Magické kadidlo a vykuřování bylinami
K vánočnímu času, který právě prožíváme, patří také typické vůně – zejména omamná vůně kadidla a nezaměnitelná vůně vánoční purpury. Použití vonných bylin patří k velmi staré tradici, tento rituál je starý jako lidstvo samo, ale teprve nyní odhalujeme pozoruhodné souvislosti – jak vysvětluje ve svém článku fytoterapeut Martin Kolár. Článek je součástí hlavního tématu prosincového čísla Meduňky, které jsem nazvalai Tradice a nové trendy Vánoc. Prosincové číslo MEDUŇKY je stále k dostání ve stáncích PNS nebo v obchodech, a také v elektronické verzi na emedunka.cz
Napříč staletími
Staří Egypťané vykuřovali své chrámy již před 5 000 lety. Používali pryskyřici z kadidlovníku pravého (Boswellia sacra) olibanum (libanonský olej). Egypťané měli kadidlo spojené se slunečním bohem Re. Kadidlo při náboženských rituálech bylo používáno v Babylonu, Persii, Asýrii, Římě a při židovských bohoslužbách. Kadidlo patří neodmyslitelně také k darům tří Králů, kteří se přišli z Východu poklonit narozenému Ježíškovi. Z přístavu v dnešním Jemenu vedla v době bronzové tzv. kadidlová stezka mířící do Indie, Číny a také přes Egypt až do Evropy.
Ve středověku se v Evropě kadidlo používalo nejprve při vykuřování chrámů, později ho začali kněží používat i při očistě domů na přelomu starého a nového roku. Souběžně s církevními vykuřovacími rituály vznikly i tradice prostého lidu, které jsou spojené právě s obdobím Vánoc. Vykuřovací noci probíhaly od svátku svaté Lucie (13. prosince) až do Tří králů (6. ledna). Pravděpodobně došlo k spojení mýtů slovanských, germánských a také keltských. V období kolem zimního slunovratu se lidé intuitivně snažili zahnat temné síly a bloudící zlé duchy. Na plotně se pálila purpura a františky. Tento příjemný zvyk v mnoha domácnostech přetrvává dodnes.
Purpura vonící na plotně
Zatímco hlavní složkou františků bylo již zmíněné kadidlo (olibanum), pro přípravu purpury lidé sbírali po celé léto nejrůznější vonné byliny a koření, které usušili, umleli a smíchali dohromady. Nejčastěji šlo o levanduli, mátu, meduňku, mateřídoušku, majoránku, dobromysl, šalvěj, rozmarýn, muškátový oříšek, kmín, anýz, fenykl, skořici, hřebíček, květy růží, heřmánku, měsíčku či chrpy, jehličí, listy maliníku, jahodníku, ostružiníku nebo borůvčí. Pokud chcete zachovat i magický prvek vykuřovacího obřadu, měli byste si bylinky nasbírat a usušit sami.
Dříve se purpura pálila přímo na plotně. Dnes v době sklokeramických a plynových sporáků, můžete dát směs sušených bylin třeba na pánvičku. Když se purpura zahřeje, uvolní se vonné silice a léčivé látky. Zdaleka tak nejde pouze o efekt očistného kouře. Kadidlo působí příznivě na dýchací cesty a nervový systém. Podle mě léčivá moc kadidla a dalších známých pryskyřic, např. myrhy, používané mimo jiné i při balzamování, spočívá v silném antiseptickém účinku. V dobách morových a jiných epidemií mohlo tak vykuřování mít opravdu i racionální důvod. Ze své praxe můžu potvrdit, že antibakteriální a fungicidní účinek posvátných pryskyřic je až neuvěřitelný. Při paradontóze vyzkoušejte sílu myrhového oleje. Tinktura z kadidlovníku zase může pomoci u rezistentních kmenů bakterií, např. při infekcích způsobených zlatým stafylokokem nebo různými plísněmi. Moderní farmakologie jednoznačně potvrzuje protizánětlivý, antiseptický a anxiolytický účinek kadidla a podobných pryskyřic. Velmi překvapivé je pro vědu použití kadidla jako anxiolytika, tedy léku, který dokáže tlumit úzkostné stavy. Objevujeme přitom stále nové a neprozkoumané účinné látky. Ukazuje se, že přetrvávající tradice staré tisíce let, mají své opodstatnění a velmi moudré základy. Podívejme se blíže na možné ozdravné účinky purpury. Vlastní směs si můžeme během roku nasbírat buď zcela intuitivně, nebo si bylinky a koření namícháme dle potřeby. Pokud chcete zachytit co nejvíce sluneční energie, bylinky sbírejte za jasného dne, nejlépe kolem letního slunovratu. Květy by měly být plně rozvinuté a usušené na denním světle.
