Mikrobiom a hygiena

Hygiena je důležitá, čisté ruce jsou základním předpokladem zdraví. Pravidlo, že po příchodu z venku, před jídlem, po toaletě atd. si důkladně mýdlem umyjeme ruce, platí vždy a všude. Nicméně v životě nastává mnoho situací, kdy nám „trocha špíny“ může prospět. Špína z hromadné dopravy, nákupního košíku nebo peněz je jiná než ta z domácích zvířat nebo ze zahrádky. Soužití se zdravým psem či kočičkou mikrobiomu prospěje. Pojďme se podívat, v jakých fázích života nám snížení hygienických nároků podpoří zdravý mikrobiom… Článek pro MEDUŇKU připravila naturopatka Ing. Iveta Kulhánková.

Mikrobiom a jeho složení
Nejprve ale dovolte pár slov o mikrobiomu. Mikrobiom je skupina mikroorganismů (zejména bakterií, ale i archeí a hub), které žijí společně v určitém prostředí. Svůj mikrobiom má půda, země, moře, rostliny, živočichové a s nimi i my, lidé. Každý jedinec má svůj unikátní mikrobiom. Mikrobiotou (nebo střevní mikroflórou) se nazývá souhrn všech mikrobů (hlavně bakterií), kteří žijí v lidském střevě. Jejich počet může dosahovat až 40 – 100 triliónů a bakterií může být až 1000 různých druhů. Ale nejen střevo je osídleno mikroby, ty máme i na pokožce – mikrofilm nebo na sliznicích. A je to dobře, protože bez těchto mikroorganismů bychom nemohli existovat. Lidský mikrobiom je důležitý v podpoře imunitního systému, jako obrana proti patogenům, při tvorbě vitaminů. Fermentací dietní vlákniny vytváří mastné kyseliny s krátkým řetězcem, podílí se na tvorbě buněčné energie, ovlivňuje ukládání tuku v těle, moduluje centrální nervový systém a má vliv i na to, jakou máme náladu.
Složení mikrobiomu je dynamické, mění se zejména vlivem stravy, životního stylu a prostředí nebo třeba užíváním antibiotik. K nejvýznamnějším proměnám dochází u malých dětí, kdy je složení mikrobiomu ovlivněno např. tím, zda se miminko narodilo v termínu nebo předčasně, přirozeně či císařským řezem, zda je kojeno, jaký je nutriční status matky, jestli matka nebo dítě užívaly antibiotika. Existují například výzkumy dokládající, že děti matek, které užívaly antibiotika ve 2. a 3. trimestru v porovnání s dětmi, jejichž mámy antibiotika neužívaly, mají o 74 % větší riziko, že v 7 letech budou obézní. Jako vysvětlení se uvádí právě snížení mikrobiomu. (Nadužívání antibiotik je asi známé téma, ale v některých situacích nastávající maminka takovou léčbu skutečně potřebuje a není dobré jí odmítat z obavy o mikrobiom! Péče o mikrobiom může následovat po vyléčení akutního problému.) Uvádí se, že obnova střevní mikroflóry po užívání antibiotik může trvat 6 – 24 měsíců.
Existuje řada onemocnění, která se dávají do souvislosti s narušeným mikrobiomem. Patří sem např. zánětlivá onemocnění střev, atopie, diabetes 1. typu, nemocnění autistického spektra…^[1] Takže je vhodné o mikrobiom pečovat, a nejlepší péče je v tomto případě paradoxně trochu ošizená péče.

Miminka
Jak již bylo uvedeno, miminka a malé děti zažívají nejdynamičtější proměny svého mikrobiomu, který je pak může chránit před vznikem různých onemocnění. V jakých situacích si ho pěstujeme a kdy naopak narušujeme? Mimochodem, je prokázáno, že kontakt s tzv. čistou špínou je prospěšný pro rozvoj mikrobiomu a posléze i pro posílení imunitního systému a psychické pohody.
            Začíná to již příchodem na svět, sotva se miminko vyklube, hned je odneseno, vydrhnuto, navoněno, podstoupí i další standardní procedury a pak se teprve vrátí k mamince. Je nutné miminko hned po příchodu na svět umýt? Není. V mnoha porodnicích je možné se domluvit na tom, že miminko jen otřou a umyje se až v některém z následujících dnů. Proč ho nemýt? Koupáním ztrácí velkou část přirozeného mikrobiomu, který se na něm během porodu uchytil. Navíc se tím velmi citlivá pokožka novorozence vysušuje. Pokud máte v rodinné anamnéze např. atopický ekzém či alergie, rozhodně doporučuji omývání odložit.
Během kojení dochází k masivnímu přenosu živin, ale i mikroorganismů na miminko, což je žádoucí. Je v pořádku, že si miminka olizují a okusují ručičky (i když jim je nemyjeme 10x za den), protože kromě rozvoje mozku si tím budují i mikrobiom. A to platí i pro okusování různých dalších předmětů. Například dudlíků, většina z nich není zrovna sterilně čistá. Vadí to? Záleží samozřejmě na míře zašpinění, oplachování vodou a sterilizace např. v páře jsou rozhodně namístě, ale dezinfekce už ne. Je lepší ocucat „čistou“ špínu, nebo použít chemický koktejl, který může vyhubit i bakterie v dutině ústní? Mimochodem, ani to, že dudlík spadlý na zem maminka olízne, není úplně vhodné, protože každý máme svůj vlastní ústní mikrobiom, který mimo jiné souvisí i se stavem našich zubů, a tak je lepší se tomuto postupu vyhnout. Já hlasuji pro opláchnutí čistou vodou.
            Zamyslela bych se také nad používáním vlhčených ubrousků. Pokud jsou schopné odstranit z kůže i šmír, co se může stát, když jimi otíráme zadečky a intimní partie malých dětí? Nehledě na to, že některé obsahují poměrně dost chemikálií. Tím nechci říct, že jsem je nikdy nepoužila, ale je dobré si vybírat, kromě toho někdy stačí na umytí opravdu jen obyčejná voda.
Dětské pěny do koupele, hlavně ty hodně bublinaté, také narušují náš mikrofilm. Je to podobné,  jako když kápnete jar do mastné pánve – všechna mastnota zmizí. U nádobí je to žádoucí, ale u pokožky ne. Při koupání je lepší vana než sprchování, protože z vany stačí vyprchat chlór, obsažený ve vodě, který nám také neprospívá. Jako přísadu do koupele můžeme použít smetanu, rostlinný olejíček (například mandlový), já svým dětem dávám do vany mořskou sůl (a někdy trochu epsomské soli), květinové hydroláty nebo ovesné vločky zamotané v silonce. Bublinky jen velmi zřídka, a zase si vybírám – je to příliš barevné, moc to pění, obsahuje to složky, které mohou být škodlivé pro děti nebo životní prostředí? Ne, děkuji, zvládneme koupel i bez toho.  
Když už jsme u toho mytí, malé děti není nutné mýt celé denně mýdlem. Ruce, zuby, zadeček, jasně, ale celé tělo, pokud nejsou zpocené? To stačí opláchnout vodou. A v zájmu mikrofilmu není nutné mýt se každý den.

Děti
Pro podporu co nejširšího spektra mikrobiomu je také dobré nepřehánět to s vytíráním, když se děti batolí po podlaze. Také je dokázáno, že v rodinách, kde nádobí myjí v ruce, nikoli v myčce, je širší spektrum příznivých mikroorganismů. Mnoho dětí trpí alergiemi na domácí zvířata, přitom nejlepší prevencí takové alergie je právě kontakt s domácím zvířetem. Pro astmatiky je zase nejlepší prevencí astmatu pravidelný pohyb. Ano, žijeme v době paradoxů.
            Jak je to tedy s těmi zvířaty? Uvádí se, že „když jsou děti ve společnosti domestikovaných zvířat, působí na ně ohromná spousta bakterií, které pomáhají vyučovat jejich imunitní systém“ a také, že děti vyrůstající na statku mají nižší riziko vzniku alergií a astmatu. Podle tzv. farmářského efektu děti z venkovských hospodářství mají o polovinu až třetinu nižší pravděpodobnost rozvoje alergie nebo astmatu, protože je chrání hojnost mikrobů, vyskytujících se v chlévě. Kontakt s co nejširším spektrem zvířat je pro děti prospěšný, pomáhá jim budovat si pestrý mikrobiom, který vytváří osobnost a odolnost vůči různým patogenům (a samozřejmě je to edukativní, osobnost rozvíjející a příjemné). Nejsem fanda sdílení zmrzliny se psem (jednak proto, že psovi zmrzlina nesvědčí, a taky proto, že jeho tlamou projde spousta věcí, které bych v puse mít nechtěla), ale tak nějak mám dojem, že celkové sdílení se zvířaty je více prospěšné než škodlivé.
Samozřejmě, že ve výkalech některých zvířat mohou být pro nás nebezpečné patogeny, mrtvým živočichům se vyhýbáme (i když malí badatelé by je nejraději důkladně prozkoumali), po syrovém mase si důkladně myjeme ruce a až na pár výjimek ho nejíme, nepodceňujeme očkování proti tetanu, převlékáme se z venkovního do domácího oblečení. Tedy pestrost ano, ale s rozvahou. 
Je například naprosto bezpečné, když si děti hrají s hlínou, utrhnou si ze stromu jablko (ideálně aspoň otřou od prachu o kalhoty) a rukama od hlíny ho snědí. Hlína je skvělým zdrojem širokého spektra mikroorganismů, čerstvé jablko má nejvíce vitaminů. Když už jsme u toho, borůvky a lesní plody konzumované neumyté v lese jsou mnohem lepším zdrojem vitaminů a flavonoidů než kupované stříkané, uměle pěstované kousky, které sice nemohl počůrat jelen, ale rostou ve skleníku místo na slunci.

Dospívající
Pod vlivem reklamy stoupá spotřeba mýdel na intimní hygienu. Vlivem používání těchto mýdel dochází k častějším výtokům, svědění a k problémům v intimní oblasti těla. Nemám k tomu žádné studie, ale na základě empirického pozorování se odvažuji tvrdit, že užívání mýdel na intimní hygienu ženám více škodí, než prospívá. Takže doporučuji omývání zejména čistou vodou, nošení prodyšného spodního prádla, více sukní než upnutých kalhot, vložky ideálně neparfémované, nebělené…
Zubní hygiena také souvisí s mikrobiomem. Ústní mikroflóra je velmi důležitá nejen pro zdraví našich zubů, ale celého organismu. Takže důkladné čištění zubů je základ. Opatrnost je však namístě u ústních vod, některé jsou schopné mikroflóru v ústech vymýtit, což je nežádoucí. Zvláštní péči si zaslouží ústa a jazyk ozdobené piercingem, protože i tyto ozdoby mají vliv na složení ústních mikrobů. 
Ráda bych ještě upozornila na přípravky k promazávání kůže při různých ekzémech a atopiích. Setkala jsem se s přípravky doporučenými dermatology, které obsahují triclosan (silné antibakteriální činidlo). Triclosan mimo jiné narušuje přirozený mikrofilm pokožky, takže tyto přípravky není vhodné používat dlouhodobě, pokud vůbec. Vždy si čtěte složení mastí a krémů, které při péči o ekzém používáte. V některých případech je potřeba hodně vážnou formu ochránit před případnou nákazou, ale v přípravcích na promazávání kůže takové látky nemají podle mého názoru co dělat.

Dospělí (nejen)
V poslední době zaznamenala antibakteriální mýdla opravdový boom. Proč, když covid je virus a antibakteriální mýdlo na něj bude působit stejně jako mýdlo normální? Každopádně pro běžné domácí použití běžné mýdlo bohatě stačí, chraňme si svůj mikrofilm, chraňme si svoje ruce. A chraňme si je i před všudypřítomnou a povinnou dezinfekcí, která nás v době covidové obklopuje. Viděla jsem tolik dermatitid a popraskaných rukou kvůli používání dezinfekce. Neříkám, že nemáme být ohleduplní k ostatním a opatrní na sebe, v tomhle případě není o co stát, ale vybírejme si. Proč nepoužít místo dezinfekce jednorázové rukavice, proč nepoužívat svoje jemné textilní rukavice pod plastové rukavice (to je mimochodem tip i pro domácí úklid), proč si nepořídit svoji dezinfekci, která je přírodnějšího charakteru a neničí tolik pokožku?
I nadměrné a přehnané sprchování nám neprospívá, narušuje mikrofilm (a zbytečně se plýtvá vodou). Proč je potřeba sprchovat se vícekrát za den? Zamysleme se nad příčinou — možná sprchou řešíme jen důsledek, nikoli příčinu problému. A také zvažme používání antiperspirantů a deodorantů – doporučuji vybírat ty přírodní, kvůli složení i vlivu na naši pokožku a planetu. Rozhodně bych se vyhýbala těm s obsahem hliníkových solí.
Dá se říci, že čím pestřejšímu spektru bakterií jsme vystaveni, tím zdravější budeme? Podle autorů knihy Špína je dobrá Roba Knighta a Jacka Gilberta ano. Tuto knihu bych doporučila zejména všem rodičům malých dětí. Knihu Obsahuji davy od Eda Yonga lze doporučit všem, kdo se o mikrobech a mikrobiomu chtějí dozvědět více.

---