Karlštejn je živý energetický systém

Karlštejn patří k našim nejvýznamnějším památkám. Majestátní hrad, vybudovaný v členitém terénu nedaleko od Prahy, působí velkolepým dojmem. Stejně, či možná ještě více fascinující je však na Karlštejně to, co není na první pohled viditelné (případně není viditelné vůbec) – osobnost jeho zakladatele Karla Iv., historické souvislosti vzniku a zbudování hradu a hlavně jeho nadčasový esoterický a duchovní význam. O tom všem jsme si povídaly s dr. Hanou Blochovou, která se speciálním průzkumům Karlštejna a hledání odpovědí na řadu otázek věnuje už tři desetiletí.  

Kdy jsi začala s prvními průzkumy na Karlštejně a čeho se týkaly?
S prvními průzkumy jsem začala v roce 1987 jako pracovnice Státních restaurátorských ateliérů Praha při plnění výzkumného úkolu VTR, šlo o technologicko-restaurátorské průzkumy deskových obrazů Mistra Teodorika v kapli sv. Kříže ve velké věži hradu. Výzkum mi byl umožněn, protože jsem k němu měla kompletní know how – nejdříve jsem studovala na VŠCHT obor technologie restaurování se zaměřením na pigmenty a kovy gotické freskové malby. Po studiích jsem pracovala jako kurátorka v Alšově jihočeské galerie na Hluboké, specializované na gotické umění, a poté jsem vystudovala dějiny umění na FF UK v Praze. Díky tomuto výzkumnému projektu, jehož výsledky rozšířily znalosti o české a evropské středověké malbě 14. století, jsem začala na Karlštejně pracovně pobývat velmi často.    
Moje karlštejnské výzkumy trvaly do roku 1990, pak jsem tam pracovala na své diplomové práci o  obrazech Mistra Teodorika a další intenzivní pracovní pobyt trval do roku 1993. Výzkumný ústav se sice po roce 1989 rozpadl, ale na Karlštejn jsem se vracela stále, i když jsem se mezitím věnovala záchraně některých památek v jižních Čechách. V roce 1997 jsem práci na Karlštejně ukončila a přešla do oblasti hudby.

Karlštejn tě ale nepřestal zajímat…
Začala jsem uvažovat o zveřejňování některých informací, které jsem během let načerpala. První seminář jsem na Karlštejně uspořádala v roce 2009 a tím byla zahájena éra mojí soukromé seminární praxe a od té doby se tomuto tématu věnuji stále. Během let proběhla řada kurzů, napsala jsem dvě knihy – Mystérium Karlštejna a Magisterium Karlštejna, rodily se různé příběhy a mystická zkušenost, navazující na starší éru. Založila jsem a vedu tříletou Karlštejnskou školu, probíhá už druhý cyklus, se studenty jsme na Karlštejně jednou měsíčně celý víkend. Charakter práce se postupně mění, už není jen v rovině vědeckého výzkumu, ale jde o poznání. Jsem přesvědčená, že ta práce stále není ukončená, je to celoživotní úkol. Stále víc ale přemýšlím o tom, kde je hranice – jaké informace je vhodné lidem sdělovat, a o čem už se má raději mlčet. Karlštejn je neobyčejné místo s bohatou historií, má velký význam a obsahuje v sobě nesmírně důležitý odkaz. K tomu všemu je třeba přistupovat s úctou a citlivě, protože – jak se ukazuje – ne všechny informace mají být prezentovány, aby nebyly zneužity –  buď z neznalosti, nebo dokonce záměrně.

Proměňoval se během let nějak tvůj vztah ke Karlštejnu?
Proměnil se zcela zásadně. Zažila jsem dvě průlomové situace, které ve mně probudily úctu a oddanost vůči karlštejnské realitě – první v roce 1987 při zmíněném průzkumu v kapli sv. Kříže. U vytipovaného souboru obrazů jsme měřili barevné vrstvy, abychom kvůli autorství obrazů odlišili dílenské okruhy. Měření probíhalo každou hodinu a půl, a to i v noci. V kapli jsem byla sama, podřimovala jsem – zazvonil budík, šla jsem ke stroji provést další měření –  a najednou jsem uviděla krátký, ale velmi realisticky výjev, tehdy pro mne zcela nesrozumitelný, šlo o fragment jakéhosi rituálu. Vůbec jsem na to nebyla připravená, vyděsilo mne to, dodnes si pamatuji ten pocit překvapení.
Druhý průlom nastal asi o osm let později, při setkání s německou mystičkou jsem se dostala do jiné reality a ztratila povědomí o reálném čase. Prostě se to stalo, neprováděly jsme žádné rituály, k tomu jsem měla vždy averzi. Následovalo období různých zvláštních zkušeností a zážitků, a z racionální vědkyně, nepřipouštějící jinou než reálnou m rovinu existence, jsem se změnila v člověka, který sice má vědecký základ, ale realitu vnímá jako vícedimenzionální a uznává i jiné zákony než ty, které jsem studovala na několika fakultách.

Pohled do historie

Přejděme k hradu samotnému. Byl velmi působivě začleněn do terénu – proč bylo k jeho stavbě vybráno právě toto místo?
Hrad byl vybudovaný na místě prastarého kultovního areálu, to místo bylo vždycky spirituálně a energeticky zajímavé a významné. Ten, kdo ho pro stavbu hradu vybíral, věděl přesně, co hledá –  bylo třeba najít místo s vhodnou konfigurací terénu. Stavba měla mít funkci grálského hradu – mělo jít o hrad ukrytý v lesích, mimo obchodní stezky, měl být i důležitým spirituálním místem, kde se budou odehrávat děje „v zákrytu“.  
Vznik Karlštejna má hluboké historické zázemí, lze říct, že jeho historie má dvě fáze: první je templářská, kterou Karel IV. spíše zrealizoval, protože mu to bylo nabídnuto. Druhá fáze je císařská – Karlova. Karel IV. pocházel z rodu Lucemburků, jeho otec Jan Lucemburský se oženil s Eliškou Přemyslovnou, čímž vznikl jakýsi lucembursko – francouzsko – český pakt, v němž šlo o to vytvořit novou spirituální centrálu (poté, co byli templáři po zrušení svého řádu vyhnáni z Paříže). Karlovo výsostné postavení v rámci evropské politiky nebylo jen výsledkem jeho osobních vlastností, do vysoké politiky byl vynesen na základě okolností a tehdejší evropské politické situace.  

Zmínila jsi vliv templářů – mohli ovlivňovat evropskou politiku i po oficiálním zrušení svého řádu v roce 1312?
Byli vyhnáni z Paříže a z Francie, ale přesunuli se do Anglie a Skotska, část jich přešla i do Čech. Čechy byly za vlády Přemysla Otakara II. vůči templářům loajální, u nás po nich existuje řada stop, ačkoli se o nich neví nebo nemluví, například templářské hrady kolem hranic. Templáři budovali pozici Čech už dlouhou dobu a Karel dobře zapadal do profilu – pocházel z posvátné krajiny, o níž se už dlouho zajímali, měl dobré osobnostní kvality, byl to evropský panovník propojený s francouzskou politikou. Byl vychovávaný budoucím papežem, měl nižší jáhenské svěcení, studoval na Sorbonně, znal pět jazyků – to vše svědčí o tom, že byl na svou budoucí roli připravován.

Generace dětí se v dějepisu učily, že Karlštejn byl postavený jako „trezor“ pro korunovační klenoty, ty zmiňuješ jeho roli grálského hradu…
To spolu souvisí. První role Karlštejna byla grálská. Co je to grál? Templáři z pařížského templu vyvezli nejcennější relikvii – symbolický pohár pocházející možná z Ježíšovy éry.
Bádá se nad tím, zda grál neměl být přivezen k nám a jestli Karlštejn neměl být budoucím templem Evropy. Považuji to za pravděpodobné, protože z pařížského templu se stala věznice. Karlštejn má podobu templu – templ má vždy velkou věž, malou věž a laické křídlo. Velká věž byla pro užší kruh lidí, malá věž byla určena pro liturgickou činnost karlštejnské kapituly, palác fungoval jako světská reprezentační plocha panovníka. Pak je na Karlštejně společné křídlo, kam ještě měly vstup ženy a velká věž je řádová kaple, ta nebyla přístupná.

Co přesně znamená výraz templ?
Je to typus, který templáři zavedli po vzoru jeruzalémského chrámu, v němž se nalézal boží hrob a z něhož byli vypuzeni. Nazývali tak okrsky, které vybudovali. Templ znamenal duchovní centrálu, vždy existoval centrální templ a tzv. komendy. Tak měli organizovanou celou síť, a když jim zanikla v Paříži, bylo třeba vybudovat duchovní centrálu jinde. A leccos nasvědčuje tomu, že jako nové duchovní centrum mohl být zamýšlen právě Karlštejn.

Grálský hrad

Jak byl v Karlově době chápán grál – jako duchovní symbol, nebo spíš jako konkrétné předmět?
Grál je už od starověku univerzální symbol a v době Karla IV. měl tři zásadní významy: pohár, do něhož Josef z Arimatie zachytil Kristovu krev, tedy reálná relikvie nesoucí stopy vůbec nejposvátnější substance – Kristovy krve. Proto byl nejdrahocennější ze všech posvátných předmětů – Veroničiny roušky, Kristova rubáše a kopí, jímž byl proboden Kristův bok. Tradovalo se, že templáři tento pohár ve Svaté zemi získali a měli ho ve vlastnictví. Druhý význam poháru je symbolický – je chápán jako posvátné lůno, které dalo vzniknout božské dynastii. Karel věřil, že jeho rodiče pocházeli z dynastie pokrevně spřízněné s Ježíšem. Existují atributy grálu – templáři měli v držení hlavní grálské relikvie – pohár, roušku, křišťálovou nádobku s Kristovou krví. Hlavním grálem země České byl korunovační kříž, který původně patřil k českému korunovačnímu pokladu.  V současnosti je tento kříž od ostatních korunovačních klenotů oddělený a je umístěn jinde – v kapitule. Bohuslav Balbín v baroku popisuje mezi korunovačními klenoty křišťálovou nádobku, v níž byly tři kapky Kristovy krve. Pro templáře symbolizovala křišťálová nádobka čistotu ženského principu, který je oplodněn principem mužským – krví Krista. Křesťanský grál je spojení krve Krista s posvátným lůnem a je to obětní krev, kterou Ježíš prolil za lidi. Grál viděný optikou Starého zákona je spojen se smaragdem, který vypadl z Luciferovy koruny při jeho souboji s archandělem Michaelem.  Pro Karla IV. byl grál křišťálová nádobka, která byla v tom kříži –  a zmizela.
Který je ten třetí význam chápaný v Karlově době? – viz první řádka odpovědi na tuto otázku?

Korunovační klenoty, jak je známe dnes, byly tedy skutečně na Karlštejně uloženy?
Ano, byly tam oboje. Jednak české korunovační klenoty, tedy koruna, žezlo, jablko a korunovační kříž, a byly tam i říšské korunovační klenoty – císařská koruna, kopí…
Po nějakou dobu byly oboje klenoty uloženy ve schráně v kapli sv. Kříže, během husitských válek je Zikmund odvezl do Vídně, ty české se pak vrátily do Čech. V tomto smyslu byl Karlštejn opravdu trezorem na korunovační klenoty.            

Karel IV. shromažďoval a uctíval svaté ostatky. Proč jim přikládal takovou důležitost?
Křesťanská spiritualita vychází z přesvědčení, že světcova duše je po jeho smrti spjata s jeho ostatky. A pokud má mít tento světec funkci ochrannou nebo léčitelskou, tak jeho ostatek připoutává jeho duši k místu, kde se ostatek nachází. Čím více má někdo těchto ostatků v držení, tím větší má světcovu ochranu a podporu. Karel převzal tuto víru od templářů a oni to znali z Orientu, kde pobývali. To je egyptský model – egyptský pohřeb vypadal tak, že se mumifikovanému faraonovi určitým rituálem připoutávala k tělu vitální duše, aby se zajistila další inkarnace duchovně vysoce postavené duše do stejného regionu nebo nejlépe do stejné dynastie. Karel se považoval za vyvoleného, jeho potomci měli dál vládnout Evropě a on chtěl zajistit, aby vysoká vibrační frekvence rodu zůstávala v Čechách. Karlštejn chápal jako spirituální základnu a zároveň pojistku, že se v určitém období budou tyto významné osobnosti inkarnovat do Čech. V kapli sv. Kříže je galerie deskových obrazů světců od Mistra Teodorika, nejde o náhodné portréty, ale každý obraz nese podobiznu významné osobnosti z tehdejší Evropy – je to největší portrétní skrytá galerie evropské elity, a každý zobrazený na sebe ještě bere podobu světce, dokonce i apoštola. K těm obrazům se připoutala energie dotyčné osobnosti i energie příslušného světce, jejich spojením se zajistilo, že potomci budou žít ve stejné vrstvě nebe jako příslušní světci. Tehdejší představa nebe byla hierarchická – vycházela z předpokladu, že nebe je tvořeno vrstvami, různými úrovněmi existence.

Jaká byla role Mistra Teodorika při budování Karlštejna? 
Zcela zásadní. Mistr Teodorik přišel na Karlštejn ještě v templářském duchu a stal se hlavním poradcem Karla, který už byl císařem. Dostal za úkol zajistit hradu magickou funkci. Byl vysoce duchovně vyspělou bytostí, a spolu s Karlem vytvářeli skvělý tandem mudrc a král, podobně jako měl Alexandr Veliký svého filosofa Aristotela, který ho měl udržovat ve vysoké vibraci. Mistr Teodorik vybudoval hrad jako zářič na všech úrovních – alchymicky i duchovně, a adaptoval ho pro potřeby panovníka. Zároveň měl hrad plnit i funkci vyšší svatyně, chrámového hradu. Teodorikovi předchůdci vybudovali spíš hrubou stavbu, ale koncepci, která má alchymický základ, vytvořil on. Jeho přínos je v rámci Evropy ojedinělý.

A co znamenal pro Karlštejn Matyáš z Arrasu?
Byl jedním ze zasvěcenců, kteří určovali koncepci posvátné geometrie, toky energií v terénu, koncepci věží, podloží… Stavbu hradu provedli mistři z Arrasovy hutě. Matyáš z Arrasu a Mistr Teodorik jsou dvě osobnosti, dva templářští mistři, kteří vybudovali posvátný areál. Koncepce budov, jejich poloha vůči nebi a hvězdám tvoří první rovinu stavby a je geniální.
A Mistr Teodorik svou koncepcí výzdoby hradu vše završil.

Posvátné prostory a duchovní význam hradu

Nejznámějším prostorem Karlštejna je zřejmě kaple sv. Kříže, jsou na hradě i další posvátné prostory?
Když pominu studniční věž a správní budovu, jsou ve vnitřním okrsku tři budovy: palác, ten měl dvě kaple – sv. Mikuláše, což byla oficiální kaple, protože tento světec byl pro templáře důležitý. Dále soukromá kaple sv. Václava, spojená přímo s Karlovou ložnicí (sv. Václav byl Karlův osobní patron), pak je malá věž, kde byla původně kaple Bohorodičky, dnes je to kaple sv. Kateřiny. Prostor, který je v současnosti kostelem Panny Marie, byl plánovaný pro královnu a pro fraucimor, ale pak tam Karel poskytl prostor karlštejnské kapitule, a zřídil kapli Utrpení a Oněch Znamení, a pak je to kaple sv. Kříže. Na Karlštejně je pět posvátných prostorů, to odpovídá představě Karlova Týna. Karlův Týn znamená Chrámový hrad, tedy hrad, kde se pojila vláda duchovní i světská.
Karlštejnská kapitula měla za úkol udržovat liturgický prostor – modlitbami, zpěvy, aby hrad měl pořád posvátné vibrace, a kaple sv. Kříže byla řádovou kaplí pro Řád zlaté spony, který Karel založil. Rytíři tohoto řádu byli organizováni po vzoru templářů, kaple sv. Kříže byla uzavřená a určená pro jejich soukromou spiritualitu.

Je možné některé místo na hradě označit jako vůbec nejdůležitější nebo nejposvátnější?
Nejposvátnějším místem malé věže je kaple sv. Kateřiny, to je srdce hradu. Kaple sv. Kříže je třetí oko. Pokud chápeme hrad jako bytost, nelze říct, co je nejvíc posvátné – bytost má tři posvátné body na různých vibračních hladinách – 3., 4. a 6. čakru. Je to systém kaplí, který má svou koncepci. Kaple sv. Kříže symbolizuje osvícení. 

Zapůsobí kaple sv. Kříže i na zcela nepřipraveného člověka?
Ano, zapůsobí mocně na každého, kdo tam vstoupí a je aspoň trochu spirituální. Zapůsobí galerie obrazů, které jsou sice netečné, ale zároveň svým způsobem živé. Energie té kaple je překvapující úplně pro všechny, podobně jako energie kaple sv. Kateřiny. Když člověk projde hradem a není úplný ignorant, cosi pocítí, i když tomu nerozumí. Třeba to bude pro něj podnět k nějaké změně. A to může mít význam i pro člověka bez hlubších znalostí. A jsem přesvědčená, pokud je člověk Čech a trochu vlastenec, by měl začít přemýšlet nad tím, proč se narodil v Čechách a jaký je smysl naší minulosti. 

Dotek duchovního náboje hradu může tedy pocítit i běžný návštěvník?
Lidé to zachytí a vycítí, někteří už získali určité informace a přicházejí cíleně. Mají různé meditační zážitky, zvyšují si tak svou vibraci. Občas se najdou různé skupinky, které chtějí hradu „pomoci“, chtějí „něco čistit“, případně něco s něčím „propojovat“ a vykonávají tam různé rituály, ale tím celý areál poškozují a situaci komplikují. Já bych si netroufla tam cokoli takového dělat, mám k hradu obrovskou úctu. Funkcí hradu je vibračně posilovat nás, lidi, on je ta moudrá bytost. Karlštejn je úžasný a živý energetický systém.

Mocný a živý energetický areál může přece takové snahy zlikvidovat…
Na Karlštejn nejezdí jen amatéři, působení některých lidí má důsledky. A hrad je sice mocná energetická bytost, ale nerozlišuje, co je dobré a co je zlé. Existuje kladný a záporný pól a záleží na lidstvu, který si zvolí. Hrad není bytost, která by nějak „vládla“, on odráží a ukazuje, jak na tom jako společnost jsme. Reaguje na nás, je to interaktivní vztah. A my nemáme hrad „opravovat“, máme se na něm a od něj učit. To ostatně platilo a platí pro všechny svatyně, je to podobný princip jako u pyramid – adept přijde, pobývá tam a stavba – energetický areál – ho vede.

Pomůže, když si návštěvník předem o hradu něco přečte, získá nějaké informace atd.?
Určitě je dobré si o hradu něco přečíst, ale k hlubšímu prožitku to nestačí, ten nezaručuje ani meditace. Když člověk vstoupí do hradu, cosi se s ním stane, jenže my lidé jsme bytosti pouze z malé části vědomé a z velké části nevědomé. Karlštejn je gnostický areál, který funguje na bázi poznání. V poznání nejde o to, kolik má člověk informací, ale jak je dokáže propojit se svou životní praxí. A pokud je opravdu propojí, pak přichází na řadu otázky jeho morálky a etiky. Když je i to v pořádku, teprve pak se může dostavit milost, že se člověku dostane poznání formou zjevení – protože to je dar. A proč by měl dostávat dar někdo, kdo se chová jako ignorant nebo chce ve své lidské aroganci cosi na hradě „opravovat“? 

Na konci 19. století došlo k přestavbě hradu, kterou provedl architekt Josef Mocker. Ovlivnila přestavba vyzařování hradního areálu?
Ta přestavba byla pro hrad destruktivní. Mocker změnil výšku střech, spoustu původních prvků nahradil kopiemi, takže původní materiály zmizely, přemalby nejsou povedené. Byla to ostatně už druhá destrukce, první – přestavba malé věže – proběhla už po husitských válkách.            

Existuje ještě v Čechách a na Moravě nějaké místo se srovnatelným významem?
Podobný význam má znojemská rotunda. Prošla různými peripetiemi, byl v ní chlév, pivovar, byla vykradena, ale svůj význam si uchovala. Znojemská rotunda i Karlštejn jsou dva zářiče, dvě spirituální svatyně, které mají pro naše uvědomění a pro naše národní kořeny obrovský význam.