Téměř zázračná rostlina: kurkuma
Když čteme neradostná čísla o nárůstu počtu osob s různými typy demence nebo Alzheimerovy choroby, začne každý z nás nejspíš uvažovat o tom, jak přispět k tomu, abychom někdy v budoucnu do těchto neradostných statistik také nepatřili. Naštěstí jeden velmi účinný prostředek máme po ruce, navíc je cenově dostupný a není to chemický lék. Je to … rostlina jménem KURKUMA. Článek o ní napsal před časem odborník na slovo vzatý, dlouholetý spolupracovník Meduňky, přední český botanik a agronom, zaměřený na užitkové rostliny tropů a subtropů, zvláště na asijské léčivé rostliny, autor mnoha odborných knih, prof. Pavel Valíček, který bohužel nedávno zemřel.
Kurkuma – u nás nepříliš známá rostlina
V rostlinné říši zaujímají velmi důležité místo zázvorovité rostliny, a to nejen počtem druhů, ale především jako cenná koření a léčivé rostliny. Mezi ty, u kterých se využívá oddenek, patří velmi rozsáhlé rody zázvor, Zingiber, kurkuma, Curcuma (asi 60 druhů), ale také u nás málo známý galgán lékařský, Alpinia galanga. Zajímavé však jsou i další zázvorovité, u nichž se užívají ke stejným účelům plody, respektive semena. V těchto případech jde o druhy rodu amom, (Amomum), a aframom, (Aframomum). Nejznámější je kardamom pravý, Elletaria cardamomum, jehož obliba jakožto koření v posledním obdobím stoupá i u nás.
V tomto článku se zaměříme na kurkumu, která je stejně cenná jako čerstvý zázvor, ale na našem trhu prakticky chybí. Můžeme si ji koupit pouze ve specializovaných obchodech v prášku nebo navštívit některou z velkých vietnamských tržnic, kde je čerstvá kurkuma běžně k dostání.
Původ a rozšíření
V ajurvédě a v čínské tradiční medicíně se kurkuma užívá už více než 4000 let. Do Evropy se dostala už ve starověku díky arabským obchodníkům. Zmiňoval se o ní už Dioskorides
(1. stol. n. l.), obšírně o ní píše i Matthioli (1501-1577) ve svém Herbáři.
Pochází z jižní a jihovýchodní Asie, pravděpodobně Indie a Vietnamu, kde je také známa jako „žlutý zázvor“ nebo „indický šafrán“. Pěstuje se hlavně v Indii, ale také Číně, Vietnamu, Bangladéši, Pákistánu na Srí Lance, Tchaj-wanu, v Barmě a v Indonésii, ale rovněž v Jižní Americe (Peru) a v karibské oblasti (např. Jamajka, Haiti) aj.
Botanická charakteristika
Nejrozšířenější je kurkuma dlouhá, Curcuma longa (syn. C. domestica), vytrvalá bylina z čeledi zázvorovitých, Zingiberaceae. Má hlíznatě zduřelý článkovaný oddenek, z něhož vyrůstají jednak listy, ale i kořeny, které jsou často na koncích ztloustlé. Listy jsou dlouze řapíkaté, široce kopinaté a až 50 cm dlouhé, před rozvinutím kornoutovitě svinuté. Mezi nimi vyrůstá přímý, asi 15 cm vysoký stvol, zakončený hustým klasem bledě žlutých květů. Plod je trojpouzdrá mnohosemenná tobolka, která se v době zralosti otevírá třemi chlopněmi, semena jsou s míškem.
Z jihovýchodní Asie pocházejí i další druhy, např. kurkuma citvárová, Curcuma zedoaria, která má silné, masité a aromatické oddenky s kafrovitou vůní, používané hlavně v Číně. Využití má jak v lidové medicíně, neboť posiluje žaludek a srdce, zastavuje koliku a průjem, odvrací kašel, tak i při výrobě likérů. Na trhu se zpravidla objevuje rozkrájená na kotoučky a usušená s názvem „citvár“. Kurkuma žlutokořenná, tzv. javanská kurkuma, Curcuma xanthorrhiza, obsahuje až 8 % silice a 1-2 % curcuminu, má daleko vyšší farmakodynamický účinek a slouží mimo jiné k léčení žlučníku a jater. Kurkuma úzkolistá, Curcuma angustifolia, se pěstuje hlavně na malabarském pobřeží Indie. Její oddenky se rozemílají na jemnou škrobovou moučku zvanou tikhur nebo „východoindický arrow-root“, která se používá podobně jako surovina z manioku.
Obsahové látky
Oddenek (Curcumae longae rhizoma) obsahuje 1,5-5 % silice, která se vyznačuje charakteristickou vůní i chutí a jejímiž hlavními složkami jsou seskviterpeny turmeron, dehydroturmeron i ar-turmeron (50-80 %) a také zingiberen (až 25 %). Je však přítomen i α a β-pinen, camphen, limonen, borneol, sabinen, felandren, eugenol, cineol aj. Dále obsahují 6-10 % olejopryskyřice, jejíž hlavní součástí je curcumin (0,6 %), který dává kurkumě charakteristickou žlutavou barvu. Ve vodě je téměř nerozpustný, dobře se však rozpouští v tucích a etanolu, navíc se však jeho barva mění v závislosti na změně pH prostředí. Dále je přítomen příbuzný demethoxycurcumin a bisdemethoxycurcumin. Většinu oddenku potom tvoří polysacharidy.
Oddenky kurkumy citvárové (Curcumae zedoariae rhizoma) mají poněkud odlišné složení. Až 10 % tvoří silice, z toho 10 % zingiberen, 4 % camphen a 10 % pinen, ale i borneol, cineol aj. Dále je přítomno asi 4 % pryskyřice a 50 % škrobu.
Léčebné účinky
Z hlediska tradiční čínské medicíny má droga (yujin) povahu teplou, chuť palčivou, hořkou a tropismus k dráze jater a sleziny. Podporuje oběh qi, rozpouští krevní stáze, zprůchodňuje dráhy, zastavuje bolesti, snižuje hladinu tuku v krvi. Neužívat při prázdnotě krve a krevních stázích bez přítomnosti stagnace qi, ale také v těhotenství.
Léčivé účinky mají především curcuminoidy, zvláště curcumim, který působí proti většině civilizačních chorob. Chrání před volnými radikály, je silný antioxidant, mnohem větší než vitamin C a E. Má antivirové, antibakteriální a antifungicidní účinky. Léčí zažívací soustavu, neboť potlačuje diabetes 2. typu, chrání játra proti poškození, zvyšuje vylučování žluči. Omezuje záněty a křeče žlučníku, proto je kurkuma vhodná k užívání při žlučových kaméncích a zánětech. Dále snižuje hladinu krevního cukru a cholesterolu v těle, působí na revmatoidní artritidu.
Zlepšuje chuť k jídlu i trávení, podporuje enzymatickou činnost pankreatu a omezuje hnilobné procesy v zažívacím traktu, má protizánětlivé účinky, působí proti parazitům. Užívá se při bolestech břicha a nadýmání, kolikách, bolestech v krku a bolestech zubů, ale také poruchách menstruace. Léčí záněty střev, jako je ulcerózní kolitida nebo Crohnova choroba. Likviduje bakterii Helicobacter pylori, která je hlavní příčinou vředové choroby žaludku a zároveň se podílí na vzniku rakoviny tohoto orgánu.
Brání shlukování krevních destiček, čímž zlepšuje krevní oběh a působí proti vzniku aterosklerózy, zlepšuje stav lupénky. Brání tvorbě žlučových kamenů a jaterním nemocem. U nás je například součástí přípravku Cholagol.
Zlepšuje rovněž mozkovou činnost, omezuje rozvoj Alzheimerovy choroby. Při níž se totiž v mozku tvoří tzv. senilní plaky, což je beztvará hmota, jejichž hlavní složkou jsou shluky molekul peptidu β-amyloidu. Účinnou látkou, která bílým krvinkám pomáhá tyto amyloidní plaky likvidovat, je bisdemethoxycurcumin. Existuje také několik set publikací, které potvrzují protinádorové působení až u 75 % karcinomů. Curcumim totiž vyhledává maligní nádorové buňky, které likviduje, ale vyhýbá se buňkám zdravým. Jde hlavně o rakovinu tlustého střeva, slinivky břišní a prostaty, u melanomu se užívá mast připravená z čerstvé kurkumy. Zevně se kurkuma aplikuje na hnisavé záněty spojivek, nehojící se vředy, lišej a různá poranění, neboť má výrazné dezinfekční schopnosti.
Doporučená denní dávka je 8-10 g čerstvé, nebo 1,5-3 g suché drogy, která se aplikuje jako nálev nebo odvar, případně se připravuje tinktura. Zevně se užívá prášek ze sušené drogy, a to buď přímo jako zásyp nebo ve formě masti, případně obkladu. K zesílení jejich účinků se kurkuma kombinuje především s capsaicinem, obsaženým v pálivé paprice. Kurkuma by se neměla užívat, jak již bylo uvedeno, při těhotenství, ale rovněž při hepatitidě, ve vysokých dávkách potom může působit poruchy trávení.
Kurkuma v kuchyni
Oddenky kurkumy se používají jako koření k přípravě ostrých omáček, hořčice, jsou jednou z hlavních součástí kari koření, worcesterových omáček a řady dalších kořenících směsí. Díky obsaženému barvivu, které je rozpustné v tucích a etanolu a je zcela neškodné, se kurkuma používá k barvení másla, sýrů, hořčice i dalších potravinářských výrobků a likérů. Jako koření je kurkuma nejvíce oblíbena v Anglii a USA, kde se používá do majonéz, pomazánek a rybích salátů, ale také při grilování drůbeže i vepřového masa. Specifické postavení má potom kurkuma v indické kuchyni.
Na trhu jsou oddenky dvojího tvaru, kulovité až vejčité, velikosti vlašského ořechu jsou známy jako tzv. matky a slouží hlavně k dalšímu rozmnožování. Postranní válcovité oddenky, tzv. prsty se využívají jako koření nebo k léčebným účelům. Kurkuma se prodává v čerstvém stavu nebo sušená, v druhém případě se oddenky nejdříve spařují, loupou a potom suší. Na trh přicházejí celé nebo rozemleté na prášek.
prof. Ing. Pavel Valíček, DrSc.
