Jak se zbavit léků, část 3.

V tomto dílu našeho seriálu, který logicky navazuje na předchozí článek o cholesterolu a statinech, se autorka, praktická lékařka MUDr. Ludmila Eleková, zabývá možnostmi, jak se zbavit léků potlačujících symptomy metabolického syndromu (MS). Kromě zvýšení triglyceridů a snížení HDL cholesterolu jsou dalšími příznaky metabolického syndromu zvýšená hladina krevního cukru nebo cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak, obezita typu jablko a zvýšená hladina kyseliny močové.

Důsledek nadměrné konzumace sacharidů
Jak jsem už v minulých článcích opakovaně zmínila, metabolický syndrom včetně jeho důsledků fakticky není „nemoc“. Je to prostě a jednoduše nevyhnutelný důsledek přetěžování metabolismu dlouhodobou nadměrnou konzumací sacharidů (včetně údajně „zdravých“ celozrnných obilovin a ovoce) a nedostatku pohybu. Je třeba se přestat klamat, máte-li nejméně jeden z příznaků MS, jíte bezpochyby víc sacharidů, „zdravých“ či „nezdravých“, rychlých či pomalých, než vaše tělo toleruje. Prostě a jednoduše víc, bez ohledu na to kolik a z jakých zdrojů jsou.
Metabolický syndrom nepotřebuje „léčit“ chemickými léky, protože jeho příčinou i léčbou je výhradně výživa. Právě u MS se v plné nahotě ukazuje závislost konvenční medicíny na lécích a její neschopnost účinně upravit životní styl pacientů. Jestliže užíváte léky na symptomy MS (tj. cukrovku, vysoký tlak, vyšší hladinu kyseliny močové a cholesterolu), pak vězte, že ve skutečnosti nejste vůbec léčeni. Není léčena příčina vašich příznaků MS, jsou jen potlačovány.
Léky na cukrovku se zaměřují na snížení hladiny cukru, ale neřeší příčinu jejího zvýšení: příliš konzumované glukózy a inzulínovou rezistenci. Uvažujme logicky: všechna glukóza ze stravy (obilniny, luštěniny, ovoce, zelenina, brambory, přidaný cukr, limonády, sladkosti apod.), která se dostane do těla, se musí nějak zpracovat. Nevypaří se ani jinak kouzelně nezmizí. Jakmile ve vás jednou je, vaše tělo se s ní musí vypořádat. Bude se snažit ji dostat rychle z oběhu, protože i její mírně zvýšená hladina poškozuje cévy i jiné tkáně. Po konzumaci glukózy se vyplaví inzulín, který nacpe glukózu do všech buněk ochotných ji přijmout. V nich pak slouží jako zdroj energie a její přebytek se uloží jako tuk. To znamená, že při pravidelné konzumaci glukózy (zejména „rychlých“ sacharidů, což jsou hlavně potraviny obsahující zpracovaný škrob, tj. mouku), ji spalujeme i při činnostech, při kterých bychom měli spalovat tuk, tj. činnostech aerobních. Kdo se nakrmen pustí do aerobního cvičení ve snaze spálit část svých tukových zásob a tak zhubnout, spaluje glukózu a na vlastní tuk ani nesáhne. Mohl klidně zůstat na gauči. Spalování glukózy je také hlavním zdrojem oxidativního stresu, volných radikálů a stárnutí. Sportování poháněné glukózou tento proces zrychlují, cukrovka také.
Dalším problémem je, že játra a tuková tkáň mění nadbytečnou (tj. okamžitě nespálenou) glukózu na tuk. Ze sacharidů se tloustne, což ví každý chovatel dobytka. Když se budeme chovat jako dobytek, tedy se přejídat sacharidy a moc se nehýbat, vykrmíme se stejně jako on. Když se do těla sacharidy dodávají dlouho a v nadměrném množství (čtěte: běžný člověk konzumující „normální“ stravu, ale i makrobiotici, vegetariáni a vegani), buňky je už nechtějí a stanou se vůči inzulínu rezistentními, neodpovídají na něj. Glukóza zůstane v krvi, slinivka vyrobí víc inzulínu, ten do buněk natlačí trochu víc glukózy, buňky se stanou o trochu víc rezistentními a začarovaný kruh se roztáčí. Člověk s MS tloustne, má stále hlad a časem „dostane“ cukrovku. Jenže cukrovku nikdo „nedostane“, cukrovku si každý vyrobí sám. Chcete vidět osobu odpovědnou za vaši cukrovku? Podívejte se do zrcadla! MS a cukrovka je prostě a jednoduše nemocí z nadbytku sacharidů. Tečka. Logické řešení je snížit přísun sacharidů tak, aby se tělo dostalo zpět do rovnováhy a obnovila se citlivost buněk vůči inzulínu.

Cukrovka, vysoký tlak, dna
S léky na cukrovku máme velký problém, některé nutí slinivku vyprodukovat víc inzulínu, což dočasně sníží hladinu cukru v krvi, ale za jakou cenu? Glukóza se nacpe násilím do tukových buněk a pacient tloustne, navíc se slinivka časem vyčerpá. Je to jako bičovat unaveného koně. Jiné léky zvyšují citlivost buněk na inzulín, což má stejné důsledky. Již zkonzumovaná glukóza se nevypaří, musí se spálit, proměnit na tuk nebo při opravdu vysokých hodnotách (nad 12mmol/l) se začne vylučovat močí. Nedávno jsem zaznamenala, že se zkouší nový typ léku na cukrovku, který snižuje hladinu glukózy právě podnícením jejího vylučování močí. Dovolím si předpovědět, kde to pohoří: diabetikům začnou selhávat ledviny. Všechny léky na cukrovku se zaměřují na snížení hladiny cukru, neřeší příčinu, neřeší zvýšenou hladinu inzulínu.
Vrcholem absurdity je dávat diabetikovi 2. typu inzulín. To je jako přilévání oleje do ohně, jen se tím udržuje začarovaný kruh. Diabetik 2.typu má inzulínu na rozdávání, potřebuje jeho hladinu i produkci snížit, ne přidávat další! Potřebuje zvýšit citlivost svých buněk vůči inzulínu, ne přiživovat inzulínovou rezistenci. Dělá se to jen proto, že doktoři neumějí poradit skutečně efektivní dietu. Je smutné, že naše moderní, údajně na důkazech založená medicína se musí uchylovat k něčemu tak absurdnímu, co nemocným ani nezvýší kvalitu života, ani je neochrání před komplikacemi nemoci (ba právě naopak) a ani jim neprodlouží život.
Zvýšená hladina inzulínu při MS stojí i za zvýšením krevního tlaku. Při zvýšené hladině inzulínu ledviny zadržují sodík a vodu. Navíc mají nemocní zvýšenou hladinu kortizolu a dalších stresových hormonů, což také vede ke zvýšení tlaku. Léky na vysoký tlak zasahují v různých biochemických reakcích, např. blokují adrenergní receptory, renin-angiotensinový systém, podporují vylučování vody a minerálů, blokují kalciové receptory v cévách apod. Podle svého hlavního účinku mají odpovídající vedlejší účinky, protože mají vliv i na jiné tkáně. Avšak léky na vysoký tlak skutečně prodlužují život. Než byly k dispozici, byla očekávaná délka života nemocného s těžkou hypertenzí zhruba půl roku. Vysoký tlak v kombinaci se zkornatěnými nepružnými cévami (zkaramelizovanými = glykovanými díky glukóze) může vést k mrtvici, infarktu, krvácení do jiných orgánů. Velmi zatěžuje srdce a vede k srdečnímu selhání, poškozuje také ledviny.
Zvýšení hladiny kyseliny močové (KM) je dalším symptomem MS. Dně se říkalo nemoc králů, trpěli jí zejména bohatí lidé, kteří si dopřávali hodně masa. Traduje se, že hladinu kyseliny močové zvyšuje právě konzumace masa, vnitřností a luštěnin, které jsou bohatým zdrojem purinů. Oficiálně doporučovaná dieta při dně je převážně ovolaktovegetariánská, navíc s omezením luštěnin a kakaa. Ale je to trochu jinak. Průměrná hladina kyseliny močové v posledním století v rozvinutých zemích postupně stoupá, v posledních desetiletích dokonce rychleji, přestože se lidé řídí výživovými doporučeními omezujícími konzumaci masa. Ukazuje se, že hlavním faktorem zvyšujícím hladinu KM je fruktóza, čím víc se jí konzumuje, tím vyšší je hladina KM. Hlavním zdrojem fruktózy jsou slazené limonády a jiné zpracované potraviny, agáve sirup, ovocné džusy apod. Studie porovnávající hladinu KM u lidí s různým způsobem stravování zjistila, že nejvyšší hladiny mají vegani (konzumace luštěnin a ovoce, agáve sirupu, nejedí mléčné výrobky), pak konzumenti masa, nižší hladinu měli konzumenti ryb a mléčných produktů, které podporují vylučování KM. Hladina KM záleží také hodně na BMI, vyšší ji zvyšuje a lidé s MS mívají nadváhu.
Zvýšení hladiny KM je způsobeno její zvýšenou tvorbou v organismu a/nebo snížením jejího vylučování ledvinami. Zvýšení produkce způsobuje vyšší příjem purinů a fruktózy. Fruktóza stimuluje produkci KM z aminokyselin. Vyšší příjem bílkovin zvyšuje vylučování KM, fruktóza naopak vylučování KM snižuje. Ketóza dočasně hladinu KM zvýší, protože ketony s KM soutěží o stejný transportní kanál v ledvinách, ale po dokončení ketoadaptace se vylučování KM vrátí k normálu. Je logické, že hladinu KM musí ovlivňovat stejné faktory jako ostatní projevy MS, tedy nadbytek sacharidů, v tomto případě fruktózy. Léky na KM sice omezí její produkci, ale neodstraní příčinu jejího zvýšení, je-li tou příčinou fruktóza, může dále páchat škody (glykace, oxidativní stres). Fruktóza má dokonce vyšší glykační schopnosti než glukóza. Doporučovat diabetikům jako sladidlo fruktózu na základě toho, že nezvyšuje glykémii a nepotřebuje inzulín, je projevem zásadní neznalosti metabolismu.

Pohled do talíře
Takže: máte metabolický syndrom: nadváhu, vyšší glykemii, vyšší KM, vyšší krevní tlak a cholesterol. Váš lékař vám předepisuje léky na cukrovku, tlak, kyselinu močovou a cholesterol, pravděpodobně držíte konvenční nízkotučnou redukční dietu. Poslušně polykáte léky, ale je to řešení? Máte-li pocit, že ne a rádi byste problém skutečně vyřešili, musíte začít na svém talíři.
Jíte příliš mnoho sacharidů, musíte ubrat. A to opravdu hodně. Úvodní fáze Atkinsonovy diety má jen 20 g sacharidů na den, zvyšuje se až po dosažení cíle. Kdo má za sebou desetiletí překrmování sacharidy a silnou inzulínovou resistenci, bude muset na dlouhou dobu, možná doživotně razantně snížit množství sacharidů, zcela určitě pod 80-100 g sacharidů denně (mladší, větší a fyzicky aktivní člověk), pravděpodobně na 50 g a méně (starší, menší a neaktivní člověk s již propuknutou cukrovkou nebo silnou inzulínovou rezistencí). Podrobnosti najdete v mých minulých článcích na toto téma. Nízkosacharidová, vysokotučná strava, s přiměřeným množstvím bílkovin (0,8-1g na 1kg ideální (štíhlé) tělesné hmotnosti a den), která bude současně nízkokalorická (musíte použít své vlastní sádlo jako palivo, jinak se ho nezbavíte) a doplněná vhodným pohybem, zabije všechny metabolické mouchy jednou ranou a vyřeší všechny symptomy metabolického syndromu. Opravdu to je tak jednoduché, léky se časem vysadí. Naštěstí v tomto případě to lze udělat snadno a bezpečně, lze se řídit měřitelnými hodnotami. Ale pozor, může to trvat dlouho! Změna stravy musí změnit vaše hormonální naladění, musí se obnovit inzulínová citlivost a normální hladiny inzulínu, leptinu a kortizolu. Jak rychle to půjde, záleží na tom, jak dlouho MS máte, jaké množství sacharidů konzumujete a jak ho omezíte, kolik pohybu máte, jak dobře spíte a kolik máte stresu. Existují případy, kdy se diabetici zbavili léků i inzulínu do měsíce, když snížili denní příjem sacharidů třeba až na 20 g, hýbali se a dělali vše poctivě, jiní zápasí déle a mají relapsy v důsledku nedostatečného dodržování režimu.

Léky na cukrovku lze vysadit postupně podle klesající glykémie. Diabetik by se měl v začátcích změny stravy častěji měřit a léky podle výsledku upravit až vysadit. Inzulín bude první, kterého je třeba se zbavit. Budete-li mít před jídlem slušnou hodnotu glykémie (do 7-8mmol/l) a chystáte se sníst jídlo s malým obsahem sacharidů (max. 15 g), možná zjistíte, že si inzulín píchnout nemusíte. Dokonce diabetici 1.typu, kteří mají absolutní nedostatek inzulínu, si při takové stravě často přestanou píchat inzulín k jídlu, někteří nepotřebují inzulín vůbec, jiným zůstane malá dávka dlouhodobého inzulínu. Mám pacienty s cukrovkou 1. typu, kteří přešli např. z 35-40 jednotek inzulínu denně na 5 jednotek bazálního inzulínu a k jídlu si píchat nemusejí, glykémii mají v normálním rozmezí. Když si bez inzulínu vystačí člověk, který ho má málo, pak si bez něj musí vystačit i ten, kdo ho má dost, stačí výrazně omezit sacharidy.
Léky na tlak by se měly brát, pokud vysoký tlak trvá. Jak budete hubnout a dávat si metabolismus do pořádku, tlak bude postupně klesat a dávky léků se budou adekvátně snižovat, až se vysadí. Když nemocný zhubne, zbaví se MS, obvykle velmi rychle zmizí i vysoký tlak. Tlak někdy klesne významně již po zhubnutí prvních 10-20 kg přes trvající nadváhu, jindy později.
Léky na kyselinu močovou se také vysadí podle jejích hodnot. Nedoporučuji je vysazovat na začátku přechodu na nízkosacharidovou dietu kvůli přechodnému zvýšení hladiny KM. Dokonce doporučuji je přechodně užívat, jdete-li do této změny s vyšší hladinou KM. Záchvat dny není nic příjemného.
Metabolický syndrom není nemoc, jen důsledek životního stylu, kdy se člověk chová jako dobytče určené k výkrmu. Než se projeví důsledky MS, pracujete na jeho vzniku i několik desetiletí. Jste jeho výhradním tvůrcem a tím i výhradním léčitelem. Léky jsou odpustky, navozující falešný pocit bezpečí, jste přece odborně „léčeni“, že… Podívejte se kolem sebe, jak se vede jiným, kteří jen pasivně polykají prášky a delegují své zdraví na lékaře.

                                                                                         MUDr. Ludmila Eleková