Kouzlo svatojánské kytice…

Slunovrat, magický okamžik, kdy se Slunce vydává po nebeské klenbě na cestu zpět k jihu a slábne. Dny se zkracují a noci prodlužují. Slunce jako zdroj tepla, světla a veškerého života měli naši pohanští předci ve velké úctě, zákonitosti jeho pohybu po obloze byly známy již od doby kamenné. Pálení ohňů a další často ohňové rituály měly obnovit sílu Slunce. Součástí rituálů byly i očistné koupele, pletení věnců a vázání kytic. Co si takhle zkusit vytvořit vlastní svatojánskou kytici – nebylo by to pěkné? Poradí Ing. Markéta Růžena Vopičková, Ph.D.

Později, v křesťanských dobách došlo k splynutí pohanských rituálů s křesťanskou tradicí. Jen pár dní po slunovratu, 24. června se slaví již od 6. století svátek Narození sv. Jana Křtitele. Prorok Jan Křtitel v řece Jordán pokřtil spasitele Ježíše Krista, symbolika koupele se tedy prolíná i křesťanskou vírou. Svatý Jan dal nové jméno starým pohanským slavnostem. Hoši a dívky se u ohňů bavili a mnohdy vznikaly lásky na celý život i ty kratší.
Jedním z rituálů, spojených se Svatojánskou nocí, je vití věnců a vázání kytic z devatera svatojánských bylin. A na ty se dnes zaměříme. Svatojánská kytice se tradičně skládá z devatera bylin. Které to jsou? Složení se krajově liší, a každá dívka, žena a bylinkářka sestavovala kytici tak aby lahodila jejímu oku i vlastním potřebám. Vliv také mělo samozřejmě i to, co v okolí aktuálně rostlo. Nejčastěji to byla třezalka tečkovaná, řebříček obecný, heřmánek pravý, kopretina luční, pelyněk pravý, kostival lékařský, mateřídouška, svízel syřišťový, svízel povázka, tužebník jilmový, kakost luční, komonice lékařská, rozchodník žlutý, levandule lékařská a další bylinky.
Jednoznačně nejdůležitější kytičkou ve svatojánské kytici je třezalka tečkovaná, která je v době kolem slunovratu v plném květu a její jasně žluté květy mají největší sílu. Říká se jí také bylinka svatého Jana nebo krevnička, to proto, že barvivo hypericin, nacházející se nejvíce na spodní straně okvětních lístků, pro rozemnutí obarví prsty jakoby krví. Nejčastěji se třezalka používá jako čaj a k výrobě Janova oleje, který je skvělým zklidňujícím lékem na spálenou, podrážděnou a citlivou pokožku. Ideální je květy sbírat za slunného poledne, kdy mají největší obsah účinných látek. Janův olej připravíte tak, že 2 hrsti zavadlých květů a poupat třezalky tečkované nasypete vlně do sklenice a zalijete 250 ml kvalitního olivového nebo slunečnicového oleje. Květy zalijte olejem tak aby byly ponořené, jinak začnou plesnivět. Sklenice uzavřete a nechte na slunném místě alespoň 3 týdny louhovat, pravidelně protřepávejte. Poté olej sceďte přes plátno, uchovávejte v uzavřených sklenicích v chladu a temnu. Pamatujte, že po ošetření pokožky přípravky obsahujícími třezalku není dobré vystavovat ošetřenou pokožku slunci.

Pelyněk, mateřídouška…
V kytici nesměl chybět pelyněk pravý, bylinka se silnými antiseptickými účinky výrazně podporuje chuť k jídlu, zvyšuje sekreci zažívacích šťáv a tlumí křeče, zmírňuje menstruační bolesti a křeče. Pelyněk obsahuje neurotoxin thujon a býval součástí bylinného halucinogenního likéru absint. Alkoholu básníků, umělců a bohémů, které „zelená víla“, jak se absintu přezdívalo, mnohdy dovedla k alkoholismu a záhubě. Dnes je výroba absintu ve své původní, nebezpečné podobě zakázána. Pelyněk se přidává do léčiv, potravin, čajových směsí, používá se jako koření. Na chuť je hořký. Je třeba se vyvarovat nadměrných dávek, těhotné a kojící ženy se pelyňku musí vyvarovat úplně. Předávkování se projevuje poruchami vnímání a vědomí, bolestí hlavy a zvracením.
Mateřídouška obecná se svými nachově fialovými bochánky květů za slunečného počasí halí do oparu vůně. Mateřídouška je sestra tymiánu, aromatického koření. Je považována za bylinku s téměř magickou silou, zklidňuje, potlačuje nespavost. Dříve maminky dávaly silný mateřídouškový nálev dětem do vany, aby nezlobily a dlouho spaly. Z dalších účinků musíme vyzvednut vliv pozitivní vliv na dýchací cesty, odvar hojí rány a mírní menstruační bolesti. Při nich se doporučuje vypít dva šálky čaje z mateřídoušky denně a zevně při křečích přikládat na podbřišek napařený polštářek naplněný sušenou mateřídouškou. Na nahřívací polštářek budete potřebovat asi 300 g sušené mateřídoušky, květu i natě, bavlněnou látku asi 35 x 80 cm, na výplň lze použít rýže, lněné semínko, pohanka, proso, pšenice, třešňové nebo švestkové pecky. Z látky ušijte polštářek, naplňte bylinkami a výplní a pevně zašijte. Můžete ho nahřívat jak mikrovlnce asi na 1,5 min (záleží na velikosti), v troubě i na pařáku. Mateřídouškový polštářek si můžeme dát pod hlavu při nespavosti.

Komonice, kopretina, kostival…
Komonice lékařská vnesla do kytice další odstín jasně žluté barvy. Její křehké stonky kontrastovaly s třezalkou a pelyňkem.  Komonice má pozitivní vliv na kašel, cévy, trombózy, snižuje srážlivost krve. Mladé lístky je možné přidávat do jarního salátu, přidává se do směsí čajů. Ale pozor na dávkování, při předávkování hrozí průjmy, bolesti hlavy a nespavost.
Kopretina bílá kvete jednoduchými ale výraznými květy a v kytici byla téměř vždy zastoupena. Květ a list kopretin se sbírá a suší začátkem léta. Aplikuje se lokálně ve formě obkladů, pleťové vody, mastí nebo olejů nebo ve formě čaje. Čaj zklidní bronchitidu, astma či sípavý kašel. Dále ulevuje při nervozitě, nočním pocení i žaludečních vředech čaj je močopudný. Rozmačkané listy jsou vhodné na otoky, pleťová voda z kopretiny se hodí na rány, modřiny, vředy, má stahující účinky a je vhodná na vaginální výplachy. Rostliny jsou jedlé, ale mají mírně nahořklou chuť, květy jsou krásnou jedlou dekorací. Kopretina dokáže odpovědět i na složité otázky, vždyť kdo by nezmal říkadlo „K zemi bílý lístek padá, má mě, nemá ráda?“.
Kostival lékařský vnesl do kytice další odstín fialové barvy. Jedná se bylinku veskrze užitečnou, napomáhá při zánětech kloubů, snižuje otoky, hojí rány, poranění, zklidňuje kůži, hojí popáleniny, má pozitivní vliv na tvorbu červených krvinek i na trávicí trakt. V léčitelství se používá nať i kořen. Nať můžeme sbírat od jara do časného podzimu a nejčastěji se používá čerstvá k obkladům. Kořen se sbírá na podzim, kdy nať uvadne. Vnitřní užití se nedoporučuje, kostival obsahuje karcinogenní látky lasiokarpin a senkirkine. Vnějším užití v podobě tinktury, kaše, koupele či odvaru je bezpečné. Na koupel z kostivalu lékařského si připravte 500 g čerstvých listů, nakrájené je nechte máčet 12 hodin v pěti litrech studené vody. Poté přiveďte k varu, sceďte a tekutinu vmíchejte do koupele.

Bílou barvu do kytice vnášel řebříček obecný. Říká se, že latinské jméno Achillea připomíná řeckého bájného hrdinu Achilla, po němž byla rostlina pojmenována. Ten údajně ošetřoval pomocí řebříčku krvavé rány utržené v Trojské válce. A to by sedělo, řebříček má díky obsahu azulenu výrazné hojivé účinky na kůži. Dále se používá na zlepšení chuti k jídlu, povzbuzuje vylučování žaludečních šťáv a zvýšení tvorby žluče, působí močopudně, dezinfekčně, antisepticky, tlumí krvácení a potlačuje křečovité bolesti během menstruace. Připravuje se z něj nálev nebo se přidává do koupelí. Dívky ho přidávaly do svatojánské kytice i proto, že patří mezi přírodní afrodiziakum a podávaly svým milým čaj asi hodinu, dvě před pohlavním stykem.

A nezapomeňte na rozmarýn a heřmánek…
V kytici se často objevoval i rozmarýn lékařský. V lidovém léčitelství se používá při léčení bolesti svalů a kloubů a na jiné neduhy. Bylinkáři ho ovšem dobře znají jako bylinku zvyšující kapacitu paměti a posilující schopnost soustředit se. Staří Římané a Řekové považovali rozmarýn za posvátný, používali ho nejčastěji ve formě oleje. Rozmarýnový olej má úžasné léčivé vlastnosti a pomáhá při bolestech hlavy, migrénách, psychické únavě a nervovém vyčerpání, antiseptický účinek oleje rozmarýnu je vhodný zejména pro střevní infekce, průjem, plynatost, snižuje bolesti spojené s revmatismem, artritidou, svalů a kloubů. Má diuretické vlastnosti, má pozitivní vliv na dýchací systém je účinný při astmatu, bronchitidě, kataru a černém kašli. Rozmarýnový olej si vyrobíte obdobně jako Janův olej, nasekané zavadlé listy rozmarýnu zalijte kvalitním slunečnicovým nebo olivovým olejem a nechte macerovat na slunci alespoň 2 týdny. Užívejte k zevně k masážím, v aromaterapii i vnitřně v dávce max. 1 čajovou lžičku denně.heřmínek
Jemné květy heřmánku pravého se odpradávna sbírají a využívají jako léčivka. Obsahuje éterické oleje, flavonoidy, glykosidy, cholin, kumarin a modrý azulen. Jeho léčivá síla se užívá na záněty, nejlépe funguje na sliznice střevní, žaludeční a ústní, dále snižuje horečky, podporuje pocení a pomáhá s chudokrevností. Má významně zklidňující efekt na psychiku, tlumí nervozitu, nespavost, mrzutost, podráždění, migrény, bolesti hlavy, závratě i zmírňuje silné výkyvy nálad. Je vhodný i na velmi citlivou pokožku trpící ekzémy a dermatitidou, také urychluje hojení různých poranění, jizev a popálenin. Připravují se z něj čaj, nálev, masti, oleje, nahřívací polštářky, lze inhalovat…
Zkrátka, před heřmánkem smekni!