Z květnové Meduňky: Chůze jako zdroj radosti

Existuje mnoho možností, jak si vylepšit náladu, zklidnit a zharmonizovat psychiku, změnit k lepšímu životní pocit – to vše totiž významně ovlivňuje i naše zdraví. A právě o tom píší naši autoři v tématu květnové Meduňky nazvaném DOBRÁ NÁLADA – KLÍČ KE ZDRAVÍ. Aktuální Meduňka je stále dostupná na obvyklých prodejních místech nebo na adrese emedunka.cz Meduňka je skvělá, kdo si ji koupí, ten neprohloupí…-:)

O chůzi jakožto jednom z významných zdropjů dobrého pocitu a životní radosti, připravil pro toto číslo Meduňky článek náě spolupracovník, podolog a fyzioterapeut Mgr. Pavel Kloud.

Chůze je pro každého tím nejjednodušším, nejlepším a současně i nejstarším pohybovým stereotypem. Je nejpřirozenějším pohybem a ve spojení s pobytem v přírodě je jedinečným regeneračním prostředkem. Jsme rozhodně lépe uzpůsobeni k chůzi než k tomu, abychom seděli u počítače nebo u televize. Dříve člověk nachodil mnoho kilometrů denně, aby si opatřil potravu, vodu a palivo. Jen málo duchaplných lidí si zvyk v dostatečné míře chodit udržuje i v dnešní době. Na rozdíl od běhu či jiných sportů chůze přitom nezpůsobuje téměř žádná zranění. Pozitivně působí na všechny části těla, příznivě ovlivňuje hospodaření s energií včetně ukládání přebytků do tukových zásob. Po jídle bychom měli udělat tolik kroků, kolikrát jsme během jídla přežvýkli, a měl by to být aspoň kilometr. Mnoho studií dává chůzi do souvislosti se snížením úzkostí a depresí.
Chůzi může provozovat téměř každý, kdykoliv a kdekoliv. Pěšky můžeme chodit na menší nákupy, absolvovat cestu do práce nebo z práce, případně chůzí nahradit několik stanic jízdy dopravním prostředkem, ale také můžeme chodit bez konkrétního cíle, jen tak na procházku. Výbornou příležitost k pohybu poskytují pracovní přestávky. Rychlou chůzí uvolníme mysl, načerpáme novou energii a oči si odpočinou od umělého osvětlení na pracovišti. Během procházky nemusíme na nic myslet, pouze se nechat rozptýlit přírodou, která nás obklopuje.
Pokud jdeme rychlostí do 3 km/hodinu, má chůze zejména u starších lidí efekt v psychickém působení a ve stimulaci svalů udržujících vzpřímenou polohu těla. Pomalé tempo zatěžuje staticky i dynamicky svaly, vazy a kosti dolních končetin a páteře. Současně snižuje riziko osteoporózy (odvápnění kostí) a stimuluje oběhový a respirační systém. Rychlá chůze je relativním pojmem, protože jiné tempo nasadí mladý člověk a jiné senior. Každý z nich urazí za stejnou dobu jiný úsek cesty, ale přínos pro jejich tělo bude podobný.
Terapeutický účinek rychlé chůze je univerzální a v rámci kompenzace pohybového nedostatku v běžném životě by měl každý ujít denně alespoň pět kilometrů, protože nepoužíváním nebo zanedbáváním pohybového ústrojí dochází druhotně k funkčnímu omezení pohybu. Začnou bolesti a vznikne začarovaný kruh, kdy pro nedostatek pohybu dojde k omezení funkce a bolestem, kvůli kterým začne chůze dělat potíže. Stav se postupně stává nevratným zejména u starších lidí, kteří často nemohou chodit v terénu a po schodech, takže se může zdát, že jde o nevyhnutelný problém stáří.
Spíš ale jde o nedostatek vědomí toho, jak správně chodit. Většinou nepřemýšlíme o tom, jak zlepšit dovednost, kterou provádíme automaticky, od malička. Pokud si začneme všímat toho, jak chodíme, co se při tom děje s našimi nohami, pánví, pažemi a hlavou, začne být tento zdánlivě jednoduchý pohyb plný překvapení.
V dětském věku se učíme chodit a mluvit, ale jen málokdy přemýšlíme o tom, jak tento proces probíhá. Většinou je to napodobování rodičů, učitelů a spolužáků, a každý si tak osvojujeme dobré i špatné návyky, aniž si pamatujeme, jak k tomu došlo. Pokud například kulháme, děláme to celým tělem, změníme způsob chůze, abychom zmírnili tlak na tu část těla, která bolí. Taková chůze vyžaduje zcela odlišné zapojování svalů než chůze obvyklá. Vzniká nerovnováha, která spontánně ovlivňuje pohyb našich dolních končetin, zad, krku, hlavy i paží. Jakmile odstraníme příčinu kulhání, musíme se znovu učit chodit, protože určité napětí ve svalech dlouhodobě přetrvává a někdy vede k dalším závažným problémům. Sníží se účinnost chůze, mohou vznikat chronické bolesti. Teprve důsledné vnímání komplexního pohybu celého těla vede k návratu k přirozené a zdravé chůzi. Někdy je vhodné požádat odborníka, aby nám s obnovením a zlepšením tělesné kondice a stylu chůze pomohl.

Chůze bez bot nebo s botami s tenkou podrážkou
Každý, kdo rád jezdí k moři, má také rád chození naboso po pláži. Žijeme v takovém zeměpisném pásmu, které nám neumožňuje chodit naboso celý rok, a navíc je to někdy i nemožné ze společenských důvodů. Proto v současné době i nejznámější výrobci bot zařazují do své nabídky obuv s tenkou podrážkou. Já sám používám tyto boty na chůzi i běhání a jsem s nimi velmi spokojený. Začít chodit naboso a hned ujít dlouhou trasu nás ale může odradit od dalšího pokračování. To samé platí i pro běhání. Musíme začít velmi pozvolna, jako ostatně s každým novým cvičením nebo sportem. Většina lidí – a bylo tomu tak i u mě – má ze začátku bolavé svaly na lýtkách a problémy s Achillovými šlachami. Na chůzi naboso i v botách s tenkou podrážkou si musíme několik týdnů zvykat. Jedná se o nový pohyb, který se ale vyplatí, pokud vytrváme. V klasických botách pak začneme mít pocit nepohodlí, stísněnosti. Naboso totiž chodil člověk po celý svůj vývoj, což je ve srovnání s prvními nálezy bot mnohokrát delší doba.
Boty s tlumeným dopadem se začaly vyrábět asi před třiceti lety. Chůze naboso nebo v botách s tenkou podrážkou nám umožňuje naplno cítit zem a uvědomit si prostředí, kde se pohybujeme. Svaly a šlachy na nohou objevují jiný svět. Tělo dostává prostřednictvím chodidel nové informace, což má vliv na postoj, držení těla a rovnováhu. Když se holá chodidla dotýkají povrchových nerovností, drobných kamínků, písku nebo hrubého asfaltu, jsou také stimulovány akupresurní body, které ovlivňují funkci tělesných orgánů. Tato stimulace prospívá fyzickému i duševnímu zdraví. Zároveň je to příjemný i účinný prostředek k vyčištění mysli od starostí, které brání tvůrčímu potenciálu v rozletu.
Při chůzi naboso si lépe ujasníme myšlenky, případně rychle vyřešíme to, co nás zrovna trápí. Můžeme úmyslně střídat povrchy, případně i jejich teplotu. Projít se studeným potokem a vzápětí pocítit trávu vyhřátou sluníčkem, je opravdu rozkoš. Běžní výrobci bot se řídí módou, a neberou v úvahu potřeby nohou. Většina „odborníků“, kteří by měli mít na starosti také péči o zdraví nohou, stále zastává názor, že obuv je v moderní době nutností, nedělá nic pro své vlastní vzdělání ani pro vzdělávání veřej¬nosti. Proto také většina lidí o zdraví nohou a o péči o ně téměř nic neví. Z medií se potom dozví různé nesmysly, mýty a polopravdy. Je jisté, že nadměrné nošení obuvi způsobuje fyzické deformace nohou a také je odpovědné za četné bakteriální a plísňové infekce. Při chůzi nebo běhu naboso se celý svět začíná měnit. Začínáme ho vnímat jako jednodušší, vlídnější a příjemnější. Stále se zrychlující tempo kolem nás se najednou zpomalí, cí¬tíme se přirozeně spojení nejen zemí, ale i s ostatními lidmi a sami sebou.

Nordic walking
Jde o chůzi s hůlkami a sportovní aktivitu, která se rychle rozšířila ze Skandinávie i k nám. Předností této techniky je, že při stejné rychlosti chůze dochází díky pohybu paží s hůlkami ke zvýšení intenzity zatížení horní části těla a tím i většímu energetickému výdeji. Je vynikající technikou pro všechny, kdo hledají příjemné odreagování prostřednictvím sportu s maximálně příznivým účinkem na zdraví.
S hůlkami může chodit každý, výkonnostní sportovec i začátečník, mladý člověk i lidé v pokročilém věku. Nevyžaduje vynikající kondici ani speciální terén a vybavení – pouze hole. Vždy se najde místo ideální pro tuto aktivitu, ať už je to v parku, v lese, na horských stezkách, ulicích i na plážích. Půl hodiny chůze s holemi nám nahradí 50 minut běžné chůze. Hole jsou vhodným doplňkem při pěších túrách. Slouží jako prostředek ke zvyšování fyzické kondice, ke snižování váhy, řeší problémy bolestí zad a držení těla. Opomenout nemůžeme ani relaxaci v přírodě a zábavu při společných vycházkách.