O hvězdě betlémské

Tento článek připravila před časem pro Meduňku astroložka a moudrá žena – paní Zoša Kinkorová…

Jak se každý rok těšíme na Vánoce, na Štědrý den, kdy slavíme narození Ježíška. Snažíme se toho dne udělat svým blízkým co největší radost a tento svátek co nejlépe oslavit.

Kdy se narodil Ježíš?
Položme si však otázku: Narodil se Ježíšek skutečně v tento den, tedy v zimě 2023 lety?
V prosinci to nemohlo být, protože i v pásmu Betléma je tou dobou v noci chladno, takže by nemohla být Marie ubytována v chlévě. K narození došlo v příznivějším období. Důvodem, proč den narození stanovili na 24. prosinec bylo, že první křesťané, kteří chtěli narození Krista oslavit, nemohli tak činit okázale, protože byli pronásledováni a mohli by za to být předhozeni lvům. Proto zvolili stejný termín, kdy pohané slavili zimní slunovrat, a to je 24. prosince.  Také údaje o roku narození byly nepřesné. Historické prameny uvádějí, že se Ježíš narodil za panování císaře Augusta, ten však zemřel 4 roky před naším letopočtem. Pro jiné datum také hovoří spisy latinského spisovatele Portuliana, který uvádí ve své knize Adversus Martionem (IV, 19), že se Ježíš narodil, když Sentius Satumus byl místodržitelem v Judeji. Tento jeho úřad trval od roku 9 do roku 6 před naším letopočtem. Lukáš ve svém evangeliu uvádí, že Josef s Marií se vydali do Betléma v souvislosti se  sčítáním lidu, a to bylo u příležitosti s přiznáním daní. To vyhlásil dle historických pramenů císař Augustus v roce 8 před naším letopočtem. Bylo to první sčítání lidu a proběhlo, kdy byl Quinrinius místodržitelem v Sýrii.je snadné vypočítat, že vzhledem k tehdejším komunikačním možnostem to mohlo být uskutečněno teprve rok po  vydání příkazu. Podle církevního historika Eusebia musel Josef jít k přiznání daní do svého domovského města Betléma, neboť tam měl majetek.
Z těchto důvodů můžeme přijmout sedmý rok před naším letopočtem jako rok narození Ježíše Krista.

Cesta k Mesiáši
Pozastavme se rovněž u betlémské hvězdy, která ukazovala cestu a vedla tři mudrce z východu, kteří se šli poklonit Mesiáši.Znali proroctví Micheáše, kapitola 5, verš 1-5.
„A ty, Betléme efratský
ačkoliv jsi nejmenší mezi judskými městy
Jenž bude vládcem
jehož původ je odpradávna
ode dnů věčných…“

a proroctví Izajiáše, 9. kapitola, verš 5-7:  
„Neboť  se nám narodí dítě
bude nám dán syn
na jehož ramenou spočine vláda
a bud emu dáno jméno:
Divuplný vládce, božský bohatýr,
otec věčnosti, vládce pokoje…“

Mudrci tedy věděli, že se Mesiáš narodí v Betlémě, ale adresu neznali, nutně jim cesta musela být ukázána. Johannes Kepler vychází z toho, že betlémská hvězda se nedá vysvětlit jinak, než jako trojitá konjunkce Jupitera se Saturnem, ke které došlo 7 let před naším letopočtem, a to 29. května, 1. října a 5. prosince. Tato konjunkce byla ve znamení Ryb, což bylo ve znamení křesťanství, jak o tom píše Bernd Mertz ve své knize Hvězdy nebes dávají znamení. Jupiter byl tedy vládcem ve znamení Ryb a symbolizoval jak krále, tak Mesiáše. Já si ale myslím, že konjunkce Jupitera se Saturnem by nestačila na to, aby ukázala cestu těm mudrcům, kteří jeli na velbloudech dalekého východu až do Betléma. Totiž z astronomického hlediska ta konjunkce ve skutečnosti neznamená úplný zákryt výš jmenovaných planet, neboť i když je délka stejná, deklinace je rozdílná, a tudíž její světlo není tak výrazné. Kromě toho jsou to planety s dlouhou oběžnou dráhou, a dlouho jsou na stejném místě, proto nemohou ukazovat cestu.
Narození Mesiáše byla kosmická událost, nebyla to jenom lokální epizoda a celý vesmír byl jistě v pohotovosti. A tudíž s nemůžeme divit, že mohlo dojít k úkazu podobnému zázraku. Jako olympijská pochodeň vedlo mohutné světlo podobné hvězdě mudrce na jejich cestě do Betléma. Nemusela to být hvězda v pravém slova smyslu – ta by byla příliš daleko, než aby mohla ukazovat cestu. Muselo to být „něco“, co pouze vydávalo světlo, a muselo to mít podobnou podstatu. I vědci uznávají, že ve vesmíru může být stejné množství antihmoty jako hmoty, i když jiná skupina učenců tomu odporuje tím, že to je pouze ve fantazii romantických snílků. Ale o Vánocích máme právo být romantickými snílky, a věřit tomu, že se stal zázrak, že „neviditelná ruka“ nesla pře mudrci světlo, aby jim ukázala cestu k Ježíškovi. A bez „Betlémské hvězdy“ si jesličky ani neumíme představit.  Její světlo nezaniklo, přichází každoročně do srdcí vnímavých lidí dlouho před Vánocemi. V době adventu se peče cukroví, konají se přípravy, děti se těší na dárky a stromeček…Kéž by nám ta atmosféra vydržela déle.  A datum oslavy Vánoc 24. prosince je naším duchovním vlastnictvím a jinak si to ani neumím představit.

                                           Krásné Vánoce všem čtenářům!

                                                            Zoša Kinkorová