Z lednové Meduňky: Bolesti v zádech a měkké tkáně

Bolesti zad patří k nejfrekventovanějším problémům, s nimiž lidé přicházejí k lékaři, fyzioterapeutovi nebo masérovi. V aktuálním ledovém čísle Meduňky se na toto téma zaměřil náš spolupracovník, zkušený lékař MUDr. Rudolf Zemek. Elektronická verze Meduňky je pro vás k dispozici na emedunka.cz

O bolestech v zádech by mohli vyprávět lidé každého věku, od teenagerů po starce. Kladou si přitom otázku, „od čeho“ ty bolesti jsou.
Obecně převládá názor, že prvotní příčina potíží spočívá v postižených obratlích, třeba v tzv. výrůstcích nebo v posunutých či vyhřezlých meziobratlových ploténkách a v blokádách žeber – tedy spíše v poruchách tvrdých tkání. Nicméně prvotní příčina bolestí se může skrývat i v poruchách svaloviny a vaziva, tedy v měkkých tkáních, kterými je zadní kostra trupu obklopena a které umožňují vlastní pohyb. Možná to bude znít divně, ale chorobnými změnami postižené měkké tkáně je možno příznivě ovlivnit jemnými neinvazivními léčebnými metodami, z nichž některé – a docela účinné – mohou provádět i laikové. Změny na kostěných strukturách lze účinně ovlivnit prakticky jen operacemi nebo hlubokými obstřiky pod rentgenem. Jsou to postupy invazivní a mohou být zatížené různými průvodními komplikacemi. Někdo namítne, že jemnou léčebnou metodou jsou chiropraktické manévry. Ano, tento postup neporuší povrch (integritu) kůže, to je pravda. Nicméně podle statistik na chiropraktické, nesprávně provedené „odblokování“ krční páteře, v Německu trvalými následky doplatí asi deset lidí. Neinvazivní léčba zádových měkkých tkání naproti tomu komplikacemi zatížena prakticky není. Dál v textu bude uveden nástin metod, jimiž si lidé mohou pomoci sami.

Svalovina zad

Záda člověka při jeho pobytu na tomto světě vždy trpěla a trpí, avšak důvody se v průběhu věků měnily. Zatímco dříve spočívaly příčiny v nadměrné fyzické zátěži, dnes převažují příčiny opačné – nedostatek pohybu, dlouhé sezení a nadváha. Pak jsou tu i „nezdravé činnosti“, jako nekonečné jízdy autem, práce s nutností osm hodin vzpřímeně stát nebo sedět u monitoru, vliv má i trávení víkendů v dřepu při práci na zahrádce. Důsledkem těchto činností je zkrácení některých přetížených zádových svalových skupin, čímž vzniká stav, který je možno označit za chronickou svalovou nerovnováhu.
Lidské tělo je totiž spojená a složitě provázaná soustava kladek a pák. Nerovnováha na jednom konci může změnit fungování celku a projevit se bolestmi ve vzdálené části.
Záludný je fakt, že zkrácené svaly samy o sobě – a vůbec v klidu – nebolí. Svaly se upínají na kosti i na obratle, které zkracující se svaly pomalu stahují k sobě. Tím mění původní nastavení/postavení páteře, potažmo pánve.
Důsledkem dlouhotrvající svalové nerovnováhy je vznik bolestí (při jinak „zdravých“ kostech páteře), jejichž primární příčina se pak nachází v měkkých tkáních. Svaly nejsou uzpůsobené na trvalý tah. Průvodním jevem tohoto (chorobného) trvalého stavu je vznik chronických lokálních křečí a následný vznik svalových zatvrdlin – myogelóz.

Jak svalové zatvrdliny a spoušťové body najít i bez rentgenu
Záda člověka při jeho pobytu na tomto světě vždy trpěla a trpí, avšak důvody se v průběhu věků měnily. Zatímco dříve spočívaly příčiny v nadměrné fyzické zátěži, dnes převažují příčiny opačné – nedostatek pohybu, dlouhé sezení a nadváha. Pak jsou tu i „nezdravé činnosti“, jako nekonečné jízdy autem, práce s nutností osm hodin vzpřímeně stát nebo sedět u monitoru, vliv má i trávení víkendů v dřepu při práci na zahrádce. Důsledkem těchto činností je zkrácení některých přetížených zádových svalových skupin, čímž vzniká stav, který je možno označit za chronickou svalovou nerovnováhu.
Lidské tělo je totiž spojená a složitě provázaná soustava kladek a pák. Nerovnováha na jednom konci může změnit fungování celku a projevit se bolestmi ve vzdálené části.
Záludný je fakt, že zkrácené svaly samy o sobě – a vůbec v klidu – nebolí. Svaly se upínají na kosti i na obratle, které zkracující se svaly pomalu stahují k sobě. Tím mění původní nastavení/postavení páteře, potažmo pánve.
Důsledkem dlouhotrvající svalové nerovnováhy je vznik bolestí (při jinak „zdravých“ kostech páteře), jejichž primární příčina se pak nachází v měkkých tkáních. Svaly nejsou uzpůsobené na trvalý tah. Průvodním jevem tohoto (chorobného) trvalého stavu je vznik chronických lokálních křečí a následný vznik svalových zatvrdlin – myogelóz.
Myogelózy jsou ohraničená místa s tuhou, téměř neokysličovanou (a alternativně medicínsky i překyselenou) svalovou tkání. Krev do myogelóz neproudí a doslova se jim „vyhýbá“. Kyselina mléčná není vyplavována a spolu s dalšími odpadovými metabolickými produkty se hromadí v gelózách.
Myogelózy jsou v odborné literatuře definovány jako „malé okrsky téměř neprokrvené, tuhé, křečovitě stažené svaloviny s voskovitě degenerovanými vlákny“. Není divu, že bez cíleného opakovaného ošetřování zůstanou v postižených svalech po celý život. Představují fyzický – avšak potenciálně odstranitelný(!) – zdroj chronických potíží.
Největší obecně známé zatvrdliny jsou v trapézových a nadlopatkových svalech, známé pod pojmem „zatuhlá ramena“. Pokud jsou masivní, mohou samy o sobě způsobovat noční brnění paží, ranní otoky prstů, a navíc přispívají ke vzniku a udržování bolestí v tzv. tenisových loktech.
Myogelózy, které se na ploše zad nacházejí níže pod rameny, bývají umístěny nepravidelně a zůstávají většinou nepoznané a (cíleně) neošetřované. Pacient je začne vnímat, až když na ně ruka druhé osoby zatlačí, ať již náhodně nebo při záměrném hledání. Bolestivé bývají jen při pohmatu. Z některých citlivých myogelóz bolest pod tlakem prstu „vystřelí“ do jiné části zad nebo dál do těla. Takové zatvrdliny lze nazvat „spoušťovými body“. Aby to nebylo jednoduché, spoušťové body se občas vyskytnou i mimo hmatnou zatvrdlinu. Tak či onak – shora popsaná místa mají velký význam pro léčbu, respektive pro zmírnění bolestí v zádech.

Jak si pomoci
K dispozici je hned několik neinvazivních metod, jejichž rozumná kombinace a dostatečně dlouhá pravidelná aplikace může – a to i z ruky laika – přivodit výraznou úlevu. Technickou podmínkou je masážní stůl, protože základní metodou je masáž. Od pacientů vím, že sestava masážních hmatů běžně poskytovaných maséry pomůže jen zřídka. Spíše tedy doporučuji masírovat za použití subjektivně příjemného masážního krému či masti plochu zad nejdříve dlouhými tahy několik minut a roztaženými dlaněmi je přejíždět, aby se svalovina celkově rozvolnila. Tento proces se urychlí, pokud se před začátkem masáže na záda položí příjemně teplý vlhký ručník. Po této zhruba desetiminutové „zahřívací předehře“ je dobré záda přejíždět s k sobě přitaženými třemi prsty – ukazovákem, prostředníkem a prsteníkem. Podélnými, příčnými a krouživými pohyby za přiměřeného tlaku lze pátrat po zatvrdlinách, pak na ně opatrně a lehce zatlačit a masírované osoby se zeptat, zda přítlak bolí a zda bolest vystřeluje jinam. Na objevených myogelózách lze „zůstat“ a jedním nebo dvěma prsty po nich krouživými pohyby přejíždět ve smyslu tzv. bodové masáže. Masírující osoba někdy pocítí, že ta či ona zatvrdlina mírně změkla a její pohmatová bolestivost se zmenšila. Nejdelší péči je třeba věnovat místům, z nichž přítlaková bolest vystřeluje jinam. Po deseti až patnácti minutách masáže se stává, že pacienta zabolí někde „úplně jinde“. Pocítí totiž bodovou bolest v místech, která byla při prvotním hledání necitlivá. Dodatečně nalezené body je třeba rovněž promasírovat a jejich polohu je třeba si zapamatovat.
Dalším průvodním fenoménem je „stěhování“ citlivých bodů. Jak jsem již uvedl, od určité doby masáže někteří lidé hlásí, že citlivé body vnímají i na jiných místech než na začátku. Pokud se takový bod najde blízko páteře, má se masírovat to samé místo i na druhé straně páteře, přestože na přítlak nebolí. V polovině případů začne k údivu pacienta po několika minutách také bolet. Pak je vhodné dlouhými tahy klouzat prsty po svalových snopcích podél řady obratlových trnů cca patnáct centimetrů pod a nad nalezenými „přípáteřními“ citlivými body. Masáž je dobře ukončit několika málo minutami závěrečného příjemného plošného hlazení…

Celý článek na vás čeká v lednové Meduňce…