Proč jsme nemocní? – část XXXIV.

V další kapitole své knihy o psychických příčinách nemocí se PhDr. Petr Novotný věnuje tématu výlučně mužskému…

Nemoci prostaty
Prostata, žláza předstojná, je velká několik centimetrů a v přirozeném stavu pouze obklopuje močovou trubici pod močovým měchýřem. Prostata má za úkol vytvářet spermiový sekret a udržovat při životě a popohánět spermie kupředu. Při souloži blokuje také močovou trubici a chrání spermie před močí, která by je zničila, což dokazuje spolehlivá prevence některých mladých mužů, kteří se po první souloži vymočí, a zabrání tak při následné souloži otěhotnění zbytky semene z první soulože.
Nejčastější onemocnění prostaty je hyperplazie – zbytnění, které omezuje a někdy dokonce zastavuje močení, navíc s možností infekce, která může poškodit ledviny. Dalším problémem může být prostatismus, což je porucha ostatních přídatných orgánů, jenž vzniká například jako následek nachlazení, zánětů a poruch sexuálního života. Prostatitida je zánět prostaty, vzniká povětšinou jako následek infekce ze zadní části močové trubice. Chronická prostatitida je plíživou nemocí zjevující se s obdobnými příznaky už od středního věku.
Nedávné výzkumy prokázaly, že význačná část mužů s onemocněním prostaty (až 40 %) mívá souběžné potíže také s vysokým krevním tlakem (viz nemoci srdce a oběhového ústrojí), což vyjevuje zajímavé, ale nepřekvapující souvislosti.
Prostata symbolizuje v psychické rovině sex, plodnost, dynamickou mužnost a tvořivý elán. Problémy s prostatou, které se zjevují spíše ve zralejším mužském věku, nejsou však povětšinou navozovány přirozenými procesy fyzického stárnutí, jemuž jsou především přičítány, nejsou tedy přímým důsledkem stáří ve fyzické rovině, ale jsou spíše přímým následkem psychického stárnutí a psychického chátrání, které obrážejí právě postoje k oné podstatné realitě, jež prostata symbolicky představuje (sex, plodnost, mužská zacílenost a tvořivý elán).
Tento poněkud kategorický názor (5) dokazuje spolehlivě realita panující v muslimském světě, kde existuje legitimní mnohoženství (harémy), a kde se problémy s prostatou ani u velice starých mužů nevyskytují v tak hrůzné míře jako v Evropě nebo v USA. Podobně to lze demonstrovat u nás, i když jen na nepatrném vzorku takzvaných chlípných staříků, kteří potíže s prostatou povětšinou nemají, protože kdyby je měli, nemohli by být tak zjevně úspěšně chlípní. Takzvané zbytnění prostaty (hyperplazie) by je totiž spolehlivě přivedlo k impotenci. Jsou chlípní, a proto zdraví, anebo zdraví, a proto chlípní?
Populární český jazykolam: Sek sem se sexem, nevyjadřuje jen odchod ze sexuálního života, ale také další selektivní, anebo dokonce celkovou životní rezignaci, onen prudký úbytek dynamického mužského psychického potenciálu. Nemoci prostaty povětšinou neblokují a nekomplikují jen sex, ale odzrcadlovávají také předchozí pokles tvořivého elánu a mužnosti, což jsou vlastnosti, které nelze spojovat jen se sexem.
Tvořivost v psychické oblasti není však jen tesání nahých soch či psaní chlípných románů, ale představuje také schopnost intenzivních prožitků nebo tvůrčích počinů emočních, estetických, etických, myšlenkových atp. Být starcem neznamená být jen povinně impotentní s náchylností k jakékoli rezignaci, a celkově vyhaslý. Stařectví může být především poslední příležitostí dozrát k moudrosti a k radosti ze života, která už není zkalena ctižádostí nebo strachem z vlastní fyzické zchátralosti, strachem z rychle se blížícího konce.
Dokonalé stáří je zrození nové psychicky vcelku ještě svěží bytosti, avšak už bez ega. Nedokonalé a někdy i posmívané stáří je i nadále opanováváno egem, jehož mladické fyzické i psychické přednosti jsou však už zcela vyčerpány.
Za zmínku stojí také psychologický profil mužů, kteří mají problémy s prostatou. Většinou mají vyšší psychický (fyzický) tonus, což znamená, že sebe i jiné více kontrolují, chtějí si podržet nadvládu (vlastnictví), mají strach ze ztráty sebevědomí a vlivu. Pak se také ovšem dokáží jen s obtížemi vymočit…
Prostata, žláza předstojná, je velká několik centimetrů a v přirozeném stavu pouze obklopuje močovou trubici pod močovým měchýřem. Prostata má za úkol vytvářet spermiový sekret a udržovat při životě a popohánět spermie kupředu. Při souloži blokuje také močovou trubici a chrání spermie před močí, která by je zničila, což dokazuje spolehlivá prevence některých mladých mužů, kteří se po první souloži vymočí, a zabrání tak při následné souloži otěhotnění zbytky semene z první soulože.
Nejčastější onemocnění prostaty je hyperplazie – zbytnění, které omezuje a někdy dokonce zastavuje močení, navíc s možností infekce, která může poškodit ledviny. Dalším problémem může být prostatismus, což je porucha ostatních přídatných orgánů, jenž vzniká například jako následek nachlazení, zánětů a poruch sexuálního života. Prostatitida je zánět prostaty, vzniká povětšinou jako následek infekce ze zadní části močové trubice. Chronická prostatitida je plíživou nemocí zjevující se s obdobnými příznaky už od středního věku.
Nedávné výzkumy prokázaly, že význačná část mužů s onemocněním prostaty (až 40 %) mívá souběžné potíže také s vysokým krevním tlakem (viz nemoci srdce a oběhového ústrojí), což vyjevuje zajímavé, ale nepřekvapující souvislosti.
Prostata symbolizuje v psychické rovině sex, plodnost, dynamickou mužnost a tvořivý elán. Problémy s prostatou, které se zjevují spíše ve zralejším mužském věku, nejsou však povětšinou navozovány přirozenými procesy fyzického stárnutí, jemuž jsou především přičítány, nejsou tedy přímým důsledkem stáří ve fyzické rovině, ale jsou spíše přímým následkem psychického stárnutí a psychického chátrání, které obrážejí právě postoje k oné podstatné realitě, jež prostata symbolicky představuje (sex, plodnost, mužská zacílenost a tvořivý elán).
Tento poněkud kategorický názor (5) dokazuje spolehlivě realita panující v muslimském světě, kde existuje legitimní mnohoženství (harémy), a kde se problémy s prostatou ani u velice starých mužů nevyskytují v tak hrůzné míře jako v Evropě nebo v USA. Podobně to lze demonstrovat u nás, i když jen na nepatrném vzorku takzvaných chlípných staříků, kteří potíže s prostatou povětšinou nemají, protože kdyby je měli, nemohli by být tak zjevně úspěšně chlípní. Takzvané zbytnění prostaty (hyperplazie) by je totiž spolehlivě přivedlo k impotenci. Jsou chlípní, a proto zdraví, anebo zdraví, a proto chlípní?
Populární český jazykolam: Sek sem se sexem, nevyjadřuje jen odchod ze sexuálního života, ale také další selektivní, anebo dokonce celkovou životní rezignaci, onen prudký úbytek dynamického mužského psychického potenciálu. Nemoci prostaty povětšinou neblokují a nekomplikují jen sex, ale odzrcadlovávají také předchozí pokles tvořivého elánu a mužnosti, což jsou vlastnosti, které nelze spojovat jen se sexem.
Tvořivost v psychické oblasti není však jen tesání nahých soch či psaní chlípných románů, ale představuje také schopnost intenzivních prožitků nebo tvůrčích počinů emočních, estetických, etických, myšlenkových atp. Být starcem neznamená být jen povinně impotentní s náchylností k jakékoli rezignaci, a celkově vyhaslý. Stařectví může být především poslední příležitostí dozrát k moudrosti a k radosti ze života, která už není zkalena ctižádostí nebo strachem z vlastní fyzické zchátralosti, strachem z rychle se blížícího konce.
Dokonalé stáří je zrození nové psychicky vcelku ještě svěží bytosti, avšak už bez ega. Nedokonalé a někdy i posmívané stáří je i nadále opanováváno egem, jehož mladické fyzické i psychické přednosti jsou však už zcela vyčerpány.
Za zmínku stojí také psychologický profil mužů, kteří mají problémy s prostatou. Většinou mají vyšší psychický (fyzický) tonus, což znamená, že sebe i jiné více kontrolují, chtějí si podržet nadvládu (vlastnictví), mají strach ze ztráty sebevědomí a vlivu. Pak se také ovšem dokáží jen s obtížemi vymočit…
Zánět prostaty navozují kolibakterie nebo koky z řitních či močových cest, což jsou dvě význačné a také mnoha symboly ověnčené oblasti, jejichž úkolem je odvádět vše staré, přežité, zbytečné a škodlivé (jedovaté). Ve spojení se stejně mocnými symboly prostaty, mohou navodit silné podněty k proměně přežitých či škodlivých postojů a hodnot, jejichž výsledkem mohou být konkrétní impulzy k odvrhnutí (definitivní vyčůrání) nepotřebných hodnotových schémat v oblasti sexu, tvořivosti, nadvlády a kontroly. Zánět je povětšinou aktutní proces se značnou šancí na změnu k lepšímu, zejména když ego porozumí bolestivé výzvě a vyjde jí vstříc.

Rakovina prostaty
Při této nemoci dochází k faktickému zničení předstojné žlázy zevnitř prostřednictvím vlastních mužských hormonů. Muž, povětšinou ve středním a vyšším věku, se náhle cítí ohrožen na životě, a současně je mu také s bolestivou krutostí zjevováno, že brzy skončí jeho schopnost ejakulovat spermie. Tlaky z nevědomí, odkud přicházejí veškeré podněty k zobrazení symbolických příznaků nemocí ve fyzické rovině, jsou i při této nemoci výmluvné. Přirozeně je zjevováno, že dosud tak vysoce ceněná či dokonce přeceňovaná sexualita a její postranní i hlavní funkce (panství, nadvláda, tvořivost, expanze, kontrola, mužské sebevědomí a mužská dynamika) je naráz málem u konce, a je třeba se s tím vyrovnat, co nejdůsledněji a nejhlouběji.
Jde o problematické sdělení, protože většina postižených mužů ještě neví, kým by se namísto nadřazených samců, šéfů všech a všeho, glosátorů všech a všeho, měli stát. Stárnoucí muži mnohdy ani netuší, že v určitém věku či v určité situaci nastává čas přijmout namísto akutně ochabující sexuální apetence například roli pozitivně rezignujícího, efektivně zestárlého či moudrého muže, milujícího a milovaného dědečka, laskavé a kooperují hlavy rodiny, pamětníka, který svými zkušenostmi či psaním Pamětí dokáže pomoci a dodat informace potřebným.
Většina stárnoucích mužů žije v domnění, že jsou výborně připraveni na stáří obstojným důchodem, připojištěním, úsporami, bytem v osobním vlastnictví a ještě možností přivydělat si. Mnohdy vůbec netuší, že tato příprava je v podstatě zbytečná, pokud není spojena s doprovodnými pozitivními emočními a tvořivými potenciály, a také s ochotou vzdát se dobrovolně nepotřebných symbolů někdejší mužské nadvlády. Tyto pozitivní emoční a tvořivé potenciály určují objektivně vyvážený globální postoj ke světu, zabezpečují pozitivní zdravotní stav a tudíž také šanci dožít se nadprůměrně vysokého věku. Nově zformovaný pozitivní postoj ke světu a k vlastnímu neodvratitelnému fyzickému chátrání se vyjevuje například v ochotě a schopnosti se rychle emočně proměnit a přizpůsobit se novým životním podmínkám, ve schopnosti přijímat stejně vstřícně dobré i zlé, v odolnosti vůči krizím, v postojích vůči věcem a vztahům, usměrněním někdejší mužsky povinné agresivity atp. Několik desítek pozitivních emočních postojů zabezpečujících zdraví je důsledně popsáno v publikaci Optimisté žijí déle nebo v publikaci Životní krize jako vývojové šance.
Mnoho mužů se silně trápí skutečností, že jsou od své čtyřicítky či padesátky v podstatě „neviditelní“ pro mladší a sexuálně žádoucí ženy. Jejich sexuální manželský život po dvacetiletém či třicetiletém manželství přirozeně ochabuje nebo dokonce zcela upadá. Stárnoucí muži rezignují na sex fyziologicky a přitom jim paradoxně chybí hlavně v psychické rovině, takže pak trpí například nedobrovolnou ztrátou nadvlády, psychického ukojení a psychického vybití, ztrátou možnosti kontrolovat, dominovat a vládnout, což jsou vážné rozpory, které každý muž neumí podle svých příležitostí a dispozic odstranit. Když přezrálý muž případně na sex (někdy úlevně) rezignuje, musí to v psychické rovině důsledně zpracovat a všestranně vykompenzovat. Je fatální chybou neuvědomit si fakt, že když něco ochablého, nedostupného, „nezajímavého“, nefunkčního či ztraceného skončí, tak stejně přirozeně musí něco nového a svěžího začít.
Problémy s prostatou ukazují nemocnému nepřítomnost kontinuity mezi starým a mezi dosud neznámým, novým. Je mu připomínáno, že v tomto ohledu už mnoho zanedbal, potlačil, zapomněl, nevykompenzoval, nesmířil se s ochablou realitou, anebo příliš teskní po mladické minulosti a mužské nadvládě. Nemoc mu to připomene důrazně tím, že sexualitu i její funkci ve fyzické rovině zablokuje.
Ani v případě této rakoviny nemusí postižený propadat panice. Nemoc nechce zabít, protože to není ten pravý účel, kvůli kterému se zjevila. Chce nejprve upozornit, že je čas k proměně všeho fyzického v psychické, že se nelze držet už jen prvoplánovitých schémat erotiky, mužnosti a dynamického mužského rozvoje, jehož povinnostem nelze už dostát. Nemoc chce varovat, někdy však s nemocným zacloumá. Bytost, v níž je také naše ego usídleno, nás vždycky dostatečně dlouho vybízí k harmonizaci a ke korekcím. Máme vždycky dost času, jen ho je potřeba využít.
Rakovina supluje (demonstruje každému divákovi) absenci psychického růstu v tělesné rovině, v tomto smyslu hovoří zcela jasně. Chceme-li fyzickou demonstraci tohoto efektu zastavit, pak je třeba převzít iniciativu k růstu v rovině psychické. Už ve chvíli, kdy začneme na léčení příznaků jakékoli nemoci myslet, v téže chvíli se náš zdravotní stav může začít zlepšovat, což je v souladu s už citovanými poznatky kvantových fyziků, kteří zjistili, že některé jevy jsou ovlivňovány a pozměňovány pouhým pozorováním.
Nemocná prostata ukazuje svou symbolikou zejména na oblast sexu, tvořivosti i nadvlády, takže by neměl být problém, aby se nemocní muži pozorovali, hodnotili, usměrňovali a přeskupovali sebe sama právě v těchto ohledech. Nemůže uškodit, když se zbaví strádání z důsledku už nefunkční mužské dominace a samčího egoismu, a přesměrují se například k obecně vyvážené kooperaci a emotivitě.