Proč jsme nemocní? Nemoci štítné žlázy…

Nemoci štítné žlázy se týkají mužů i žen. Jaké psychosomatické souvislosti objevuje PhDr. Petr Novotný?

Tato žláza s vnitřní sekrecí je tvořena dvěma laloky, jež jsou spojeny úzkým můstkem (isthmem). Oba laloky štítné žlázy leží na krku po obou stranách průdušnice, v normálním případě váží 30 gramů, při nemoci se však jejich váha může až ztrojnásobit. U mužů je štítná žláza z vnějšího pohledu nápadnější (tvoří „ohryzek“ či „Adamovo jablko“) než u žen. 

Hlavním úkolem štítné žlázy je organizace látkové výměny prostřednictvím hormonu, obsahujícího převážně jód (tyroxin nebo také tyreoglobulin), který  zabezpečuje růst organismu, a dalších hormonů např. kalcitonin, jenž ovlivňuje hospodaření s vápníkem.  Dojde-li k poruše  základních funkcí štítné žlázy v důsledku zásadního nedostatku jódu v organismu, může nastat prudký vývojový zvrat například kreténismus – zastavení  tělesného o psychického vývoje. Pokud je  štítná žláza odstraněna operativně (úplně či z části), pak lze její hormony podávat v tabletách.
Štítná žláza stimuluje lidskou vitalitu nejméně tak významně, jak to činí hormony nadledvin (adrenalin a noradrenalin). Štítná žláza ovlivňuje také činnost srdce a činnost plic, funkci střev a úroveň metabolismu, výkonnost nervstva včetně nejvyšší nervové soustavy (rozvoj a růst mozku). Funguje-li štítná žláza tak, jak má, pak jsme vyspělí, zdraví, výkonní, vitální, bdělí, aktivní a svěží. Zvětší-li se štítná žláza a vytvoří-li se takzvané vole (struma), pak to povětšinou signalizuje závažný nedostatek jódu v organismu. Štítná žláza se zvětšila proto, aby zvýšila svou výrobní kapacitu a zabezpečila lepší využití ubývajícího (nedostatečného) množství jódu. Ve jménu tohoto záměru samozřejmě „nutí“ také svého nositele, aby konzumoval více jídla, z něhož se dá nějaký ten jód vytěžit (nejvíce jódu obsahuje mořská voda).
Struma se však někdy zjevuje také při normální činnosti štítné žlázy, nebo dokonce při její snížené funkci. Při takzvané hypofunkci štítné žlázy (hypotyreóza) majitelé volete (strumy)  tloustnou, ztrácejí energii a stávají se apatickými.  Při hyperfunkci štítné žlázy (hypertyreóza) naopak většinou hubnou, i když se případně přejídají, protože v podstatě trpí neustálým hladem. Při hyperfunkci štítné žlázy se nemusí objevit vole navenek, ale má podobu   uzlů, které mohou být buď takzvaně studené (degenerovaná tkáň), nebo takzvaně horké, které jód shromažďují.

Hypertyreózou trpí mnohonásobně více ženy než muži, což lze vysvětlit skutečností, že se ženské ego objektivně nemůže uplatnit (růst a vyvíjet se) tak všestranně jako ega mužská, a přes velké ambice a přesné motivistické zacílení nedosáhne oněch lákavých (v podstatě však nadbytečných) úspěchů, které se  nabízejí ve vnějšku. Emancipaci totiž nelze chápat jako namáhavou cestu ženy za mužskými životními cíli, emancipace spočívá v ženině příležitosti dosáhnout především ženských životních cílů, aniž by na této cestě byla omezována muži. Když si některá ctižádostivá žena poplete ženské cíle s mužskými cíli, pak má větší šanci, že onemocní hypertyreózou. 
MUDr. a klinický psycholog D. Klinghadrt zkoumal osobnostní charakteristiky  svých pacientů trpícími poruchami činnosti štítné žlázy prostřednictvím takzvané pocitové mandaly, a přišel na to, že jsou častěji než zdraví lidé ovládáni mnohdy neuvědomovaným pocitem ponížení, z něhož se dále odvíjí nerozhodnost, někdy i pocit vyvrženosti a také dojem, že  nerozhodují jen sami za sebe a nemají proto právo na sebevyjádření a úspěch, a že nejsou jinými dostatečně akceptováni a respektováni.
Pacienti s hypertyreózou vyjevují často afektivní poruchy například podrážděnost, nedůtklivost, neposednost navzdory únavě, poruchy krátkodobé paměti.

Vole zcela změní zjev a vlastně také charakteristiku člověka. Tlustý krk, podbradky a tukové vaky na těle vytvářejí fyzické dispozice inspirující sociální okolí spíše k odsudkům, posměchu a nelichotivým charakteristikám. Majitel strumy je svým okolím nahlas i potichu označován například za krkouna, nenasytu, křečka nebo sobce, který  vše  možné i nemožné shromaďuje jen pro sebe.  Je-li struma vyduta dovnitř mění podstatně k horšímu také hlasové projevy a způsobuje dušnost, čímž pro venek rovněž zhoršuje dojem o nemocném, který se jakoby chtěl zadusit vlastními  slovy.
Zjevení volete vyjadřuje (odzrcadlová) v tělesné rovině konkrétní postoje ega ve smyslu všeobecné potřeby neodůvodněného (nadměrného) hromadění, a to v důsledku konkrétní psychické nerovnováhy. Tato psychická nerovnováha se na druhé straně vyjevuje  v tělesné rovině právě nedostatkem jódu. Příčina a účinek jsou v tomto případě spojené nádoby, jejichž obsahy se mezi sebou neustále přelévají a mísí. Jód chybí konkrétně tomu, komu se nedostává něčeho konkrétního v psychické rovnováze. Kdo trpí jistou konkrétní psychickou nerovnováhou, tomu začne  chybět jód, i když si případně dopřává značné dávky jodizované soli, štítná žláza ji přesto nedokáže zpracovat a využít pro tělesnou harmonizaci. Brání jí v tom disharmonie psychická. Pomine-li tato často skrytá a neuvědomovaná disharmonie, štítná žláza dokáže vyzískat potřebný jód i z toho, co předtím objektivně nedostačovalo.

Stejně tak jako za mnohé jiné nemoci, tak i za chybnou funkci štítné žlázy nese odpovědnost tak či onak disharmonicky fungující ego, a to povětšinou  následkem svého předem už k nezdaru předurčeného pokusu nahromadit více než jiní například dojmy, informace, věci, vzdělání, moudrost, názory, přesvědčení  a životní úspěchy. A i když se těchto vytčených cílů podaří dosáhnout, ego se přesto nedobere  zobecnění životní podstaty,  finálního  uspokojení a vyladění bytosti.  A přitom psychická potřeba hromadění nemusí být zdaleka způsobena jen jakousi  nevysvětlitelnou zavilostí či  lakotou, ale  může být i následkem náročných životních podmínek například v dětství nebo v ranném mládí například při předčasné ztrátě matky (někdy i otce), při donucení k předčasné finanční nezávislosti, při starostech o členy rodiny, v důsledku stresu a fóbií (58).
Při experimentech s divokými králíky chovanými dlouhodobě v bezpečné oboře, byla navozena situace, kdy byla do obory nasazena kuna. Už po krátké době se u králíků objevily symptomy onemocnění štítné žlázy (zvýšený pulz a krevní tlak, třas, vystouplé oči, zvětšení štítné žlázy a vytvoření volete). Do tří týdnů uhynulo 60 % králičí populace na pokles váhy, ačkoli konzumovala stejné množství krmiva jako předtím.

Některé lékařské výzkumy prokázaly, že  náhlý vznik hypertyreózy (tyreotoxikózy) souvisí také bezprostředně se silným úlekem či emočním šokem, jenž se odehrál před několika dny nebo dokonce hodinami. Některé další výzkumy nalezly  u pacientů trpících  hypertyreózou přílišné pocity odpovědnosti, trpitelské reakce, potlačování potřeb, přemrštění strach ze smrti či poranění.
Lze proto usoudit, že  příčinou chybné funkce štítné žlázy jsou především omyly ega spojené s hledáním  psychické stability zejména prostřednictvím nadměrné „psychické“ konzumace vnějšku. Jde vlastně o politováníhodný omyl, protože  téměř  vše, co potřebujeme k rozvoji, růstu, harmonii, úspěchu, stabilitě a  trvalé rovnováze,  máme povětšinou k dispozici uvnitř svého nitra. Ve vnějšku lze najít jen  náhražky k dosažení těchto cílů, jednou z těchto náhražek je například rychle pomíjející, ale přesto slastné uspokojení z úspěšného hromadění.

Hromadění majetku
Schováváme-li, či hromadíme-li něco zbytečného (nadbytečného), pak to především znamená, že nejsme spokojeni s úrovní svých aktuálních prožitků, když totiž nedokážeme využít  vlastní psychický potenciál, který nám sám o sobě zabezpečí pocit spokojenosti. Ego, jenž je zevně postiženo strumou, však neshromažďuje jen skutečně cenný movitý, nemovitý či „psychický“ majetek, ale někdy také tisíce zbytečností, jež by se docela dobře vyjímaly v kontejneru pro odpadky. Někdy však shromáždí objektivně cenné  umělecké sbírky a mohutné knihovny.
Ego, u něhož se k stáru nebo už ve středním věku zjeví struma, se případně nechce vzdát ani části duševních aktivit, které v dobách vrcholné  mladistvé síly a  největšího osobnostního  rozmachu zaplňovaly jeho život a určovaly takzvanou životní kvalitu. Nechce připustit, že když ubývá sil a schopností (v důsledku přirozeného vyvrcholení vývoje a růstu),  že by se stejně rychle mělo vzdávat  potřeb a přechozích nároků.  Chybně stárnoucí ego neumí  vyklidit dost rychle příliš  rozbujelý životní prostor a zbavit se už zcela neúčelné potřeby rozpínání, konzumace a hromadění. Setrvává ve zbytečně rozlehlém  prostoru, jenž čpí minulostí, který však už nedokáže naplno obydlit ani uhájit, a  pokouší se v něm zakonzervovat například předchozí odborný věhlas, výkonnost, minulý úspěch, někdejší popularitu – tedy svoji domnělou význačnost. Fyzický zjev nositele volete pak vyjadřuje tuto neuspokojitelnou chtivost (slabost), která se nedokáže obejít bez nadměrného  předzásobení.  Struma ukazuje  neschopnost ega dospět právě k onomu nejdůležitějšímu nadhledu, jenž  nastolí psychickou rovnováhu tam, kde má být nastolena, tedy jen a jen uvnitř nitra, a to bez bez všech vnějších berliček, k čemuž by mělo dojít až poté,  když se  vzdá  už nesehratelných, a tudíž zbytečných rolí.