Znamení v nás: Kozoroh – disciplina a řád
V den zimního slunovratu převzalo pomyslné žezlo zmaneí Kozoroha. Jací jsou zrozenci tohoto znamení? Odtažití, cílevědomí ctižádostiví? Šetrní a přísní? Nebo je to jinak? Samozřejmě je archetyp znamení Kozoroha mnohem bohatší a složitější – jak ve své knize Znamení v nás vysvětluje a dokazuje její autorka Markéta Vostrá. Toto znamení vládne právě v tottmo čas a možná máte nějakého Kozoroha či Kozorožku ve svém okolí – a tak vás bude zajímat pohled do jejich vnitřního světa…
Knihu Markéty Vostré můžete získat na našem e-shopu – www.knihovnickamedunky.cz
KOZOROH – disciplína v nás
21. 12. – 19. 1.
Pryč jsou šťavnaté palouky kentaurů. Pryč jsou daleké obzory lemované duhou. Krajina se dramaticky změnila. Nyní nás obklopují nebetyčná pohoří a strmá skaliska. Vypadá to na pěkně nepohodlný výstup.
Hornatým krajem nás provede průvodce nad jiné povolaný a tím je Kozoroh.
Půjdeme-li se podívat do zoologické zahrady a zaměříme se na kozorožce, zjistíme, že dokážou naprosto neohroženě stoupat do strmých výšin či se uvelebit na těch nejméně pravděpodobných či pohodlných místech. Jejich kopýtka jsou uzpůsobena těmto skalinám, dokážou se velmi široce rozevřít až na trojnásobek. Takto vybaveni pak zdolávají místa, ze kterých se druhým pouze točí hlava.
Zaměříme-li se na lidské Kozorohy, může se nám hlava točit také, a to nad tím, co dokážou ve svém životě zdolat oni. Cestou k vytčenému cíli toto znamení potřebuje vydat adekvátní námahu, a pokud tomu tak není, Kozoroh má dojem, že si výsledek nezaslouží. Na cestě k úspěchu si potřebuje odříkat, lopotit se, propotit mnoho svršků, nejíst, nepít, ale v cílové rovince pak pocítí, že to za to utrpení stálo. Nedá se říci, že by Kozoroh chtěl být nutně mučedníkem, jen potřebuje mít jasno v dávání a přijímání. Nechce nic zadarmo a je ochoten za získané zaplatit.
Dříve byl Kozoroh zpodobňován jako koza s rybím ocasem. Ten má zřejmě symbolizovat oceán jako místo, ze kterého povstal život. Kozoroh bývá neprávem obviňován z nedostatku citu, ovšem není tomu tak, Kozoroh má svůj svět emocí, ovšem pro druhé je skrytý a málo čitelný. Přesto je velice bohatý.
Kozoroh v nás je naše disciplinovanost, naše schopnost vytknout si cíle a také je uskutečnit. Občas za každou cenu. Bývá obviňován z chladnosti a přílišného kalkulování. Je znamením, které si je vědomo zodpovědnosti a ví, že sebelepší idea se bez pracného uvedení do reality stává pouhým dýmem, který časem opět zmizí v říši snů. Ne vše, co se Střelci jevilo jako ideální pro lidstvo, je reálné.
Kozoroh je zemské znamení a jako všechna zemská znamení se i ono vyznačuje pracovitostí a praktičností. Chápe se tedy Střelcova přínosu a snaží se jej včlenit do funkčního systému. Zde v druhé části zvěrokruhu již neběží o rozvoj individuality. To bylo úkolem první šestice znamení, zde se Já potřebuje smysluplně včlenit do společenství. U Kozoroha je na prvním místě právě vybudování systémů, která jej budou chránit, i když přitom nebude zohledněn jednotlivec. Ten kdo v dávných dobách vymyslel první pravidla a manuály na to, jak se chovat uvnitř klanu, byl bezpochyby Kozoroh.
Na rozdíl od protilehlého Raka, kde se do popředí zájmu dostávají hlavně osobní pocity, Kozoroh jde absolutně nad tuto osobní rovinu – inu služba je služba.
Trpělivost a hodnoty prověřené časem
Kozoroh by mohl být symbolem trpělivosti. Stejně jako jeho jmenovci ve skalách trpělivě stoupají až na samý vrchol, tak jde i on ke svým cílům velmi rozvážně a systematicky. Nezajímají ho rychlé výstupy na vrchol a ještě rychlejší pády zpět na dno. Ví, že mu nic neuteče. Moc dobře chápe, že z učně nebude zítra mistr a že každé etapě je nutno věnovat náležitou pozornost. Umí se soustředit na detail a pozorně jej zabudovat do stávajícího základu.
Čím hlubší a pevnější základy, tím výše se může se stavbou. Kozoroh v nás je představuje disciplinované zvládnutí sebe sama. Pokud se každý bude chovat řádně, společnost bude složena z řádných jedinců a vznikne tedy i řádné společenství. A právě to je idea tohoto znamení, bohužel zřejmě těžko realizovatelná.
Kozoroh je prověření dosažených hodnot časem. Všichni známe příběhy holywoodských herců, kteří přes den někde myli nádobí a po nocích studovali. Podmínky měli nejednoduché, ale přesto se nevzdávali. Dokázali odolat veškeré nepřízni a jednoho dne přišla jejich šance. Tu samozřejmě brilantně proměnili v úspěch a svět si jich konečně všiml. Třebaže nás tyto osobní příběhy o velké bídě a vzápětí velké slávě nemusí nikterak dojímat, mohou nás inspirovat. Úspěch máme díky Kozorohovi v nás, ten nás vede sice nepohodlně a s mnohými nástrahami až na vrchol. Čím výše nás vede, tím méně je kolem nás vegetace a tím více jsme nuceni mnohé obětovat pro dosažení svých cílů. Kozoroh se neptá, zda je oběť adekvátní či nikoli. Pouze konstatuje, že je potřebná, a dál se trpělivě šplhá vzhůru.
Zajímavé je, že pokud Kozoroh dosáhne vytčeného cíle, měl by nastat jásot a bouchání šampaňského. Opak je pravdou. Kozoroh dosáhl vrcholu z mnoha důvodů, ale jedním z nejdůležitějších je to, že se potřebuje pořádně porozhlédnout po nějaké další hoře, kterou zvládne příště. U Kozoroha je smyslem cesta, nikoli cíl.
Případy z praxe
Takto se jeden muž Kozoroh, rodilý Pražák, rozhodl v ještě velmi produktivním věku, že na důchod chce bydlet v lůně přírody či ještě lépe v lůně skal. Zakoupil si tedy parcelu nedaleko Prahy v místě, které odpovídalo jeho představám, a rozhodl se, že si zde postaví domek. Na tom by nebylo nic divného, ale on se rozhodl, že si jej postaví úplně sám a sám si do něj veškeré zařízení také vyrobí. Nápad hodný Kozoroha již realizuje mnoho let. Už dávno je v důchodu a stále ještě nebydlí. Svému nápadu obětoval veškerý volný čas, všechny víkendy a dovolené. Systematicky jak mravenec buduje své mraveniště. Precizně vyrábí to, co se dá dnes velmi snadno i levně pořídit. O to ale on nestojí, trpí totiž další vlastností tohoto znamení a tou je šetřivost. Je nesmysl jet koupit hotovou polici, když se dá dojít na pilu. Tam nechat uříznout dřevo na míru, dát je vyschnout, pak skočit pro nějaké ty hřebíčky, lak, lupénkovou pilkou vyřezat ozdobný ornament. Sice musí dát trochu peněz do benzinu, ale možná by to zvládl i s dvoukolákem. Pár víkendů a polička je hotová. Jeho žena by se bývala musela stát nutně světicí. Měl však štěstí a našel k sobě stejně šetřivou a asketickou náturu, jako je on sám.
Jiný příběh je o velmi úspěšném Kozorohu, který vždy když, dosáhl v pracovní pozici nejvyššího možného bodu, začal se cítit špatně po zdravotní stránce. Trápilo ho trávení, a tak odejel na zdravotní dovolenou, kde se zpravidla rozhodl pracovní poměr ukončit. Nastoupil jinam, dosáhl postu generálního ředitele a historie se opakovala. Jeho potřeba dobývat vrcholy mu nikdy neumožnila na delší dobu radovat se z dosaženého postu a z tohoto místa dál rozvíjet své možnosti.
Kozorohu je často vytýkána odtažitost, chladnost, nedostatek upřímných projevů citů.
Nelze říci, že by toto znamení překypovalo optimismem a vřelostí. Rozhodně se nedá mluvit o typickém extrovertu. Dojem odtažitosti způsobuje jeho potřeba odstupu. Vrchol hory umožňuje daleký a perspektivní výhled. Odstup od druhého vytváří určité objektivní měřítko. Pokud Rak zapadne do svých pocitů o druhém, je plně ponořen ve své subjektivitě a svému idolu připisuje vše, co cítí i on sám. To se Kozorohu opravdu neděje. Vztahy od sebe udržuje na délku jedné paže, což mu sice umožní pro něj tak potřebný nadhled, ale již ne opravdovou lidskou blízkost. Vzhledem k tomu, že pro něj je prioritní záměr posilující společenství, zřejmě tím nikterak netrpí.
Kozoroh a karma
Pokud by se dal vytvořit žebříček znamení, která jsou si přirozeně vědoma své karmy či případných následků, zřejmě by na první příčce figurovalo právě toto znamení. Podvědomě a mnozí jistě vědomě chápou pojem vyšší autority, nikoli té lidské. Ta je nijak neohromuje. Většinou i proto, že tento post zastávají oni samy. Pocity provinění se vztahují vůči autoritě, která stvořila tento svět a vesmír. Jako kdyby žili v pocitu, že je někdo neustále sleduje a hodnotí, jak si vůči svému osudu a vytčeným úkolům doposud stojí.
Karma by však neměla být vnímána jako trest za něco nepatřičného. Karma je souborem všech příčin a následků, tedy i těch dobrých a správných. Náš vlastní život nám vždy včas přináší nové příležitosti k nápravě chyb. Je ale nutné umět si souvislosti správně dešifrovat.
K vědomému způsobu žití rozhodně patří snižování negativní karmy. Od určitého věku se nám naše vlastnosti, které zde potřebujeme přetransformovat a rozpustit, začnou zvýrazňovat.
Pak nás naše okolí může vnímat jako bábu, které k dokonalosti chybí už jen perníková chaloupka, či dědka, který svou jedovatostí předčí červeně tečkovanou muchomůrku.
Je jasné, že někde na trase za moudrostí nám cestu zkřížila chybička. Ovšem kdo najde odvahu jim to říci? Možná na to přijdou tváří v tvář své opuštěnosti a samoty. A když ne, vždy zbývá naděje, že možná někdy příště bude možnost vrátit se do pozemské reality a vymezený čas naplnit účelněji.
Dosáhnout moudrosti je krásný bonus pozdního věku. Stačí si připomenout milou stařenku z klasické pohádky „Sůl nad zlato“. Na dotaz, odkud je, říká „já jsem všude zdejší“. Jako kdyby tím stvrzovala, že patří životu a všem jeho cestám. Na každé z nich je pro nás připraveno vše, co k záměrům našeho života potřebujeme. Je smutné žít život způsobem, který opět vytváří pouze špatnou karmu.
Kozoroh je znamením, kde jako by se otočil čas. V dětství a dospívání jako kdyby byli na rozdíl od svých vrstevníků předčasně zodpovědní, duševně vyzrálí. Čím déle kráčí životem, jako by mládli. Možná je to i tím, že z nich postupně opadává obava, zda všechno, co si v tomto životě předsevzali, stihnou dovést k dokonalosti.
To je i příběh Kozoroha, který se už ve třech letech batolil kolem zubařského křesla v ordinaci svého otce. Ve věku, kdy většina chlapců lepí modely letadel či sedí u počítače, vyráběl si tento Kozoroh sádrové odlitky zubů. Nikoho tedy nepřekvapí, že dnes, ač stále ještě velmi mlád, patří k zubařské elitě. Svůj dosavadní život věnoval maximálně svému povolání. Z pohledu okolí ovšem na úkor mnohého, co život nabízí. Ale takový jsou Kozorozi.
Kdybychom se chtěli zahledět do odvrácené tváře tohoto znamení, zcela jistě nás jako první napadne – pedant a puntičkář. Pokud z něj budeme chtít vykřesat jiskru či známku toho, že i on je majitelem pumpy zvané srdce, dá se říci rovnou, že je to opravdu zbytečně vynaložená námaha. Kozoroh sice nemá obavu z velkých činů, zato z velkých slov obavu rozhodně má.
Zřejmě, tedy pokud on sám nebude chtít, z něj nikdy nebudou spontánně padat sladké nesmysly, cítil by se trapně a poníženě sám před sebou. A nás asi také nenapadne po něm něco takového chtít. V jeho vyzařování ne nepodobném vojenské disciplíně je něco, co nám v tom samo zabrání.
Kozoroh je znamením, které i slovo vnímá jako velký závazek. Navíc Kozorohové velmi dobře chápou význam slova, a tak s ním odmítají žonglovat jako třeba Blíženci – mistři ve výrobě slovních bublin.
Kozoroh vnímá vše do morku kosti. Jde do důsledku. Neexistuje pro něj plané žvanění, a pokud něco podobného rozpozná u nás, zřejmě se naše cesty rozdělí.
Jestliže se u něj zdravý smysl pro rovnováhu přechýlí, může se stát nudným, věčně nespokojeným a mentorujícím patronem, který pobíhá po bytě a povoluje žárovky v objímkách, aby se ušetřilo.
V situaci, kdy je přesvědčen o své vlastní neomylnosti, zřejmě jediná a dobrá rada je odejít. Kozoroh ze své cesty na vrchol hory, byť úplně nesmyslné, nikdy nesejde. Dokáže být nesmírně houževnatý a stejně tak bude klást i odpor při snaze dojít k nějakému kompromisu.
Pokud by na kompromis přistoupil, bral by to jako svou osobní prohru a k té on dojít nenechá. Byť bychom měli stokrát pravdu, jeho pravda je nejpravdivější. Může tak zničit i hodnotné lidské vztahy v zájmu prosazení sebe sama. Jestliže k tomu opravdu dojde, zřejmě si nepřipustí podíl své viny, spíše nás položí jako oběť na oltář své vlastní velké pravdy a poté odkráčí, hrdý na svou nezlomnost a pevnou vůli. Samotu, pokud na něj dolehne, řeší tím, že si vytyčí další vrchol k dosažení, a to nejlépe pracovní. Zabarikáduje se za smysluplnou hradbu činnosti pro lidstvo. Pojídá u toho suchary, zvlažované doušky vody, a má pocit hrdiny, který se nenechal zatáhnout do tak pofiderního a nestabilního procesu, jakým jsou lidské emoce…