Celostní pohled na migrénu

Každý z nás se už někdy musel vypořádat s bolestí hlavy. Pokud ale zaútočí opravdová migréna, připravte se na boj s urputnou bolestí, která může trvat několik hodin, ale třeba také tři dny. Co s tím a jaké jsou možnosti prevence a léčby? Článek připravila Mgr. Eva Placáková, nutriční terapeutka a naturopatka.

Migréna je, když…
To, že migréna provází lidstvo už odpradávna, dokládá úsměvný recept ze starého Egypta. Podle něj měl postižený pacient vložit do tlamy hliněného krokodýla zrnko pšenice, a následně si toto zrnko vplést do vlasů pomocí pruhu látky, na kterém byla napsána jména bohů. Dnes jsme už naštěstí o poznání dále. Na základě výzkumů z posledních let bylo zjištěno, že spouštěčem migrény bývá konkrétní stimul, a to velmi často nějaká potravina. Toto zjištění nám dává nové možnosti, jak migrénu velmi efektivně ovlivňovat a případně i zaléčit.
Migréna ale není jen silnou bolestí hlavy. Má charakteristický průběh. Obvykle postihuje jen jednu část hlavy a projevuje se jako tepavá, nikoli tupá, trvalá bolest, často v oblasti oka. Postižení jedinci často trpí nevolností, zvracením a jsou citliví na světlo a zvuky. Někdy se před samotným nástupem bolesti mohou projevit záblesky světla, slepé skvrny nebo rozmazané vidění, většinou ale migréna přichází bez ohlášení. Začít může v jakémkoli věku a bohužel se náchylnost k ní také dědí v rodině.
Po mnoho let se zkoumalo, jak tato urputná bolest vlastně vzniká. V současné době nejvíce převládá názor, že v rámci odpovědi na určitý spouštěč – potravinu, parfém, stres, hluk, cigaretový kouř, příliš mnoho nebo málo spánku nebo změnu počasí – dojde ke stažení cév v mozku. Následkem toho může někdy postižený vidět tzv. auru. Následně se cévy roztáhnou, což způsobí, že nervová zakončení pošlou do příslušné části mozku signál bolesti.

Příčiny vzniku migrény a způsoby terapie
V mnoha ohledech je migréna otázkou rovnováhy. Vypozorováním a odstraněním tělesné nevyváženosti můžete dlouhodobě velmi dobře čelit dalším záchvatům. V první řadě je třeba odstranit veškeré abnormality, které mohou ke vzniku migrény přispívat. Vhodný je dostatek spánku a tekutin, vyhýbání se rizikovým faktorům, jako je cigaretový kouř, stres, dráždivé pachy a rizikové potraviny a nápoje. Doporučuje se vyhýbat se chronickému přetažení – to bývá často příčinou zvýšeného napětí svalů v oblasti hlavy a šíje, které k migréně prokazatelně přispívá.
Velmi důležité je zajistit pravidelné denní vyprazdňování. Ve srovnání se zdravými jedinci se u pacientů s migrénou častěji vyskytuje zácpa. Následkem může být vstřebávání škodlivin ze střev zpět do krevního řečiště se všemi důsledky, což může způsobovat bolesti hlavy, deprese a další poruchy. Základem prevence zácpy je vyvážená, na vlákninu bohatá strava, dostatek tekutin a pravidelného pohybu. Pomoci ale může také například nácvik hlubokého dýchání do břicha nebo doplnění hořčíku v případě, že trpíme jeho nedostatkem.
Podle studií je také důležité udržovat si optimální tělesnou hmotnost. Podváha i nadváha podle statistik riziko četnosti migrén zvyšují.  Určitě ale neexperimentujte s dietními kúrami, u nichž často dochází k nedostatku cukru v krvi a může vzniknout deficit důležitých mikroživin. Velmi dobré výsledky může přinést řízená detoxikace organismu nebo půst, ale v tomto případě se určitě svěřte do rukou celostně orientovaného odborníka. Při hypoglykemii je totiž velmi pravděpodobná ataka migrény v důsledku vyplavení hormonu noradrenalinu. Vhodnost takové kúry je proto vždy třeba individuálně posoudit.
Dalším zásadním faktorem je optimální doba spánku. Příliš dlouhý spánek vede k tomu, že se v těle přeměňuje příliš „hormonu štěstí“ serotoninu na spánkový hormon melatonin. Čím déle dotyčná osoba spí, tím méně má serotoninu k dispozici. Proto je někdy vhodné  dobu spánku ohraničit na 6-8 hodin. I když to nelze považovat za univerzální lék, studie ukázaly, že spánek může záchvat migrény i ukončit. Optimální doba takového spánku je 3-4 hodiny.
Mezi důležité spouštěče migrény patří také pocity úzkosti, strach a stres, ačkoliv si to lidé postižení migrénou mnohdy neuvědomují. Boj s těmito faktory může být složitější i dlouhodobý a každý by si měl najít svou cestu, která mu bude vyhovovat. Mezi dlouhodobá opatření, pomáhající zvládat tyto pocity a harmonizovat psychiku, patří různé osvědčené relaxační techniky, pravidelný přiměřený sport a udržování dostatečné hladiny hořčíku v těle. U zhruba 30 % pacientů, trpících migrénou a zároveň depresivní poruchou, mohou pomoci nízké dávky prekurzoru serotoninu tryptofanu, dostatek kyslíku, vitamín B6 a hořčík.
Existuje mnoho žen, jimž se migréna spouští v období před menstruací. Je to dáno prudkou změnou hladiny hormonů v těle, což bývá také důvodem, proč se migrény objeví v pubertě, vymizí v menopauze a vyskytují se třikrát častěji u žen, než u mužů. Obvykle migrény mizí také v období těhotenství, kdy jsou hormonální hladiny stabilní. Vyváženým jídelníčkem s dostatkem vlákniny a omezeným množstvím zejména živočišných tuků, eventuelně v kombinaci s prostředky regulujícími činnost jater a správný metabolismus hormonů, lze dostat tyto záchvaty dobře pod kontrolu.

Role stravy při vzniku migrén
Uvádí se, že potraviny spouští migrénozní bolesti až u 50 % dospělé populace, u dětí je tento výskyt dokonce až 80 %. Základem terapie stravou je vyloučení veškerých spouštěčů, na něž máte zjištěnou alergii nebo na jejichž nesnášenlivost máte podezření.
Pokud migrénou trpíte, možná vám váš lékař doporučil vynechat některé potencionálně dráždivé potraviny. Problém nastává, když se vám nepodaří vyloučit všechny potraviny, které u vás spouštějí individuální citlivost – pak se očekávaný výsledek nemusí dostavit.
To vede často k přesvědčení, že problém není v potravinách. Cílem je tedy nalézt kombinace potravin, na něž vaše tělo reaguje, což bývá někdy tak trochu detektivní práce. Pokud si nejste jisti, jak začít, uvádím zde potraviny, které migrénu spouštějí nejčastěji (řazeno sestupně): mléčné výrobky, čokoláda, vejce, citrusové plody, různé druhy masa, pšenice, ořechy, rajčata, cibule, kukuřice, jablka a banány. Přestože se jedná ve spoustě případů o zdravé a relativně dost často konzumované potraviny, vyplatí se je na nějaký čas z jídelníčku vyloučit a pozorovat reakci těla. Po nějaké době je můžeme opatrně a s odstupem do jídelníčku vracet a podle reakce našeho těla si tak utvořit individuální seznam. Mezi další časté spouštěče patří některá aditiva, zejména glutaman sodný a sladidlo aspartam, alkoholické a kofeinové nápoje.
Velmi efektivní je také přestat jíst čokoládu, protože obsahuje látku ze skupiny biogenních aminů fenyletylamin, a také červeného vína, které obsahuje flavonoidy a konzervanty siřičitany, které jsou také častými spouštěči migrén. Červené víno navíc obsahuje velké množství histaminu, původce projevů například alergické rýmy. Mechanismus jeho působení tkví zřejmě v tom, že ovlivňuje prokrvení částí mozku. Z tohoto důvodu je vhodné se určitým potravinám vyhýbat zejména v období pylových alergií, jelikož se k histaminu, který se tvoří jako reakce na daný alergen, přidá ještě histamin ze stravy s kumulativním efektem. To může nejen umocnit alergické projevy, ale můžete i překročit dávku histaminu pro spuštění migrény. Pokud jste na víno citliví, nebudou vám zřejmě dělat dobře ani vyzrálé sýry, šampaňská a šumivá vína, pivo, některé druhy ryb, nakládaná zelenina a trvanlivé salámy, které obsahují také poměrně vyšší dávky histaminu.
Dobrou zprávou je, že v současnosti lze z větší části potravinové přecitlivělosti testovat krevními testy a část výše popsaného postupu zkrátit. Výsledkem takové analýzy je kombinace vašich individuálních reaktivních potravin. K velkému překvapení klientů v testech vycházejí potraviny, které vyloženě milují, a tudíž konzumují poměrně často. Nezřídka jsou to ty potraviny, na něž mívají častou nutkavou chuť.

Jak na migrénu, když už se objeví?
Pokud jste vyzkoušeli výše uvedená doporučení bez valného efektu či se migréna jen zmírnila, mohou vám pomoci některé funkční potraviny a doplňky.
Pokud už se bolest hlavy objeví, můžete vyzkoušet starý dobrý trik s kávou. Při prvních příznacích migrény si dejte 1-2 šálky silné kávy, která působí jako analgetikum. Často se kofein přidává k lékům na léčbu bolesti, typu aspirin, ibuprofen či ergotamin. Paradoxní ale je, že právě analgetické vlastnosti kofeinu mohou zároveň spouštět bolesti hlavy. Svým působením může kofein oslabovat vaši přirozenou odolnost proti bolesti, tudíž kávu ve velké míře a pravidelně určitě nepijte a předem si nejdříve otestujte, zda i ona ve vašem případě nepůsobí jako spouštěč.

Prevence migrény
V prevenci migrény velmi úspěšně působí také některé doplňky. V jejich případě je ale dobré je postupně vyzkoušet, zda konkrétně ve vašem případě pomáhají. Následně bývá nejefektivnější užívat více  doplňků dohromady.
Velmi se osvědčil hořčík. Nedostatek hořčíku sice nebývá přímo příčinou migrény, ale jejím častým spouštěčem. Ve studiích se nejčastěji objevuje dávka v rozmezí 200-600 mg organického hořčíku v doplňku, společně s tím přijímaným ve stravě. Ve studii tří tisíc lidí mělo podávání 300 mg hořčíku alespoň částečný efekt v 80 % případů. Jednou z teorií, proč tomu tak je, je fakt, že hořčík je z těla zvýšeně odčerpáván při emočním stresu, který funguje jako spolehlivý spouštěč samotné migrény, hořčík také působí jako svalový relaxans a zabraňuje přílišnému poklesu hladiny krevního cukru. Nedostatek hořčíku také napomáhá křečovitému stažení cév i šíjových svalů, přispívá k psychické nestabilitě, zácpě, únavě během dne a nespavosti během noci. To vše jsou rizikové faktory i pro spuštění migrény. Společně s vyššími dávkami vitamínu B6 a zinkem se zase hořčík dobře osvědčil v prevenci migrén v souvislosti s premenstruačním syndromem. Mezi dobré zdroje hořčíku ze stravy lze zařadit celozrnné obiloviny, jako jsou oves a hnědá rýže, luštěniny a tmavá listová zelenina, zejména špenát a mangold. Všechny tyto potraviny bývají bezpečné i z hlediska spouštění migrén.
Pro prevenci migrény je také velmi důležité udržet v těle stabilní hladiny vápníku a vitamínu D, který jeho vstřebávání reguluje. Vyhněte se nadbytečné konzumaci živočišných produktů, nadměrnému příjmu soli a cukru, čímž výrazně snížíte ztráty vápníku močí. Ke zvýšenému vylučování dochází také u kuřáků a při nedostatku pohybu. Pokud budete mít pod kontrolou ztráty vápníku, není třeba ho užívat v doplňku. Pro efektivní prevenci migrény byla úspěšně testována dávka 1000-2000 mg vápníku v organické formě.
Z bylin se na léčbu migrény velmi osvědčila v 70. letech znovu objevená divoce rostoucí léčivka kopretina řimbaba. Původem pochází z Balkánského poloostrova, ale dnes ji můžeme najít téměř kdekoli a to prakticky po celé Evropě. Tato bylina funguje až překvapivě dobře na většinu bolestí hlavy. Potíž je v tom, že pouze u specifické skupiny pacientů. Výzkumy uvádějí, že v průměru zmírní bolesti asi u čtvrtiny až třetiny případů migrény. Pokud máte možnost použít čerstvou nať, obvyklá preventivní dávka je dva až tři listy denně, které lze využít jak v kuchyni při přípravě pokrmů, tak ve formě nálevu. V klinické praxi se používají většinou silnější extrakty se standardizovaným obsahem účinných látek. Kopretina řimbaba se pro nedostatek klinických studií nedoporučuje v těhotenství a v případě užívání léků na ředění krve je vždy třeba předchozí konzultace s lékařem.
V Indii je po staletí bylinou číslo jedna při jakýchkoli neurologických potížích zázvor. V tradiční ajurvédě se využívá od bolestí hlavy přes nevolnosti po léčbu epilepsie. Ve studiích se zázvor používá jak na počínající akutní potíže s aurou, tak v rámci prevence migrén s poměrně dobrými výsledky. Množství, které se obvykle používá, je 0,5-2 g sušeného zázvoru denně, což odpovídá asi půl čajové lžičce. Pravděpodobný účinek je skrze blokování histaminu a současné blokování tvorby prostaglandinů, které se v těle zúčastňují zánětlivých reakcí. Pokud zázvor nefunguje jako samotný spouštěč migrény, je obvykle dobře snášen i ve vyšších dávkách a dlouhodobě.
Faktorů, které se mohou vzájemně ovlivňovat a spouštět migrénu, i možných komplexních řešení je mnoho a v tomto článku nebyla zdaleka zmíněna všechna. Příčiny migrény i fungující léčba je velmi individuální a každý nemocný musí hledat svou vlastní cestu.