích
Povídání o síle slov se do vánočního tématu hodí velmi dobře. Je totiž jen málo dnů v roce, kdy si lidé navzájem říkají nebo posílají tolik přání a dávají do slovní podoby to, co přejí druhým. A zároveň sami dostávají od druhých přání pro sebe. V tomto čase se ještě více než jindy soustředíme na to, abychom se vyjadřovali mile, abychom druhým přáli jen to dobré, snažíme se, abychom nepoužívali nevhodná nebo hrubá slova, abychom se někoho nedotkli nebo někoho neurazili.
Měli bychom to ale dělat vždy, nikoli jen v čase vánočním, protože síla slov je obrovská a tvůrčí. Je to slovní vyjádření našich myšlenek, pocitů a emocí. Vyřčené slovo už nikdy nemůžeme vzít zpět. Ne nadarmo se všech světových jazycích upomíná v příslovích na to, že zranění dýkou se zahojí, ale zranění slovem nikdy. Všichni jsme už taková zranění utrpěli a často nás poznamenala na celý život. Zraňující kritika rodičů, netaktní poznámky učitelů, zesměšnění spolužáky nebo pomluvy kolegů, odmítnutí nebo výčitky partnerů.

Slova jako vibrace
Problém je v tom, že většina lidí přemýšlí a mluví o tom, co je špatně a co nechtějí, tedy nikoliv o tom, co chtějí a jak to má správně vypadat. Pak se diví, proč se jim děje to nechtěné. Zákon přitažlivosti totiž funguje i ve spojení s našimi slovy a s naším vyjadřováním, ať tomu věříte či nikoliv. Zákon rezonance vám prostě dá to, o čem přemýšlíte a o čem mluvíte. Tento duchovní zákon nás učí, že jak o svém životě mluvíme, tak ho také budeme prožívat. Stůjte si proto si za tím, co říkáte a říkejte to, za čím si stojíte. Myslete sami a buďte přitom vědomí a nespoléhejte na automatické myšlení, na tzv. autopilota. Nevyprávějte o tom, co si nepřejete, ale o tom, po čem toužíte. Vděčnost přivádí celou naši mysl do užší harmonie s tvůrčími silami vesmíru. Všichni máme větší moc a možnosti, než jakých jsme si vědomi a síla slov je jednou z největších! Význam našich slov nám bude poslán zpět jako životní realita a naše zkušenost. Pokud se sebou samými jednáme s láskou a hovoříme o sobě s respektem a sebeúctou, přitahujeme tím lidi, kteří lásku, respekt a úctu projevují nám. A stejně to funguje i naopak. Kvantová fyzika dokazuje, že člověk je nejsilnějším vysílačem ve vesmíru, kde veškerá energie vibruje na určité frekvenci. Myšlenkami a vyslovenými myšlenkami, které mají díky vyjádřením slovy ještě větší sílu, zaměřujeme svou tvůrčí energii, a to, na co se zaměřujeme, magneticky přitahujeme. Velmi důležité a velmi silné je spojení slov Já jsem.  Dávejme si velký pozor, co za nimi následuje, protože vesmír to plní.
Proto nám mohou být velkými pomocníky afirmace, tedy věty, kterými vyjadřujeme to, co chceme prožívat. Někteří lidé tuto techniku haní s tím, že je to vymývání mozků a já vlastně souhlasím. Ano, my si skutečně chceme dobrovolně vymýt mozek od škodlivých a omezujících stereotypů a nahradit je novými, neutralizovat negace a převádět je do pozitiv. Afirmace je slovo, věta nebo formulka, kterou si opakujeme pro to, aby si ji naše podvědomí uložilo, zvyklo si na ni a přijalo ji jako možnost, která může nastat. Tvoříme ji vždy v přítomném čase, čímž ji rovnou uvedeme do chodu. Důležité je, aby vždy vyjadřovala pozitivní, nikoli negativní slova. Např. „Mé zdraví je mou nedílnou součástí“. Vlastně ale stačí si stále opakovat a udržovat ve vědomí slovo „zdraví“. Jsme-li smutní, sklíčení, ve stresu, opakujme si slova „klid“, „radost“, „vnitřní mír“ apod., která nás uklidňují. V každé negativní situaci si uvědomme opaky prožívaných negací a na ty soustřeďme svou pozornost. Pokud pochopíme sílu svých slov, budeme si je lépe hlídat a budeme je pečlivěji vážit. Lži a pomluvy jsou nejhorší formou černé magie. Jakmile o někom vypustíme nějakou lživou pomluvu, ulpí na něm navždy, což potvrzuje známé přísloví „Na každém šprochu pravdy trochu.“ Všichni jsme proto plně zodpovědní za to, jak se vyjadřujeme o sobě i o druhých. A co takové slovní sebezaklínání? Už víme, že slovní spojení „Já jsem“ má neobyčejnou sílu. Tak proč říkat věty typu „Já jsem nemožná/ý“, „Já jsem úplně vyřízený/á“ apod.?
Velice často také druhé lidi odsuzujeme, a přitom na ně promítáme svoji vinu. Mnohem přínosnější je, když se navzájem chválíme a žehnáme si. Slovník definuje požehnání jako vzývání boží přízně a propůjčení dobra či prosperity. Stejné je to s chválou. Chválením dáváme druhým lásku a uznání za to, jací jsou. Projevujeme jim úctu. Opakem je kritika, a je-li pronášena ve chvílích podráždění s negativními emocemi, vede vždy k roztržkám a nesouladu. Jestliže kritizujeme a konfrontujeme druhé arogantním způsobem, vždycky vyvoláme odpor. Do života kritizovaného vlastně chceme vnést změnu a převzít nad ním moc. Kritikou mu dáváme najevo, že my víme mnohem lépe, co je pro něho dobré. Vyjadřujeme tím, že mu nevěříme..

Řeč je naší vizitkou
Člověk je tím, nač celý den myslí a tím, o čem nejvíce mluví. Slovy vyjadřujeme své myšlenky, pocity, názory, víru, své světonázory, zkrátka slovy popisujeme obsah svého ducha a seznamujeme s ním druhé. Náš duch se formuje přesně podle toho, jak myslíme, jak se cítíme, a jak se vyjadřujeme. Proto dávejme pozor i na „slovní vatu“, tedy na slovní stereotypy typu „jako, jakoby, vlastně, určitě, děsně, strašně, hrozně“ a další. Všichni jsme slyšeli, že nás má někdo strašně rád nebo že někoho děsně štveme, že to někdo myslel jakoby dobře, že to chtěl jako dodělat dřív, ale… Mít někoho strašně rád? Slovo strašně lásku devalvuje, protože jeho základem je strach. Mít z lásky strach není to, co chceme, že? A myslel to s námi jakoby dobře nebo opravdu dobře? A chtěl někdo něco udělat jenom jako? Slovní vata v našem slovníku nemá co dělat. Ráda bych zde znovu připomněla svůj oblíbený citát: „Stupeň krásy, kterou vnímáme, je měřítkem množství boží energie, kterou přijímáme.“ Lze ho parafrázovat následovně: „Stupeň krásy slov, kterými promlouváme, je měřítkem množství boží energie, kterou přijímáme.“