Aby nám pánbůh rozum zachovati ráčil…

Toto zdánlivě starosvětské přání nabývá dnes na naléhavosti. Výskyt demence u starších lidí dosahuje totiž epidemických rozměrů, udává se až 50 % u lidí nad 85 let… Autorkou následujícío článku je naše spolupracovnice MUDr. Ludmila Eleková

Demence cévního původu, „sklerotická“, je důsledkem opakovaných drobných cévních příhod, mrtvic. Mohou proběhnout skutečně nepozorovaně a jejich následky se sčítají. Dnes je častější Alzheimerova nemoc nebo jiné degenerativní nemoci nervového systému, také demence při Parkinsonově nemoci. Společným jmenovatelem těchto nemocí je narušený metabolismus mozkové tkáně, hromadění abnormálních sloučenin, které narušují funkci neuronů, dále inzulínová resistence, nedostatečná výživa, narušení malých cév.
Mozek není izolován od těla, je v přímé komunikaci s jinými systémy, zejména imunitním, endokrinním a zažívacím. Mozek intenzivně vzájemně komunikuje se zažívacím systémem, který sám má hustou síť neuronů, říká se mu ENS, enterální nervový systém, máme mozky vlastně dva. CNS přímo ovlivňuje imunitní systém prostřednictvím dendritických buněk. Všichni jsme někdy na vlastní kůži zažili vliv psychotropních látek, alkoholu, drog, léků, anestezie. Účinek se ale neomezuje na dobře známé drogy či jedy, vliv na funkci mozku může mít doslova vše, co vstoupilo do našeho těla.
Různé psychické a nervové nemoci dnes postihují neuvěřitelně vysoké procento lidí. Život těch starších je ničen demencí, lidé středního a mladšího věku jsou zase sužováni depresí, úzkostmi, poruchami paměti, výkyvy nálad apod. Nejsou ušetřeny ani děti, na nich se kvůli věkovým a vývojovým specifikům projevují poruchy jako ADHD, vývojové dysfázie a autismus.
Faktory působící na různé věkové kategorie mohou být tytéž, rozdíly v klinickém obraze jsou důsledkem věkových zvláštností. Bohužel současná medicínská praxe, která má tendenci klasifikovat nemoci podle povrchních projevů a chování, nikoli podle příčiny (kterou téměř nikdo nehledá), vede k tomu, že nemoci stejného původu jsou zařazeny do různých škatulek a nahlíženy jako nesouvisející entity. Podívejme se na patofyziologické procesy vedoucí k demenci.

Inzulínová resistence
Nastává v situaci, kdy jedinec dlouhodobě konzumuje nadbytek sacharidů, více než na kolik je geneticky vybaven. V populaci jsou podle citlivosti na sacharidy tři skupiny lidí. Nejméně citliví jsou ti, kteří se mohou cpát podle libosti, a protože vše spálí, budou štíhlí. Pak je zde prostřední skupina, asi 50 % lidí středně citlivých. Zbytek, asi 25 %, jsou velmi citliví jedinci a současná strava u nich nevyhnutelně vede k inzulínové resistenci a cukrovce. Alzheimerově nemoci se v poslední době říká diabetes III. typu, aby se tím vyjádřila těsná souvislost mezi demencí a cukrem. Pokud vás toto téma zajímá více, doporučuji knihu Moučný mozek od dr. Perlmuttera.
Pokud začínáte mít problémy s pamětí, podívejte se na své břicho. Je tam fald? Znamená to, že bez ohledu na to, co si myslíte o své stravě, konzumujete víc sacharidů, než zvládáte. Máte-li hladinu krevního cukru nalačno víc než 5 mmol/l nebo trpíte kolísáním jeho hladiny (tj. máte stavy hypoglykémie, náhlého hladu se slabostí), neměli byste za celý den sníst více než 100g sacharidů. To je pro ilustraci cca 1 kg zeleniny nebo jen asi 200-300g škrobových „přílohových“ potravin. Na toto téma jsem již do Meduňky psala v článcích o cukru a zdravých seniorech. Je naléhavě nutné, aby si zejména starší lidé s cukrovkou, ale i s „jen“  zvýšenou  hladinou cukru uvědomili, že je to právě nadbytek glukózy z chleba, pečiva, nudlí, mouky, rýže, brambor apod., který jim ubližuje. Naléhavě varuji před nízkotučnými dietami s nadbytkem sacharidů, to je přímo poukázka na civilizační nemoci!
Další složkou stravy, která významně ovlivňuje funkci mozku, jsou tuky, jejich množství a složení. Téměř století propagace rafinovaných rostlinných olejů a margarínů z nich, démonizace zdravých přirozených tuků, jako je máslo, sádlo a zatracování vajec se negativně projevilo i na kvalitě buněčných membrán a cév našich seniorů.

Chronický zánět
Jestli ho máte, poznáte z hodnoty C-reaktivního proteinu, tedy CRP. Tento test je běžně prováděn při akutním infekčním onemocnění k rozlišení virové a bakteriální nákazy, ale mimo tyto stavy ukazuje míru chronického zánětu. Zvýšená hodnota CRP je přesnějším předpovědním ukazatelem cévní příhody než hladina cholesterolu v krvi. Ideálně by CRP mělo být nižší než 1. Cokoli nad 1 znamená zánět, je třeba prozkoumat možná ložiska zánětu. Začněte u zubů – mrtvé zuby, korunky, záněty dásní. Požádejte svého zubaře o důkladnou kontrolu včetně panoramatického rentgenového snímku. Všechny mrtvé zuby by měly jít ven, všechny záněty by měly být důkladně vyléčeny. Patologické studie mozků lidí zemřelých na Alzheimerovu nemoc prokázaly v jejích mozcích ve vysokém procentu (až 80 %) patogenní bakterie původem z ústní dutiny a zubů, ale v mozcích kontrolních subjektů, u nichž byla příčina smrti jiná, jen asi ve 20 %. Je také známo, že lidé se špatnými zuby trpí více aterosklerózou a jejími následky. Ateroskleróza je způsobena zánětem cév, nikoli patologickým ukládáním cholesterolu. Ten je naopak používán jako záplata, snaha organismu opravit poškozenou cévu.
Dalším zdrojem zánětu může být chronický zánět jinde v těle, kromě zubů jde často o nosní dutiny, močový a zažívací trakt. Po vyloučení těchto příčin se vracíme k velmi časté metabolické příčině zánětu – inzulínové resistenci. Ano, cukr spouští zánět.

Toxiny
Alzeimerova nemoc, Parkinsonova nemoc i jiné neurodegenerativní nemoci byly zkoumány v souvislosti s různými neurotoxiny. Existují dobře prostudované modelové situace Parkinsonovy nemoci s výrazně vyšším výskytem v určitých populacích vystavených neurotoxinům z potraviny (ostrov Guam) nebo nešťastných náhod při domácí výrobě psychotropních drog. Je známo, že konvenční farmáři mají nejvyšší výskyt Parkinsonovy nemoci ze všech profesí. Proto je třeba vyhodnotit míru toxické zátěže a šetrně detoxikovat.
Lze důvodně předpokládat, že pokud má starší člověk problém s pamětí, rovnováhou, orientací a k tomu známky metabolického syndromu, tj. nadváhu břišního typu, vyšší cukr, poruchy lipidů v krvi a vyšší tlak – stačí jen něco z toho – pak je významně ohrožen rozvojem demence nebo jiné neurodegenerativní nemoci. Pokud se navíc delší dobu špatně stravoval, tj. konzumoval rostlinné oleje, margaríny, snažil se o nízkotučnou stravu s nadbytkem sacharidů, nejedl dostatek zeleniny a ovoce, pak se riziko zvyšuje. Kouření a špatné zuby znamenají další riziko. Lze důvodně předpokládat, že u takového člověka probíhají všechny výše uvedené procesy – inzulínová resistence, zánět, nedostatek důležitých živin a intoxikace.

Co s tím?
Nechte si udělat orientační test na demenci, Mini Mental State Exam –MMSE. Podrobnějším testem je Adenbrook Cognitive Scale. Test by vám měl být schopen udělat váš praktický lékař, ale je možné požádat i příbuzného nebo přítele, MMSE je na internetu. Následuje postup na zvrácení procesu demence a obnovení kognitivních schopností, výsledky mohou být vidět během týdnů.

Ketonová terapie
Ketony jsou superpalivem pro mozek, srdce a svaly. Za normálních okolností je tělo tvoří při nedostatku cukrů v potravě a vyčerpání zásob škrobů v játrech a svalech. Dochází k tomu po několika dnech hladovění nebo několika hodinách velké svalové námahy. Výhodou využití ketonů jako paliva ve srovnání s glukózou je menší množství volných radikálů (pálení cukrů je hlavním zdrojem volných radikálů, tedy oxidativního stresu v organismu) a efektivnější metabolismus (vytvoří se více buněčné energie ve formě ATP).
Existuje tuk, který se v těle mění na ketony a zajistí vysokou hladinu ketonů. Jde o kokosový tuk, obsahující hodně MCT tuků (medium chain triglycerides, triglyceridy o středně dlouhém řetězci). MCT se v těle mění na ketony. Dávka je 5×1 lžíce kokosového oleje denně, z toho 2 lžíce ráno. Kokosový tuk je termostabilní, lze na něm smažit a používat ho k pečení. Na cílovou dávku je vhodné stoupat postupně, aby se předešlo průjmu.

Nízkosacharidová dieta
Vzhledem ke zvýšenému množství tuků v dietě je dobře snášena, není při ní hlad ani výkyvy glykemie, zmizí i chutě sladké. Psychologický návyk na pečivo je samozřejmě vytrvalejší.
Množství sacharidů v dietě záleží na výchozí hladině krevního cukru nalačno.
Glykemie nad 5,6 mmol/l  – 50g sacharidů denně
Glykemie pod 5,5 mmol/l – 100g sacharidů denně
100g denně ze správných zdrojů zajistí dostatek jídla a pocit sytosti. Jedno jídlo by nemělo obsahovat více než polovinu celkového povoleného množství sacharidů. Příklad: 100g chleba, nudlí, rýže apod. obsahuje cca 40g sacharidů. 100g zeleniny obsahuje průměrně 10g sacharidů. Takže 100g sacharidů denně znamená kolem 1kg zeleniny, k tomu 300-400 g bílkovinných potravin a tuku dle libosti – to je víc než dost k zasycení. 

Obecná pravidla pro výběr potravin
Soustřeďte se na základní, kompletní, nezpracované potraviny, čerstvé, ideálně v biokvalitě (důležité zejména u živočišných potravin, vzhledem k akumulaci živin i škodlivin). Jezte spoustu zeleniny s nízkým obsahem sacharidů (škrobů), dostatek masa, ryb, vajec, drůbeže, plnotučné mléčné výrobky, ořechy, semínka, jen omezeně zeleninu s vyšším obsahem škrobů a velmi omezeně celozrnné obilniny.
Důsledně se vyhýbejte průmyslově zpracované potravě, zejména té s aditivy (to je jakákoli chemikálie, která se nevyskytuje v přírodě a nepoužíváte ji v kuchyni) nebo podrobené drastickým technologiím (extrudace, rafinace apod.) nebo obsahující jakékoli zpracované tuky (ztužené, sušená vejce, mléko apod.). Zejména je nutné důsledně se vyhýbat ztuženým nebo poloztuženým tukům, margarínu, rafinovaným rostlinným olejům (to jsou všechny, které nejsou označeny jako panenské nebo zastudena lisované), sušeným vejcím, sušenému mléku i proteinu v prášku (oxidované tuky), nitrátům, nitritům, glutamátu (MSG, E621-9, hydrolyzát bílkovin, extrakt z kvasnic, sóji, sójový proteinový izolát, texturovaný protein, kaseinát, aroma, koření apod.), aspartamu a jiným umělým sladidlům, hliníku. Vynechte všechno z bílé mouky. Nesmí se konzumovat žádný cukr a žádná umělá sladidla, zejména aspartam, fruktóza, fruktózový sirup, agáve sirup, žádný rafinovaný olej z jakéhokoli zdroje. Žádné kofeinové nápoje (lze pít jednu pravou kávu denně), komerční ovocné a zeleninové šťávy, džusy, colu, kofolu apod.
Velmi vhodné je přidat výživové doplňky, přinejmenším ze začátku. Kurkumin 450mg   -nejlépe ve formě kurkumy do jídla, nutno orestovat na tuku pro vyšší stravitelnost. Probiotika, cílová dávka je 20-30 miliard zárodků denně, kvalitní antioxidanty. Tuk rybí nebo z krilu, 500 mg denně, zejména pokud nejíte ryby. Vitamín D, v létě je nejlepší se přiměřeně opalovat, během dne lze vyrobit až 20000 IU vitamínu D ze slunce. V zimě je třeba doplňovat, 1000-2000IU denně, dle výchozí hladiny. Vhodný suplement je olej z tresčích jater.
Tento postup přeladí metabolismus a odstraní inzulínovou resistenci. Když si vaše tělo neví rady s glukózou, necpěte ji do něj! Dále dodá kvalitní živiny pro funkci mozku a zklidní zánět.

Co dělat?
Pokud se chcete zbavit toxinů, nechte si spravit zuby, aby v nich nebyl zánět, šetrně se detoxikujte. Neočkujte se, zejména ne vakcínami s hliníkem, rizikové jsou ale všechny. Vyhýbejte se lékům a potravinám s hliníkem a také lékům, které snižují hladinu acetylcholinu, což je neurotransmiter odpovědný za paměťové funkce. V případě potřeby užívání léku na určitou nemoc se poraďte se svým lékařem o možné náhradě.
Hýbejte se, lepší je cokoli, než nic. Ideální je kombinace aerobní činnosti, např. nordic walking, kolo, plavání apod., s posilováním a cvičením stimulujícím nové dráhy v mozku, např. cvičení na nestabilních plošinách. Při cvičení je třeba trénovat mozek nezvyklými pohyby! Můžete se třeba začít učit nový tanec, pokud vás nebaví cvičení.
Výsledky jsou při pečlivém dodržování vidět během týdnů. Neexistuje chemický lék, který by uměl zlepšit kognitivní funkce, cílem léků je jen zpomalit nebo pozastavit úpadek! Ale tento režim vede ke zlepšení! V jednom případě došlo ke zlepšení Adenbrook testu z 81 na 91 bodů za 2 měsíce (maximum je 100 bodů). Pacient i jeho okolí pozorovali výsledky již během prvních dvou týdnů.