Tento víkend nevaříme, ale dýcháme…-:)
Před námi je temnější polovina roku, a tak je třeba nabrat sil a upevnit si zdraví. Jak známo, dobrým způsobem, jak načerpat energii, je dech. Když vyrazíte do přírody na podzimní vycházku, možná užijete rady naší autorky Yvonky Švecové, jak „dobít baterky“ pomocí technových technik… A nemějte obavy, opravdu nemusíte být zkušený jógín, abyste některou z těchto technik mohli zkusit…
Dech je život.
Některé situace nám dech berou, jiné se snažíme rozdýchat, po dechu lapáme, dech tajíme a přičiníme-li se, druhý chytáme. Je nesporné, že dech ovlivňují emoce. Negativní emoce ovlivňují především výdech. V našich dvou dechových technikách se tedy soustředíme právě na něj. Je důležité, ba nutné, abychom několikrát denně naprosto vyprázdnili plíce a umožnili tak co největší ploše plic kontakt s vdechnutým čerstvým vzduchem. Tak vydechněme a pojďme na to.
Očistný dech
Ve stoje upažíme a představme si, že v ruce držíme velkou obruč. Před námi je (opět v představě) v úrovni očí svíčka ve vzdálenosti přibližně jednoho metru. Naše plíce jsou jako dvě houby plné špinavého vzduchu, kterého se budeme vydechováním zbavovat. Budeme foukat do plamene svíčky tak, abychom ji nezhasli, ale plamen co nejvíce naklonili.
- Nejdříve se nosem nadechneme, našpulíme rty co nejpevněji, aby mezi nimi zůstala jen malá dírka, a začínáme foukat na svíčku, jejíž plamen se pomalu naklání. Při tom pomalu vedeme propnuté paže před hrudník, vnímáme, jak se stahuje a kruh tvořený pažemi se zužuje.
- Přibližně v polovině výdechu zkřížíme ruce před hrudníkem a vedeme paže do objetí, dokud se neuzavřou kolem hrudníku, ruce svírají ramena.
- Zbytkový vzduch vytlačíme z plic stlačením brady proti hrudní kosti.
- Nakonec silně vtáhneme břišní svalstvo (pro zasvěcené tzv. uddijána bandha, ale nenechte se podivně znějícím výrazem rozhodit, vcucněte břicho co nejvíce, jako byste ho chtěli vytáhnout o patro výš), stále v zádrži dechu po výdechu.
- Přichází fáze nádechu. Hlavu srovnáme a pomalu se začínáme nadechovat, paže postupně rozevíráme až do úplného upažení. Nakonec je co nejvíce roztáhneme do stran s představou, že se konečky prstů snažíme dotknout stěn po stranách místnosti. Hrudní koš je maximálně rozevřený, bradu zdvihneme vzhůru.
- Po krátké, cca vteřinové, výdrži vrátíme hlavu do normální pozice a tento očistný dech několikrát zopakujeme.
Dýchání nesmí být násilné. Snažíme se o co nejdelší výdech i nádech, ale vše by mělo probíhat příjemně. Vnímejte reakce svého těla, cvičení je velmi intenzivní. Chcete-li jeho intenzitu zmírnit, netiskněte rty příliš silně k sobě, tím se sníží tlak i délka výdechu a nádechu. Pokud se cítíte udýchaní, mezi jednotlivými opakováními si dejte několik normálních dechů a pak opět pokračujte. Toto cvičení je bezpečné, nemá žádné kontraindikace, podporuje prokrvování srdečního svalu, mohou jej tedy v mírné formě a obezřetně praktikovat i osoby se srdečními potížemi. Cvičení vydává mnoho tělesného tepla, což pocítíte nejvíce na tvářích. Zdůrazněným výdechem se naše tělo zbavuje CO2 a ostatních toxických plynů. Současně posiluje břišní svalstvo, které pomáhá bránici. Máme-li se totiž zbavit použitého vzduchu z plic, musíme opravdu stáhnout břicho na konci výdechu. Aniž si to uvědomíme, po dokončení cviku bude dýchání ještě několik minut hlubší a důkladnější. Ideální je dopracovat se k deseti cyklům tohoto očistného dechu dvakrát až třikrát denně.
Co ještě pomáhá
Jednoduché a pozoruhodně účinné techniky k pročištění a regeneraci dechu máme stále po ruce, jen je použít. První z nich je vzdychání, oddechnutí zkrátka člověku ulevuje. Jde současně o okysličování a detoxikaci. Zkuste hned teď 3x až 4x výrazně vydechnout. A co teprve takový smích. Ten procvičuje plíce, uvolňuje bránici a masíruje solární plexus, ve kterém se soustřeďuje naše úzkost. Třetí metodou je zívání. Pojďme teď společně zazívat – otevřete pořádně ústa, čelist klesne co nejníže, nadechněte se vzadu v hrdle u hlasivek, zatímco jazyk klesá a couvá až k čípku. S pořádně naplněnými plícemi zadržíme na chvíli dech, pak necháme rozšířit pas a několikrát mírně zamručíme. K tomu se můžeme protáhnout a nakonec vydechneme. Zívání je naprosto přirozený úkon pro naše zdraví a je velice nakažlivé. Tím končíme, snad jste během čtení nezívali nudou.
